3 VSPH 1326/2011-A-11
MSPH 91 INS 18552/2011 3 VSPH 1326/2011-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice Květoslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Lipí 699/6, Praha 9-Horní Počernice, zahájeném k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 18552/2011-A-6 ze dne 14. října 2011,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 18552/2011-A-6 ze dne 14. října 2011 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 91 INS 18552/2011-A-6 ze dne 14.10.2011 odmítl insolvenční návrh Květoslavy anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 13.10.2011 doručen insolvenční návrh dlužnice, který však neměl zákonné náležitosti vymezené v § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ). Podle těchto ustanovení musí insolvenční návrh obsahovat obecné náležitosti podání ve smyslu § 42 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), tj. musí z něj být patrno, kterému soudu je určen, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Dále musí být v tomto návrhu vždy uvedeny i rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá, tedy jasný a srozumitelný petit vymezující, jak má soud rozhodnout. Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel se v insolvenčním návrhu musí vždy domáhat rozhodnutí o úpadku a petit tomu odpovídajícím způsobem formulovat. Podle § 103 odst. 3 IZ pak musí k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává, a které ovšem nejsou součástí insolvenčního návrhu. Podle § 104 odst. 1 IZ je dlužník-navrhovatel povinen připojit ke svému insolvenčnímu návrhu seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů; tyto seznamy musí být opatřeny náležitostmi uvedenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že-mimo jiné-všechny osoby zde uvedené musí být označeny podle § 103 odst. 1 IZ. Dle § 106 odst. 1 IZ může dlužník se svým insolvenčním návrhem spojit návrh na povolení oddlužení.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že dlužník musí ve svém insolvenčním návrhu jasně formulovat, čeho se domáhá; pokud se domáhá vydání rozhodnutí o svém úpadku, musí k tomu v insolvenčním návrhu konkrétním a dostačujícím způsobem vylíčit rozhodující skutečnosti. Tím se rozumí skutečnosti, ze kterých vyplývá závěr o úpadku dlužníka, a to buď ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 IZ, event. ve spojení s domněnkami platební neschopnosti dle odstavce 2, anebo úpadek ve formě předlužení, který ale přichází v úvahu jen u dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem. Důkazy, které je navrhující dlužník povinen označit k prokázání svých tvrzení a listiny, které je povinen k návrhu přiložit, pak mají soudu umožnit ověření pravdivosti tvrzení obsažených v návrhu.

Soud prvního stupně shledal, že v dané věci insolvenční návrh dlužnice postrádá povinné obsahové náležitosti, neboť z něj nevyplývá, čeho se dlužnice vlastně domáhá; navíc v něm dlužnice ani není řádně označena. Dlužnice toto podání ze dne 13. 10. 2011 nadepsala jako insolvenční návrh a opatřila je svým úředně ověřeným podpisem, uvedla v něm však pouze svůj majetek a připojila listiny označené jako seznam závazků a seznam zaměstnanců . Tyto listiny mají spíše charakter zákonem požadovaných příloh insolvenčního návrhu, než návrhu samotného. Předmětné podání se přitom nemůže vztahovat k dřívějšímu insolvenčnímu návrhu dlužnice, jímž bylo dne 28.7.2011 zahájeno její insolvenční řízení vedené pod sp.zn. MSPH 91 INS 13296/2011, neboť tato insolvenční věc byla již pravomocně skončena (usnesení o odmítnutí návrhu nabylo právní moci dne 24.8.2011). Dlužnice v insolvenčním návrhu ze dne 13.10.2011 na tuto insolvenční věc také nijak neodkazovala. Protože tyto zásadní nedostatky dlužničina insolvenčního návrhu brání pokračování v řízení, a jejich odstranění postupem podle § 43 o.s.ř. ustanovení § 128 odst. 1 IZ vylučuje, soud insolvenční návrh bez dalšího odmítl. Pro úplnost soud poznamenal, že nic nebrání tomu, aby dlužnice po právní moci tohoto rozhodnutí podala nový řádný návrh se všemi zákonnými náležitostmi, včetně předepsaných příloh, jimiž jsou především seznamy uvedené v § 104 IZ.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil. Je přesvědčena o tom, že její insolvenční návrh nelze považovat za nesrozumitelný nebo neurčitý, neboť z něj vyplývá, kdo jej činí a čeho se domáhá. Nejsou zde tedy žádné důvody, pro které by nemohlo být v řízení pokračováno. Soud přitom na podkladě tohoto návrhu dne 13.10.2011 zahájil insolvenční řízení a vyzval věřitele k podávání přihlášek jejich pohledávek. Přesto hned následujícího dne napadeným usnesením insolvenční návrh z formálních důvodů odmítl, aniž by dlužnici podle § 5 o.s.ř. poskytl jakékoli poučení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem), a dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 5 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami uvedenými v § 104 odst. 1 IZ. Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Z obsahu spisu plyne, že dne 13.10.2011 byly Městskému soudu v Praze doručeny 3 listiny, z nichž každá byla téhož dne podepsána dlužnicí, označenou v záhlaví jejím bydlištěm, a označena jako Insolvenční návrh dlužníka Květoslava anonymizovano . K tomuto označení byl v první listině, na níž byl podpis dlužnice úředně ověřen, připojen bez dalšího dovětek Příloha č. 1 seznam majetku a pohledávek dlužníka s následnou (neúplnou) specifikací spoluvlastnického podílu dlužnice na nemovitosti s tím, že jiný majetek nemá a že toto prohlášení je správné a úplné, ve druhé listině byl připojen dovětek Příloha č. 2 seznam závazků dlužníka s uvedením jeho věřitelů s následným výčtem věřitelů (neúplně označených) a jejich pohledávek a prohlášením, že tento seznam je správný, a ve třetí listině byl připojen dovětek Příloha č. 3 seznam zaměstnanců dlužníka s prohlášením, že dlužnice žádné zaměstnance neměla a nemá.

Soud prvního stupně správně dovodil, že za situace, kdy je soudem příslušným k insolvenčnímu řízení dlužnice, a kdy první z došlých listin označených výslovně jako insolvenční návrh dlužnice je též (ve smyslu § 97 odst. 2 IZ) opatřena jejím úředně ověřeným podpisem, je třeba považovat toto podání za insolvenční návrh dlužnice, jímž bylo dle § 97 odst. 1 IZ její insolvenční řízení zahájeno. Zcela správně pak také shledal, že tento návrh neobsahuje náležitosti stanovené v § 103 odst. 1 a 2 IZ, neboť dlužnice v něm vůbec netvrdí, že se nachází v úpadku nebo že jí úpadek hrozí, a jaké důvody (konkrétní skutečnosti) takový její stav z hlediska § 3 odst. 1 a 2 nebo odst. 4 IZ zakládají (osvědčují). Místo toho dlužnice v insolvenčním návrhu fakticky obsáhla jen seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, představující povinnou přílohu insolvenčního návrhu dle § 104 IZ (z nichž první dva seznamy ani nemají předepsané náležitosti). Z jejího návrhu tak celkově vzato není vůbec patrné, jakého rozhodnutí soudu se domáhá.

Za této situace dospěl odvolací soud shodně jako soud prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužníka vykazuje nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, a protože § 128 odst. 1 IZ pro ten případ vylučuje užití § 43 o.s.ř., soud prvního stupně postupoval správně, když dlužníku neurčil lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a napadeným usnesením jej bez dalšího odmítl. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 odst. 1 IZ, a proto i kdyby dlužnice učinila k odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení nějaká doplnění návrhu, neměla by z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 27. dubna 2012

JUDr. Jaroslav B u r e š, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva