3 VSPH 1271/2012-B-46
KSPH 37 INS 6953/2011 3 VSPH 1271/2012-B-46

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Věra anonymizovano , anonymizovano , bytem Kladno, Strouhalova 2655, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 37 INS 6953/2011-B-14 ze dne 18. července 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 37 INS 6953/2011-B-14, ze dne 18. července 2012 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 37 INS 6953/2011-B-14 ze dne 18.7.2012 zamítl návrh Věry anonymizovano (dlužnice), podaný dne 18.7.2012, kterým se domáhala zrušení konkursu prohlášeného na její majetek. V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně odkázal na usnesení č.j. KSPH 37 INS 6953/2011-A-17 (ze dne 6.12.2011), kterým rozhodl o zjištění úpadku dlužnice a prohlásil na její majetek konkurs s tím, že bude řešen jako nepatrný. Pokračoval, že dlužnice podáním z 18.7.2012 navrhla, aby soud zrušil konkurs na její majetek s odůvodněním, že je zde nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, resp. se nepodařilo odstranit, jež dlužnice spatřuje ve skutečnosti, že insolvenční správce při prodeji nemovitosti patřící do majetkové podstaty nezjistil, že se v ní zdržují na základě trvalého bydliště a nájemní smlouvy dva nájemníci, a to Marek Andrejs a Lubomír Habala, a že insolvenční navrhovatel Ing. Petr Brož je v současné době vyšetřován Vrchním státním zastupitelstvím v Praze pro odcizení předmětné nemovitosti.

Cituje § 308 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), soud konstatoval, že se dlužnice žádného z důvodů předjímaných v tomto ustanovení nedovolávala, přičemž na schůzi věřitelů uvedla, že předmětnou nemovitost-rodinný dům užívá ona, aniž by sdělila okolnosti o uzavřených nájemních smlouvách s třetí osobou. Případné nájemní smlouvy však nemají vliv na prodej této nemovitosti, neboť na něj nedopadají ust. § 285 odst. 4 IZ, ani § 22 zákona o vlastnictví bytů. Současně soud uložil dlužnici bezodkladně předat insolvenčnímu správci veškeré nájemní smlouvy k předmětnému domu a poskytnout mu součinnost při inkasu nájemného, jež je příjmem majetkové podstaty dlužnice. Další důvod pro zrušení týkající se Ing. Brože shledal soud nejasným, neboť měla-li se tato osoba dopustit dlužnicí tvrzeného jednání před prohlášením konkursu, měla dlužnice tyto důvody uplatnit v odvolání proti tomuto usnesení (zřejmě ze dne 6.12.2011 A-17). Z uvedených důvodů návrh dlužnice na zrušení konkursu zamítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala. Namítla, že insolvenční správce Ing. Jiří Krejčiřík pochybil, neboť mu předložila veškeré doklady, jež po ní požadoval, a to i nájemní smlouvu s L. Habalou a informovala jej rovněž o tom, že je v předmětné nemovitosti trvale hlášen syn. Rovněž nesouhlasila s pohledávkami hlavního věřitele Ing. Brože a předložila doklady dokazující, že se o předmětnou nemovitost s ním stále soudí, stejně jako trestní oznámení, jež v současné době vyšetřuje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Uvedené trestní oznámení a následující kroky insolvenčního správce připojuje. Uzavřela, že trvající soudní spory s Ing. Brožem měly dopad na její zdraví a přišla o podstatnou část majetku, a jako matka samoživitelka se studujícím synem považuje za nemorální a nelidské, aby kvůli jednomu podpisu u lichváře zůstala se synem bezdomovec, bez majetku a bez perspektivy slušného života. Doplnila, že soud prvního stupně měl přezkoumat jí popřené pohledávky, neboť se domnívá, že i když byly pravomocně uznány, jsou odsouzeny ne podle práva, ale že došlo s největší pravděpodobností ke korupci.

Insolvenční správce Ing. Jiří Krejčiřík k odvolání dlužnice uvedl, že o existenci nájemní smlouvy L. Habaly, údajného druha dlužnice, v nemovitosti, jež byla se souhlasem soudu zpeněžena mimo dražbu, neměl tušení, neboť ho dlužnice o ní neinformovala. Výpovědní lhůta této nájemní smlouvy činí 24 měsíců a L. Habala se odmítl z domu vystěhovat a nadále v něm měl se synem dlužnice uloženy osobní věci. Nabyvatelé vydražené nemovitosti z uvedených důvodů požadují slevu z kupní ceny a náhradu škody. K přezkoumání pohledávek Ing. Brože a R. Brožové při přezkumném jednání 8.2.2012 uvedl, že se jednalo o pohledávky vykonatelné na základě několika usneseních Okresního soudu v Kladně, jež se nacházely v exekučním řízení, a proto je uznal, dlužnice je pak popřela.

Vrchní soud v Praze z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k závěru, že není opodstatněné.

Podle § 308 odst. 1 IZ insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu, zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty (písm. a/), zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny (písm. b/), po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení (písm. c/), zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty (písm. d/).

Podle § 308 odst. 2 IZ insolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu též na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice podáním ze 13.7.2012 (doručeno soudu 18.7.2012) požádala o zrušení insolvenčního řízení s odůvodněním, jak uvedeno shora v napadeném usnesení soudu prvního stupně.

Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a pro stručnost na ně odkazuje. Návrh dlužnice na "zrušení insolvenčního řízení" soud správně posuzoval jako návrh na zrušení prohlášeného konkursu; nešlo ovšem o návrh dlužnice opatřený souhlasy věřitelů a správce dle § 308 odst. 2 IZ a dlužnice se ani nedovolávala žádného z důvodů, které zrušení konkursu opodstatňují dle § 308 odst. 1 IZ, přičemž naplnění některého z takových důvodů nevyplývá ani z obsahu spisu.

Odvolací soud proto podle § 219 občanského soudního řádu rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 28. srpna 2013

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová