3 VSPH 1128/2014-B-32
KSPL 56 INS 25600/2012 3 VSPH 1128/2014-B-32

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Milana Bořka v insolvenčním řízení dlužnice Miroslavy anonymizovano , anonymizovano , IČO: 71980768, bytem v Horní Bříze, Jedlová 548, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. května 2014, č.j. KSPL 56 INS 25600/2012-B-23,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. května 2014, č.j. KSPL 56 INS 25600/2012-B-23, s e m ě n í tak, že se schválené oddlužení dlužnice nezrušuje a konkurs na její majetek se neprohlašuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 6. května 2014, č.j. KSPL 56 INS 25600/2012-B-23, zrušil schválené oddlužení dlužnice (bod I. výroku), na její majetek prohlásil konkurs, který bude projednán jako konkurs nepatrný (body II. a III. výroku) a insolvenčnímu správci uložil, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení předložil soudu zprávu o hospodářské situaci dlužnice ke dni prohlášení konkursu (bod IV. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 18.2.2013, č.j. KSPL 56 INS 25600/2012-B-5 schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Již 28.11.2013 však insolvenční správce podal soudu průběžnou zprávu o plnění oddlužení, z níž vyplynulo, že dlužnice od června do října 2013 neuhradila žádnou splátku a nejeví zájem o řešení vzniklé situace. Zároveň dne 20.12.2013 podalo Společenství vlastníků jednotek Jedlová 548 a 549 (dále jen SVJ) podnět ke zrušení schváleného oddlužení, podle kterého po schválení oddlužení vznikl dlužnici dluh na příspěvcích do fondu oprav a za spotřebu služeb o částku 9.841,-Kč, přičemž ani ostatní její platby nedochází v řádných termínech. K výzvě soudu pak dlužnice uvedla, že důvodem pozastavení jejích splátek je dlouhodobá pracovní neschopnost, při které její jediný příjem tvoří nemocenské dávky. Má však zájem na 100 % splacení svých závazků. Platby do fondu oprav hradí, platba za měsíc březen však z jejího účtu neodešla, což napravila následně. Od ledna 2014 je již práceschopná a má příslib zaměstnání. Na ústním jednání pak dlužnice stejně jako SVJ setrvalo na svých předchozích vyjádřeních. Ze zprávy insolvenčního správce soud dále zjistil, že za období listopadu 2013 až dubna 2014 bylo na splátkový kalendář dlužnice plněno pouze 15.250,-Kč, z nichž byly přednostně uspokojovány pohledávky za majetkovou podstatou (odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce) a mezi věřitele bylo rozděleno pouze 2.003,-Kč.

Soud cituje § 414 odst. 1, § 415, 418 insolvenčního zákona (dále jen IZ) podrobně vysvětlil účel a podmínky řešení úpadku dlužníka oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře a jeho splnění. Konstatoval, že dlužnice záhy po schválení oddlužení sice nezaviněně (z důvodu pracovní neschopnosti a úrazu v domácnosti) přichází o příjmy ze zaměstnání a dohod o provedení práce, avšak neplnila další povinnosti podle schváleného oddlužení, neboť bez zbytečného odkladu neoznámila insolvenčnímu soudu a správci změnu zaměstnání a přejímala na sebe závazky, jež nemohla v jejich splatnosti splnit. Zároveň není ani schopna hradit měsíční splátky pro oddlužení a v důsledku jejího zaviněného jednání jí po schválení oddlužení vznikl peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti v podobě 4 úhrad do fondu oprav a záloh na služby spojené s užíváním jejího bytu. Vedle toho dlužnice neprokázala úhradu těchto příspěvků ani za měsíce únor 2013, květen 2013 a za vyúčtování záloh za rok 2012 ve výši 5.885,-Kč. Soud prvního stupně proto podle § 418 odst. 1 písm. a), b), c) IZ schválené oddlužení zrušil a na majetek dlužnice prohlásil konkurs, v němž lze rovněž předpokládat 100 % uspokojení věřitelů dlužnice, a to z prodeje jejího bytu v hodnotě 850.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Uvedla, že splátkový kalendář neplnila v důsledku ztráty příjmů při její vleklé pracovní neschopnosti. Ta byla ostatně i důsledkem jejího prodlení s placením příspěvků do fondu oprav a záloh na služby SVJ. Svému závazku úhrady 100 % pohledávek jejích věřitelů však přesto chce dostát, k čemuž dokládá smlouvu o důchodu, na základě níž by jí pro účely oddlužení měl být vyplácen důchod 6.000,-Kč měsíčně. Při řešení úpadku dlužnice konkursem by prodej jejího bytu, ve kterém žije se svými nezletilými dětmi a jehož hodnota 850.000,-Kč je v nepoměru k souhrnu jejích závazků ve výši 185.000,-Kč, by ji přitom uvrhl do tíživé sociální situace.

SVJ ve vyjádření k tomuto odvolání uvedlo, že dlužnice opět neuvádí pravdu, neboť v bytě nežije se dvěma nezletilými dětmi, když oba její synové (nar. 14.8.1990 a 17.4.1992) již dávno dosáhli zletilosti. Dlužnice přitom po celou dobu trvání oddlužení své povinnosti řádně neplnila a úhrady prováděla až pod hrozbou sankce. Závěry soudu prvního stupně v napadeném usnesení proto shledává věcně správnými.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 418 IZ ve znění účinném od 1.1.2014 insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud chválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejich základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat bez návrhu (odst. 4).

Z dosavadního průběhu oddlužení je nesporné, že v průběhu roku 2013 (od měsíce června) dlužnice z důvodu své dlouhodobé pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání přestala hradit své pravidelné splátky pro oddlužení (vyjma srážek z nemocenské v období prosince 2013 až února 2014 v celkové výši 3.250,-Kč a dvou darů 7.000,-Kč v lednu 2014 a 5.000,-Kč v dubnu 2014 neuhradila na svůj splátkový kalendář ničeho), čímž došlo k ohrožení jeho splnění. Při nařízeném jednání přitom soudu sdělila, že je sice již zdráva a práce schopná, ale je dosud evidována na úřadu práce a byla jí přiznána podpora v nezaměstnanosti nyní ve výši 9.108,-Kč (srov. zprávy insolvenčního správce na č.dok. B-10 a B-20 a protokol z jednání konaného dne 28.4.2014 na č.dok. B-19). Navíc jí v době po schválení oddlužení (od února 2013) průběžně vznikal dluh na úhradách za příspěvek do fondu oprav a za zálohy na služby spojené s užíváním jejího bytu (viz č.dok. B-17, B-21 a B-22), kdy po dobu delší 30 dnů od splatnosti neprovedla platbu za měsíc únor 2013 (na tuto platbu lze započítat přeplatek z vyúčtování záloh z předcházejícího roku zaúčtovaný SVJ k 31.7.2013), březen 2013 (platba připsána na účet SVJ až 22.1.2014), červenec 2013 (platba připsána až 9.9.2013) a listopad 2013 (platba provedena 31.12.2013). Za této situace soud prvního stupně nepochybil, když schválené oddlužení podle § 418 odst. 1 IZ zrušil, neboť vyšlo najevo (a neschopnost dlužnice řádně hradit pravidelné měsíční úhrady SVJ tuto skutečnost dále potvrzovala), že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit. To za situace, kdy do majetkové podstaty dlužnice náleží i její byt v hodnotě 850.000,-Kč, jehož zpeněžení by při konkursu pokrylo 100 % všech přihlášených pohledávek věřitelů i náklady na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce.

Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je však dle odvolacího soudu rozhodující nová skutečnost, že dlužnice po vydání napadeného usnesení předložila soudu řádnou smlouvu o důchodu ze dne 6.5.2014 dokládající další měsíční příjem od pana Miloslava Šimana ve výši 6.000,-Kč po dobu trvání splátkového kalendáře. Tento pravidelný měsíční příjem by (bez ohledu na případné další srážky ze mzdy dlužnice v budoucnu) postačoval k úplnému uhrazení všech přihlášených pohledávek věřitelů dlužnice do předpokládané doby trvání oddlužení. Za 42 zbývajících měsíců oddlužení by totiž dlužnice mohla nezajištěným věřitelům nabídnout celkem 252.000,-Kč, což po odečtení 44.187,-Kč odpovídající zbývající odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce včetně DPH (při započítání již provedených srážek) činí 207.813,-Kč. Celková výše přihlášených pohledávek přitom (rovněž po započtení doposavad provedených úhrad ze splátkového kalendáře ve výši 30.411,-Kč) činila k dubnu 2014 pouze 154.218,-Kč.

Na základě těchto skutečností je dle odvolacího soudu ještě na místě dát přednost dalšímu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře před prohlášením konkursu. V něm by totiž nutně muselo dojít k zpeněžení jejího jediného hodnotnějšího majetku, a to její bytové jednotky, což by pravděpodobně vedlo k jejímu uvržení do ještě horší sociální situace a ve svém důsledku i k dalšímu zadlužování. To tím spíše, že hodnota předmětné bytové jednotky značně přesahuje celkovou výši přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů a její prodej by tak znamenal nepřiměřenou újmu dlužnici s ohledem na možnost uspokojení všech těchto pohledávek v rámci plnění splátkového kalendáře při oddlužení.

Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě-protentokrát-umožnit dlužnici, aby napříště svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčila insolvenční soud a zejména své věřitele o tom, že její snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně kdyby se v průběhu dalšího řízení tento předpoklad nenaplnil a dlužnice by nepřistupovala jak k plnění svých povinností v rámci oddlužení, tak i k úhradě svých nových závazků (zejména příspěvků do fondu oprav SVJ a záloh na jí využívané služby) dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoliv později dojít ke změně způsobu řešení jejího úpadku a úpadek by pak byl již definitivně řešen konkursem.

V dané fázi insolvenčního řízení však ještě není zrušení schváleného oddlužení dlužnice nezbytně nutné. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. v napadeném bodě I. výroku, jakož i v ostatních na něm závislých bodech II., III. a IV. výroku změnil tak, že se schválené oddlužení dlužnice nezrušuje a konkurs na její majetek neprohlašuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 25. srpna 2014

JUDr. Jaroslav B u r e š , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková