3 VSPH 1140/2016-P4-8
KSPL 56 INS 23057/2011 3 VSPH 1140/2016-P4-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice Dagmary Dolákové, dříve anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Výsluní 218, 334 52 Merklín, tj. bytem Husova 962, 336 01 Přeštice, o odvolání RWE Energie, spol. s r.o., IČO 49903209, se sídlem v Praze 10, Limuzská 12, zast. Mgr. Kamilem Stypou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Rubešova 8, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 23057/2011-P4-2 ze dne 20. května 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 23057/2011-

P4-2 ze dne 20. května 2016 se m ě n í tak, že přihláška pohledávky RWE Energie,

spol. s r.o. se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Plzni (insolvenční soud) odmítl přihlášku pohledávky věřitele RWE Energie, spol. s r.o. (Věřitel) ve výši 1.807,43 Kč s tím, že v tomto rozsahu účast Věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že mu Věřitel doručil 17.5.2016 přihlášku pohledávky ve výši 1.807,43 Kč z právního důvodu dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z 15.1.2015 č.j. EAN 27ZG3090 Z0060850Q (Smlouva) za období od 12.4.2016 do 2.5.2016 s odůvodněním, podle něhož byl na majetek dlužnice prohlášen 12.4.2016 konkurs, a protože se insolvenční správce nevyjádřil v zákonné lhůtě že smlouvu splní, platí, že odmítl plnění podle smlouvy (zaplatit za odebranou energii).

Cituje § 253, § 203 a § 185 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), insolvenční soud uvedl, že se jedná o pohledávku za podstatou podle isir.justi ce.cz

§ 253 odst. 4 věty druhé InsZ, neboť věřitel přihláškou neuplatnil náhradu škody, způsobenou odmítnutím plnění, ale naopak uplatňuje pohledávku z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu. V dalším postupu insolvenční soud odkázal Věřitele na ustanovení § 203 InsZ s tím, že osobou s dispozičním oprávněním je insolvenční správce AP insolvence, v.o.s., IČO 29115469, se sídlem v Plzni, Divadelní 2728/3a.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že usnesením č.j. KSPL 56 INS 23057/2011-A-9 z 25.1.2012 insolvenční soud zjistil dlužničin úpadek, a že usnesením č.j. KSPL 56 INS 23057/2011-B-3 ze 14.3.2012 bylo schváleno řešení úpadku dlužnice oddlužením a usnesením č.j. KSPL 56 INS 23057/2011-B-22 z 12.4.2016 bylo zrušeno a na dlužničin majetek byl prohlášen konkurs. Jelikož se insolvenční správce podle § 253 odst. 2 InsZ nevyjádřil tak, že smlouvu splní, vznikly mu pohledávky dle výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu od data prohlášení konkursu do data zániku plnění, tj. do 30 dnů od prohlášení konkursu. Podle § 253 odst. 4 InsZ odmítne-li insolvenční správce plnění, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu způsobené škody přihláškou pohledávky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odmítnutí plnění. Dovodil tak, že jeho přihláška pohledávky měla být projednána na samostatném přezkumném jednání po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne odmítnutí plnění podle citovaného ustanovení. Uzavřel, že insolvenční soud nesprávně posoudil skutkový i právní stav věci, což mělo za následek nesprávné rozhodnutí.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 InsZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 173 odst. 1 InsZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle § 136 InsZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 téhož zákona. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (odst. 2 písm. d); je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů (odst. 3).

Podle § 185 InsZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 253 InsZ nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může odmítnout plnění (odst. 1). Jestliže se insolvenční správce do 30 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že odmítl plnění; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak (odst. 2). Odmítne-li insolvenční správce plnění, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu způsobené škody přihláškou pohledávky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odmítnutí plnění. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za majetkovou podstatou (odst. 4). K § 253 odst. 1 InsZ pokud jde o vymezení smluv o vzájemném plnění Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod sp. zn. 29 ICdo 20/2012 publikované pod číslem 49/2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že smlouvou o vzájemném plnění ve smyslu § 253 odst. 1 InsZ se rozumí vedle tam výslovně uvedené smlouvy o smlouvě budoucí především (typově) kupní smlouva, směnná smlouva anebo smlouva o dílo.

Podle § 168 odst. 2 písm. h) InsZ pohledávkou za majetkovou podstatou jsou mimo jiné i pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, které se podle zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními odmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřitelem dlužníku, v době od zahájení insolvenčního řízení do dne, kdy podle tohoto zákona nastaly účinky; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení.

Z insolvenčního spisu odvolací soud ověřil skutečnosti uváděné Věřitelem o zjištění dlužničina úpadku, schválení oddlužení a jeho zrušení. Ze spisu dále plyne, že Věřitel do insolvenčního řízení přihlásil pohledávku až 17.5.2016 ve výši 1.807,43 Kč z právního důvodu nezaplacené ceny za dodávky podle Smlouvy pro potřeby domácnosti za období 12.4.2016-2.5.2016 a jako další okolnosti pohledávky uvedl, že 12.4.2016 byl prohlášen na majetek dlužnice konkurs, že insolvenční správce se nevyjádřil k jeho výzvě, zda bude pokračovat ve Smlouvě, a protože se insolvenční správce nevyjádřil tak, že Smlouvu splní, vznikly mu pohledávky ve smyslu § 253 odst. 4 InsZ.

Věřitel poté, co nastaly účinky konkursu, a nastala nevyvratitelná právní domněnka, že insolvenční správce odmítl plnit podle Smlouvy, pokračoval v plnění, tj. dodávkách plynu podle Smlouvy a v době po zrušení dlužničina schváleného oddlužení mu vznikly další pohledávky. Odvolací soud má za to, že se jedná o pohledávku za podstatou podle § 168 odst. 1 písm. h) InsZ, byť byla uplatněna v insolvenčním řízení ve formě přihlášky, jež se uspokojuje kdykoliv po rozhodnutí o prohlášení konkursu (v případě, že mu předcházelo plnění podle schváleného oddlužení) v plné výši. Věřitel nemusel pohledávku ze Smlouvy vzniklou pro zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na dlužničin majetek do insolvenčního řízení přihlašovat, a proto se na ně nevztahuje lhůta podle § 136 odst. 2 písm. d) a odst. 3 InsZ. Insolvenční soud tak postupoval nesprávně, když přihlášku pohledávky podle § 185 InsZ odmítl namísto toho, aby posoudil podání Věřitele jako uplatnění pohledávky podle § 203 InsZ a postupoval dále podle tohoto ustanovení, resp. § 203a InsZ.

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se pohledávka Věřitele v insolvenčním řízení neodmítá a jeho účast v rozsahu pohledávky v insolvenčním řízení nekončí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 7. června 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková