3 VSPH 1120/2016-B-27
KSPH 65 INS 5634/2015 3 VSPH 1120/2016-B-27

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužníka: Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Kolín, Jezeřanská 1211, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. února 2016, č.j. KSPH 65 INS 5634/2015-B-16,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. února 2016, č.j. KSPH 65 INS

5634/2015-B-16, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně v bodě I. výroku zrušil oddlužení dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs (bod II. výroku) s tím, že tento bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku) a účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

Vyšel přitom z toho, že dne 17.3.2015 (A-8) zjistil úpadek dlužníka a povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne 19.5.2015 (B-5) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Ze zpráv insolvenčního správce ze dne 14.12.2015 a 25.1.2016 zjistil, že dlužník splátkový kalendář neplní a není plněno ani ze smlouvy o důchodu. Dlužník za dobu trvání oddlužení k měsíci únoru 2016 (za dobu 9 měsíců) zaplatil do majetkové podstaty pouze 8.216,-Kč, z čehož bylo na splátky nezajištěných věřitelů použito 1.682,-Kč. Dlužník nepřebírá písemné výzvy insolvenčního správce, přičemž mu případnou změnu své doručovací adresy neoznámil. Dlužníkovi byly insolvenčním správcem zasílány dvě výzvy k plnění schváleného splátkového kalendáře. Dlužníku vznikl nový dluh na odměně insolvenčního správce ve výši nejméně 2.178,-Kč. Od doby schůze věřitelů dlužník insolvenčního správce nikterak nekontaktoval. K jednání nařízeným soudem prvního stupně na 9.2.2016 za účelem projednání příčin neplnění isir.justi ce.cz splátkového kalendáře se dlužník nedostavil. Při něm insolvenční správce uvedl, že dlužník splátkový kalendář dlouhodobě neplní. Jako OSVČ má odevzdávat 2/3 svého příjmu, přesto uhradil pouze 2x částku 2.700,-Kč ze smlouvy o důchodu, 1x částku 2.816,-Kč. Očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů v průběhu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře nyní činí pouze 3,36 %.

Vzhledem k tomu, že dlužník neplní podstatné povinnosti uložené mu v oddlužení tím, že nekomunikuje a je zcela pasivní, neplní splátkový kalendář, vznikl mu nový dluh, který neuhradil, čímž projevuje také svůj lehkomyslný a nedbalý přístup k plnění oddlužení, odkazuje na ust. § 418 odst. 1 písm. a), b) a c) InsZ za použití § 418 odst. 4 InsZ, dospěl soud prvního stupně k závěru, že je na místě schválené oddlužení zrušit a na majetek dlužníka prohlásit konkurs, který bude projednáván v souladu s ustanovením § 314 odst. 1 písm. a) InsZ jako nepatrný, neboť dlužník je fyzickou osobou a není podnikatelem.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal. Uvedl, že nevěděl, v jaké výši má plnit splátkový kalendář, proto zpočátku zasílal na účet správce 1.089,-Kč a 500,-Kč ze smlouvy o důchodu. V září nastoupil do zaměstnání, kde oznámil, že je v insolvenci. Správce mu oznámil, že splátkový kalendář bude z důvodu popření některých pohledávek upraven. Není pravdou, že by se správcem nespolupracoval. Několikrát se jej dotazoval na výši splátek. Přestože si poštu vybírá, žádné výzvy ze strany správce neobdržel. V současné době nemá žádný příjem z podnikání. Je zaměstnán u společnosti CHOCOLAND Kolín. Svoji ekonomickou nabídku pro účely oddlužení je schopen navýšit a vzniklý dluh do 30.6.2016 uhradit. Popřel, že by svým návrhem sledoval nepoctivý záměr.

Insolvenční správce k odvolání dlužníka uvedl, že k červenci 2016 byly nezajištěné pohledávky věřitelů dlužníka uspokojeny v rozsahu 0,67 %. Dluh na zálohách na náklady insolvenčního řízení činí 8.712,-Kč. K úhradě 30 % nezajištěných pohledávek by bylo třeba, aby dlužník ve zbývajícím čase trvání splátkového kalendáře hradil 2.964,-Kč měsíčně. U společnosti CHOCOLAND Kolín (jak plyne ze sdělení této společnosti ze dne 5.8.2016 k jeho dotazu) byl dlužník zaměstnán od 4.2.2016 do 31.7.2016.

Vrchní soud v Praze bez jednání (když účastníci s tímto postupem předem vyjádřili souhlas) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

Podle § 418 odst. 1 InsZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Skutečnosti, z nichž soud prvního stupně vycházel při vydání napadeného usnesení, mají oporu v insolvenčním spisu.

Oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. InsZ. K tomu však nemůže dojít, jestliže dlužník nesplnil řádně a včas všechny své povinnosti dle schváleného způsobu oddlužení. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník v podstatné míře neplní povinnosti s ním spojené, a tudíž nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Proces oddlužení je pak třeba za podmínek stanovených v § 418 InsZ ukončit. K takovému rozhodnutí, učiněnému ve prospěch všech věřitelů, nepotřebuje insolvenční soud, jako strážce jejich společného zájmu, ani návrh některého z věřitelů.

K plnění splátkového kalendáře a k aplikaci ustanovení § 418 InsZ se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 28.2.2013, vydaném pod sen. zn. 29 NSČR 12/2013, v němž formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého lhůta 5 let stanovená v InsZ dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou, přičemž její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený rozhodnutím o schválení oddlužení; jestliže dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, ačkoli řádně plní povinnosti uvedené v § 412 odst. 1 a 3 InsZ, není to důvodem k postupu podle § 418 odst. 1 písm. a) InsZ, avšak postup podle § 418 odst. 1 písm. b) InsZ tím není vyloučen.

Z uvedeného rozhodnutí plyne, že při výkladu § 418 InsZ nelze ponechat stranou obsah ustanovení § 415 InsZ, upravující možnost osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu ve kterém nebyly dosud uspokojeny, bez zřetele k tomu, že hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, je nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo že nedosahuje nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. V takovém případě předpokladem pro tento postup je návrh dlužníka a prokázání toho, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které dlužník nezavinil a toho, že částka, kterou obdrželi nezajištění věřitelé, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem. Ten však přichází v úvahu jen tam, kde důvody zrušení oddlužení tkví v § 418 odst. 1 písm. a) InsZ, tj. neplnění povinností při plnění splátkového kalendáře a nikoliv tam, kde důvodem zrušení schváleného oddlužení je zjištění, že dlužník nebude schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře ve smyslu § 418 odst. 1 písm. b) InsZ, jak tomu je v projednávané věci.

Vzhledem k dosavadnímu průběhu oddlužení je zcela zjevné, že dlužník není, a nic nenasvědčuje tomu, že by v budoucnu byl, schopen uspokojit pohledávky nezajištěných věřitelů alespoň v rozsahu 30 %. Uvedený závěr vychází z toho, že dlužník se v současné době nachází v 16. měsíci trvání oddlužení, přičemž na úhradu pohledávek svých nezajištěných věřitelů zaplatil pouze 1.682,-Kč (což činí 0,67 % nezajištěných pohledávek) a nedoložil, že by ve zbývajících 44 měsících byl schopen předložit takovou nabídku, která by postačovala k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů alespoň v míře 30 % a k uspokojení pohledávek správce z odměny a náhrady hotových výdajů. To přesto, že dlužník byl odvolacím soudem vyzván, aby předložil doklady o své ekonomické nabídce pro splnění splátkového kalendáře, nicméně na výzvu soudu nereagoval.

Odtud plyne, že insolvenční soud rozhodl zcela správně, jestliže zrušil schválené oddlužení a na majetek dlužníka prohlásil konkurs s tím, že jej projedná jako konkurs nepatrný. Odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. za použití § 7 InsZ potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 1. září 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková