3 VSPH 1245/2015-B-34
KSHK 41 INS 11174/2012 3 VSPH 1245/2015-B-34

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Dvorcích 10, 506 01 Jičín, o odvolání JUDr. Drahomíry Daňkové, sídlem v Jičíně, Denisova 385, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 11174/2012-B-19 ze dne 6. března 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 11174/2012-B-19 ze dne 6. března 2015 se v bodě I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (insolvenční soud) odvolal z funkce JUDr. Drahomíru Daňkovou (Správkyně) se sídlem v Jičíně, Denisova 385 (bod I. výroku), ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Petra Zapletala, IČO 01918893, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 352/215 (bod II. výroku), uložil Správkyni povinnost bez zbytečného odkladu řádně informovat nově ustanoveného insolvenčního správce o své dosavadní činnosti, předat mu všechny doklady souvisící s výkonem její funkce a do 15 dnů předložit soudu zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravovala, a vyúčtovat odměnu, hotové výdaje a náklady, jež jí vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku dlužníka (body III. a IV. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. KSHK 41 INS 11174/2012-A-11 zjistil dlužníkův úpadek, povolil oddlužení dlužníka a ustanovil insolvenčním správcem Správkyni. Insolvenční soud vyšel ze zjištění, že podle seznamu insolvenčních správců veřejně dostupném na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti k 20.2.2015 bylo Správkyni odňato povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 13 odst. 2 písm. b) zák. č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, upravujícího důvody pro zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce a pravomoc Ministerstva spravedlnosti podle něj postupovat. Cituje § 31 odst. 4 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k závěru, že je namístě Správkyni z funkce odvolat a ustanovit insolvenčního správce nového. Zároveň Správkyni uložil povinnosti pro ni plynoucí z ustanovení § 31 odst. 6 InsZ a § 31 odst. 7 InsZ ve spojení s § 29 odst. 4 InsZ.

Toto usnesení napadla Správkyně v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, podle kterého za splnění podmínek v § 73 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s.ř.s.), podala návrh na odkladný účinek žaloby (žaloby proti rozhodnutí správního orgánu), neboť následky rozhodnutí znamenají pro ni nepoměrně vyšší újmu, než jaký přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, když odkladný účinek není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. K podané žalobě uvedla, že rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 65 a násl. s.ř.s., neboť je nepřezkoumatelné pro absenci správního uvážení, postavené na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a vydané v řízení, jež bylo zatíženo procesními vadami.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 31 odst. 4 věta první InsZ insolvenčního správce, kterému bylo zrušeno povolení nebo kterému zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích, insolvenční soud odvolá z funkce.

Podle § 7 InsZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle § 135 odst. 2 o.s.ř. otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

Ze seznamu insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti plyne, že povolení vykonávat činnost insolvenčního správce bylo Správkyni zrušeno k 20.2.2015. Z listin připojených k žalobě na zrušení Rozhodnutí o rozkladu, jež byly odvolacímu soudu zaslány a z níže uvedeného usnesení (dok. B-26 v ins. řízení vedeném pod sp. zn. KSHK 42 INS 29818/2012) plyne, že rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti č.j. MSP-16/2014-LO-ROZ/431 (Rozhodnutí) bylo Správkyni povolení vykonávat činnost insolvenčního správce zrušeno a že rozklad proti němu podaný Správkyní ministryně spravedlnosti rozhodnutím č.j. MSP-16/2014-LO-ROZ/4 z 18.2.2015 (Rozhodnutí o rozkladu) zamítla; rozhodnutí nabylo právní moci 20.2.2015. Žaloba o zrušení Rozhodnutí o rozkladu byla podána k Městskému soudu v Praze, před nímž je projednávána pod sp. zn. 6A 75/2015. V tomto řízení Městský soud v Praze usnesením č.j. 6A 75/2015-26 z 22.4.2015 návrh Správkyně na přiznání odkladného účinku Rozhodnutí o rozkladu v důsledku podané žaloby zamítl s odůvodněním, podle kterého nejsou naplněny podmínky ustanovení § 73 odst. 2 s.ř.s.; rozhodnutí nabylo právní moci 30.4.2015.

V projednávané věci Správkyně brojí proti napadenému usnesení z toho důvodu, že podala návrh na přiznání odkladného účinku Rozhodnutí o rozkladu v důsledku podané správní žaloby na jeho zrušení projednávané před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 6A 75/2015. Vzhledem k tomu, že tento návrh byl pravomocně zamítnut, soud za přiměřené aplikace ustanovení § 135 odst. 2 o.s.ř. z tohoto rozhodnutí vychází i v insolvenčním řízení. Insolvenční soud tak správně postupoval podle § 31 odst. 4 InsZ a Správkyni odvolal s tím, že ustanovil insolvenčního správce nového a Správkyni v souvislosti s tím uložil zákonem stanovené povinnosti spojené s předáním agendy.

Uvedený stav zůstal nezměněn i v průběhu odvolacího řízení, a proto odvolací soud na základě výše uvedeného napadené usnesení v bodu I. výroku z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. června 2015

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová