3 VSPH 1056/2012-A-24
MSPH 77 INS 18405/2011 3 VSPH 1056/2012-A-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice: Věra anonymizovano , anonymizovano , bytem Ronov nad Doubravou, Čáslavská 128, zahájeném na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 18405/2011-A-19 ze dne 26. června 2012,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 18405/2011-A-19 ze dne 26. června 2012 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 77 INS 18405/2011-A-19 ze dne 26. června 2012 odmítl insolvenční návrh (dlužnice). V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 16.5.2012 (A-17) uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení doplnila povinné přílohy insolvenčního návrhu o náležitosti dle ust. § 104 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ). V něm požadoval, aby dlužnice mimo jiné výslovně rozlišila svůj výlučný majetek, jež nabyla po rozvodu či za dobu trvání manželství, výlučné závazky, jež jí vznikly po rozvodu nebo se týkají jejího výlučného majetku či závazky přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, jež některý z manželů převzal bez souhlasu druhého manžela, a veškerý dosud nevypořádaný majetek a závazky náležející do již zaniklého společného jmění manželů (SJM) s ohledem na skutečnost, že manželství dlužnice bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 26.1.2011 (v právní moci 22.2.2011); zaniklé SJM nebylo vypořádáno dohodou, ani rozhodnutím soudu a zákonná domněnka, že každému z manželů náleží to, co užívá, včetně společných závazků vzniklých v průběhu manželství, tak nastoupí až po 3 letech od zániku manželství, tj. 22.2.2014. Zároveň poučil dlužnici, že nebude-li přes výzvu podání řádně opraveno a v řízení nebude moci být pro tento nedostatek pokračováno, soud návrh odmítne.

Soud dále uvedl, že dlužnice podáním z 29.5.2012 doložila seznamy majetku a závazků, v nichž však výlučný majetek, výlučné závazky ani dosud nevypořádaný majetek a závazky náležející do již zaniklého SJM neoznačila. Cituje § 128 odst. 2 IZ soud uzavřel, že dlužnice přes výzvu soudu nesplnila povinnost předložit spolu s insolvenčním návrhem seznamy majetku a závazků, které by splňovaly zákonem požadované náležitosti, a proto insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítla, že výzvě vyhověla. V seznamu majetku uvedla veškerý svůj majetek s tím, že společný majetek, kromě osobních věcí, s manželem neměli žádný, a též doplnila seznam závazků a věřitelů o data vzniku závazků a uvedla, že tři ze závazků pocházejí z doby trvání manželství, dva z doby, kdy již bydlela samostatně a nacházela se v rozvodovém řízení a jeden z doby po rozvodu. Všechny tyto závazky považuje za své výlučné a brala si je s vědomím, že je bude splácet sama. Bývalý manžel splácí jiné závazky, jejichž rozsah a výše jí není známa. Její současné zaměstnání jí umožňuje v případě povolení oddlužení splatit téměř 100 % jejich závazků, avšak bude-li nucena čekat na uplynutí tří let od rozvodu, neboť komunikace s bývalým manželem je nulová, dostane se do situace, kdy jí první exekutor obstaví příjem a než mu splatí vymáhaný dluh, narostou ostatní dluhy takové výše, že je nebude schopna nikdy splatit. Uzavřela, že pro věřitele by bylo mnohem spravedlivější postupné splácení v rámci soudem schváleného splátkového kalendáře, jímž svým závazkům v jejich současné výši dostojí.

Vrchní soud v Praze v odvoláním dotčeném rozsahu přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají, nebo o rozhodnutích, jež byla ohledně dlužníkova majetku příslušným orgánem vydána (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Seznam závazků dlužníka musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami-zejména seznamy majetku, závazků a zaměstnanců obsahujícími údaje uvedené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí podat spolu s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ), který lze dle § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři předepsaném prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 311/2007 Sb.). Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6. V tom případě slouží připojené seznamy jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná v § 392 odst. 1 IZ pro návrh na povolení oddlužení (pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musí dlužník dle § 392 odst. 2 IZ opatřit seznam majetku i údaji o jeho pořizovací ceně a aktuální obvyklé ceně ke dni pořízení seznamu, podložené u nemovitostí a u každého majetku sloužícího k zajištění vždy znaleckým oceněním).

Nutno zdůraznit, že insolvenční návrh, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat s návrhem na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny. Údaje o majetku a závazcích dlužníka obsažené v kolonkách 16-17 a 18-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení tak neslouží ani ke splnění jeho povinnosti předložit povinné seznamy. Vyplněním uvedených částí návrhu na povolení oddlužení dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh návrhu. Proto formulář v kolonkách

16-21 splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, ani nepředepisuje.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle § 150 odst. 3 obč. zák., podle něhož nedošlo-li do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze SJM pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá; o ostatních movitých věcech a nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželů společných.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice spojila insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ze dne 5.10.2011 (doručeno soudu 11.10.2011) na předepsaném formuláři, k němuž připojila seznamy majetku, závazků a pohledávek.

Soud prvního stupně usnesením z 21.12.2011, č.j. MSPH 77 INS 18405/2011-A-9, insolvenční návrh dlužnice odmítl, poté, co usnesením z 24.10.2011 (A-7) požadoval po dlužnici doplnění návrhu na povolení oddlužení, avšak k odvolání dlužnice Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadené usnesení usnesením z 30.4.2012, č.j. 2 VSPH 86/2012-A-14, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že soud odmítl insolvenční návrh dlužnice z důvodů, že nevylíčila okolnosti osvědčující její úpadek, avšak žádné nedostatky svědčící odmítnutí insolvenčního návrhu neuvedl. Konstatoval dále, že dlužnice ve formuláři návrhu na povolení oddlužení ani v seznamech majetku a závazků neoznačila (nerozlišila) svůj výlučný majetek a závazky a dosud nevypořádaný majetek a závazky náležející do již zaniklého SJM, takže lze mít pochybnosti o těchto seznamech. Dovodil, že bylo na soudu prvního stupně, aby dlužnici vyzval k odstranění těchto pochybností, tj. doplnění seznamu majetku a závazků, a aby ji obeznámil s procesním důsledkem neodstranění této vady v určené lhůtě, jenž spočívá v odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst. 2 IZ. Doplnil, že souhlasí se závěry soudu prvního stupně, že dlužník, u něhož nebylo vypořádáno SJM, vyhoví požadavku zákona na obsahové náležitosti seznamů majetku a závazků, které je povinen připojit k insolvenčnímu návrhu obsaženým v ust. § 104 odst. 2 a 3 IZ, tehdy, jestliže v nich výslovně označí (rozliší) svůj výlučný majetek a závazky, ale též veškerý dosud nevypořádaný majetek a dosud nevypořádané závazky náležející do již zaniklého SJM. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že okolnost, že dosud nebylo vypořádáno SJM dlužníka a jeho bývalého manžela, nebrání vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka, jenž je platebně neschopný dle ust. § 3 odst. 1 IZ, když úpadek ve formě předlužení podle § 3 odst. 3 IZ v úvahu u fyzické osoby-nepodnikatele nepřichází v úvahu, jak je tomu i v dané věci.

Z obsahu insolvenčního rejstříku se podává, že insolvenční soud vyzval dlužnici usnesením z 16.5.2012 (A-17) s odvoláním na shora citované usnesení Vrchního soudu v Praze k doplnění insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení o aktuální seznam všech jejích závazků a majetku s uvedením, jaké má obsahovat náležitosti s tím, aby výslovně vyznačila výlučný majetek, závazky a veškerý dosud nevypořádaný majetek a závazky z již zaniklého SJM, jak uvedeno výše ve lhůtě 7 dnů. Současně dlužnici poučil, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej podle § 128 odst. 2 IZ odmítne, a že návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti podle § 393 odst. 3 IZ.

Na tuto výzvu reagovala dlužnice přípisem z 29.5.2012, v němž uvedla, že má konto u Poštovní spořitelny, na nějž je zasílána její výplata a invalidní důchod, jež ke konci měsíce nevykazuje žádné zůstatky, na hotovosti má pouze prostředky pro denní potřebu cca 500,-Kč, má penzijní spoření u České spořitelny od roku 2008 se zůstatkem asi 8 tis. Kč, od roku 2010 je neplatí, bydlí v podnájmu, nevlastní žádnou nemovitost a finanční prostředky použité z půjčky na rekonstrukci byly použity na byt v rodinném domě, ve kterém po rozvodu zůstal bývalý manžel, neboť dům byl již před uzavřením manželství v jeho vlastnictví. Uvedla, že přikládá opravený seznam závazků podle dat vzniku a uvedla, že SJM bylo vypořádáno tak, že odešla od manžela pouze se svými osobními věcmi a dcerou Janou, že po dobu trvání manželství nebylo SJM nijak upraveno, není jí známo, že by měl manžel živnostenské oprávnění, ani zda je má v současné době, neboť byl a je plným invalidním důchodcem, a že by závazky v době vzniku pocházely z podnikání bývalého manžela; dcera Jana dokončila střední školu a nemá již statut studenta. Uzavřela, že přikládá novou pracovní smlouvu a výplatní pásku za říjen 2011. V přiloženém Seznamu závazků a věřitelů-nezajištěné závazky a věřitelé řádně označila pět svých věřitelů s šesti pohledávkami s uvedením data vzniku těchto závazků, jejich druhu, jejich aktuální výši zůstatku a datum jejich splatnosti, u každého pak uvedla, že je nepopírá co do důvodu a výše s prohlášením, že tento seznam je úplný a správný a že žádný z věřitelů není osobou jí blízkou, v dalším Seznamu zajištěných závazků a věřitelů neuvedla žádné věřitele. K insolvenčnímu návrhu již přiložila seznam zaměstnanců, z něhož se podává, že žádné nemá, rovněž přiložila prohlášení, že nepodnikala a nepodniká a nemá vyživovací povinnosti, v seznamu dlužníků prohlásila, že žádné nemá, a dále předložila seznam majetku, z něhož se podává, že má toliko obývací stěnu pořízenou v roce 1989 za cenu 9 tis. Kč, již ohodnotila částkou 3 tis. Kč, notebook pořízený v roce 2008 za cenu 7 tis. Kč, který ocenila částkou 1.500,-Kč, a vozidlo Renault 19 pořízený v roce 1990, jež obdržela darem od rodičů v roce 2011 a který ocenila na částku 5.000,-Kč.

Odvolací soud je na rozdíl od soudu prvního stupně přesvědčen, že dlužnice jeho výzvě shora uvedeným podáním vyhověla. Předložila nový aktualizovaný seznam majetku a závazků s potřebnými údaji a vysvětleními, z nichž je dostatečně patrné, které její závazky náležejí do dosud nevypořádaného SJM a které nikoliv, neboť vznikly až po zániku SJM rozvodem manželství. Zda dlužnicí vykázaný majetek, tj. obývací stěna a notebook, tvořilo SJM, není z předloženého seznamu zcela jasné a s ohledem na datum uzavření manželství (1.10.1988) a jeho rozvodu (22.2.2011) by tomu tak mělo být, avšak jeho hodnota je pro projednávanou věc bezvýznamná.

K tomu odvolací soud poznamenává, že SJM dlužnice a jejího bývalého manžela nebylo vypořádáno, jak sama dlužnice potvrdila, a k jeho vypořádání nemohlo dojít ani postupem podle § 150 odst. 3 obč. zák. uplynutím lhůty, neboť s ohledem na datum zániku manželství (22.2.2011) dosud lhůta tří let neuplynula, jak správně dovodil soud prvního stupně, je třeba mít na zřeteli, co tvořilo SJM dlužnice a jejího manžela, jak je vymezeno v § 143 obč. zák. Podle jeho odst. 1 písm. b) SJM tvoří též závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Z tvrzení dlužnice o rozsahu SJM, resp. závazků, k nimž došlo za trvání manželství, považuje odvolací soud upozornit na to, že se dlužnice mylně domnívá, že závazky, do nichž vstupovala svým jménem v době trvajícího manželství a rozvodového řízení, nespadají do SJM, a opačně. Není pochyb o tom, že jsou ze SJM vyloučeny závazky dlužnice vzniklé až po pravomocném soudním rozhodnutí o rozvodu jejího manželství.

Na základě shora uvedeného odvolací soud dospěl k závěru, že dlužnice nedostatky seznamů odstranila, takže nebylo namístě, aby soud postupem podle § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh dlužnice odmítl, a proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 11. října 2013

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková