3 VSPH 1172/2015-A-33
MSPH 95 INS 15156/2014 3 VSPH 1172/2015-A-33

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka: Logistic Park Lovosice LPL, spol. s r.o., IČO 25764578, se sídlem v Praze 10, nám. Přátelství 1518/4, zahájené k návrhu insolvenčního věřitele: JUDr. David Termer, advokát se sídlem v Praze 1, Opatovická 24/156, insolvenční správce dlužníka AŠ-ET, spol. s r.o., IČO 25231685, se sídlem v Praze 4, Žilinská 216, zast. Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 15156/2014-A-28 ze dne 3. června 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 15156/2014-A-28 ze dne 3. června 2015 se v bodu IV. výroku mění tak, že insolvenčnímu navrhovateli se neukládá povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,--Kč.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) zjistil dlužníkův úpadek (bod I. výroku), ustanovil insolvenčního správce jeho majetkové podstaty (bod II. výroku) a do dalších bodů výroku III.-XI. promítl svůj další procesní postup v insolvenčním řízení a v souladu s povinnými náležitostmi rozhodnutí podle § 136 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ). V bodu IV. výroku uložil navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000,--Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení podle položky 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, přílohy k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (SoudP), v kolcích nebo bezhotovostně na účet soudu k označenému variabilnímu symbolu.

Toto usnesení napadl navrhovatel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním proti bodu IV. výroku a navrhl, aby je v tomto rozsahu zrušil, neboť uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek opřel o nesprávné právní posouzení věci. Uvedl, že jako insolvenční správce společnosti AŠ-ET, spol. s r.o. na základě usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 24999/2012-A-13 ze 20.11.2012 podal insolvenční návrh, neboť tato společnost je věřitelem dlužníka. S odkazem na ustanovení § 11 odst. 2 SoudP dovozoval, že mu svědčí zákonné osvobození od soudních poplatků, a proto nebylo namístě mu povinnost k zaplacení soudního poplatku v souvislosti s vyhověním jeho insolvenčního návrhu ukládat.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení, jež jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 2 odst. 1 písm. a) SoudP poplatníkem poplatku za řízení soudem prvního stupně je navrhovatel, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 4 odst. 1 písm. e) SoudP jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu.

Podle § 11 odst. 2 písm. n) SoudP od poplatku se osvobozuje insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.

Poté, co odvolací soud zjistil, že JUDr. David Termer byl ustanoven insolvenčním správcem dlužníka AŠ-ET, spol. s r.o. a že insolvenční návrh podal v postavení insolvenčního správce této společnosti, která má pohledávky za dlužníkem o celkové výši 10.535.664,--Kč z titulu výplaty zádržného na základě smlouvy o dílo, dospěl k závěru, že navrhovatel-insolvenční správce insolvenčním návrhem uplatnil pohledávku uvedené společnosti za dlužníkem, které představují nároky týkající se majetku společnosti, jejímž insolvenčním správcem byl ustanoven. Odvolací soud tak dovozuje, že navrhovatel je v projednávané věci osvobozen od soudních poplatků ve smyslu § 11 odst. 2 písm. n) SoudP. Není pochyb o tom, že insolvenční správce při plnění povinnosti podle § 294 InsZ, tj. vymáhat pohledávky dlužníka, uplatňuje nároky týkající se majetku patřícího do jeho majetkové podstaty, a že je v takovém řízení ze zákona osvobozen od soudního poplatku. Odvolací soud neshledává důvod, proč by tomu mělo být jinak v případě, kdy insolvenční správce dojde k závěru, že k individuálnímu vymáhání pohledávky vůči dlužníku nemůže přistoupit, protože dlužník je v úpadku a zahájí proto (a tím plní svou zákonnou povinnost) podáním insolvenčního návrhu kolektivní řízení, v němž lze pohledávky za dlužníkem uspokojit toliko přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení v bodu IV. výroku změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. tak, že navrhovateli-insolvenčnímu správci povinnost k zaplacení soudního poplatku se neukládá.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 30. června 2015

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová