3 VSPH 1270/2013-P8-12
KSPH 41 INS 27319/2012 3 VSPH 1270/2013-P8-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice: Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Stochov, Zborovská 268, o odvolání věřitele: CP Inkaso, s.r.o. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, IČO: 29027241, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 27319/2012-P8-7 ze dne 3. července 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 27319/2012-P8-7 ze dne 3. července 2013 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) vyslovil, že se přihláška pohledávky věřitele č. 7 CP Inkaso, s.r.o. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, IČO: 29027241 (Věřitel), odmítá co do částky 60.566,-Kč.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že Věřitel podal dne 3.1.2013 přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení dlužnice Jany anonymizovano (dlužnice). Konstatoval, že přihláška však byla vadná, neboť nebyly přiloženy ani kopie exekučních titulů s doložkou právní moci, přestože některé pohledávky byly označeny jako vykonatelné a existence pohledávek č. 5, 7 a 9 je vázána právě na právní moc těchto exekučních titulů. Insolvenční správce proto vyzval věřitele dopisem ze dne 9.1.2013 k doplnění a odstranění vad přihlášky, kterou si věřitel převzal dne 11.1.2013. Věřitel byl současně poučen, jakým způsobem má vady odstranit a o následcích, pokud tak neučiní řádně a včas. Do dnešního dne však věřitel svou přihlášku nedoplnil, takže výzvu insolvenčního správce ve stanovené lhůtě nesplnil.

Soud cituje § 185 a § 188 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), uzavřel, že v daném případě Věřitel svou přihlášku pohledávky řádně a včas nedoplnil, a proto postupoval v souladu s citovaným ustanovením a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku (napadeného) rozhodnutí.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací změnil tak, že se přihláška pohledávky neodmítá. Namítl, že přihlášku pohledávky doplnil, resp. insolvenčním správcem požadované dokumenty-exekuční tituly pohledávek opatřené doložkou právní moci-dodal 7.2.2013, tedy přede dnem konání přezkumného jednání, jež se uskutečnilo až 8.3.2013. Poznamenal, že již v přihlášce pohledávky avizoval, že příslušná rozhodnutí s doložkou právní moci doloží dodatečně po jejich obdržení od soudu. Proto žádal insolvenčního správce o prodloužení lhůty k jejich předložení, avšak obdržel rozhodnutí soudu, jenž jeho žádosti nevyhověl; dle jeho názoru o tom měl rozhodnout insolvenční správce. Zdůraznil, že samotná skutečnost nepředložení rozhodnutí s vyznačenými doložkami právní moci nemohla komplikovat práci insolvenčního správce, neboť mu muselo být zřejmé, že meritorní rozhodnutí vydaná ve věci pohledávek dlužnice jsou pravomocná. Přihláška tedy nevykazovala žádné vady, a proto neměl být ani k jejich odstranění dle § 188 odst. 2 IZ insolvenčním správcem vyzván. Uzavřel, že ve smyslu § 192 odst. 4 IZ lze až do skončení přezkumného jednání může se svou pohledávkou disponovat, tedy i doplňovat o potřebné podklady a dokumenty, které v přihlášce tvrdil a označil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání Věřitele je důvodné.

Podle § 188 IZ insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužník, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout (odst. 1). Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (odst. 2).

Podle § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ustálené judikatury platí, že postup podle § 188 IZ se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 IZ, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře (blíže k tomu viz R 13/2009 Sbírky rozhodnutí a stanovisek). K rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že se tato odmítá, nepostačuje okolnost, že věřitel přihlášku přes výzvu správce řádně a včas nedoplnil; takové rozhodnutí soudu musí být založeno i na zjištění, že přihláška pohledávky skutečně vykazuje vady, pro které není způsobilá přezkoumání, a že insolvenční správce tyto nedostatky věřiteli také řádně vytkl.

Přihláška pohledávky musí ve smyslu § 174 odst. 2 IZ obsahovat výši a důvod vzniku přihlašované pohledávky; tímto důvodem se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, a nikoliv například právní kvalifikace vztahu, z něhož pohledávka povstala. Přihláška obsahuje důvod vzniku přihlašované pohledávky za předpokladu, že v ní jsou uvedeny či popsány skutečnosti (vylíčen skutkový děj), na základě kterých pohledávka vznikla, a to natolik podrobně, aby bylo možné jednak přihlašovanou pohledávku odlišit od jiných pohledávek věřitele a dlužníka, jednak posoudit pravost pohledávky. Důvod vzniku pohledávky vymezený v přihlášce věřitel (od 31.3.2011) není oprávněn účinně měnit poté, co uplynula lhůta k přihlášení pohledávek stanovená dle § 136 odst. 1 písm. d) IZ; po této lhůtě nemůže měnit ani její pořadí. K tomu viz např. závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 77 INS 6367/2011, 2 VSPH 1395/2011-P12 ze dne 21.12.2011. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (§ 174 odst. 4 IZ). Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou (§ 177 IZ). V usnesení sp. zn. 15 Cmo 224/2009 ze dne 12.1.2009 Vrchní soud v Praze vyslovil, že za vykonatelnou (ve smyslu § 174 odst. 4 či § 199 odst. 1 IZ) lze považovat každou pohledávku, která se opírá o některý z titulů vyjmenovaných v § 274 o.s.ř., tedy např. i notářský zápis se svolením k vykonatelnosti (§ 71a notářského řádu). Rozhodná je ovšem jen vykonatelnost pohledávky nastalá (a věřitelem prokázaná) do skončení přezkumného jednání, při němž byla pohledávka popřena, tj. na pohledávku, která se stala vykonatelnou až později, se pro účely projednání incidenčního sporu vyvolaného jejím popřením a posouzení rozsahu námitek popírajícího pohlíží jako na pohledávku nevykonatelnou (viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 12 Cmo 13/2010 ze dne 2.3.2011). Z povahy věci pak platí, že tvrzení o důvodu vzniku lze založit též na rozhodnutí, smíru nebo listině, pro kterou se pohledávka stala vykonatelnou. Je ovšem jistého rozdílu mezi tím, zda jde o rozhodnutí či jiný titul, který je výsledkem důkazního řízení před soudem či správním úřadem, resp. o rozhodnutí, které se podle zákona vydává bez dokazování a často i bez odůvodnění, jako je tomu u platebního rozkazu. V prvních příkladech je pohledávka co do důvodu svého vzniku dostatečně individualizována uloženou povinností k zaplacení peněžité částky na základě skutečností, které se podávají z odůvodnění těchto rozhodnutí. Je-li titulem vykonatelné pohledávky platební rozkaz, pak lze důvod vzniku pohledávky též doložit žalobou (rozkazní žalobou), jelikož jen z ní se ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 o.s.ř. podávají skutečnosti, z nichž vyplývá uplatněné a posléze platebním rozkazem přiznané právo (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.12.2009, sp. zn. KSPL 54 INS 3007/2009, 1 VSPH 701/2009-P10).

K přihlášce pohledávky, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, se ve smyslu ustanovení § 185 ve spojení s ustanovením § 188 odst. 2 IZ nepřihlíží ode dne, kdy přihlašovateli pohledávky marně uplynula lhůta určená mu insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky. To, zda přihláška pohledávky byla doplněna po uplynutí této lhůty, ale ještě předtím, než insolvenční soud rozhodl,

že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že ji jako opožděnou odmítá, nemá na tento závěr žádného vlivu. Rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 188 odst. 2 IZ je ze zákona spojeno s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky a s uvědoměním věřitele, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí (§ 185 IZ-viz závěry Vrchního soudu v Praze v rozhodnutí sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 103/2008-P36, uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 37/2009). Nejvyšší soud ČR pak v rozhodnutí ze dne 16.12.2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009 (publikováno v Soudní judikatuře pod č. 59/2010) dovodil, že prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle § 185 IZ se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce.

Z obsahu spisu se podává, že Věřitel přihláškou z 3.1.2013 (soudu doručena téhož dne) přihlásil do insolvenčního řízení jedenáct pohledávek, z toho pohledávky č. 1 a č. 10 jako nevykonatelné, zbývající jako vykonatelné. V případě pohledávky č. 5 ve výši 10.000,-Kč se jedná o náklady řízení přiznané rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 17.9.2012, č.j. 107 EC 119/2012-77, jenž nabyl právní moci 18.10.2012, v případě pohledávky č. 7 ve výši 20.078,-Kč přiznané elektronickým platebním rozkazem stejného soudu ze dne 9.5.2012, č.j. 117 EC 111/2012-77, jenž nabyl právní moci 14.6.2012 a v případě pohledávky č. 9 ve výši 30.488,-Kč přiznané rovněž rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 22.10.2012, č.j. 210 C 1/2012-21, jež nabyl právní moci 29.11.2012. K pohledávkám uvedl, že předmětné rozsudky, resp. elektronický platební rozkaz s doložkou právní moci předloží obratem po jejich obdržení od příslušného soudu.

Ze spisu dále plyne, že insolvenční správce vyzval Věřitele výzvou ze dne 9.1.2013 k doplnění jeho přihlášky, neboť ji nelze přezkoumat, když vykazuje vady spočívající v tom, že nebyly přiloženy ani kopie exekučních titulů s doložkou právní moci, přestože některé pohledávky byly označeny jako vykonatelné a existence pohledávek č. 5, 7 a 9 je vázána právě na právní moc těchto exekučních titulů. Dále vyzval Věřitele, aby opravil a doplnil přihlášku ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto dopisu prostřednictvím insolvenčního soudu, a to tak, že doloží exekuční tituly u pohledávek č. 4-9 s doložkou právní moci. To vše s poučením, že se dle § 188 odst. 2 IZ k přihláškám pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, nepřihlíží.

Výzva byla Věřiteli doručena 11.1.2013 a ten na ní reagoval podáním z 25.1.2013 (doručené soudu téhož dne) o prodloužení lhůty do doby vyznačení doložek soudem a jeho dodání oprávněnému. Insolvenční soud rozhodl o této žádosti Věřitele usnesením ze dne 4.2.2013 (událost P8-3), jímž žádosti o prodloužení lhůty nevyhověl.

Odvolací soud dospěl k závěru, že výzva insolvenčního správce svým obsahem směřovala nikoliv k doplnění důvodu jednotlivých přihlášených pohledávek (okolnosti jejich vzniku), nýbrž k předložení listinných důkazů k přihlášce, což však, jak uvedeno výše, nemůže být důvodem k odmítnutí přihlášky postupem podle § 185 IZ. Přesto na nesplnění této povinnosti insolvenční soud své rozhodnutí (nesprávně) založil, a to za situace, kdy měl zřejmě k dispozici již insolvenčním správcem požadované listiny-rozhodnutí s doložkami právní moci; skutečnost zaslání těchto listin v elektronickém insolvenčním spisu není zachycena. Těmito okolnostmi se však insolvenční soud vůbec nezabýval.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil, neboť řízení je zatíženou vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a podle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. října 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková