3 VSPH 1076/2014-P11-8
MSPH 88 INS 17477/2013 3 VSPH 1076/2014-P11-8

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka: Muharem anonymizovano , anonymizovano , bytem Holečkova 1205/93, 150 00 Praha 5, o odvolání věřitele č. 11: Aleš Bouček, bytem V Zahradách 145, 252 41 Hodkovice-Zlatníky, zast. Mgr. Václavem Uhlířem, advokátem, sídlem Mánesova 1645/87, 120 00 Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2014, č.j. MSPH 88 INS 17477/2013-P11-2

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2014, č.j. MSPH 88 INS 17477/2013-P11-2 se p o t vr zu j e ve znění, že se odmítá přihláška pohledávky ve výši 1.427.835,-Kč věřitele č. 11 Aleše Boučka a že právní mocí usnesení účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení dlužníka Muharema anonymizovano končí.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužníka Muharem anonymizovano (dále též dlužník) rozhodl o tom, že se odmítá přihláška pohledávky ve výši 1.427.835,-Kč věřitele č. 10 (správně číslo 11) Aleše Boučka (dále též odvolatel) doručená mu dne 22. dubna 2014 a že právní mocí tohoto usnesení účast odvolatele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 5. února 2014 zjistil úpadek dlužníka a vyzval věřitele, aby do 30 dnů přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení s poučením o následcích pozdě podané přihlášky. Lhůta k přihlášení pohledávek uplynula dnem 7. dubna 2014, přičemž odvolatel podal svoji přihlášku pohledávky elektronickým podáním dne 22. dubna 2014, tedy opožděně. Proto soud prvního stupně postupoval podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Tvrdil, že od ledna 2014 do poloviny dubna 2014 mu zdravotní stav neumožňoval podání přihlášky v dřívějším termínu, než byla skutečně podána. Z uvedeného důvodu by proto jeho přihláška měla být přijata. Zároveň poukázal na to, že v textu usnesení je odvolatel někdy označen jako věřitel číslo 10, jindy jako věřitel číslo 11.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Insolvenčním soudem se dle § 2 písm. b) téhož zákona rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí přihlašovací lhůta jen 30 dnů (§ 136 odst. 3 IZ).

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K otázce včasnosti přihlášky se soudní praxe ustálila na tom, že k zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (§ 136 IZ) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 IZ), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 IZ) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2008, sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 (R 25/2009), usnesení Ústavního soudu ze dne 26.1.2009, sp. zn. I. ÚS 2536/08).

Ze spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení týkající se dlužníka bylo zahájeno dne 21. června 2013 a že vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku téhož dne. Usnesením ze dne 5. února 2014 soud rozhodl o úpadku dlužníka a stanovil věřitelům lhůtu dvou měsíců dnů k podávání přihlášek, přičemž v insolvenčním rejstříku je správně zveřejnil téhož dne. Co se týče tohoto usnesení, je třeba uvést, že nepostrádá žádnou ze zákonem předepsaných náležitostí, jinými slovy obsahuje vše, co podle § 136 odst. 2 IZ obsahovat má, včetně dvouměsíční lhůty stanovené k přihlášení pohledávek a poučení o následcích jejího zmeškání. Konec stanovené lhůty připadl v dané věci na pondělí 7. dubna 2014, odvolatel podal přihlášku P11-1 elektronicky dne 22. dubna 2014.

Nutno vyjít z toho, že koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku, který je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu. Proto i zahájení insolvenčního řízení, od nějž počíná běžet lhůta pro podávání přihlášek, oznamuje insolvenční soud dle § 101 IZ pouze vyhláškou dle § 71 téhož zákona, jež spočívá ve vyvěšení oznámení na úřední desce insolvenčního soudu s jeho současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, s nímž se dle § 74 odst. 1 IZ pojí i účinky doručení písemnosti. Zvlášť doručuje soud vyhlášku o zahájení řízení jen stávajícím účastníkům řízení a dle § 430 IZ známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska), a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku, jímž je stanovena konečná lhůta pro podávání přihlášek do insolvenčního řízení, doručuje soud pouze vyhláškou (dle § 71 IZ) a zvlášť je dle § 138 IZ doručuje pouze dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (dle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení) a zahraničním věřitelům dle § 430 IZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 IZ.

Je tedy zřejmé, že pokud se odvolatel s řádně zveřejněnou vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení dlužníka ani se zveřejněným rozhodnutím o úpadku a s ním spojenou výzvou k přihlášení pohledávek včas neseznámil, jde tato okolnost-při stávající zákonné úpravě-toliko k jeho tíži. Jelikož prominutí zmeškání této lhůty (i pokud by o ně věřitel dle § 58 o.s.ř. včas požádal) není podle § 83 IZ přípustné, je nezvratný závěr, že přihláška odvolatele podaná po uplynutí stanovené přihlašovací lhůty, nenastolila procesní účinky zákonem s ní spojené, není předmětem insolvenčního řízení a nemůže v něm být přezkoumána ani uspokojována. Jinak řečeno, odvolací argumentace odvolatele akcentující jeho tvrzený špatný zdravotní stav bránící včasnému podání přihlášky není pro posouzení včasnosti jeho přihlášky významná.

V daném případě soud prvního stupně nepochybil, když o přihlášce odvolatele a o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení rozhodl podle § 185 IZ, neboť odvolatel dodal přihlášku ze dne 22. dubna 2014 do datové schránky soudu téhož dne, tedy opožděně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené věcně správné usnesení podle § 219 občanského soudního řádu potvrdil tak, aby z výroku bylo jednoznačně seznatelné, že uvedené rozhodnutí se týká věřitele č. 11 Aleše Boučka (věřitelem č. 10 je akciová společnost Pražská plynárenská).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. října 2014 JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Vaněčková