3 VSPH 1047/2012-B-16
KSUL 69 INS 12180/2012 3 VSPH 1047/2012-B-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem v Ústí nad Labem-Mojžíř, Jindřicha Plachty 189, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 12180/2012-B-4 ze dne 13. července 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 12180/2012-B-4 ze dne 13. července 2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) neschválil oddlužení dlužníka (bod I. výroku), prohlásil na dlužníkův majetek konkurs a vyslovil, že jej projedná jako konkurs nepatrný (bod II. a III. výroku), a deklaroval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno 21.5.2012 na základě dlužníkova návrhu, jímž se domáhal zjištění svého úpadku s návrhem na povolení oddlužení, že usnesením č.j. KSUL 69 INS 12180/2012-A-8 z 23.5.2012 zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Bohumila anonymizovano se sídlem v Ústí nad Labem, Žukovova 546/15. Vyšel ze zjištění, podle něhož má 10 věřitelů s pohledávkami ve výši 687.731,68,--Kč, zatímco v návrhu na povolení oddlužení dlužník uváděl, že má závazky v celkové výši 415.358,--Kč vůči 3 věřitelům, což dlužník vysvětlil tím, že se patrně jedná o závazky jeho manželky, o nichž nevěděl. Dále zjistil, že má dlužník další závazky, jež byly jeho věřitelům přisouzeny soudními rozhodnutími. Přestože na to byl dlužník upozorněn, k přezkumnému jednání nedoložil další příjmy, jež by svým nezajištěným věřitelům mohl nabídnout, ani nedoložil snahu si dostatečný příjem obstarat. Cituje § 395 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), učinil právní závěr, podle něhož po povolení oddlužení vyšly najevo skutečnosti, pro něž měl být návrh na povolení oddlužení zamítnut. Zatajení podstatné části pohledávek (cca 270.000,--Kč) zhodnotil jako projev nepoctivého dlužníkova záměru při podání tohoto návrhu, neboť dlužníkem podané vysvětlení považuje za nedostatečné. Zároveň dovodil, že dlužník nesplňuje požadavek v souvislosti s nově zjištěnými závazky, aby ze svého příjmu uspokojil alespoň 30 % pohledávek jeho nezajištěných věřitelů. Protože u dlužníka nejsou splněny předpoklady pro schválení oddlužení, postupoval podle § 405 InsZ, oddlužení neschválil a současně rozhodl o tom, že dlužníkův úpadek bude řešen nepatrným konkursem za podmínek § 314 InsZ, neboť dlužník je fyzickou osobou nepodnikatelem.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním proti jeho bodu I. a II. výroku a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. K závěru insolvenčního soudu o nedostatečné výši jeho platu, z něhož nelze uspokojit pohledávky jeho nezajištěných věřitelů alespoň v rozsahu 30 %, namítl, že došlo ke zvýšení jeho příjmu a další příjem má zajištěn od Petra Bosáka. K výzvě insolvenčního soudu své odvolání doplnil a k rozsahu svých závazků vysvětlil, že neměl v úmyslu žádné z nich zatajit, neboť si neuvědomil, přestože příjemcem z půjček byla jeho bývalá manželka, že mohou závazky z nich uplatňovat věřitelé i na něm.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) InsZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není důvodné.

Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením (§ 389 odst. 1 InsZ).

Podle § 405 InsZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5 tak rozhodne namísto návrhu rozhodnutí o způsobu oddlužení (odst. 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odst. 2).

Podle § 395 InsZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr (odst. 1 písm. a/), nebo že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé v některé z jeho forem (plněním splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty), bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1 písm.b/). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (odst. 2 písm. b/). Ve třetím odstavci tohoto ustanovení jsou uvedeny příkladmo dva případy, kdy lze usuzovat na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení.

Podle § 398 InsZ oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře (odst. 1). Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (odst. 3).

Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud insolvenční soud v rámci rozhodování o schválení oddlužení zjistí, že se zřetelem ke všem okolnostem nedosáhne plnění dlužníka (subjektivně k tomu legitimovanému podle § 389 odst. 1 InsZ) v rámci procesu oddlužení ani částky odpovídající 30% výše pohledávek nezajištěných věřitelů, oddlužení dlužníka neschválí, ledaže by tito věřitelé s nižším plněním souhlasili. Tyto podmínky přípustnosti oddlužení soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřitelem), tak ve fázi insolvenčního řízení následujícím po povolení oddlužení. Nutno vyjít z toho, že insolvenční soud povoluje oddlužení bez ingerence věřitelů (bez jejich souhlasu), a proto je jím současně garantem, že nepřipustí takové oddlužení, které nemělo být ani povoleno. Shodně insolvenční soud postupuje tam, kde se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že návrhem na povolení oddlužení je sledován nepoctivý záměr. K otázce nepoctivého záměru se vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sen. zn. 29 NSČR 14/2009 publikovaném pod číslem 14/2012 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž uvedl, že ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) InsZ patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejich hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolnosti, a že vedle okolností příkladmo vypočtených v ustanovení § 395 odst. 3 InsZ, s nimiž je soud povinen se vypořádat (vyjdou-li najevo) vždy, tak bude závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, že vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužník jako rozvedený s vyživovací povinností ke dceři Lence podle rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. 20 P 31/2000-32 ze dne 31.5.2001 ve výši 700,--Kč podal insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, že insolvenční soud usnesením č.j. KSUL 69 INS 12180/2012-A-8 z 23.5.2012 zjistil dlužníkův úpadek a povolil jeho řešení oddlužením, insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Bohumil anonymizovano , anonymizovano , sídlem v Ústí nad Labem, Žukovova 546/15. Insolvenční soud vycházel z toho, že nevyšly najevo žádné okolnosti, jež by svědčily o nepoctivém záměru dlužníka při podání návrhu na povolení oddlužení, a dospěl k závěru, že je schopen nabídnout nezajištěným věřitelům plnění, jímž uspokojí za dobu 5 let jejich pohledávky alespoň v rozsahu 30 %. Dlužník má závazky vůči nezajištěným věřitelům v rozsahu 415.358,--Kč (30 % jejich pohledávek činí 124.661,--Kč), jeho čistý příjem činí 11.634,--Kč, z něhož základní nezabavitelná částka rovnající se dvěma třetinám součtu životního minima ve výši 3.420,--Kč a normativních nákladů na bydlení ve výši 5.352,--Kč činí 5.852,--Kč (jednu čtvrtinu na dceru neuvažoval, neboť nebyla svěřena do jeho péče). Po odečtení základní nezabavitelné částky od čistého příjmu zbývá pro výkon rozhodnutí 5.793,--Kč, přičemž výkonem lze postihnout jen druhou a třetí třetinu této částky, tj. 3.862,--Kč, po odečtení odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajů 1.080,--Kč (včetně DPH) tak představuje dlužníkova nabídka 2.872,--Kč měsíčně, za dobu 5 let 166.920,--Kč, tj. více než 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Ze Zprávy insolvenčního správce ze 4.7.2012 a ze seznamu přihlášených pohledávek odvolací soud zjistil, že celková výše dlužníkových závazků činí 791.785,52 Kč, z nichž nezajištěné pohledávky jsou ve výši 686.731,68 Kč, žádná z nich nebyla popřena, a že za uvedeného stavu by byl dlužník schopen uspokojit za dobu 5 let pouze 17 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Podle soupisu majetkové podstaty má dlužník majetek, a to spoluvlastnický podíl k bytové jednotce oceněné na 450.000,--Kč, k níž bylo zřízeno exekuční zástavní právo ve prospěch zajištěného věřitele, a ostatní majetek v ceně 1.000,--Kč; Z potvrzení Domova pro seniory Krásné Březno, p.o., IČO 44555334 ze 14.10.2013 odvolací soud zjistil, že dlužníkův čistý měsíční příjem činí za posledních 12 měsíců 12.490,--Kč a že jeho pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, a z platového výměru z 1.7.2012, že je dlužník zařazen jako instalatér-topenář.

Usnesením č.j. KSUL 69 INS 12180/2012,-B-11 z 20.8.2013, jež bylo doručeno dlužníkovi 28.8.2013, byl dlužník vyzván ve lhůtě 10 dnů k založení smlouvy o důchodu s Petrem Bosákem, neboť založené prohlášení neobsahuje závazek jmenovaného po dobu trvání splátkového kalendáře přispívat dlužníkovi měsíčně 1.500,--Kč, avšak dlužník na výzvu nereagoval.

Požadavek dlužníkova poctivého záměru a požadavek minimální třicetiprocentní míry uspokojení pohledávek jeho nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení představují esenciální podmínky přípustnosti oddlužení, které jsou předpokladem naplnění účelu oddlužení-osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů podle § 414 a násl. InsZ a nesplnění jedné z nich vylučuje řešení dlužníkova úpadku oddlužením.

V projednávané věci došlo v mezidobí ke změně majetkových poměrů dlužníka, jehož příjem se zvýšil v průměru na částku 12.490,--Kč čistého měsíčně a má pravidelný příjem z pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou jako instalatér-topenář; zároveň však byly zjištěny další dlužníkovy závazky vůči nezajištěným věřitelům, bylo třeba vycházet z jejich celkové výše 687.731,68 Kč. Nový příjem však nedosahuje výše, z níž by bylo lze uspokojit pohledávky nezajištěných věřitelů za dobu 5 let alespoň v rozsahu 30 % jako při uspokojování věřitelů přednostních pohledávek při výkonu rozhodnutí nebo v exekuci. Životní minimum dlužníka je 3.410,--Kč (§ 3 zák. č. 110/2006 Sb.) a normativní náklady na bydlení přestavují pro rok 2013 5.687,--Kč (§ 2 písm. a/ nař. vl. 482/2012 Sb. pro jednu osobu v obci s 50.000-99.999 obyvateli), nezabavitelná částka (NČ) tak představuje součet, tj. 9.097,--Kč. Základní nepostižitelná částka činí 2/3 NČ, tj. 6.064,--Kč (§ 278 o.s.ř. a § 1 nař. vl. 595/2006 Sb.), kterou třeba odečíst od čisté mzdy. Zbytek čisté mzdy činí 6.426,--Kč, z níž lze srazit dvě třetiny ve prospěch uspokojení přednostních pohledávek (§ 279 o.s.ř.), tj. částku 4.284,--Kč. Po odečtení odměny a náhrad hotových výdajů insolvenčního správce včetně DPH ve výši 1.089,--Kč (§ 3 písm. b/ a c/ vyhl. č. 313/2007 Sb.) a dále výživného na dceru ve výši 700,--Kč měsíčně, činí nabídka dlužníka nezajištěným věřitelům 2.495,--Kč, tj. 149.700,--Kč za dobu 5 let trvání splátkového kalendáře a představuje uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu cca 21,8 %.

Z výše uvedeného je zjevné, že oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře brání jedna ze základních podmínek přípustnosti oddlužení, tj. uspokojení nezajištěných věřitelů alespoň v rozsahu 30 % za dobu 5 let za situace, kdy nebylo zjištěno, že by se dlužník s nezajištěnými věřiteli dohodl na tom, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, a že tento nedostatek nemůže být překonán ani případným závěrem, že dlužník byl při podání návrhu na povolení oddlužení veden poctivým záměrem, neboť jak vyloženo shora, oba předpoklady musí být splněny zároveň. Protože oddlužení zpeněžením majetkové podstaty u dlužníka nepřipadá v úvahu, neboť jediný hodnotný majetek je zastaven v prospěch zajištěného věřitele, insolvenční soud správně postupoval podle § 405 odst. 1 ve spojení s § 395 InsZ, povolené oddlužení neschválil a podle § 405 odst. 2 InsZ prohlásil na dlužníkův majetek konkurs, který projedná jako konkurs nepatrný za splnění podmínek podle § 314 InsZ.

Na základě výše uvedených závěrů proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 22. října 2013

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková