3 VSPH 1041/2010-A-12
KSLB 76 INS 11316/2010 3 VSPH 1041/2010-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Bulovka 316, PSČ 464 01, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 20. října 2010, č.j. KSLB 76 INS 11316/2010-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 20. října 2010, č.j. KSLB 76 INS 11316/2010-A-7, se m ě n í tak, že insolvenční návrh se neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením ze dne 20.10.2010, č.j. KSLB 76 INS 11316/2010-A-7, odmítl insolvenční návrh dlužníka Martina anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že návrh na povolení oddlužení a insolvenční návrh neobsahovaly všechny zákonem předepsané náležitosti a přílohy. Usnesením ze dne 5.10.2010 soud dlužníka vyzval k jejich doplnění, a to o seznam majetku včetně pohledávek a seznamu závazků, úředně ověřený podpis manžela v kolonce č. 18 formuláře a listinu dokládající jeho příjem za měsíc červenec 2010. Podáním došlým soudu dne 14.7.2010 dlužník doplnil svůj návrh o úředně ověřený podpis manžela v kolonce č. 18 a fotokopii výplatní pásky za měsíc červenec 2010. Dále předložil seznam svého majetku a závazků spolu s prohlášením že tyto seznamy jsou správné a pravdivé, ačkoli insolvenční soud dlužníka zřetelně poučil, že dlužník musí o těchto seznamech prohlásit, že jsou správné a úplné. Soud proto uzavřel, že dlužník přes výzvu soudu řádně nedoplnil požadované přílohy návrhu o výslovné prohlášení, že seznamy majetku a závazků jsou správné a úplné a insolvenční návrh podle § 128 odst. 2 IZ odmítnul.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že veškeré potřebné podklady pro rozhodnutí o jeho insolvenčním návrhu dlužník předložil. Pouze v doplnění svého návrhu o prohlášení o správnosti a úplnosti seznamů, zaměnil namísto slova úplné slovo pravdivé , což mělo za důsledek odmítnutí jeho insolvenčního návrhu. Dlužník je přesvědčen, že slovo pravdivé vyjadřuje skutečnost, že v insolvenčním návrhu dlužník nic nezamlčel.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání, přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno. Podle ustanovení § 103 odst. 1 a 2 IZ musí být kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek.

Podle § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Citovaná právní úprava je obdobou § 128 odst. 1 IZ s tím rozdílem, že závěru o odmítnutí návrhu musí předcházet řádná výzva k jeho doplnění, jež nebyla splněna. Z uvedeného plyne, že ani tam, kde je insolvenční návrh odmítnut podle § 128 odst. 2 IZ, se k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému řádně až v odvolacím řízení nepřihlíží.

Z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně usnesením ze dne 5.10.2010 dlužníka vyzval, aby ve lhůtě předložil seznam svého majetku, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, aby doplnil insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři o stranu návrhu s vyplněnou položkou č. 18 s připojeným úředně ověřeným podpisem manželky a aby předložil listinu dokládající příjem za měsíc červenec 2010. Dlužníka poučil, jak má doplnění provést včetně požadavku prohlášení o správnosti a úplnosti předložených seznamů. Na výzvu soudu ze dne 5.10.2010 dlužník předložil požadovanou kopii výplatní pásky za měsíc červen 2010, stranu s bodem 18, přičemž položka je vyplněna tak, že namísto jména manželky je uvedeno jméno dlužníka, avšak souhlas s povolením oddlužení podepsala Monika Davidová, podpis je úředně ověřen, je proto nepochybné, že manželka dlužníka s povolením oddlužení souhlasí. V seznamu závazků a prohlášení o jeho správnosti a pravdivosti, pro něž soud prvního stupně insolvenční návrh odmítl, dlužník označil věřitele, jejich identifikační čísla a sídla (vesměs úvěry od bankovních a nebankovních institucí) a výše závazků. Dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že jeho závazky jsou splatné déle než 30 dnů. Současně dlužník tvrdil, že ze svých příjmů úhrady všech svých závazků není schopen, a jiný potřebný disponibilní finanční majetek podle seznamu majetku nevlastní, nabídl tak ve svém insolvenčním návrhu ve spojení s připojenými seznamy dle § 104 IZ dostatečná skutková tvrzení pro závěr, že se nachází v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 IZ. Prohlášení, které k seznamu dlužník připojil údaje jsou správné a pravdivé , je dostatečným potvrzením, že dlužník předložil seznam, který odpovídá skutečnosti a ničeho nezamlčel, tedy seznam úplný.

V dané věci je ovšem podstatné, že soud prvního stupně nedostatečně zhodnotil okolnost, že současně s dlužníkem podala u téhož soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení též manželka dlužníka Monika Davidová (věc vedená pod sp.zn. KSLB 76 INS 11314/2010).

Z obsahu obou návrhů (a jejich příloh) odvolací soud zjistil, že je v nich tvrzen majetek a závazky, jež spadají do SJM (ve smyslu ust. § 143a obč.zák.) a nebylo prokázáno zúžení společného jmění manželů ani nebylo tvrzeno, že by společné jmění manželů neexistovalo. Proto soud vycházel z domněnky stanovené v § 144 obč.zák., podle něhož platí, že pokud není prokázán opak, má se zato, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří SJM. Rovněž nebylo prokázáno, že by některé závazky vznikly ještě před uzavřením manželství a před vznikem SJM.

V této situaci je nezbytné, aby insolvenční soud (samostatně podané) insolvenční návrhy obou manželů posoudil a projednal společně (v jediném řízení)-a také společně o nich rozhodl (např. tak, že při splnění zákonem stanovených podmínek oběma manželům povolí oddlužení).

Je tomu tak proto, že právní úprava majetkové podstaty v § 205 IZ stojí na zásadě, že majetek, který je ve společném jmění dlužníka a jeho manžela, náleží do majetkové podstaty, což musí dlužníkův manžel (oba manželé) respektovat také v režimu oddlužení, neboť úprava tohoto způsobu řešení dlužníkova úpadku žádného podkladu pro jinou právní konstrukci majetkové podstaty nedává. Není-li zjištěn jiný stav věcí, je rozhodující zákonné vymezení SJM, z něhož soud v této věci též vychází; i v insolvenčním řízení přiměřeně platí pravidla, která v tomto ohledu stanoví občanský soudní řád v ustanovení § 262a odst. 1.

Jde-li o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, zpeněžuje se všechen majetek ve SJM, který patří podle výše uvedených zásad do majetkové podstaty dlužníka, bez ohledu na to, zda jako dlužníci jsou účastníky jednoho insolvenčního řízení oba manželé. SJM může ovšem tvořit jen majetek již nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství (viz ust. § 143 odst. 1 písm. a) obč.zák.). Se zřetelem k tomu soudní praxe v souvislosti s postižením mzdy (platu) manžela povinného dovozuje, že mzdový nárok manžela povinného součástí SJM není. Naproti tomu vyplacená mzda nebo plat již je součástí SJM a podle okolností ji lze postihnout např. při výkonu rozhodnutí prodejem movité věci (soupisem peněz v hotovosti) anebo typicky přikázáním jiných majetkových práv podle § 320 o.s.ř., jestliže by již šlo o vyplacenou mzdu či plat, který má manžel povinného uložený na účtu u banky.

Ze stejných zásad je třeba vycházet při posouzení toho, zda a za jakých podmínek mohou (resp. mají) být příjmy manžela, který není dlužníkem, postiženy plněním splátkového kalendáře. V návaznosti na výše uvedené jsou to veškeré příjmy, které náleží dlužníku, popřípadě jsou v SJM dlužníka a jeho manžela, a patří tedy do majetkové podstaty. Smysl oddlužení plněním splátkového kalendáře zadlužených rodin (domácností) je založen na tom, že manželé mohou být po splnění splátkového kalendáře osvobozeni od zbytku svých společných dluhů jedině za předpokladu, že po stanovenou dobu odevzdávali na uspokojení pohledávek věřitelů veškeré své příjmy, vyjma zákonem stanovených částek zaručujících minimální životní úroveň rodiny. Ekonomickou podmínkou úspěšného oddlužení je, že takto se nezajištěným věřitelům musí dostat minimálně 30 % jejich přihlášených a zjištěných pohledávek. Plnění splátkového kalendáře pak probíhá po zákonem stanovenou dobu pěti let, ledaže se dříve dostane věřitelům uvedeným v usnesení podle § 406 IZ plné úhrady (100 %) jejich pohledávek s příslušenstvím.

Přitom není a ani nemůže být rozdílu v tom, zda společné dluhy manželů se řeší v rámci insolvenčního řízení, jehož účastníkem je jeden z manželů, který podá návrh na povolení oddlužení a druhý k tomuto návrhu připojí svůj podpis, ve srovnání se situací, kdy oba manželé podají jako navrhovatelé a dlužníci společný insolvenční návrh, popřípadě každý z nich samostatně (jako v posuzovaném případě). Jinak řečeno, ať podají manželé insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení společně, nebo každý zvlášť, anebo jen jeden z nich a druhý návrh spolupodepíše, vždy jde o totéž, tedy za jakých podmínek bude majetek v SJM užit pro účely oddlužení.

Pro další průběh insolvenčního řízení dlužníka je podstatné, že projednávaná věc bude spojena podle § 112 o.s.ř. s věcí týkající se dlužnice Moniky Davidové vedené pod sp.zn. KSLB 76 INS 11314/2010.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 3 o.s.ř. změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci.

V Praze dne 20. dubna 2011

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová