3 VSPH 1279/2015-A-14
MSPH 91 INS 9181/2015 3 VSPH 1279/2015-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužníků manželů Vojtěcha anonymizovano , anonymizovano , bytem Radhošťská 1, 130 00 Praha 3, a Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Radhošťská 1, 130 00 Praha 3, o odvolání dlužníků proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. června 2015, č.j. MSPH 91 INS 9181/2015-A-9,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. června 2015, č.j. MSPH 91 INS 9181/2015-A-9, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 1.6.2015, č.j. MSPH 91 INS 9181/2015-A-9, odmítl insolvenční návrh manželů Vojtěcha anonymizovano a Kateřiny anonymizovano (dále jen dlužníci ).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že se dlužníci insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně dne 8.4.2015 domáhali zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Jelikož některé přílohy insolvenčního návrhu (zejména seznam závazků) postrádaly náležitosti stanovené § 104 odst. 2 a 3 IZ, vyzval soud prvního stupně dlužníky usnesením ze dne 16.4.2015, č.j. MSPH 91 INS 9181/2015-A-7, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení požadované přílohy a jejich náležitosti uvedeným způsobem doplnili. Dlužníci řádný seznam závazků se všemi náležitostmi požadovanými zákonem nepředložili a dále nepřipojili listinné důkazy k doložení úpadku nebo hrozícího úpadku (k doložení svých tvrzení prokazujících aktuální výši a splatnost jednotlivých závazků-příslušné smlouvy aj.) jako povinnou přílohu k insolvenčnímu návrhu. Proto soud prvního stupně podle § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a žádali, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Seznam závazků je součástí samotného návrhu na povolení oddlužení a to v přílohách na straně 52 až 54, kde dlužníci uvedli všechny věřitele, o kterých ví, že vůči nim mají pohledávky i s uvedenými daty splatnosti nebo vykonatelnosti.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z ustanovení § 97 odst. 1 a 5 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu vždy uvedeny i rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek (§ 3 IZ), skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Podle odst. 3 věty druhé citovaného ustanovení je insolvenční navrhovatel povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu. Dlužník podle § 104 odst. 1 IZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ.

Podle § 104 odst. 2 IZ je v seznamu majetku dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle § 104 odst. 3 IZ je v seznamu závazků dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Jestliže dlužník hodlá současně navrhnout řešení svého úpadku (hrozícího úpadku) oddlužením, musí tak učinit návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (§ 391 odst. 3 IZ), a to současně s insolvenčním návrhem

(§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). K podání insolvenčního návrhu pak může dlužník využít kolonku 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení, jež je k tomu určena. V tom případě slouží připojené seznamy jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná v § 392 odst. 1 IZ pro návrh na povolení oddlužení. Insolvenční návrh, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat s návrhem na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1 IZ. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že se dlužníci insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně dne 8.4.2015, domáhali zjištění hrozícího úpadku a povolení oddlužení. Dlužníci sice k insolvenčnímu návrhu připojili seznam svých závazků, avšak neopatřili ho zákonem požadovanými náležitostmi stanovenými § 104 odst. 2 a 3 IZ. Dlužníci v seznamu závazků u pohledávek neoznačili věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, dále neoznačili druh zajištění a důvod jeho vzniku. Dlužníci dále nepřipojili listinné důkazy k doložení úpadku nebo hrozícího úpadku. Z tohoto důvodu je soud prvního stupně usnesením ze dne 16.4.2015, č.j. MSPH 91 INS 9181/2015-A-17, vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výše uvedeného usnesení požadované přílohy a jejich náležitosti uvedeným způsobem doplnili a poučil je o možném odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě doplněn. Zdůraznil, že zejména věřitele, kteří vůči nim uplatňují právo na uspokojení ze zajištění je nutno v tomto seznamu uvést odděleně, včetně druhu zajištění a důvodu jejich vzniku. Dlužníci svůj návrh doplnili podáním došlým soudu dne 29.4.2015, v němž toliko sdělili, že seznam závazků i listinné důkazy jsou součástí příloh insolvenčního návrhu.

Dlužníci v insolvenčním návrhu uvedli, že jsou vlastníci nemovitého majetku a připojili výpis z katastru nemovitostí, LV č. 713, vystavený Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj (katastrální pracoviště Louny). Z doloženého výpisu vyplývá, že na nemovitostech váznou zástavní práva. Dlužníkům tedy muselo být zřejmé, že pohledávky některých jejich věřitelů jsou zajištěny zástavním právem k tomuto nemovitému majetku. V rozporu s tím dlužníci ve svém insolvenčním návrhu i v seznamu závazků výslovně uvedli, že nemají závazky, z nichž vyplývá právo na uspokojení ze zajištění; k insolvenčnímu návrhu nepřipojili listinné důkazy, jež by dokládaly existenci tvrzených závazků, jejich výši a splatnost (příslušné smlouvy, příslušná rozhodnutí aj.).

Jelikož dlužníci i přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o následcích nedoplnění insolvenčního návrhu, nepředložili nový seznam závazků, v němž měli uvést zajištěné věřitele odděleně, u pohledávek těchto věřitelů neoznačili věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u nichž se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby a současně neoznačili druh zajištění a důvod jeho vzniku, a nepřipojili listinné důkazy k doložení úpadku nebo hrozícího úpadku, byl postup soudu prvního stupně správný, pokud insolvenční návrh dlužníků, podle § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Z těchto důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil. Rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu nebrání tomu, aby dlužník zahájil řádným návrhem nové insolvenční řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 12. srpna 2015

JUDr. Jaroslav B u r e š , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková