3 VSPH 131/2010-A-9
KSPL 27 INS 6903/2009 3 VSPH 131/2010-A-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Vidicích 22, zast. JUDr. Martinem Alešem, advokátem se sídlem v Plzni, Houškova 30, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 6903/2009-A-4 ze dne 9. prosince 2009

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 6903/2009-A-4 ze dne 9. prosince 2009 se mění tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 27 INS 6903/2009-A-4 ze dne 9.12.2009 odmítl insolvenční návrh dlužníka Petra anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 9.10.2009 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři. Soud dospěl k závěru, že dlužník nesplnil povinnost stanovenou v § 103 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle nějž v insolvenčním návrhu musejí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. V návrhu tak musí být jako rozhodná skutečnost obsaženo i tvrzení, že dlužník má více věřitelů se závazky déle než 30 dnů po splatnosti, a že tyto není schopen splácet. Bez tohoto tvrzení nelze učinit závěr, zda a v jakém rozsahu je dlužník v prodlení s splácením svých závazků, a zda tedy jde o stav úpadku dle § 3 odst. 1 IZ. Dlužník v kolonce 21 návrhu toliko popsal svoji sociální situaci, rozhodující skutečnosti svědčící o jeho úpadku však neuvedl. Jelikož tak insolvenční návrh neobsahuje předepsané náležitosti, soud postupoval dle § 128 odst. 1 IZ a aniž dlužníka vyzýval k opravě či doplnění jeho návrhu dle § 43 odst. 1 občanského soudního řádu, jehož užití je pro tento případ vyloučeno, bez dalšího jeho insolvenční návrh odmítl. Pro úplnost soud dodal, že dlužníku po skončení insolvenčního řízení nic nebrání, aby nový právně perfektní insolvenční návrh znovu podal, a aby spolu s ním podal i návrh na povolení oddlužení.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a rozhodl, že se jeho insolvenční návrh neodmítá. Namítl, že při vydání napadeného usnesení soud jednak nedodržel sedmidenní lhůtu, již § 128 odst. 1 IZ pro odmítnutí insolvenčního návrhu stanoví, a především k takovému rozhodnutí nebylo důvodu. Je přesvědčen o tom, že v kolonce 21 formuláře návrhu na oddlužení rozhodná tvrzení o svém úpadku obsáhl, když výslovně uvedl, že není schopen řádně splácet své závazky, a to déle než 30 dnů. Jestliže dále tvrdil, že si vzal další půjčku na úhradu předchozí půjčky, a to se postupně několikrát opakovalo, je z kontextu takovýchto tvrzení i obsahu přílohy č. 2 zřejmá také mnohost jeho věřitelů. Za této situace pokládá dlužník odmítnutí insolvenčního návrhu za důsledek přehnaně formalistického přístupu soudu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Jestliže dlužník hodlá navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 21, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ. Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodující skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 21 určené pro podání insolvenčního návrhu vyznačil, že navrhuje, aby soud rozhodl o jeho úpadku. Co do popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho tvrzený úpadek se dlužník vskutku omezil pouze na vysvětlení důvodů své současné situace, kdy má řadu dluhů z půjček, jimiž se snažil řešit předchozí půjčky, jež nezvládal splácet, a nyní své závazky není schopen déle než 30 dnů úplně hradit. Žádné konkrétní údaje o svých majetkových poměrech a o svých věřitelích a jejich pohledávkách dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl, připojil však k němu řádné seznamy svého majetku a závazků. Z údajů v nich obsažených vyplývá, že dlužník nemá jiného majetku než označené movité věci a pozemek, a má závazky vůči 9 věřitelům, vesměs z úvěrů od bankovních a nebankovních institucí. Dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že jeho závazky jsou již splatné, a pokud v seznamu uvedl, že jeho závazky vůči PROFI CREDIT Czech, a.s. ve výši 108.684,-Kč a 161.940,-Kč jsou na základě rozhodčích nálezů ze dne 30.9. a 2.10.2009 již vykonatelné, z povahy věci není pochyb o tom, že jsou splatné déle než 30 dnů. Uvedl-li dlužník současně, že ze svých příjmů úhrady všech svých závazků není schopen, a jiný potřebný disponibilní finanční majetek podle seznamu majetku nevlastní, nabídl ve svém insolvenčním návrhu ve spojení s připojenými seznamy dle § 104 IZ dostatečná skutková tvrzení pro závěr, že se nachází v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 IZ.

Podle zjištění odvolacího soudu tedy dlužníkův insolvenční návrh nevykazuje nedostatky bránící pokračovat v řízení, pro něž by ho bylo namístě dle § 128 odst. 1 IZ odmítnout, a tudíž podmínky k vydání napadeného usnesení nebyly dány. Proto odvolací soud postupoval dle § 220 odst. 3 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil, jak uvedeno výše.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 22. července 2010

JUDr. Jaroslav B u r e š, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Špinková