3 VSPH 1281/2016-P4-8
KSPL 51 INS 29211/2015 3 VSPH 1281/2016-P4-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M., v insolvenční věci dlužníka: Věra anonymizovano , anonymizovano , bytem Nejdek, Závodu míru 1277, o odvolání věřitele: Město Nejdek, IČO 00254801, se sídlem Nejdek, Nám. Karla IV. 239, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. dubna 2016, č.j. KSPL 51 INS 29211/2015-P4-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. dubna 2016, č.j. KSPL 51 INS 29211/2015-P4-2, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 4 Město Nejdek (Věřitel) ve výši 8.330,-Kč (bod I. výroku) a vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 19.2.2016 (A-11) zjistil úpadek dlužníka a současně vyzval věřitele, kteří tak dosud neučinili, aby ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku přihlásili své pohledávky u insolvenčního soudu na předepsaném formuláři a poučil je, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Lhůta k přihlášení pohledávek by byla zachována, pokud by mu Věřitel přihlášku pohledávky doručil nejpozději 21.3.2016, avšak Věřitel doručil přihlášku až 29.3.2016, tedy opožděně.

Soud prvního stupně cituje § 173 odst. 1 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ), uzavřel, že mu § 173 odst. 1 a 4 IZ nedává dispoziční volnost, neboť k přihláškám podaným pozdě insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují, a proto pohledávku Věřitele podle § 185 IZ odmítl.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním, v němž uvedl, že jako správce daně přikázal na majetek dlužnice exekuci z účtu dlužnice vedeného u České spořitelny, a.s., na základě exekučního příkazu č.j. OE/5653/2013-3 z 27.7.2015 (dále jen exekuční příkaz), jenž nabyl právní moci 7.8.2015, tedy před zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužnice; exekuce nebyla ukončena. Přestože jej dlužnice označila v insolvenčním návrhu a návrhu na oddlužení jako věřitele s vykonatelnou pohledávkou, nebylo mu insolvenčním soudem zasláno vyrozumění podle § 102 IZ. Z uvedených důvodů požadoval, aby napadené usnesení bylo zrušeno a byl zařazen mezi věřitele dlužnice. isir.justi ce.cz

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 102 odst. 1 písm. f) IZ o zahájení insolvenčního řízení vyrozumí insolvenční soud neprodleně soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle údajů obsažených v insolvenčním návrhu a listinách k němu připojených probíhá řízení o výkonu rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka.

V rozhodnutí o úpadku vyzve insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek podle § 136 odst. 3 IZ 30 dnů.

Podle § 139 odst. 1 písm. f) IZ insolvenční soud o vydání rozhodnutí o úpadku vyrozumí soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení probíhá řízení o nárocích, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, včetně řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (věta prvá a druhá).

Podle § 173 odst. 4 IZ přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 83 IZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Se zřetelem k tomu zákon též stanoví jako zásadu doručování soudních rozhodnutí (předvolání, vyrozumění či jiných písemností) zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Tyto písemnosti se zásadně doručují pouze vyhláškou dle § 71 odst. 1 IZ (jejich zveřejněním v insolvenčním rejstříku, které do 31.12.2013 bylo provázeno současným vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu), přičemž účinky doručení nastávají vždy zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ). Uvedené platí, i když písemnost byla doručována zvlášť ve smyslu § 75 IZ (proto, že tak stanoví zákon anebo proto, že tak rozhodl insolvenční soud). Rozhodnutí vydaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení ovšem-jak již výše

řečeno-nabývají účinnosti již okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ).

Z obsahu elektronického spisu plyne, že insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu dlužnice z 24.11.2015, jenž byl ve stejný dne zveřejněn vyhláškou (událost A-2). V insolvenčním návrhu spojeným s návrhem na oddlužení dlužnice uvedla Věřitele s nevykonatelnou pohledávkou 4.000,-Kč a vykonatelnou pohledávkou ve výši 4.110,-Kč dle shora Věřitelem označeného exekučního příkazu, jež přiložila jako přílohu k insolvenčnímu návrhu a tyto závazky uvedla i v seznamu závazků.

Usnesením č.j. KSPL 51 INS 29211/2015-A-11 ze dne 19.2.2016 byl zjištěn úpadek dlužnice a povoleno řešit jej oddlužením. Současně byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku s poučením o formálních náležitostech přihlášky a následcích, nebude-li přihláška podána ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 19.2.2016.

Odvolací soud se k otázce vyrozumění o vydání rozhodnutí o úpadku označených subjektů v § 139 odst. 1 IZ (konkrétně písm. b) vyslovil již v rozhodnutí č.j. 2 VSPH 96/2010-P11-7, KSPH 40 INS 5657/2009, v němž dovodil, že smysl § 139 IZ nespočívá v tom, aby byla Česká republika (finanční úřad) jako věřitel zvýhodněna tím, že jí insolvenční soud nad obvyklou míru poskytne informaci o tom, že bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, ale postihuje případy, kdy zákonodárce považoval za vhodné, aby taková informace byla poskytnuta orgánům zde uvedeným. Stejně jako ostatní věřitelé má i Česká republika údaje týkající se insolvenčního řízení k dispozici prostřednictvím insolvenčního rejstříku. I kdyby tedy insolvenční soud nesplnil ve vztahu k finančnímu úřadu povinnost dle § 139 odst. 1 písm. b) IZ, nic to nemění na tom, že i Česká republika je jako věřitel vázána lhůtou pro podání přihlášky a bude postižena jejím odmítnutím v případě, že ji podá opožděně.

Uvedené závěry se plně prosadí i v projednávané věci, v níž správce daně, jímž Věřitel je, podle § 139 odst. 1 písm. f) IZ (a obdobně i dle § 102 odst. 1 písm. f/ IZ), neboť smysl tohoto ustanovení je shodný jako v případě § 139 odst. 1 písm. b) IZ, takže Věřitel by neměl být zvýhodněn oproti jiným věřitelům dlužníka a je tedy vázán stejnými lhůtami k podání přihlášky jako ostatní věřitelé.

Přihláška pohledávky Věřitele byla doručena Krajskému soudu v Plzni, dne 29.3.2016. Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v usnesení o úpadku počala běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rozhodnutí zveřejněno v insolvenčním rejstříku (tj. 20.2.2016). Poslední den lhůty k přihlášení pohledávek připadl na 21.3.2016. Insolvenční soud tedy v usnesení o odmítnutí přihlášky Věřitele správně dospěl k závěru, že k přihlášce pohledávky Věřitele nelze přihlížet a správně postupoval podle § 185 IZ, když ji odmítl a vyslovil, že právní mocí usnesení účast Věřitele v řízení končí.

Věřitelé jsou oprávněni přihlašovat své pohledávky za dlužníkem nikoli až v průběhu lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku, která představuje konečnou (propadnou) lhůtu k podání přihlášek, nýbrž již od zahájení insolvenčního řízení, a to i kdyby insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek (§ 110 odst. 1, § 173 odst. 1 IZ). Zahájení insolvenčního řízení insolvenční soud oznamuje dle § 101 IZ zveřejněním vyhlášky. V daném případě byla vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení (A-2), již soud dle § 110 odst. 2 IZ spojil s výzvou k podávání přihlášek věřitelů, zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 24.11.2015. Zvlášť soud vyhlášku doručuje jen stávajícím účastníkům řízení, známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska) dle § 430 IZ, a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku soud doručuje pouze vyhláškou postupem dle § 71 odst. 1 IZ; zvlášť je dle § 138 IZ doručuje pouze dlužníku, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (podle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení) a zahraničním věřitelům dle § 430 IZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 IZ. Mezi tyto osoby sice Věřitel, coby správce daně, patří, avšak i když mu rozhodnutí o úpadku, stejně jako vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení, nebyly zvlášť doručovány, nesplnění těchto povinností dle § 102 odst. 1 písm. f) a § 139 odst. 1 písm. f) IZ, nic nemění na tom, že je jako věřitel vázán lhůtou pro podání přihlášky a bude postižen jejím odmítnutím v případě, že ji podá opožděně. Z obsahu elektronického spisu se nepodává, že by nedošlo ke zveřejnění (na veřejně přístupných webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR) vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení dlužnice, ani usnesení o zjištění jejího úpadku a povolení řešit jej oddlužením, ani že by údaje o zveřejnění byly dodatečně upravovány.

Z uvedeného je zřejmé, že jde jen k tíži Věřitele, pokud se neseznámil s řádně zveřejněnou vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení ani se zveřejněným rozhodnutím o úpadku, jímž byla stanovena konečná lhůta pro přihlašování pohledávek, či pokud se neřídil poučením tohoto rozhodnutí, že přihlášku pohledávky -má-li k ní být v insolvenčním řízení přihlíženo-musí podat insolvenčnímu soudu ve stanovené lhůtě.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání Věřitele důvodným, a napadené usnesení proto podle § 219 o.s.ř. za použití § 7 IZ z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 21. listopadu 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková