3 VSPH 1232/2015-B-32
KSHK 40 INS 687/2012 3 VSPH 1232/2015-B-32

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice Aleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Jičín, Na Jihu 543, o odvolání JUDr. Drahomíry Daňkové, sídlem v Jičíně, Denisova 385, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 687/2012-B-27 ze dne 12. května 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 687/2012-B-27 ze dne 12. května 2015 se v bodě I. výroku p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (insolvenční soud) odvolal z funkce JUDr. Drahomíru Daňkovou (Správkyně) se sídlem v Jičíně, Denisova 385 (bod I. výroku), ustanovil insolvenčním správcem Insolvency Project, v.o.s., IČO 28860993, se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/1, provozovna Jičín, Na Příkopech 64 (bod II. výroku), uložil Správkyni povinnost bez zbytečného odkladu řádně informovat nově ustanoveného insolvenčního správce o své dosavadní činnosti, předat mu všechny doklady souvisící s výkonem její funkce, do 15 dnů předložit soudu zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravovala, a vyúčtovat odměnu, hotové výdaje a náklady, jež jí vznikly v souvislostí se správou a udržováním majetku dlužnice (body III. a IV. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. KSHK 40 INS 687/2012-A-9 zjistil dlužničin úpadek, povolil oddlužení dlužnice a ustanovil insolvenčním správcem Správkyni. Insolvenční soud vyšel ze zjištění, že podle seznamu insolvenčních správců veřejně dostupném na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti k 20.2.2015 bylo Správkyni odňato povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 13 odst. 2 písm. b) zák. č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, upravujícího důvody pro zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce a pravomoc Ministerstva spravedlnosti podle něj postupovat. Cituje § 31 odst. 4 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (IZ), dospěl k závěru, že je namístě Správkyni z funkce odvolat a ustanovit insolvenčního správce nového. Zároveň Správkyni uložil povinnosti pro ni plynoucí z ustanovení § 31 odst. 6 IZ a § 31 odst. 7 IZ ve spojení s § 29 odst. 4 IZ.

Toto usnesení napadla Správkyně v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud zrušil s odůvodněním, podle kterého za splnění podmínek v § 73 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s.ř.s.), podala návrh na odkladný účinek žaloby (žaloby proti rozhodnutí správního orgánu). K podané žalobě uvedla, že rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 65 a násl. s.ř.s., neboť je nepřezkoumatelné pro absenci správního uvážení, postavené na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a vydané v řízení, jež bylo zatíženo procesními vadami.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 31 odst. 4 věta první IZ insolvenčního správce, kterému bylo zrušeno povolení nebo kterému zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích, insolvenční soud odvolá z funkce.

Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle § 135 odst. 2 o.s.ř. otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

Ze seznamu insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti plyne, že povolení vykonávat činnost insolvenčního správce bylo Správkyni zrušeno k 18.2.2015. Z listin připojených k žalobě na zrušení rozhodnutí ministryně spravedlnosti č.j. MSP-16/2014-LO-ROZ/4 ze dne 18.2.2015 (Rozhodnutí o rozkladu) a z usnesení Městského soudu v Praze č.j. 6A 75/2015 ze dne 22.4.2015 (viz dokumenty B-26 v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSHK 42 INS 29818/2012) plyne, že rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti č.j. MSP-16/2014-LO-ROZ/431 (dále jen Rozhodnutí) bylo správkyni povolení vykonávat činnost insolvenčního správce zrušeno a že rozklad proti němu podaný správkyní ministryně spravedlnosti Rozhodnutím o rozkladu zamítla. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.2.2015. Žaloba o zrušení Rozhodnutí o rozkladu byla podána k Městskému soudu v Praze, který usnesením sp. zn. 6 A 75/2015 ze dne 22.4.2015 návrh správkyně na přiznání odkladného účinku Rozhodnutí o rozkladu v důsledku podané žaloby zamítl s odůvodněním, podle kterého nejsou naplněny podmínky ustanovení § 73 odst. 2 s.ř.s.; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 30.4.2015.

V projednávané věci Správkyně brojí proti napadenému usnesení z toho důvodu, že podala návrh na přiznání odkladného účinku Rozhodnutí o rozkladu v důsledku podané správní žaloby na jeho zrušení projednávané před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 6 A 75/2015. Vzhledem k tomu, že tento návrh byl pravomocně zamítnut, soud za přiměřené aplikace ustanovení § 135 odst. 2 o.s.ř. z tohoto rozhodnutí vychází i v insolvenčním řízení. Insolvenční soud tak správně postupoval podle § 31 odst. 4 IZ a Správkyni odvolal s tím, že ustanovil insolvenčního správce nového a Správkyni v souvislosti s tím uložil zákonem stanovené povinnosti spojené s předáním agendy.

Uvedený stav zůstal nezměněn i v průběhu odvolacího řízení, a proto odvolací soud na základě výše uvedeného napadené usnesení v bodu I. výroku z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 8. července 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná