3 VSPH 1267/2011-A-15
KSCB 28 INS 17324/2011 3 VSPH 1267/2011-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem i místem podnikání Na Běšince 23, Mirotice, IČO 60864125, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 17324/2011-A-10 ze dne 11. října 2011,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 17324/2011-A-10 ze dne 11. října 2011 se mění tak, že se dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 28 INS 17324/2011-A-10 ze dne 11.10.2011 uložil dlužníku Pavlu Gawlikovi (dále jen dlužník), aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatil na uvedený účet soudu nebo hotově v jeho pokladně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud odkázal na § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a uvedl, že účelem zálohy je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). V případě, že v dané věci by byl úpadek dlužníka řešen konkursem, činí odměna insolvenčního správce dle vyhl. č. 313/2007 Sb. minimálně 45.000,-Kč a je spolu s jeho nárokem na náhradu vzniklých hotových výdajů hrazena z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. Prostředky získané zpeněžením majetkové podstaty insolvenční správce v počáteční fázi řízení k dispozici nemá a použít je nemůže.

V posuzované věci dlužník tvrdil, že má finanční prostředky ve výši 15.832,39 Kč na osobním účtu u Penzijního fondu České republiky, a.s., a že dále vlastní nemovitosti zapsané na LV č. 679 pro k.ú. Mirotice, obec Mirotice, které jsou zatíženy zástavním právem. Soud vycházel z toho, že tyto nemovitosti zajisté budou v insolvenčním řízení zpeněženy, ovšem v dané fázi řízení nelze ani přibližně odhadnout, jaký bude výtěžek jejich zpeněžení, či zda bude do majetkové podstaty náležet i jiný zpeněžitelný majetek. Proto zatím nelze předvídat ani výši odměny insolvenčního správce a celkových nákladů insolvenčního řízení. Předběžně lze předpokládat, že po vydání výtěžku ze zpeněžení předmětu zajištění zajištěnému věřiteli dle § 298 IZ nezbude ani na odměnu správce (2 % z výtěžku zpeněžení) a jeho hotové výdaje v jejich nejnižší zákonné výši. Za takové situace by při absenci zálohy na náklady insolvenčního řízení musela být odměna insolvenčního správce a náhrada hotových výdajů podle § 38 odst. 2 IZ hrazena státem. S ohledem na popsaný stav dlužníkova majetku proto soud rozhodl jeho povinnosti k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení v uvedené výši.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že stanovená záloha na náklady insolvenčního řízení je nepřiměřeně vysoká. Podáním insolvenčního návrhu plnil povinnost, již mu v tom směru co podnikateli insolvenční zákon ukládá, a v současné tíživé finanční situaci je pro něj obtížné opatřit si finanční prostředky, ze kterých by mohl požadovanou zálohu uhradit. Přitom se obává důsledků nezaplacení zálohy, tedy toho, že by na něj mohlo být pohlíženo jako na osobu, která povinnost podat insolvenční návrh nesplnila, a tím by byl vystaven veškerým rizikům s tím spojeným.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami uvedenými v § 104 IZ, tj. zejména dlužníkovým seznamem majetku včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznamem jeho závazků s uvedením jeho věřitelů (dále jen "seznam závazků") a seznamem jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu. Teprve poté, co bude tímto postupem insolvenční návrh potřebným způsobem doplněn a bude tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník insolvenčním návrhem ze dne 23.9.2011 domáhal zjištění svého úpadku, aniž by navrhl způsob jeho řešení. K tomuto návrhu připojil seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, z nichž ale především seznam závazků-jak plyne z připojeného výpisu z katastru nemovitostí-nemá všechny náležitosti předepsané v § 104 odst. 3 IZ a nelze ho považovat za správný a úplný.

Předně dlužník v seznamu závazků vesměs uvedl částku dluhu s tím, že k ní náleží příslušenství, které ale nikterak nespecifikoval a nevyčíslil ke dni sestavení seznamu, jak bylo zapotřebí.

U pohledávek věřitelů Československé obchodní banky, a.s., Finančního úřadu v Písku a GE Money Bank, a.s. pak uvedl, že jsou zajištěny zástavním právem zřízeným k jeho nemovitostem (budově a pozemkům) zapsaným na LV č. 300 pro k.ú. Chcebuz, obec Štětí, které uvedl v seznamu svého majetku. U finančního úřadu vyznačil, že takto zajištěna je jen část jeho v seznamu uvedených pohledávek, aniž ovšem výši zajištěných pohledávek tohoto věřitele vyčíslil. Nadto však z připojeného výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že předmětné nemovitosti-na základě exekutorských a soudcovských zástavních práv zřízených v roce 2011-slouží k zajištění pohledávek dalších věřitelů, a to České pojišťovny, a.s. (pro její pohledávky ve výši 7.457,-Kč a ve výši 14.052,-Kč s příslušenstvím a náklady exekuce, Okresní správy sociálního zabezpečení Písek pro její pohledávku ve výši 13.342,-Kč s příslušenstvím a Eni Česká republika, s.r.o. pro její pohledávku 938.602,91 Kč s příslušenstvím a náklady exekuce. Pohledávky těchto věřitelů sice dlužník v seznamu závazků uvedl, avšak jako nezajištěné.

Jak plyne z § 103 odst. 3 IZ, v dlužníkově seznamu závazků musejí být uvedeni odděleně věřitelé, kteří proti němu mají (uplatňují) právo na uspokojení z tohoto zajištění, tedy zajištění věřitelé. Těmi jsou nejen přímí věřitelé dlužníka, jejichž pohledávka za dlužníkem je zajištěna (některým ze způsobů uvedených v § 2 písm. f/ IZ) jeho majetkem, ale i věřitelé, kteří mají takto zajištěnu pohledávku směřující vůči jiné osobě. Ti mají vůči dlužníku z titulu uhrazovací funkce věcného zajištění (v rozsahu tohoto zajištění) majetkové právo-právo na uspokojení své pohledávky za třetí osobou z majetku dlužníka poskytnutého k jejímu zajištění. Takové právo může být jeho věřitelem-co zajištěným věřitelem-do insolvenčního řízení přihlášeno (§ 166 IZ), podléhá přezkumu (srovnej § 196 odst. 2 IZ) a bude-li zjištěno, může být (dle zvoleného způsobu řešení úpadku) ze zajištění uspokojeno. Proto je-li dlužníkův majetek předmětem uvedených zajišťovacích práv, musí být v seznamu jeho závazků (odděleně) uvedeni věřitelé, jimž toto právo svědčí (i kdyby dlužník toto jejich právo popíral), tedy jak věřitelé, kteří mají takto zajištěnu pohledávku za dlužníkem, tak ti věřitelé, jejichž pohledávka je uspokojitelná pouze z tohoto zajištění váznoucího na dlužníkově majetku. Současně je dlužník povinen toto zajištění řádně specifikovat, tedy uvést jeho druh, předmět a důvod vzniku. To však dlužník neučinil u všech pohledávek věřitelů, které jsou podle údajů katastru nemovitostí jeho majetkem zajištěny, a i z toho důvodu nelze jeho seznam závazků považovat za správný a úplný, jak o něm prohlásil.

Nutno dodat, že pochybnost o správnosti a úplnosti vzbuzuje i seznam majetku dlužníka, když v něm vedle zmíněných nemovitostí, finančních prostředků na osobním účtu u Penzijního fondu České republiky, a.s. (jejichž výši k výzvě soudu ze dne 26.11.2011 doplnil), pohledávky z obchodního styku a (nijak nespecifikovaného) vybavení kanceláře, vč. 2 počítačů, tiskárny a nábytku, vše v hodnotě cca 5.000,-Kč, neuvedl žádné jiné osobní věci, vybavení domácnosti apod.

Za této situace bylo povinností soudu prvního stupně vyzvat dlužníka dle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh o jeho obligatorní přílohy dle § 104 IZ-zejm. o řádný seznam závazků, s případným vysvětlením k seznamu majetku-doplnil, poskytnout mu poučení, jak má doplnění provést a poučit ho o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn. To však soud (vyjma zmíněného požadavku dílčího doplnění seznamu majetku, jemuž dlužník vyhověl) neučinil, a místo toho dlužníku napadeným usnesením uložil povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Z uvedeného je zřejmé, že v řízení nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo po dlužníku zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť jeho insolvenční návrh pro popsané nedostatky (absenci řádných seznamů) nebyl způsobilý projednání.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 27. března 2012

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová