3 VSPH 1096/2012-A-14
KSPL 29 INS 12188/2012 3 VSPH 1096/2012-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátď složeném z p edsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolven ním ízení dlužníka PERPETUA, s.r.o. se sídlem Pražská 43, 301 00 Plzeě, IyO 26372967, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání prosti usnesení Krajského soudu v Plzni .j. KSPL 29 INS 12188/2012-A-8, ze dne 27. ervna 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni .j. KSPL 29 INS 12188/2012-A-8 ze dne 27. ervna 2012 se p o t v r z u j e .

Od vodnďní:

Krajský soud v Plzni usnesením j. KSPL 29 INS 12188/2012-A-8 ze dne 27.6.2012 uložil dlužníku PERPETUA, s.r.o. (dále jen dlužník), aby ve lh tď 7 dn od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolven ního ízení ve výši 30.000,-K .

V od vodnďní svého rozhodnutí soud prvního stupnď uvedl, že z dlužníkova insolven ního návrhu ze dne 21.5.2012 vyplývá, že vlastní nábytek do prodejny s p edpokládanou cenou výtďžku cca 15.000,-K , skladové zásoby oble ení o prodejní hodnotď cca 15.000,-K a hotovost ve výši 1.000,-K . Soud vycházel z toho, že ú elem zálohy na náklady insolven ního ízení je p edevším p eklenout nedostatek prost edk po rozhodnutí o úpadku a umožnit tak insolven nímu správci výkon jeho funkce, a rovnďž poskytnout záruku úhrady správcových hotových výdaj a jeho odmďny pro p ípad, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). P i stanovení zálohy tudíž soud posuzuje, zda majetek dlužníka posta uje ke krytí náklad insolven ního ízení, a v situaci, kdy dlužník kromď ménď likvidního majetku nemá témď žádné penďžní prost edky v hotovosti i na bankovních ú tech, je zapot ebí p ihlédnout ke všem okolnostem, zejména k množství, charakteru využití, stá í, reálné tržní cenď dlužníkova majetku -jeho zpenďžitelnosti, a náklad m na takové zpenďžení. Protože dlužník takové skute nosti blíže nespecifikoval, nemďl soud prvního stupnď dostate ný podklad pro závďr, že majetek dlužníka posta uje na krytí náklad insolven ního ízení. Jelikož p i p edpokládaném ešení dlužníkova úpadku konkursem, které také sám navrhl, je t eba stanovit výši zálohy v relaci k p edpokládaným hotových výdaj m a odmďnď insolven ního správce, jež podle vyhlášky . 313/2007 Sb. iní nejménď 45.000,-K , shledal soud p imď enou zálohu ve výši shora uvedené. Proti tomuto usnesení se dlužník v as odvolal a požadoval p imď ené snížení zálohy na náklady insolven ního ízení. Namítal, že ustálená judikatura v oblasti výše zálohy na náklady insolven ního ízení se ustálila na ástce 30.000,-K v rámci první instance, která je však odvolacími soudy snižována nej astďji na ástku 20.000,-K . Dlužník má zato, že ohlednď skladby, stavu a zpenďžitelnosti svého movitého majetku nabídl dostate né údaje, když uvedl, že nábytek je ur en do prodejny oble ení (jako jeho vybavení). Tento nábytek je 10 mďsíc starý, jeho p vodní cena byla dvojnásobná oproti sou asné prodejní cenď odhadované dlužníkem. Skute ný výtďžek z jeho zpenďžení by mohl být i vyšší, stejnď jako v p ípadď zásob oble ení, p i emž jeho prodej bude zajisté možno realizovat pomďrnď rychle. Výše zálohy by podle dlužníka mďla být posuzována individuálnď, a to nejen s p ihlédnutím k jeho majetku, ale i vzhledem k d vod m jeho úpadku, výši závazk a jeho snaze vďc ešit. Podle dlužníka není právnď ešeno, jak má provést svoji likvidaci spole nosti, která není schopna v insolven ním ízení zálohu na jeho náklady zaplatit.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospďl k závďru, že odvolání není opodstatnďno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolven ního ízení vyplývá z § 108 odst. 1 a 3 IZ, podle nďjž insolven ní soud m že p ed rozhodnutím o insolven ním návrhu uložit insolven nímu navrhovateli, aby ve stanovené lh tď zaplatil zálohu na náklady insolven ního ízení až do ástky 50.000,-K , je-li to nutné ke krytí náklad ízení a prost edky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolven ního ízení ve stanovené lh tď zaplacena, m že insolven ní soud p ed rozhodnutím o insolven ním návrhu insolven ní ízení zastavit, a neu iní-li tak, m že p ikro it k jejímu vymáhání; o tom musí insolven ního navrhovatele pou it.

V posuzované vďci se dlužník insolven ním návrhem domáhá zjištďní svého úpadku a jeho ešení konkursem s tvrzením, že do nep íznivé hospodá ské situace se dostal v d sledku finan ní krize a smrti spole níka spole nosti. Podle p edloženého seznamu majetku vlastní nábytek do prodejny v po izovací cenď 20.000,-K , u nďjž p edpokládá zpenďžitelnost za 15.000,-K , skladové zásoby oble ení v odhadované prodejní cenď 15.000,-K a volné finan ní prost edky ve výši 1.000,-K ; žádné pohledávky dlužník neeviduje. Naproti tomu má dlužník v i 7 vď itel m závazky v celkové výši 140.050,-K splatné déle než 30 dn .

Soud prvního stupnď správnď vystihl ú el institutu zálohy podle § 108 IZ jako zdroje prvotních náklad insolven ního ízení a záruky úhrady celkových náklad insolven ního ízení, v etnď hotových výdaj a odmďny insolven ního správce, pro p ípad, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Záloha je tudíž opodstatnďna také v p ípadď, kdy sice lze po ítat s výtďžkem ze zpenďžení majetkové podstaty posta ujícím (by áste nď) k úhradď náklad insolven ního ízení, není tu však pro období následující po rozhodnutí o úpadku (do zpenďžení majetkové podstaty) dostatek volných finan ních prost edk dlužníka, z nichž by bylo možné uhradit prvotní náklady, jež si insolven ní ízení (aby mohlo zákonem stanoveným zp sobem pokra ovat) nutnď vyžádá (srov. nap . usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 71 INS 7765/2010, 3 VSPH 690/2010-A ze dne 3.1.2011).

K tomu považoval odvolací soud za nutné zd raznit, že ú elem insolven ního ízení (§ 1 IZ) není vytvá ení podmínek pro zánik nefunk ních obchodních spole ností, ale ešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka nďkterým ze zákonem stanovených zp sob tak, aby došlo k uspo ádání majetkových vztah k osobám dot eným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadnď pomďrnému uspokojení dlužníkových vď itel (§ 1 IZ). Z této výchozí koncepce zákona se podává, že insolven ní ízení m že mít smysl jedinď za p edpokladu, že v majetkové podstatď existuje majetek, z nďhož by mohly být-v závislosti na zp sobu ešení úpadku dlužníka-alespoě áste nď uspokojeny pohledávky vď itel .

Jedinou-by nesystémovou-výjimkou z této koncepce je ustanovení § 144 IZ, které v p ípadď obchodních spole ností zrušených rozhodnutím soudu-za splnďní kumulativních podmínek stanovených v jeho odstavci 1 pod písmeny a) až e)-p ipouští, aby právní prost edí insolven ního zákona bylo využito k zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku, t ebaže v takovém ízení k uspo ádání majetkových vztah k osobám dot eným dlužníkovým úpadkem dojít zjevnď nem že. V daném p ípadď však nep ichází takové rozhodnutí v úvahu, nebo dlužník není obchodní spole ností, která byla zrušena rozhodnutím soudu. Nemá-li dlužník majetek použitelný pro ú ely insolven ního ízení, nedává zákon žádného podkladu pro další pokra ování v ízení. V takovém p ípadď lze požadovat, aby insolven ní ízení probďhlo alespoě v režimu nepatrného konkursu, jen za p edpokladu, že dlužník zaplatí zálohu na náklady insolven ního ízení. Pokud není její úhrady schopen, je namístď závďr, že další pokra ování insolven ního ízení by bylo zjevným zneužitím postup podle insolven ního zákona namísto likvidace dlužníka. Vzhledem k odvolací argumentaci dlužníka nutno zd raznit, že provedení likvidace spole nosti a její následný výmaz z obchodního rejst íku nejsou realizací insolven ního ízení takové spole nosti nijak podmínďny nejsou.

Dlužník požaduje ešení úpadku konkursem, v nďmž náklady insolven ního ízení-jak již e eno-tvo í mimo jiné i hotové výdaje insolven ního správce a jeho odmďna, která v p ípadď jejího ur ení dle § 1 vyhlášky . 313/2007 Sb. dosahuje nejménď ástky 45 tis. K . Odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupnď, že s ohledem na rozsah a skladbu dlužníkova majetku (jeho movitých vďcí) nelze d vodnď p edpokládat, že jeho zpenďžením mohou být získány finan ní prost edky posta ující k úplné úhradď o ekávaných náklad insolven ního ízení (konkursu, pop . nepatrného konkursu dle § 314 a § 315 IZ). P itom je z ejmé, že již sám proces zpenďžování dlužníkova majetku insolven ním správcem (nehledď na ostatní jeho innosti související se soupisem majetkové podstaty a p ezkoumáním p ihlášených pohledávek) vyžádá náklady, které p i bagatelní výši finan ních prost edk dlužníka p i a absenci jakýchkoli jeho p íjm je nutno zajistit zálohou. Protože z tďchto d vod dospďl odvolací soud k závďru, že soud prvního stupnď správnď posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolven ního ízení, v etnď její výše, napadené usnesení podle § 219 ob anského soudního ádu jako vďcnď správné potvrdil.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání p ípustné, jestliže na základď dovolání podaného do dvou mďsíc od doru ení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu yR prost ednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospďje k závďru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 11. b ezna 2013

JUDr. Jaroslav B u r e š, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva