3 VSPH 1121/2016-B-84
KSPH 65 INS 1753/2014 3 VSPH 1121/2016-B-84

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužníka: Ivo anonymizovano , anonymizovano , bytem Mutějovice, Lidická 291, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2015, č.j. KSPH 65 INS 1753/2014-B-54,

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně k žádosti insolvenčního správce vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení majetku dlužníka ve výši 437.210,77 Kč zajištěnému věřiteli č. 14 Pavlu Klátilovi (bod I. výroku). Bodem II. výroku přiznal insolvenčnímu správci odměnu za zpeněžení ve výši 53.430,88 Kč včetně DPH. Bodem III. výroku uložil insolvenčnímu správci vydat výtěžek zpeněžení podle upraveného seznamu přihlášek do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, zapsat do upraveného seznamu přihlášek k pohledávce zajištěného věřitele, jaká částka na ni byla vyplacena, event. jaká její zbývající část se vypořádá při rozvrhu, a podat soudu písemnou zprávu o vydání výtěžku do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 7.2.2014 (A-7) byl zjištěn úpadek dlužníka, prohlášen konkurs na jeho majetek a ustanoven insolvenční správce. Vycházel dále z toho, že celková výše zjištěné pohledávky věřitele č. 14 (Pavel Klátil) s právem na uspokojení z předmětu zajištění (nemovitosti evidované v soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou č. 3) v prvním pořadí činí 868.546,60 Kč. Zjištěná pohledávka věřitele č. 22 (Finanční úřad pro Středočeský kraj) s právem na uspokojení z téhož předmětu zajištění ve druhém pořadí činí 191.841,33 Kč, zjištěná pohledávka věřitele č. 7 (Česká správa sociálního zabezpečení) s právem na uspokojení ze zajištění ve třetím pořadí činí 22.133,-Kč, zjištěná pohledávka věřitele č. 9 (Česká pojišťovna a.s.) s právem na uspokojení ze zajištění ve čtvrtém pořadí činí 32.748,-Kč, zjištěná pohledávka věřitele č. 16 (JUDr. Vladimír Plášil) s právem na uspokojení ze zajištění v pátém pořadí činí 22.675,40 Kč a zjištěná pohledávka věřitele č. 18 (Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.) s právem na uspokojení ze zajištění v šestém pořadí činí 107.400,73 Kč. Insolvenční správce podal návrh na udělení souhlasu k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 14 Pavlu Klátilovi s tím, že předmět zajištění byl zpeněžen za částku 500.000,-Kč. Po odečtení nákladů spojených se zpeněžením ve výši 4.800,-Kč (znalecký posudek) a nákladů spojených se správou ve výši 4.558,36 Kč (daň z nemovitých věcí, pojištění, isir.justi ce.cz cestovné) a odměny insolvenčního správce ve výši 53.430,88 Kč činí výtěžek zpeněžení k vydání zajištěným věřitelům 437.210,77 Kč. Proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení žádný věřitel dlužníka ve stanovené lhůtě námitky nepodal.

Odkazuje na ustanovení § 167, § 298 odst. 2, 4 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro to, aby návrhu správce bylo vyhověno. Konstatoval, že vzhledem k tomu, že pohledávky zajištěných věřitelů č. 14, 7, 9, 16, 18 a 22 nebyly uspokojeny v plné výši, považuje se jejich zbylá neuspokojená část za pohledávky přihlášené, a uspokojí se stejně jako pohledávky nezajištěných věřitelů ve zbývajícím průběhu řízení, případně se uspokojí z dalších předmětů jejich zajištění.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal s tím, že nesouhlasí s vydáním výtěžku pouze jednomu věřiteli.

Vrchní soud v Praze se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby mohl přezkoumat věcnou správnost napadeného rozhodnutí a řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 201 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 298 InsZ zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Z uvedeného je zřejmé, že legitimaci k podání odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem správce na vydání výtěžku zpeněžení, mají z účastníků insolvenčního řízení (dle § 14 odst. 1 InsZ jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku), jen ti z nich, kteří proti návrhu správce včas brojili svými námitkami. Opačný výklad, dle něhož by měl legitimaci k odvolání i dlužník, jenž by proti návrhu správce nepodal žádné námitky, by byl dle názoru odvolacího soudu v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Ostatně stejná konstrukce se prosazuje též při projednávání a schvalování konečné zprávy (§ 304 InsZ), když legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy mají jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno. V posuzované věci není žádný důvod se od ní odchylovat ani v případě usnesení, jímž insolvenční soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, a to i přes určitou formulační neobratnost zákonodárce (srov. dikci § 304 odst. 6 InsZ a 298 odst. 7 InsZ).

Jinak řečeno, odvolání proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem správce na vydání výtěžku zpeněžení, mohou podat jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno (srov. také např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.1.2015, č.j. 3 VSPH 1502/2014-B-183).

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že vyhláškou ze dne 24.11.2015 (B-53) vyrozuměl soud prvního stupně dlužníka a věřitele o tom, že správce předložil návrh na vydání výtěžku zpeněžení majetku z majetkové podstaty dlužníka; návrh byl dne 9.11.2015 zveřejněn v insolvenčním rejstříku (B-52). Soud věřitele a dlužníka poučil o možnosti podat proti návrhu námitky, o lhůtě k jejich podání a o následcích zmeškání lhůty k jejich podání dle § 298 odst. 3 InsZ. Dlužník v zákonem stanovené lhůtě námitky nepodal.

Protože odvolání proti napadenému usnesení podala osoba, jež k tomu není dle § 298 odst. 7 InsZ oprávněna, odvolací soud je podle § 218 písm. b) o.s.ř. za použití § 7 InsZ odmítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 3. listopadu 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková