3 VSPH 1047/2015-A-23
KSCB 27 INS 7053/2015 3 VSPH 1047/2015-A-23

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužnice JISTUZA, výrobně-obchodní družstvo, IČO 60826711, sídlem Tyršova 79, 378 56 Studená, o odvolání a) dlužnice a b) Agrodos, s.r.o., IČO 48201707, sídlem Domašín 1, 378 53 Studená, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. března 2015, č.j. KSCB 27 INS 7053/2015-A-7,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. března 2015, č.j. KSCB 27 INS 7053/2015-A-7, se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužnice se n e o d m í t á.

II. Řízení o odvolání odvolatelky b) Agrodos, s.r.o., se z a s t a v u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 27.3.2015, č.j. KSCB 27 INS 7053/2015-A-7, odmítl insolvenční návrh dlužnice JISTUZA, výrobně-obchodní družstvo (dále jen dlužnice ) na zjištění úpadku dlužnice a prohlášení konkursu na její majetek.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že podáním ze dne 18.3.2015 se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu na její majetek. Cituje § 103 odst. 1 IZ, § 128 odst. 1 IZ a § 42 odst. 4 o.s.ř. soud prvního stupně konstatoval, že insolvenční návrh dlužnice nemá všechny požadované náležitosti (podpis) a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice jednající tehdejším předsedou představenstva Vladimírem Hanzalem včas odvolala a žádala, aby odvolací soud usnesení zrušil, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle dlužnice insolvenční návrh obsahuje veškeré náležitosti a to včetně obligatorních příloh, jimiž prokázala, že své závazky není schopna plnit a hrozí jí úpadek. Předseda představenstva Vladimír Hanzal se domnívá, že byl oprávněn insolvenční návrh za dlužnici podat a to i přes skutečnost, že k jednání jménem korporace musí být dva

členové představenstva. Odkázal na usnesení Nejvyššího soudu v ČR ze dne 10.3.2005, sp. zn. 29 Odo 963/2003. Insolvenční návrh podal i s ohledem na svou povinnost danou mu jako členovi statutárního orgánu ustanovením § 98 odst. 2 IZ.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že odvolání je podáno osobou k tomu oprávněnou a je důvodné.

Podle § 98 odst. 1 IZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.

Podle § 98 odst. 2 IZ povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka.

Pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se podle § 7 odst. 1 IZ ve znění pozdějších předpisů, použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.

Procesní oprávnění jednat za právnickou osobu je v § 21 o.s.ř. stanoveno sice v návaznosti na hmotné právo (zastupování ve smyslu ustanovení § 161 násl. OZ), avšak zcela samostatným způsobem, na hmotném právu jinak nezávislým. Ostatně občanský soudní řád koncepci zastupování právnické osoby statutárním orgánem ani nepřevzal. Hmotněprávní úpravu jednání jménem (v zastoupení) právnické osoby proto při zkoumání procesně právního oprávnění jednat za právnickou osobu před soudem nelze použít; to by bylo možné jedině za předpokladu, že by taková aplikace přímo vyplývala ze znění § 21 o.s.ř., popřípadě ze zvláštního právního předpisu.

Oprávnění jednat za právnickou osobu v řízení před soudem je třeba, jde-li o návrh na zahájení řízení, zkoumat ke dni kdy byl vůči soudu takový procesní úkon učiněn

Ze spisu se podává, že dlužnice se domáhala zjištění úpadku a prohlášení konkursu na její majetek podáním, jež bylo doručeno insolvenčnímu soudu dne 18.3.2015. Insolvenční návrh podal, jako předseda družstva a statutární orgán Vladimír Hanzal (tehdejší předseda představenstva).

Je tedy zřejmé, že za dlužnici jednala při podání insolvenčního návrhu osoba k tomu oprávněná podle pravidel stanovených v § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř..

Vladimíru Hanzalovi zanikla funkce předsedy představenstva dne 9.4.2015. Měl tedy ke dni podání odvolání, tj. 7.4.2015 postavení předsedy představenstva; platí proto, že též opravný prostředek podala osoba k tomu oprávněná.

Jelikož soud prvního stupně založil své rozhodnutí na nesprávném výkladu oprávnění jednat jménem dlužnice (zastupovat ji ve smyslu hmotněprávní úpravy), a nesprávně insolvenční návrh dlužnice odmítl pro domnělé vady, odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Odvolací soud se dále zabýval odvoláním odvolatelky b) Agrodos, s.r.o. (dále jen odvolatelka b) ), která po doručení napadeného usnesení avšak před tím, než toto usnesení nabylo právní moci, podala dne 15.4.2015 insolvenční návrh Odvolání této se stalo insolvenční navrhovatelky se se zřetelem ke změně napadeného usnesení bezpředmětným; řízení o něm odvolací soud zastavil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V Praze dne 16. srpna 2015

JUDr. Jaroslav B u r e š , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná