3 VSPH 1033/2013-A-16
MSPH 77 INS 5351/2013 3 VSPH 1033/2013-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka: Radek anonymizovano , anonymizovano , dříve IČO 72358998, bytem Otrokovice, Nám. 3. května 1340, doručovací adresa: Praha 4, Zálešická 1806/6, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 5351/2013-A-10 ze dne 21. května 2013

takto:

Usnesení se mění tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníku neukládá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením z 21.5.2013 uložil dlužníkovi zaplatit do pěti dnů od právní moci usnesení zálohu 50.000 Kč na náklady insolvenčního řízení. Své rozhodnutí odůvodnil odkazem na § 108 a § 389 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále jen IZ) a uvedl, že dlužník byl v minulosti fyzickou osobou podnikající podle živnostenského zákona. Živnostenské oprávnění bylo zrušeno ke dni 19.12.2012, tedy pouhé 2 měsíce před podáním dne 27.2.2013 insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Dlužník má 3 závazky z podnikání v celkové výši 144.210 Kč, úhrnná výše nezajištěných závazků dlužníka činí 347.531 Kč. Závazky dlužníka z podnikání představují 41 % jeho závazků a podnikatelská činnost byla ukončena nedávno. Soud má proto za to, že s ohledem na ustálenou judikaturu nelze úpadek dlužníka řešit oddlužením dle § 389 a násl. IZ a jediným způsobem řešení úpadku je konkurs. V takovém případě činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000 Kč a 21% DPH. Soud proto postupoval v souladu s § 108 odst. 1 a 2 IZ.

Dlužník podal včas proti usnesení odvolání, ve kterém navrhl snížit zálohu. Odvolání odůvodnil tím, že je již od 4.4.2012 v pracovním poměru a nepodniká. Jeho mzda se pohybuje v rozmezí 20.000 až 24.000 Kč a je schopen uhradit 100 % svých závazků i náklady na insolvenčního správce ve lhůtě kratší než 5 let. Při platu 20.000 Kč přichází v úvahu měsíční splátka 7.114 Kč, tudíž za 5 let by celková částka pro věřitele činila 426.840 Kč, přičemž současná výše závazků je 354.859 Kč. Z toho důvodu je namístě řešení úpadku oddlužením a formou splátkového kalendáře.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o.s.ř. a shledal odvolání dlužníka důvodným.

S účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. novelizován IZ, přičemž dle Čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Úkony, o kterých se zmiňuje Čl. II. přechodných ustanovení, nejsou pouze úkony účastníků, ale též rozhodnutí soudu (viz např. § 40b odst. 2 o.s.ř. a § 11 zákona č. 121/2008 Sb.). Nicméně napadené usnesení nenabylo právní moci do 31.12.2013, neboť dlužník podal proti němu odvolání, tudíž nevyvolalo v uvedené lhůtě právní účinky. Z toho důvodu je nutno na danou věc aplikovat IZ ve znění účinném od 1.1.2014, tj. ve znění novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb.

Odvolací soud uzavírá, že nenabylo-li z důvodu podaného odvolání právní moci rozhodnutí soudu prvního stupně vydané do 31.12.2013, odvolací soud postupuje v odvolacím řízení probíhajícím po uvedeném datu dle IZ ve znění účinném od 1.1.2014.

Ze spisu se podává, že dlužník nevlastní žádný movitý nebo nemovitý majetek, který by bylo možné zpeněžit a výše nezajištěných závazků dlužníka činí přibližně částku 347.531 Kč, přičemž 41 % z nich jsou závazky z podnikání.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

V daném případě se odvolací soud domnívá, že závěr soudu prvního stupně o tom, že nebude patrně možné řešit dlužníkův úpadek oddlužením, je předčasný. Ze spisu vyplývá, že dlužník je schopen věřitelům uhradit plněním splátkového kalendáře (s přihlédnutím k jeho povinnosti plnit měsíční zálohu na náklady insolvenčního řízení a odměnu insolvenčního správce 900 Kč) během 5 let 100 % jejich pohledávek.

Dlužník sice dosud nepředložil souhlas věřitelů u závazků z podnikání s povolením oddlužení (§ 389 odst. 2 písm. a/ IZ), není však vyloučeno, aby dlužník nabídl takové uspokojení pro své věřitele, které by zaručovalo plné uspokojení jejich pohledávek. To by v souladu s názorem Nejvyššího soudu v jeho usnesení 29 NSČR 20/2009 ze dne 31.3.2011 (publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 113/2011) mohlo vést k závěru, že ani dluh z podnikání dlužníka, jenž by byl zcela uspokojen plněním splátkového kalendáře, by nebránil povolení jeho oddlužení.

Odvolací soud dále poukazuje na to, že s ohledem na novelizované znění § 397 odst. 1 IZ insolvenční soud povolí oddlužení, i když má pochybnosti o oprávnění dlužníka podat návrh na oddlužení. Sporné otázky lze přezkoumat v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí.

Podle § 136 odst. 4 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu (§ 316 odst. 5 a 6). V rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v takovém rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh.

V dané věci rozhodnutí o úpadku, s nímž by bylo spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, dosud vydáno nebylo. Proto nelze dlužníku uložit-při změněné právní úpravě-povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 14. ledna 2014

JUDr. Ladislav D e r k a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová