3 VSPH 1080/2013-A-12
KSPH 35 INS 14073/2013 3 VSPH 1080/2013-A-12

US NESE N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , bytem Smolovská 217, 345 26 Bělá nad Radbuzou, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 14073/2013-A-7 ze dne 23. května 2013,

tak to:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 14073/2013-A-7 ze dne 23. května 2013 se potvrzuje.

Odův odně ní:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 35 INS 14073/2013-A-7 ze dne 23.5.2013 vyslovil svou místní nepříslušnost k projednávání insolvenčního návrhu dlužníka Karla anonymizovano (dále jen dlužník), a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Plzni jako soudu místně příslušnému.

V odůvodnění svého usnesení Krajský soud v Praze uvedl, že mu byl dne 20.5.2013 doručen insolvenční návrh dlužníka ze dne 14.5.2013, jímž bylo zahájeno jeho insolvenční řízení. Odkázal na § 7 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a dále na § 11 odst. 1, § 84, § 85 odst. 1 a § 105 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) s tím, že dlužník měl v době zahájení řízení své trvalé bydliště na adrese Smolovská 217, 345 26 Bělá nad Radbuzou. Protože v návrhu ani v jeho přílohách dlužník neuvedl žádnou skutečnost, která by zakládala příslušnost Krajského soudu v Praze, je k projednání věci dle § 85a o.s.ř. místně příslušný Krajský soud v Plzni, v jehož obvodu je Okresní soud v Domažlicích co obecný soud dlužníka. Proto Krajský soud v Praze podle § 105 odst. 2 o.s.ř. vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Plzni.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání. Uvedl, že Krajský soud v Plzni nic neprojednal a nevyřešil, nic pro něj (invalidu) neudělal. Proto žádá odvolací soud, aby vše řádně projednal tak, aby mu Radek Slavíček zaplatil za nemovitosti a halu kravína (3.000.000,-Kč), jakož i újmu na zdraví za zlomenou nohu (500.000,-Kč), pro kterou rok marodil; kvůli tomu všemu se dlužník zadlužil. Nic z toho se ale u Krajského soudu v Plzni nevyřešilo. Žádal, aby si k uvedenému odvolací soud vyžádal veškerou potřebnou dokumentaci od exekutora Juraje Podkonického.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Odvolací soud vycházel především z toho, že podle § 7 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) platí pro určení věcné a místní příslušnosti soudu, který rozhoduje v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech (insolvenčního soudu), ustanovení o.s.ř. Ten v § 11 odst. 1 stanoví, že se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný, přičemž pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 9 odst. 4 o.s.ř. rozhodují v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech jako soudy prvního stupně krajské soudy, proto jsou pro určení místní příslušnosti insolvenčního soudu, jež se dle § 84 o.s.ř. řídí obecným soudem účastníka, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak, významná především ustanovení § 85 a § 85a téhož zákona.

Podle § 85a o.s.ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. V případě insolvenčního řízení vedeného proti dlužníku-fyzické osobě je při určení obecného soudu dlužníka, a potažmo místní příslušnosti insolvenčního soudu, třeba postupovat podle § 85 odst. 1 o.s.ř. bez ohledu na to, zda je či není podnikatelem (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSCB 26 INS 2498/2010, 1 VSPH 381/2010-A ze dne 19.5.2010).

Z uvedeného vyplývá, že pokud zákon nestanoví jinak, je místně a věcně příslušným soudem v insolvenčních věcech krajský soud, v jehož obvodu má dlužník, jenž je fyzickou osobou, ke dni zahájení řízení své bydliště. Tím se rozumí místo pobytu, ve kterém se zdržuje s úmyslem zdržovat se tam trvale. Pojem bydliště však nelze ztotožnit s pojmem trvalého pobytu, který slouží k evidenčním účelům a který je rovněž využíván při doručování. Občanský soudní řád při určování místní příslušnosti dává přednost skutečnému bydlišti, tj. místu, kde má fyzická osoba svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí.

V posuzovaném případě odvolací soud ověřil, že dne 20.5.2013, kdy bylo u Krajského soudu v Praze doručením insolvenčního návrhu dlužníka zahájeno jeho insolvenční řízení, měl dlužník vskutku evidován trvalý pobyt na adrese Smolovská 217, 345 26 Bělá nad Radbuzou. Tuto adresu dlužník sám uvedl jako své bydliště v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení (v kolonce č. 1 formuláře návrhu i v kolonce č. 26, kde připojil svůj úředně ověřený podpis) i v podaném odvolání (A-8) a také tu přebírá poštu. Z ničeho tedy neplyne, že by se skutečné bydliště dlužníka nacházelo jinde, nic takového ani netvrdí. Obecným soudem dlužníka je tudíž Okresní soud v Domažlicích, který patří do obvodu Krajského soudu v Plzni. Krajský soud v Praze proto postupoval správně, když dle § 105 odst. 2 o.s.ř. ještě před tím, než začal jednat o věci samé, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Plzni jako soudu místně příslušnému.

Za této situace odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučen í: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 6. listopadu 2013

JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová