3 VSPH 1301/2012-B-35
KSPL 54 INS 17552/2011 3 VSPH 1301/2012-B-35

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Michala Kubína a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v právní vČci dlužníka: Bohuslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Cheb, V Zahradách 1225/17, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. ervence 2012, .j. KSPL 54 INS 17552/2011-B-21,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. ervence 2012, .j. KSPL 54 INS 17552/2011-B-21, se z r u š u j e a vČc se vrací zpČt soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení.

Od vodnČní:

Napadeným usnesením Krajský soud v Plzni (insolvenní soud) zamítl návrh dlužníka na ustanovení zástupce pro dovolání. Uvedl, že dlužník podal dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 29.3.2012, .j. KSPL 54 INS 17552/2011, 1 VSPH 377/2012-B-12, jímž bylo potvrzeno usnesení insolvenního soudu o prohlášení konkursu na dlužník v úpadek, aniž by byl zastoupen advokátem. Proto jej vyzval usnesením z 15.6.2012 (B-17) k doplnČní a odstranČní vad dovolání a k tomu, aby si zvolil zástupce pro dovolací ízení. Na tuto výzvu reagoval dlužník žádostí o osvobození od soudních poplatk a ustanovení zástupce k ochranČ jeho zájm , jež od vodnil svou majetkovou situací s tvrzením, že se považuje za sociálnČ slabého, uvedl výši svého p íjmu a zd raznil nesouhlas s tím, aby jeho úpadek byl ešen konkursem s poukazem na to, že lze oekávat výtČžek z prodeje bytu toliko ve výši 350 až 400 tis. K, jež však nic ne eší, nebo i po tomto prodeji mu z stanou dluhy ve výši 800 tis. K. Soud cituje § 30 odst. 1 a 2 obanského soudního ádu (o.s. .) dospČl k závČru, že se ze strany dlužníka jedná o z ejmČ bezúspČšné uplat ování práva, nebo dlužník byl ádnČ pouen o možnosti podat návrh na oddlužení podle § 390 odst. 1 IZ, tento návrh nepodal, proti samotnému insolvennímu návrhu nic nenamítal a souhlasil s ním, a sv j úmysl obrátit se na soud s návrhem na povolení oddlužení dlužník zmínil až v odvolání proti rozhodnutí o prohlášení konkursu, tj. opoždČnČ po uplynutí lh ty k podání návrhu na povolení oddlužení, takže za souasné situace jiný zp sob ešení úpadku, než konkurs nep ichází v úvahu. Z uvedených d vod žádost dlužníka na ustanovení zástupce pro dovolací ízení zamítl.

Dlužník v zákonem stanovené lh tČ napadl shora citované usnesení odvoláním, v nČmž uvedl, že s ním nesouhlasí a trvá na svém návrhu. K odvolání p iložil rozhodnutí Ú adu práce ýR, krajské poboky v Karlových Varech o p iznání p íspČvku na živobytí ve výši 3.278,-K mČsínČ a vyplnČný formulá o osobních, majetkových a výdČlkových pomČrech pro osvobození od soudních poplatk a ustanovení zástupce, v nČmž uvedl jako jediný p íjem p edmČtný p íspČvek, nebo je bez zamČstnání, a p íjem manželky spoívající v invalidním d chodu vypláceném ýeskou správou sociálního zabezpeení ve výši 5.400,-K; za další jediný majetek oznail zmínČný byt. V doplnČní pak namítal, že soud plnČ vyhovČl navrhujícímu vČ iteli, p estože insolvenní ízení má pomoci dlužník m, a dále se pak vyjad oval k nČkterým pohledávkám vČ itel GE Money Bank, a.s. a navrhujícího vČ itele FORP Finance, s.r.o. se sídlem ve VsetínČ.

Podle § 138 odst. 1 o.s. . na návrh m že p edseda senátu p iznat úastníkovi zcela nebo zásti osvobození od soudních poplatk , od vod ují-li to pomČry úastníka a nejde-li o svévolné nebo z ejmČ bezúspČšné uplat ování nebo bránČní práva; p iznat úastníkovi osvobození od soudních poplatk zcela lze pouze výjimenČ, jsou-li pro to zvláš závažné d vody, a toto rozhodnutí musí být od vodnČno. Nerozhodne-li p edseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé ízení a má i zpČtnou úinnost; poplatky zaplacené p ed rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Z hlediska podmínek pro osvobození od soudních poplatk je tedy t eba zkoumat, jak pomČry úastníka, v p ípadČ fyzické osoby majetkové a sociální, tak i to, zda se nejde o z ejmČ bezúspČšné uplat ování nebo bránČní práva, o nČž jde zejména tehdy, jestliže již ze skutkových tvrzení žadatele, aniž by bylo t eba provádČt dokazování, je nepochybné, že mu ve vČci nem že být vyhovČno, by by jeho pomČry p iznání osvobození od soudních poplatk od vod ovaly.

Podle § 30 o.s. . úastníku, u nČhož jsou p edpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatk (§ 138), p edseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytnČ t eba k ochranČ jeho zájm . O tom, že m že tuto žádost podat, je p edseda senátu povinen úastníka pouit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájm úastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro ízení, v nČmž je povinné zastoupení advokátem (notá em), ustanoví mu p edseda senátu v p ípadČ uvedeném v odstavci 1 zástupce z ad advokát (odst. 2).

Tím, že soud ustanoví úastníku na jeho žádost zástupce, plní povinnost zajistit úastník m stejné možnosti k uplatnČní jejich práv, ímž souasnČ napl uje l. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nČhož má každý právo na právní pomoc v ízení p ed soudy, stejnČ jako uplatnČní principu rovnosti úastník podle § 18 o.s. . Zákon p i vyhovČní požadavku na ustanovení zástupce stanoví dvČ podmínky, které musejí být splnČny souasnČ. Vedle pomČr úastníka od vod ujících p iznání osvobození od soudních poplatk za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 o.s. . zde musí být dána i pot eba ochrany zájm úastníka prost ednictvím ustanoveného zástupce.

Odvolací soud z insolvenního rejst íku zjistil, že dovoláním napadeným usnesením (.j. 1 VSPH 377/2012-B-12) vydaným v insolvenní vČci dlužníka Vrchní soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení soudu prvního stupnČ ze 6.2.2012 (B-6), jímž prohlásil na majetek dlužníka konkurs, jenž bude projednáván jako nepatrný. Odvolací soud v od vodnČní svého usnesení dospČl k závČru, že dlužník, a ádnČ pouen podle § 390 odst. 1 IZ v usnesení ze dne 26.10.2011 (A-5) nevyužil možnosti podat návrh na povolení oddlužení, a v p ípadČ, že by tak uinil následnČ, musel by být jako opoždČný odmítnut s tím, že ešení jeho úpadku reorganizací podle § 316 odst. 2 IZ nep ichází v úvahu (dlužník nepodniká) a nejde ani o situaci p edjímanou ust. § 316 odst. 5 IZ, proto jediným ešením dlužníkova úpadku je konkurs, jenž bude probíhat v režimu nepatrného konkursu.

Odvolací soud dospČl k závČru, že u dlužníka je nepochybnČ naplnČna první zákonná podmínka pro osvobození od soudních poplatk spoívající v jeho majetkových a sociálních pomČrech, nebo je nemajetný, závislý toliko na p íjmu ze shora uvedeného p íspČvku a p íjmu manželky, a nachází se v úpadku. Odvolací soud však nesdílí závČry soudu prvního stupnČ, jenž dovodil, že dlužníkovo (p ípustné) dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno jeho usnesení o prohlášení konkursu na dlužník v majetek je p edem odsouzeno k neúspČchu, a že je tak lze považovat za z ejmČ bezúspČšné uplatnČní nebo bránČní práva. Tím, že dlužník brojí dovoláním proti rozhodnutí odvolacího soudu, dává najevo sv j nesouhlas s jeho vyslovenými závČry o splnČní podmínek pro rozhodnutí o ešení dlužníkova úpadku konkursem (jak jsou formulovány v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. b ezna 2011, sen. zn. 29 NSýR 12/2011, uve ejnČné pod íslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek-R 110/2011) i závČru o tom, že dlužníku marnČ uplynula lh ta k podání návrhu na oddlužení (§ 390 odst. 1 IZ). Žádá tedy revizi správnosti závČr odvolacího soudu mimo ádným opravným prost edkem, jímž dovolání je, nebo je p esvČden, že mu mČlo být umožnČno ešit úpadkovou situaci oddlužením. Jedinou dlužníkovou obranou, jak zvrátit rozhodnutí odvolacího soudu je za této procesní situace samotné dovolání, jemuž nem že bránit okolnost, že odvolací soud dospČl k opanému závČru, že nelze ešit dlužník v úpadek oddlužením. To by v podstatČ znamenalo, že odep ení právní pomoci úastníku ízení je založeno na d vodech, s nimiž úastník nesouhlasí. Za situace, kdy dovolatel (dlužník) musí být v dovolacím ízení zastoupen (§ 241 o.s. .), nelze úastníku odep ít ochranu jeho zájm ustanovením zástupce pro toto ízení ve smyslu § 30 o.s. . jen poukazem na správnost rozhodnutí dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, pokud spl uje ostatní p edpoklady pro osvobození od soudních poplatk ve smyslu § 138 odst. 1 o.s. .

Z tČchto d vod postupoval odvolací soud dle § 219a odst. 1 o.s. . a odvoláním napadené usnesení zrušil a vČc vrátil soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení, v nČmž opČtovnČ posoudí dlužníkovu žádost, vázán shora vyslovenými závČry.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .). Dovolání se podává do dvou mČsíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prost ednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 14. listopadu 2013

JUDr. Michal K u b í n, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva