3 VSPH 1286/2014-A-21
KSHK 35 INS 8346/2013 3 VSPH 1286/2014-A-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové ve věci dlužníků Jiřího Nikla a Věry Niklové, obou bytem Havlíčkovo náměstí 117, Golčův Jeníkov, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 8346/2013-A-15 ze dne 20. března 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 8346/2013-A-15 ze dne 20. března 2014 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným usnesením zamítl návrh na zahájení insolvenčního řízení a návrh na povolení oddlužení dlužníků Jiřího Nikla a Věry Niklové (dále též jen dlužník a dlužnice, popř. dlužníci).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že návrhem dlužníků doručeným dne 26.3.2013 bylo zahájeno insolvenční řízení, jež bylo oznámeno vyhláškou č.j. KSHK 35 INS 8346/2013-A-2 a č.j. KSHK 35 INS 8354/2013-A-2 zveřejněnou v insolvenčním rejstříku téhož dne. Návrh však neobsahoval všechny stanovené náležitosti, neboť dlužníci nedoložili dostatečný příjem ke splnění alespoň minimální měsíční splátky v oddlužení. Z toho soud prvního stupně dovodil, že návrh neobsahoval náležitosti podle ust. § 104 a § 392 insolvenčního zákona (dále jen IZ), proto soud usnesením ze dne 3.2.2014 (č.d. A-14) vyzval dlužníky k doplnění návrhu. Vzhledem k tomu, že ve lhůtě soudem stanovené dlužníci návrh nedoplnili, rozhodl soud podle ust. § 128 odst. 2 IZ a § 393 odst. 1 a 3 IZ, jak shora uvedeno.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal dlužník včasné odvolání, v němž především uvedl, že dne 24.3.2014 uzavřela dlužnice smlouvu o důchodu s paní Jitkou Sedláčkovou, dne 29.3.2014 však dlužnice náhle zemřela. Dlužník tedy uzavřel novou smlouvu o důchodu na částku 6.500,-Kč, přičemž pro účely oddlužení bude použitelný i vdovecký důchod, o jehož přiznání již dlužník požádal. Připomněl, že pro účely oddlužení je dále možno použít jeho podíly na nemovitostech označených v návrhu, jež jsou v jeho výlučném vlastnictví. Zmínil rovněž, že od května 2014 bude pracovat pro svého syna Davida Nikla; kopii pracovní smlouvy soudu předloží.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije (odst. 1). Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2).

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 106 odst. 1 IZ musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z ust. § 391 IZ se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle ust. § 393 odst. 1 až 3 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) IZ definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010). Má-li insolvenční návrh nedostatky, pro které nelze v insolvenčním řízení pokračovat, insolvenční soud jej odmítne postupem podle ust. § 128 IZ. Tímto rozhodnutím se insolvenční řízení končí. Naproti tomu odmítnutím návrhu na oddlužení (pro subjektivní nepřípustnost či opožděnost návrhu dle ust. § 390 odst. 3 IZ nebo pro jeho vady dle ust. § 393 odst. 1 a 3 IZ) insolvenční řízení nekončí, neboť návrh na povolení oddlužení není podáním, jímž se insolvenční řízení zahajuje (tím je insolvenční návrh).

Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. § 390 odst. 1 IZ přitom umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky č. 7, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v ust. § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Insolvenční soud nepostupoval správně, když ve smyslu shora uvedeného nerozlišoval mezi insolvenčním návrhem a návrhem na povolení oddlužení a neposuzoval zvlášť podmínky jejich projednatelnosti, když přehlédl, že tyto návrhy mají samostatný právní režim a společný právní osud sdílejí jen potud, že se v případě odmítnutí či zamítnutí insolvenčního návrhu stává návrh na povolení oddlužení bezpředmětným, zatímco odmítnutí či zamítnutí návrhu na povolení oddlužení je pro projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm bez významu. Jinými slovy, dospěl-li insolvenční soud k závěru, že jsou splněny předpoklady pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení, nebylo namístě odmítat insolvenční návrh.

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu ČR uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz např. usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (91/2009), sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011(R 44/2012). Z judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Součástí vylíčení takových rozhodujících skutečností tedy musí být nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

Z insolvenčního spisu odvolací soud ověřil, že se dlužníci samostatnými návrhy domáhali zjištění úpadku a povolení oddlužení. Usnesením ze dne 5.11.2013 (č.d. A-13) byla řízení vedená dosud samostatně pod sp. zn. KSHK 35 INS 8346/2013 a sp. zn. KSHK 35 INS 8354/2013 spojena ke společnému řízení pod sp. zn. KSHK 35 INS 8346/2013. Odvolací soud shledal insolvenční návrhy projednatelnými ve spojení s předloženými seznamy majetku a závazků, vady insolvenčních návrhů

či předložených seznamů majetku, závazků a zaměstnanců ostatně nebyly dlužníkům vytýkány ani soudem prvního stupně. Usnesením ze dne 3.2.2014 (č.d. A-14) vyzval soud dlužníky, aby jeden z nich do 7 dnů od doručení výzvy doložil svůj další příjem tak, aby byly splněny podmínky pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. aby dlužníci uhradili minimálně 30% svých nezajištěných závazků. V soudem stanovené lhůtě dlužníci návrh na povolení oddlužení nedoplnili.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, napadené usnesení podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) OSŘ zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž při respektování shora popsaných závěrů ověří v prvé řadě sdělení dlužníka o úmrtí dlužnice a posoudí, zda jsou splněny podmínky pro vedení společného řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 29. října 2014

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová