3 VSPH 1335/2012-P109-7
MSPH 91 INS 20401/2011 3 VSPH 1335/2012-P109-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka: TENZO, a.s. se sídlem Praha 4, Na Strži 65/1702, IČO: 27931552, zast. Mgr. Peterem Zemanem, advokátem se sídlem Praha 1, Karlovo nám. 24, za účasti státního zastupitelství, o odvolání věřitele WISTA, s.r.o. se sídlem Zlín-Louky, Dlouhé Díly 414, IČO: 60721103, zast. Mgr. Jaroslavem Jurášem, advokátem se sídlem Zlín, Lešetín I/674, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 20401/2011-P109-2 ze dne 23. července 2012,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 20401/2011-P109-2 ze dne 23. července 2012 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 91 INS 20401/2011-P109-2 ze dne 23.7.2012 v bodě I. výroku rozhodl, že přihláška pohledávky P109 věřitele č. 108 WISTA, s.r.o. (dále jen věřitel) se v celém rozsahu odmítá, a v bodě II. výroku konstatoval, že po právní moci tohoto usnesení se účast věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. MSPH 91 INS 20401/2011-A-60 ze dne 10.1.2012 zjistil úpadek TENZO, a.s. (dále jen dlužník) a že účinky tohoto rozhodnutí nastaly ve stejný den zveřejněním v insolvenčním rejstříku.

Cituje § 197 odst. 2, § 198 odst. 1 a § 185 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), konstatoval, že přihlášená pohledávka věřitele ve výši 1.135.907,-Kč byla insolvenčním správcem při přezkumném jednání dne 28.3.2012 popřena co do pravosti, že insolvenční správce podle § 197 odst. 2 IZ zaslal výzvu k podání žaloby právnímu zástupci věřitele, který ji převzal dne 2.4.2012. Jelikož lhůta k podání žaloby uplynula věřiteli podle § 198 odst. 1 IZ dne 27.4.2012, věřitel nepodal žalobu na určení pravosti přihlášené pohledávky a k popřené pohledávce věřitele soud dle § 198 odst. 1 IZ nepřihlíží. Proto podle § 185 IZ odmítl popřenou přihlášku pohledávky věřitele.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil. Namítl, že dne 10.1.2012 byl prohlášen na majetek dlužníka konkurs a že dne 8.2.2012 doručil insolvenčnímu soudu svou přihlášku pohledávky, o níž již probíhalo soudní řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 43 Cm 58/2009. Jeho přihlášená pohledávka byla při přezkumném jednání dne 29.3.2012 popřena, což mu bylo oznámeno písemným sdělením insolvenčního správce dne 2.4.2012, takže lhůta pro podání žaloby na určení pravosti jeho popřené pohledávky uplynula dne 27.4.2012. Dne 6.4.2012 odeslal insolvenčnímu soudu návrh na pokračování v řízení podle § 265 odst. 2 IZ, jemuž bylo vyhověno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.4.2012, č.j. MSPH 91 INS 20401/2011-P109-2, a bylo stanoveno, že se řízení u Krajského soudu v Brně nepřerušuje; v tomto řízení, jehož předmětem je přihlášená pohledávka, se i po prohlášení konkursu na majetek dlužníka pokračuje. Zdůraznil, že nesouhlasí s postupem insolvenčního soudu, který určil, aby v řízení bylo pokračováno v již zahájeném sporu, a současně ukončil jeho účast v insolvenčním řízení, jež odporuje účelu insolvenčního zákona. Je si vědom ustanovení § 198 IZ ve spojení s § 185 IZ, přesto výkladem § 265 odst. 2 a 3 IZ lze dojít k závěru, že pokud se v soudním řízení po prohlášení konkursu pokračuje, tak výsledek takového řízení musí mít vliv na insolvenční řízení a tím pádem i na účast věřitele v něm. V důsledku popření jeho přihlášené pohledávky vznikla sporná otázka vyvolaná insolvenčním řízením, proto podal návrh podle § 265 odst. 2 IZ, aby byla vyjasněna, o čemž rozhodl insolvenční soud, avšak současně z napadeného usnesení se podává, že měl zahájit další soudní spor o věci, o němž již jedno soudní řízení běží, a nebylo přerušeno prohlášením konkursu. O téže pohledávce by tedy probíhaly dva spory.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí (s náležitostmi podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 311/2007 Sb.-dále jen vyhláška), a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Podle § 198 odst. 3 IZ vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199 IZ.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle § 185 IZ odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 265 IZ v přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu věřitelé uplatňovali proti dlužníku pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, lze pokračovat, jde-li o spory o rozsah majetkové podstaty, s výjimkou sporů o vyloučení majetku z ní, nebo jde-li o řízení o nárocích s právem na uspokojení ze zajištění anebo o řízení o pohledávkách za majetkovou podstatou nebo o pohledávkách postavených jim na roveň (odst. 1). Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, lze pokračovat v řízeních o nárocích, které je nutné přihlásit, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, jen rozhodl-li o tom na návrh oprávněné osoby insolvenční soud. Proti rozhodnutí o tomto návrhu není odvolání přípustné. Rozhodnutí se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a navrhovateli (odst. 2). Rozhodnutí o pokračování v řízení podle odstavce 2 může insolvenční soud vydat, jen může-li pokračování v řízení vést k vyjasnění sporných otázek vyvolaných insolvenčním řízením nebo k ukončení dlužníkových sporů způsobem, který nezatěžuje majetkovou podstatu. Tímto rozhodnutím se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka; v řízení však lze pokračovat až po přezkumném jednání (odst. 3).

Ustanovení odst. 2 v kontextu s § 265 odst. 3 upravuje možnost pokračovat se souhlasem insolvenčního soudu ve vedení řízení o nárocích, které je nutno přihlásit do insolvenčního řízení nebo na které se pohlíží jako na přihlášené a nespadají pod odst. 1, pokud to navrhne oprávněná osoba. Insolvenční soud posoudí důvody vedoucí k podání návrhu na pokračování v řízení, přičemž rozhodujícím hlediskem je, zda to přispěje k vyjasnění sporných otázek vyvolaných v insolvenčním řízení nebo ukončení dlužníkových sporů způsobem, který nezatěžuje majetkovou podstatu. Podmínkou pro vyslovení souhlasu insolvenčního soudu s pokračováním v přerušeném řízení, a tím i umožnění jeho ukončení, je, že nedojde k zatížení majetkové podstaty. Takový požadavek oprávněné osoby na vyslovení souhlasu s pokračováním v řízení by měl být adresován insolvenčnímu soudu a po vydání souhlasu by mělo být pokračováno v přerušeném řízení u obecného soudu.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 8.2.2012 věřitel podal soudu na předepsaném formuláři přihlášku pohledávek ze dne 6.2.2012 (evidovanou pod P109), jíž uplatnil pohledávky v celkové výši 1.135.907,-Kč, sestávající se z jistiny 1.102.207,-Kč, jež představuje ušlý zisk žalobce v důsledku odstoupení od kupní smlouvy z 10.10.2008, jehož zaplacení se domáhá v řízení před Krajským soudem v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 43 Cm 48/2009 (o zaplacení částky 45.034,-EUR), a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 33.700,-Kč. Tyto pohledávky insolvenční správce v seznamu přihlášených pohledávek (B-18), zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 22.3.2012, zařadil na přezkumné jednání jako nevykonatelné a popřel je co do pravosti z důvodů, že pohledávka v celkově přihlášené výši nevznikla. Na tomto popření insolvenční správce setrval i na přezkumném jednání konaném dne 28.3.2012, na němž byly věřitelovy pohledávky-jakožto nevykonatelné-přezkoumány; dlužník popřel pravost pohledávky. Protože se věřitel zvláštního přezkumného jednání nezúčastnil, insolvenční správce jej podle § 197 odst. 2 IZ řádně vyrozuměl o popření jeho nevykonatelných pohledávek, a to s poučením o věřitelově právu podat žalobu na určení pravosti popřené pohledávky, o lhůtě k podání této žaloby (která dle § 198 odst. 1 věta první IZ uplyne 30. dnem od přezkumného jednání, ne však dřív než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění) a o následcích v případě, že žaloba nebude včas podána. Vyrozumění bylo věřiteli (jeho právnímu zástupci) doručeno dne 2.4.2012.

Věřitel pak prostřednictvím tohoto právního zástupce podal insolvenčnímu soudu návrh ze 6.4.2012 (doručen soudu 11.4.2012) na pokračování v soudním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 43 Cm 48/2009 podle § 265 odst. 2 IZ. O tomto návrhu rozhodl insolvenční soud usnesením z 25.4.2012 (B-55, v právní moci 4.5.2012) tak, že se řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 43 Cm 48/2009 nepřerušuje. V odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že v přihlášce pohledávky věřitel uvedl shora uvedené skutečnosti zahájeného řízení u Krajského soudu v Brně proti dlužníku o zaplacení požadované částky, že podáním ze 6.4.2012 věřitel požádal o pokračování v přerušeném řízení podle § 265 IZ, toto ustanovení ocitoval a uzavřel, že předpoklady pro tento postup byly splněny, a proto postupoval dle ust. § 265 odst. 2 a 3 IZ a rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Z uvedeného je zřejmé, že insolvenční soud o návrhu věřitele podle § 265 IZ dosud nerozhodl. Místo tohoto soud vyslovil, že se řízení u Krajského soudu v Brně nepřerušuje, ačkoli o ničem takovém rozhodnout nemůže, když následek přerušení daného řízení nastal ze zákona prohlášením konkursu (§ 263 odst. 1 IZ). Proto soud měl na návrh věřitele rozhodnout, zda v přerušeném řízení bude pokračováno, či nikoli, což však neučinil.

Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že za situace, kdy věřitel obdržel od insolvenčního správce vyrozumění k podání incidenční žaloby na určení pravosti jím popřené pohledávky, měl postupovat v souladu s poučením insolvenčního správce v něm obsaženém a ve lhůtě podle § 198 IZ žalobu podat proti insolvenčnímu správci, nezávisle na tom, zda postupoval podle § 265 IZ, neboť výsledky pro závěr, zda popřená pohledávka je pravou v insolvenčním řízení, lze učinit pouze na základě rozhodnutí soudu v incidenčním sporu. Pokud tak neučinil, přestože podal návrh podle § 265 IZ, je namístě závěr vyslovený v napadeném usnesení, že se k jeho přihlášce pohledávky ve smyslu § 185 IZ nepřihlíží a ta se odmítá.

Na základě shora uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 13. ledna 2014

JUDr. Michal Kubín, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová