3 VSPH 1062/2011-P209-8
MSPH 77 INS 5255/2010 3 VSPH 1062/2011-P209-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: I.C.L. Bohemia, spol. s r.o. se sídlem Praha 2, Na Kozačce 1288/6, IČ: 25855310, zast. advokátem JUDr. Milanem Veverkou, se sídlem Nový Jičín, U Hřiště 470, o odvolání věřitele č. 209: ZAKŁAD WIELOBRANŻOWY DROG-BUS -Bogusłav Łożyński, se sídlem ul. Działkowa 1, 44-177 Paniówki, Polská republika, zast. advokátem Mgr. Alexandrem Wojnarem, se sídlem Český Těšín, Havlíčkova 190/12, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2011, č.j. MSPH 77 INS 5255/2010-P209-3,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2011, č.j. MSPH 77 INS 5255/2010-P209-3, se m ě n í tak, že přihláška pohledávky věřitele č. 209 ZAKŁAD WIELOBRANŻOWY DROG-BUS -Bogusłav Łożyński, se sídlem ul. Działkowa 1, 44-177 Paniówki, Polská republika, se neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl v bodu I. výroku přihlášku věřitele č. 209 ZAKŁAD WIELOBRANŻOWY DROG-BUS -Bogusłav Łożyński, ul. Działkowa 1, 44-177 Paniówki, Polská republika (Věřitel) a v bodu II. výroku vyslovil, že se účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení dlužníka končí právní mocí tohoto usnesení.

Insolvenční soud vyšel ze zjištění, že usnesením č.j. MSPH 77 INS 5255/2010-A-2 ze17.5.2010 vydal vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení, v níž byli podle § 110 odst. 2 a 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (IZ), věřitelé dlužníka vyzváni k podání přihlášek pohledávek v insolvenčním řízení na dlužníkův majetek ve lhůtě do rozhodnutí soudu o úpadku, o němž bylo rozhodnuto usnesením č.j. MSPH 77 INS 5255/2010-A-13 ze dne 14.6.2010, v němž byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě do 30 dnů, tj. do 14.7.2010. Konstatoval, že zároveň splnil povinnost podle § 430 IZ, neboť vyrozuměl známé věřitele dlužníka, jež byli označeni v příloze insolvenčního návrhu dlužníka, a to v seznamech závazků. Pokračoval, že Věřitel v tomto seznamu uveden nebyl, a proto jej nepovažoval za známého věřitele, jemuž by měl odesílat příslušná rozhodnutí a písemnosti. Dále uvedl, že Věřitel přihlášku pohledávky v celkové výši 12.254,40 Kč předal k poštovní přepravě 7.6.2011, tj. po marném uplynutí lhůty k přihlášení.

Cituje § 173 odst. 1, § 185 a § 430 IZ dospěl k závěru, že přihláška Věřitele mu byla doručena opožděně, a proto bylo namístě ji odmítnout, neboť k opožděně podané přihlášce pohledávky se nepřihlíží, když Věřitel v době rozhodnutí o úpadku nebyl soudu známým věřitelem dlužníka a o jeho existence nebylo nic známo z insolvenčního návrhu, resp. jeho přílohy seznamu závazků, o níž dlužník prohlásil, že je správný a úplný, přičemž ani z dalších písemností předložených insolvenčnímu soudu nebylo možné tuto skutečnost zjistit. Konstatoval, že pro tyto neznámé věřitele ze zemí Evropské unie platí, že své pohledávky mohou přihlásit nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku. Doplnil, že je nepřípustné, aby takovým věřitelů nebyla stanovena žádná lhůta k podání přihlášky, neboť by až do skončení insolvenčního řízení byla nastolena nejistota v počtu možných dlužníkových věřitelů. Okolnost, že v seznamu závazků dlužník Věřitele neuvedl pak musí jít k tíži dlužníka, resp. jeho odpovědných osob, nelze ji však bez dalšího přičítat k tíži ostatním účastníkům řízení.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se jeho přihláška pohledávky neodmítá, neboť závěry insolvenčního soudu spočívají na nesprávném právním posouzení věci. Zdůraznil, že rozhodnutí soudu je v rozporu s Nařízením Rady (ES) č. 1346/2000 z 29.5.2000 (dále jen Nařízení), a že jeho smyslem není restriktivní výklad pojmu známý věřitel , jak jej provedl insolvenční soud. Pokračoval, že tento pojem není v zákoně ani v judikatuře soudů nijak definován, nepochybně se však jedná o věřitele, jenž má být insolvenčnímu soud znám bez ohledu na způsob, jak se o jeho existenci tento soud dozvěděl. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 25/2009) namítl, že v případě, že by se princip přihlašování pohledávek věřitelů ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku ocitl v rozporu se zásadou spravedlivého insolvenčního řízení, pak musí ustoupit ve prospěch principu, že dokud není známým zahraničním věřitelům doručena zvlášť výzva k doručení přihlášek, nepočne jim běžet lhůta k jejich přihlášení, a jakékoliv jiné okolnosti nejsou právně významné. Uzavřel, že s přihláškou pohledávky předložil listiny, z nichž závazek dlužníka (za jím uskutečněnou přepravu) vyplývá, a že nemůže být trestán za to, že dlužník nevedl řádným a úplným způsobem své účetnictví a neevidoval v něm závazky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 173 odst. 1 IZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 téhož zákona. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců, a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů.

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 426 odst. 1 IZ insolvenční řízení s evropským mezinárodním prvkem a jeho účinky se řídí přímo použitelným předpisem práv Evropských společenství a ustanoveními právního řádu toho členského státu Evropské unie, na něž přímo použitelný předpis práva Evropských společenství odkazuje; tímto předpisem je nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 z 29.5.2000, o úpadkovém řízení.

Podle § 430 IZ známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odst. 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o úpadku nebo zkrácené znění (odst. 2). Jedná se o výjimku z výše uvedené citované právní úpravy obsaženou v hlavě II IZ (§ 426 až 430 IZ) pro případy insolvenčních řízení s evropským mezinárodním prvkem. Známým věřitelům musí být zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek pohledávek a podle § 74 odst. 2 IZ jim začne běžet zvlášť lhůta k podání přihlášek až ode dne, kdy jim byla výzva zvlášť doručena (blíže Rc 25/2009 publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).

Rozhodující pro posouzení věci jsou tu důsledky neuvedení věřitelů dlužníkem v seznamech závazků. Judikatura Vrchního soudu v Praze (viz např. usnesení sp.zn. MSPH 93 INS 1923/2008, 3 VSPH 172/2010-P6 ze dne 1.9.2010) je již ustálena v tom, že je zcela nepřijatelné, resp. v rozporu se zásadnou spravedlivého insolvenčního řízení založit odmítnutí přihlášky věřitele jako opožděné na porušení základní povinnosti dlužníka, jež je právě ve vztahu k zahraničním věřitelům zárukou, že i jim budou poskytnuty rovné možnosti, neboť s nimi bude zacházeno jako se známými věřiteli dlužníka. Ochrana majetkových zájmů zahraničních věřitelů dlužníka je totiž závislá na řádném plnění povinností, které dlužníkovi ukládá zákon jak v souvislosti s podáním insolvenčního návrhu, tak v souvislosti s jeho povinností předložit k výzvě soudu seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1 IZ i v případě, že dlužník není insolvenčním navrhovatelem.

Jak uvedeno výše, ustanovení § 430 IZ vychází přímo z aplikovatelného Nařízení, které v čl. 40 bodu 2 stanoví, že vyrozumění musí obsahovat zejména lhůty, důsledky nedodržení těchto lhůt, subjekt nebo orgán, u kterého se přihlašují pohledávky a zda jsou pro přihlášení předepsána jiná opatření. Toto vyrozumění rovněž obsahuje informaci o tom, zda věřitelé s právy přednostního uspokojení nebo s pohledávkami zajištěnými věcným právem musí své pohledávky přihlašovat. Výzva věřitelům z jiných členských států Evropské unie přitom musí být učiněna v souladu s čl. 42 Nařízení prostřednictvím formuláře se záhlavím Výzva k přihlášení pohledávky. Závazné lhůty provedeným ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie (formulář výzvy je přístupný na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?o=23&j=33). Z těchto ustanovení je zřejmé, že informace obsažené ve vyrozumění musí být dostatečně podrobné a srozumitelné. Smyslem této úpravy je zohlednit skutečnost, že zahraniční věřitel podniká v zemi jiných (právních) zvyklostí a že svá práva musí uplatňovat podle práva státu, v němž bylo úpadkové řízení zahájeno (lex fori concursus), a proto musí být podrobně informován nejen o způsobech a formách uplatnění svých práv, nýbrž i o důsledcích spojených se zmeškáním lhůt stanovených k jejich uplatnění. Odvolací soud je přesvědčen, že pro uvedené závěry je bez významu, že Věřitel nebyl soudu znám a dlužník jej neuvedl v seznamu svých závazků, neboť nelze bez dalšího dovodit, že byl poučen, resp. že věděl o tom, v jaké lhůtě a formě má podat přihlášku pohledávky a jaké jsou důsledky spojené s jejím zmeškáním; pak ovšem vůči němu nelze vyvodit žádný nepříznivý procesní důsledek z toho, že přihlášku pohledávky nepodal ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku.

V projednávané věci není pochyb o tom, že Věřitel je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Polské republice, tj. v jednom z členských států Evropské unie, a proto je namístě postupovat podle § 426 IZ a aplikovat na věc přímo Nařízení od okamžiku, kdy se Věřitel stal známým věřitelem v insolvenčním řízení, tj. na základě podání přihlášky, jež nebyla podána ve lhůtě, neboť právní úprava § 430 IZ časově neomezuje okamžik, dokdy nejpozději se takový věřitel může stát známým věřitelem v průběhu insolvenčního řízení. Je namístě Věřitelova argumentace závěry obsaženými v Rc 25/2009, podle nichž teprve ode dne, kdy je známému věřiteli uvedenému v § 430 odst. 1 IZ výzva k podávání přihlášek zvlášť doručena, začíná mu podle § 74 odst. 2 téhož zákona běžet lhůta k podání přihlášky, jež se tedy prosadí i v projednávané věci.

Z obsahu spisu plyne, že insolvenční soud podle § 430 IZ a Nařízení nepostupoval, ač tak postupovat měl. Věřiteli tak nezačala běžet lhůta k podání přihlášky pohledávky a závěr insolvenčního soudu vyjádřený v napadeném usnesení je nesprávný.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, a napadené usnesení proto podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se přihláška pohledávky Věřitele neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 29. května 2012

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva