3 VSPH 1080/2010-B-16
KSUL 70 INS 7788/2010 3 VSPH 1080/2010-B-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice Anny Trávníčkové, nar. 15.1.1958, bytem Sulejovice, 9. května 185, zast. JUDr. Ivem Beránkem, advokátem se sídlem Praha 9-Vysočany, Na Jetelce 69/2, o odvolání insolvenčního správce IREKON, v.o.s. se sídlem Turnov, Palackého 211, IČ: 28781309, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. října 2010, č.j. KSUL 70 INS 7788/2010-B-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. října 2010, č.j. KSUL 70 INS 7788/2010-B-10, se v bodě II. výroku zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 26.10.2010, č.j. KSUL 70 INS 7788/2010-B-10, pod bodem I. výroku přiznal insolvenčnímu správci IREKON, v.o.s. náhradu nákladů ve výši 413,79 Kč za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení a pod bodem II. výroku správci nepřiznal odměnu za měsíc srpen 2010.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že usnesením z 21.7.2010 (č.j. KSUL 70 INS 7788/2010-A-8) zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením a usnesením z 31.8.2010 (č.j. KSUL 70 INS 7788/2010-B-5) schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podáním z 19.10.2010 vyúčtoval správce svoji odměnu a hotové výdaje za období od svého ustanovení do funkce do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud I. stupně shledal vyúčtování zčásti důvodné, co do vyúčtovaných hotových výdajů ve výši 413,79 Kč. Pokud šlo o uplatněnou odměnu, vyšel z toho, že je dle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb. konstruována ve výši 750,-Kč za každý započatý měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a že pokrývá celé řízení, tedy nikoli jen měsíce, v nichž je vyplácena, že jednotlivé měsíční splátky pak mají povahu záloh a že celkově vyplacené splátky (zálohy) tvoří dohromady odměnu za celé insolvenční řízení. Z toho soud I. stupně dovodil, že správce má nárok jen na splátky odměny za měsíc září 2010 a následující, když za měsíc srpen 2010 mu žádná zvláštní odměna nevznikla, a proto mu ji nepřiznal.

Proti bodu II. výroku usnesení se správce včas odvolal a požadoval, aby mu odvolací soud přiznal odměnu i za měsíc srpen 2010 ve výši 900,-Kč. Namítal, že zahájil činnost bezodkladně od svého ustanovení do funkce, učinil celou řadu úkonů směřujících ke zjištění majetkové podstaty a přezkoumal přihlášené pohledávky ještě před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře. S poukazem na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 620/2010-B-19, KSHK 40 INS 2229/2010, dovozoval, že má za tuto činnost nárok nejen na náhradu hotových výdajů, ale i na odměnu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům:

Podle § 38 odst. 1 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 5).

Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z výše uvedené úpravy jednoznačně vyplývá, že pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 406 odst. 3 IZ) prováděcí vyhláška stanoví výši odměny insolvenčního správce (v § 3 písm. b/) a výši náhrady jeho hotových výdajů (v § 7 odst. 4) jen ve vztahu k jeho činnosti, již v rámci svých zákonných povinností, v souladu s usnesením soudu o schválení oddlužení splátkovým kalendářem, k realizaci této formy oddlužení provádí. To je z konstrukce těchto správcových nároků jednoznačně patrné, když jsou prováděcí vyhláškou vázány jen na dobu trvání splátkového kalendáře, a to paušální měsíční částkou, jež odpovídá měsíčnímu plnění splátkového kalendáře. Soud prvního stupně ve vztahu k činnosti správce před rozhodnutím o schválení oddlužení splátkovým kalendářem zcela správně dovodil, že na náhradu hotových výdajů s tím spojených má nárok, neboť tyto výdaje nejsou kryty následnou měsíční paušální náhradou stanovenou pro dobu trvání splátkového kalendáře v § 7 odst. 4 téže vyhlášky. Současně však-ve zřejmém rozporu s tímto závěrem-shledal, že odměnu za tuto svoji předchozí činnost (tj. činnost zahrnující mj. vždy zjišťování a soupis majetkové podstaty a přezkoumání přihlášených pohledávek) insolvenční správce požadovat nemůže, neboť ta je honorována onou paušální odměnou stanovenou za každý měsíc splátkového kalendáře v § 3 písm. b) prováděcí vyhlášky (tedy na rozdíl od hotových výdajů je v následné paušální částce zahrnuta). Tento názor soudu prvního stupně pokládá odvolací soud za zjevně nepřijatelný; vedl by totiž k absurdnímu závěru, že pokud funkce insolvenčního správce ustanoveného v rozhodnutí o úpadku bude před schválením oddlužení splátkovým kalendářem ukončena (např. v důsledku jeho odvolání dle usnesení schůze věřitelů konané po přezkumném jednání-§ 29 IZ), pak insolvenční správce za svoji dosud vykonanou činnost nemá nárok na žádnou odměnu.

K otázce nároků insolvenčního správce za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se Vrchní soud v Praze vyslovil v usnesení sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B ze dne 25.8.2010, a poté opakovaně v řadě dalších svých rozhodnutí (viz např. usnesení sp.zn. MSPH 79 INS 14408/2010, 3 VSPH 161/2011-B ze dne 11.3.2010). V těchto rozhodnutích odvolací soud konstantně dovozoval, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a že tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 prováděcí vyhlášky.

Na tomto závěru odvolací soud setrvává s tím, že o odměně insolvenčního správce za jeho činnost, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, tj. za jeho činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem (popř. i za následnou takovou činnost, typicky při pozdějším přezkumu pohledávek uskutečněném při dalším přezkumném jednání), soud rozhoduje dle § 5 prováděcí vyhlášky, tj. určuje tuto odměnu s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle § 7 odst. 1 až 3 téže vyhlášky.

Takto přiznané nároky odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce za předchozí období-stejně jako nároky téže povahy náležející správci paušální částkou až za provádění oddlužení splátkovým kalendářem-jsou dle § 168 odst. 2 písm. a) IZ pohledávkami za majetkovou podstatou. Jako takové jsou při splátkovém kalendáři hrazeny v měsíčních splátkách (musí být do něj jako přednostní nároky pojaty), anebo mohou být uspokojeny ve smyslu § 38 odst. 2 IZ a § 8 prováděcí vyhlášky ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení. Teprve nelze-li správcovy nároky zcela nebo zčásti uspokojit z těchto zdrojů, mohou být (každý nejvýše do výše 50.000,-Kč) uhrazeny státem. Tyto okolnosti věci insolvenční soud při rozhodování o záloze na náklady insolvenčního řízení musí brát pro případ očekávaného oddlužení splátkovým kalendářem v úvahu, a zdejší soud z toho také při přezkoumávání rozhodnutí o povinnosti k zaplacení zálohy vychází (viz např. usnesení sp.zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7.10.2010 či usnesení sp.zn. MSPH 95 INS 10629/2010, 3 VSPH 924/2010-A ze dne 30.3.2011).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu I. stupně z 21.7.2010, č.j. KSUL 70 INS 7788/2010-A-8, jež nabylo právní moci 21.7.2010, byl zjištěn úpadek dlužnice a současně jí bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením z 31.8.2010, č.j. KSUL 70 INS 7788/2010-B-5, jež nabylo právní moci 31.8.2010, bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře a zároveň jí bylo uloženo hradit od září 2010 věřitelům měsíční splátky prostřednictvím insolvenčního správce a po úhradě jeho odměny a náhrady hotových výdajů. Podáním ze dne 19.10.2010 se správce domáhal za období od ustanovení do funkce (od rozhodnutí o úpadku) do schválení oddlužení přiznání odměny ve výši 900,-Kč a hotových výdajů (poštovné a cestovné) v celkové výši 1.313,79 Kč. Soud prvního stupně vyhověl správcovu požadavku jen ohledně náhrady hotových výdajů (413,79 Kč). Nároky na odměnu za činnost v tomtéž období správci nepřiznal, když veden nesprávným právním názorem, že insolvenční správce v případě schválení oddlužení splátkovým kalendářem právo na jinou odměnu než stanovenou v § 3 písm. b) prováděcí vyhlášky zásadně nemá, nikterak nezkoumal, zda uplatněná odměna je činnosti správce vykonané v předmětném předcházejícím období dle § 5 vyhlášky přiměřená.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení v odvoláním dotčeném bodu II. výroku zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud-v intencích vysloveného právního názoru odvolacího soudu-o požadavku insolvenčního správce na rozhodnutí o jeho odměně za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře znovu rozhodne. To s tím, že soud při absenci zálohy na náklady insolvenčního řízení (jejíž zaplacení po dlužnici nepožadoval) přiznaný nárok správce na náhradu hotových výdajů ve výši 413,79 Kč-pokud již nebyl jinak zapraven-promítne co přednostní pohledávku do usnesení o schválení oddlužení splátkovým kalendářem, a to příslušnou změnou tohoto usnesení. Stejně naloží s požadovanou odměnou, bude-li správci přiznána.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 20. května 2011

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová