3 VSPH 1182/2012-A-29
KSPL 56 INS 9365/2012 3 VSPH 1182/2012-A-29

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců Mgr. Ivany Mlejnkové a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice Ruženy anonymizovano , anonymizovano , bytem Klimentov 97, 354 71 Velká Hleďsebe, zahájené na návrh věřitele Petra Breitenfeldera, nar. 20.7.1963, bytem Ukrajinská 2192, 272 01 Kladno, Kročehlavy, zastoupeného JUDr. Janem Bacílkem, advokátem se sídlem T.G. Masaryka 108, 272 01 Kladno, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. srpna 2012, č.j. KSPL 56 INS 9365/2012-A-13,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. srpna 2012, č.j. KSPL 56 INS 9365/2012-A-13, se v bodech III. a IV. výroku z r u š u j e a věc se vrací v tomto rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 1. srpna 2012, č.j. KSPL 56 INS 9365/2012-A-13, v bodě I. výroku zjistil úpadek Ruženy anonymizovano (dále jen dlužnice), v bodě II. výroku ustanovil insolvenčního správce a v bodech III. až IV. na majetek dlužnice prohlásil konkurs, který bude projednán jako nepatrný. V bodě V. výroku soud konstatoval, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku a účinky o prohlášení konkursu, a v bodech VI. až VIII. vyzval jednak věřitele k přihlášení svých pohledávek a aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká uplatní zajišťovací práva, a jednak osoby, které mají závazky vůči dlužnici, aby na příště plnění neposkytovaly dlužnici, ale insolvenčnímu správci. V bodech IX. až X. výroku soud nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů a v bodech XI. až XIII. výroku uložil povinnosti jak dlužnici, tak insolvenčnímu správci, a dále konstatoval, že rozhodnutí budou zveřejněna v insolvenčním rejstříku. V bodě XIV. výroku soud rozhodl, že neukládá dlužníku povinnost nahradit náklady řízení navrhovateli, a v bodě XV. výroku rozhodl o tom, že je navrhovatel povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení ve věci dlužnice bylo dne 18.4.2012 zahájeno na návrh věřitele Petra Breitenfeldera (dále jen navrhovatel). Navrhovatel tvrdil, že má vůči dlužnici splatnou pohledávku z titulu smlouvy o půjčce ze dne 27.5.2010, na jejímž základě se zavázal poskytnout dlužnici (a jejímu manželovi Vincentu anonymizovano , anonymizovano ) částku 250.000,-Kč. Pohledávka je zajištěna zástavním právem k bytové jednotce č. 97/1 v budově č.p. 96, 97, na st.p.č. 431 s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti 504/4926, v k.ú. Klimentov, obec Velká Hleďsebe. Dne 27.5.2010 byl sepsán notářský zápis, jímž dlužnice (spolu s manželem) a navrhovatelem uzavřeli dohodu o uznání závazku se svolením k vykonatelnosti pod sp. zn. NZ 372/2010, N 415/2010. Dlužnice spolu se svým manželem se zavázala zaplatit navrhovateli dlužnou částku včetně příslušenství do 27.8.2010. Této povinnosti nedostála. Výše splatné pohledávky navrhovatele činí k 26.3.2012 částku 317.000,-Kč. Navrhovatel označil další dlužníkovy věřitele, a to FOREST COLLECT LIMITED a Modrá pyramida, stavební spořitelna, a.s.

Soud prvního stupně dále uvedl, že v průběhu insolvenčního řízení bylo prokázáno, že dlužnice má další věřitele. K dotazu soudu Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. sdělila, že má za dlužnicí splatnou pohledávku ve výši 204.358,-Kč z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření. Do insolvenčního řízení se přihlásil i další věřitel Město Mariánské Lázně s přihláškami pohledávek ve výši celkem 1.500,-Kč z titulu uložení blokové pokuty ze dne 11.9.2011 (vykonatelnost 27.9.2011) a exekučních nákladů spojených s vymáháním pokuty.

Vzhledem k tomu, že se dlužnice k insolvenčnímu návrhu nevyjádřila, ač jí byl insolvenční návrh spolu s výzvou k vyjádření doručen, insolvenční soud dle § 133 odst. 1 písm. a) IZ rozhodl o insolvenčním návrhu bez nařízení jednání. Na základě zjištění soud dospěl k závěru, že je osvědčen úpadek dlužnice, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit. Proto ve výroku I. rozhodl o zjištění úpadku dlužnice. Jelikož dlužnice nepodala návrh na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ, rozhodl soud ve výroku III. podle § 148 odst. 1 IZ o prohlášení konkursu na majetek dlužnice, který bude projednáván jako nepatrný (bod IV. výroku).

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala do bodu III. a požadovala povolení oddlužení.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. c), d) IZ], přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 389 odst. 1 IZ dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. Podle § 390 odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Dle závěrů vyjádřených v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2012, č.j. KSPL 27 INS 5504/2011, 29 NSČR 39/2012-B-27 smysl poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, k němuž je insolvenční soud povinen při doručení věřitelského insolvenčního návrhu dlužníku, tkví v tom, aby dlužník, jenž splňuje zákonné předpoklady tohoto sanačního způsobu řešení svého úpadku, měl možnost uplatnit jej i tehdy, je-li insolvenční řízení zahájeno insolvenčním návrhem věřitele. Povinnost insolvenčního soudu poskytnout dlužníku, který není insolvenčním navrhovatelem, při doručení věřitelského insolvenčního návrhu poučení o možnosti podat v zákonem stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení, není splněna pouhou citací ustanovení § 390 odst. 1 IZ. Tuto povinnost poskytnout dlužníku, který není insolvenčním navrhovatelem, lze dle dovolacího soudu splnit např. poučením, podle kterého: Dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 a násl. IZ, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, návrh na povolení oddlužení. Později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne .

Z výše uvedeného plyne, že potřeba poučit dlužníka při doručení věřitelského insolvenčního návrhu o možnosti podat návrh na povolení oddlužení nebude dána tam, kde insolvenčnímu soudu bude známo, že dlužník je podnikatelem (a jako takový je z tohoto způsobu řešení svého úpadku vyloučen). Jestliže otázka, zda dlužník je podnikatelem, není postavena najisto v době doručování věřitelského insolvenčního návrhu dlužníku (což je situace typická zejména v případech, kdy insolvenční návrh věřitele směřuje proti dlužníku-fyzické osobě), lze mít poučení dlužníka o možnosti podat návrh na povolení oddlužení za náležitě konkrétní, jen obsahuje-li současně (nejméně) předpoklad vyjádřený ustanovením § 389 odst. 1 IZ (že dlužník není podnikatelem).

Z obsahu usnesení č.j. KSPL 56 INS 9365/2012-A-7, ze dne 25.4.2012, se podává, že soud v bodech I. až IV. výroku vyzval dlužnici k předložení seznamů uvedených v § 104 odst. 1 IZ, k písemnému vyjádření k insolvenčnímu návrhu, k vyjádření, zda se vzdává práva účasti na projednání věci, a v případě, že je podnikatelem, zda jeho obrat za poslední předcházející účetní období přesahoval 2.000.000,-Kč. V poučení soud prvního stupně zejména odkázal na příslušná ustanovení insolvenčního zákona, včetně zákonné citace § 390 odst. 1 IZ o možnosti podat návrh na oddlužení, jež však neodpovídalo požadavkům na ně kladeným. Pouhá citace ustanovení § 390 odst. 1 IZ, obsažená v usnesení ze dne 25.4.2012, nebyla dostatečným poučením dlužnice o možnosti podat návrh na povolení oddlužení. Již proto ne, že obsahem ustanovení § 390 odst. 1 IZ se podoba požadovaného poučení nevyčerpává a toto ustanovení samo zahrnuje (ve větě první) i eventualitu, jež v dané věci nepřicházela v úvahu.

Ze shora uvedených (procesních) důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodnutí ve výrocích v bodu III., a navazujícímu bod IV. usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužnice, jenž bude projednáván jako nepatrný, je předčasné, neboť dlužnici dosud neuplynula lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení.

Odvolací soud proto usnesení v napadeném rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 17. prosince 2012

JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová