3 VSPH 132/2011-A-21
KSLB 57 INS 9388/2010 3 VSPH 132/2011-A-21

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Pavla Mitrovského, nar. 14.2.1966, trvale bytem: Česká Lípa, Železničářská 1755/26, PSČ 470 01, korespondenční adresa: Mladá Boleslav, Jičínská 1134, PSČ 293 01, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 4. ledna 2011, č.j. KSLB 57 INS 9388/2010-A-16,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 4. ledna 2011, č.j. KSLB 57 INS 9388/2010-A-16, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci usnesením ze dne 4.1.2011, č.j. KSLB 57 INS 9388/2010-A-16, zastavil insolvenční řízení dlužníka Pavla Mitrovského (dále jen dlužník).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že k odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením č.j. KSLB 57 INS 9388/2010, 2 VSPH 1076/2010-A-14 ze dne 23.11.2010 změnil usnesení č.j. KSLB 57 INS 9388/2010-A-9 ze dne 18.10.2010 tak, že dlužníkovi uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000,-Kč do deseti dnů od právní moci tohoto usnesení. Usnesení Vrchního soudu v Praze bylo dlužníkovi doručeno dne 1.12.2010, dlužník ve stanovené lhůtě zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil, soud proto v souladu s ustanovením § 108 odst. 3 IZ insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že vzhledem ke stávajícímu měsíčnímu příjmu 10.400,-Kč není schopen tuto částku uhradit, a proto žádal o splátkový kalendář, jež mu byl zamítnut. Momentálně je dlužník v pracovní neschopnosti od 14.12.2010, což dokládá fotokopií rozhodnutí o dočasné neschopnosti. Dále uvedl, že k odvolání připojuje podklady, které omylem zaslal dlužníkův zástupce Krajskému soudu v Ústí nad Labem, přičemž dlužník se tímto omlouvá, neboť tvrdil, že byly insolvenčnímu soudu doručeny.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno. -2-KSLB 57 INS 9388/2010

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy dle § 108 IZ je především překlenout po rozhodnutí o úpadku nedostatek finančních prostředků potřebných k úhradě prvotních nákladů insolvenčního řízení a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (srovnej § 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje, jen pokud jde o insolvenčního navrhovatele odlišného od dlužníka, který je jeho zaměstnancem a jehož pohledávka uplatněná v návrhu spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Z obsahu dlužníkova insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení a jeho příloh se podává, že dlužník má splatné závazky vůči 15 věřitelům v celkové výši 799.385,-Kč, nevlastní žádný majetek a jeho příjem činí 10.400,-Kč měsíčně. Jak již konstatoval Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 23.11.2010, lze v daném případě usuzovat i na nepoctivý záměr dlužníka, neboť dlužník byl posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy, čímž byla naplněna domněnka nepoctivého záměru dle § 395 IZ. Za tohoto stavu věci je tudíž nutno očekávat odmítnutí, eventuálně zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, a v takovém případě nebude možné řešit dlužníkův úpadek jinak než konkursem. V konkursu tvoří náklady insolvenčního řízení mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, která bude-bude-li dosaženo výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele nebo alespoň výtěžku určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele-činit nejméně 45.000,-Kč dle ust. § 1 vyhlášky, popřípadě bude určena úvahou soudu dle § 5 téže vyhlášky.

Jestliže není ve stanovené lhůtě splněna povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je na úvaze soudu, zda před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastaví, anebo přikročí k jejímu vymáhání. V případě, že je insolvenční návrh podán dlužníkem, soud k vymáhání zálohy podle § 108 odst. 3 IZ přistupuje po pečlivém posouzení veškerých majetkových poměrů dlužníka, neboť takový postup, by mohl výrazně zhoršit jeho majetkovou situaci. Tak by tomu bylo právě ve vztahu k dlužníkovi, zejména s ohledem na počet věřitelů, výši jeho dluhů a nedostatku majetku, z něhož by mohly být uspokojeny pohledávky věřitelů. Vymáháním uložené zálohy by stát jen zmnožil řady věřitelů a přispěl tak k celkovému zhoršení již tak tíživé majetkové situace dlužníka.

Vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Jestliže je insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ, že lze očekávat zjištění jeho úpadku a řešení úpadku konkursem, jako je tomu v dané věci, nepřichází v úvahu -3-KSLB 57 INS 9388/2010 zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání zálohy v jeho průběhu. Potom nelze než řízení zastavit.

Jestliže soud prvního stupně za této situace zastavil řízení o insolvenčním návrhu dlužníka, pak rozhodl správně a odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 19. dubna 2011

JUDr. Jaroslav B u r e š , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová