3 VSPH 1078/2016-A-10
KSHK 45 INS 7476/2016 3 VSPH 1078/2016-A-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužnice: Věra anonymizovano , anonymizovano , Dvůr Králové nad Labem, Jana Žižky 1476, IČO: 47467495, zahájené k návrhu věřitele: FINEMONEY, SE, se sídlem Praha 8, V Holešovičkách 1451/20, IČO: 24303186, zast. Mgr. Liborem Zbořilem, advokátem, se sídlem Praha 6, Mlýnská 22/4, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. dubna 2016, č.j. KSHK 45 INS 7476/2016-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. dubna 2016, č.j. KSHK 45 INS 7476/2016-A-5, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh věřitele, jímž se domáhal zjištění úpadku dlužnice a jeho řešení konkursem.

V odůvodnění svého usnesení uvedl, že mu byl dne 31.3.2016 doručen insolvenční návrh věřitele. Návrh však neobsahoval zákonem stanovené náležitosti, zejména k němu nebyla připojena přihláška jeho pohledávky. Odkazuje na ustanovení § 103, § 105 a § 128 odst. 1 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k závěru, že návrh, jehož vady nelze odstranit dle § 43 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), je třeba odmítnout.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a žádá jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že přihlášku své pohledávky k návrhu připojil. Odkázal přitom na svůj návrh podaný zároveň vůči dlužnici i jejímu manželovi s tím, že v řízení vedeném o jeho návrhu vůči manželu dlužnice pod sp. zn. KSHK 45 INS 7471/2016 mu absence přihlášky soudem vytčena nebyla.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či změnu.

Obsahové náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 InsZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh isir.justi ce.cz obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Podle § 3 odst. 3 InsZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

V usnesení sp. zn. MSPH 88 INS 14537/2010, 29 NSČR 14/2011-A ze dne 21.12.2011 uveřejněném pod č. 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vyslovil Nejvyšší soud ČR závěr, že věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ust. § 103 odst. 2 InsZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Na posouzení, zda insolvenční návrh má náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a zda není namístě jeho odmítnutí podle ust. § 128 odst. 1 IZ, přitom nemá vliv okolnost, že se při zkoumání, zda dlužník je v úpadku, prosazuje v insolvenčním řízení vyšetřovací zásada. Jinak řečeno, je-li tvrzen úpadek dlužníka ve formě insolvence, pak osoba či osoby dalšího věřitele dlužníka musí být v insolvenčním návrhu přesně označeny a jejich pohledávky musí být údajem o jejich výši a splatnosti náležitě identifikovány s tím, že současně se musí z konkrétních skutečností uvedených v návrhu podávat závěr o dlužníkově platební neschopnosti (objektivní či založené některou ze zákonných domněnek).

Podle § 105 InsZ podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203.

Podle § 128 odst. 1 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 InsZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Současně nutno vycházet z toho, že podle § 7 InsZ se pro incidenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř., nestanoví-li zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Z tohoto ustanovení lze mimo jiné dovodit, že i usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení musí odpovídat požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních o.s.ř. (míněn je zejména § 155 odst. 1, § 169 a § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2). To se týká i usnesení, jímž je rozhodováno o insolvenčním návrhu. Proto odmítá-li soud insolvenční návrh dlužníka, musí v odůvodnění svého usnesení uvést, jaké konkrétní nedostatky tento návrh z hlediska požadavků zákona vykazoval, zda šlo o obsahové nedostatky, které brání pokračovat v řízení a které bez dalšího musejí vést k odmítnutí insolvenčního návrhu, anebo zda šlo o nedostatky příloh tohoto návrhu, bez nichž je třeba považovat insolvenční návrh za neprojednatelný, a zda soud vyzval dlužníka k potřebnému doplnění insolvenčního návrhu, a to s poučením o způsobu, jak má být doplnění provedeno, a s poučením o následcích nesplnění této výzvy. Přitom soud dbá o to, aby odůvodnění rozhodnutí bylo přesvědčivé.

Těmto požadavkům ale napadené usnesení zjevně nevyhovuje, když z jeho odůvodnění nelze seznat, z jakých důvodů soud prvního stupně insolvenční návrh věřitele odmítl. Tomuto návrhu soud v napadeném usnesení nevytkl žádný nedostatek co do předepsaných obsahových náležitostí vymezených v § 103 odst. 2 InsZ, pro nějž by mohl tento návrh bez dalšího odmítnout podle § 128 odst. 1 InsZ, ani žádný nedostatek co do přílohy předepsané v § 105 InsZ, který by nebyl přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě odstraněn a mohl tak vést k odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst. 2 InsZ.

Odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně postavil na absenci náležitostí předepsaných v § 103 a v § 105 InsZ , zejména pak na tom, že k návrhu nebyla připojena požadovaná přihláška pohledávky , aniž by uvedl, které konkrétní náležitosti dle § 103 InsZ v něm chybí a zda a s jakým výsledkem byl navrhovatel k odstranění případných nedostatků v podobě absence přílohy návrhu dle § 105 InsZ vyzván. V důsledku toho zatížil napadené usnesení zmatečným odůvodněním nezpůsobilým přezkoumání.

Při takových nedostatcích odůvodnění je vyloučeno, aby věřitel seznal, co všechno vlastně soud jeho insolvenčnímu návrhu vytýká, a aby mohl rozhodnutí o odmítnutí tohoto návrhu odvoláním věcně oponovat. To se také projevilo v podaném odvolání, ve kterém navrhovatel odkazuje na svůj jediný návrh podaný zároveň vůči dlužnici a jejímu manželovi s tím, že v řízení vedeném o jeho insolvenčním návrhu vůči manželu dlužnice pod sp. zn. KSHK 45 INS 7471/2016 mu absence přihlášky soudem vytčena nebyla.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona za použití § 7 InsZ věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. června 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková