3 VSPH 1032/2010-P17-10
KSUL 70 INS 1277/2010 3 VSPH 1032/2010-P17-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka B.C.P., s.r.o. se sídlem v Litoměřicích, Liškova 63, identifikační číslo 48291706, o odvolání věřitele LOGO TRANS, s.r.o. se sídlem v Praze 10, Fr. Diviše 944, identifikační číslo 25717995, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 1277/2010-P17-4 ze dne 13. října 2010,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 1277/2010-P17-4 ze dne 13. října 2010 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 70 INS 1277/2010-P17-4 ze dne 13.10.2010 odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 17 LOGO TRANS, s.r.o. (dále jen věřitel) v rozsahu popření přihlášené pohledávky insolvenčním správcem ve výši 10.330,-Kč a konstatoval, že věřitel nadále zůstává účastníkem řízení se zjištěnou nezajištěnou pohledávkou ve výši 11.581,10 Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. KSUL 70 INS 1277/2010-A-14 ze dne 17.3.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka B.C.P., s.r.o. (dále jen dlužník) a insolvenčním správcem byla ustanovena GRM Insolvence, v.o.s. (dále též jen insolvenční správce). Usnesením č.j. KSUL 70 INS 1277/2010-B-8 ze dne 28.4.2010 soud na majetek dlužníka prohlásil konkurz. Při přezkumném jednání konaném dne 13.7.2010 insolvenční správce popřel co do pravosti celou přihlášenou pohledávku věřitele, tedy do výše 21.911,10 Kč, následně však vzal své popření částečně, do výše 11.581,10 Kč, zpět. O částečném popření pohledávky byl věřitel insolvenčním správcem vyrozuměn dopisem ze dne 28.7.2010, jímž byl rovněž poučen o možnosti podat žalobu na určení nevykonatelné přihlášené pohledávky, i o následcích nepodání takové žaloby.

Výzva byla věřiteli doručena dne 30.7.2010, ve stanovené lhůtě však žalobu na určení popřené části nevykonatelné pohledávky nepodal. Protože se tak k této popřené části přihlášené pohledávky nadále nepřihlíží, soud podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) rozhodl o jejím odmítnutí. Právní mocí tohoto rozhodnutí tak končí účast věřitele co do pohledávky ve výši 10.330,-Kč a věřitel bude v řízení účasten s pohledávkou v celkové výši 11.581,10 Kč.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Zdůraznil, že podle vyrozumění o popření pohledávky dlužník jeho uplatněnou pohledávku uznal. Věřitel přitom prokázal, že právo na zaplacení pohledávky ve výši 10.710,-Kč uplatnil proti dlužníku žalobou podanou u Okresního soudu v Litoměřicích ještě před zahájením insolvenčního řízení. Žaloba byla podána advokátem, a to zcela oprávněně. Proto má věřitel i v případě zastavení řízení o této žalobě dle § 146 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Z žalobního petitu i ze zrušeného platebního rozkazu je zřejmý též nárok věřitele (žalobce) na náhradu nákladů řízení-nákladů za právní pomoc poskytnutou mu advokátem. Jestliže se dle § 173 odst. 2 IZ do insolvenčního řízení přihlašují i pohledávky, které byly uplatněny u soudu, a to i pohledávky nesplatné, a jestliže věřitelova pohledávka byla dlužníkem shledána jako pravá a též insolvenčnímu správci byla listinami prokázána, pokládá věřitel za protiprávní, aby byl popřen jeho nárok na náhradu nákladů řízení, které bylo zahájeno oprávněně a které v době podání přihlášky nebylo ještě ukončeno. Po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek již věřitel tuto pohledávku v insolvenčním řízení uplatnit nemůže. Její výše přitom byla insolvenčnímu správci zřejmá, když náhrada nákladů řízení se určuje dle ustanovení o.s.ř. a vyhlášky č. 484/2000 Sb.

Vedle tohoto považuje věřitel správcovo oznámení o popření jeho pohledávky za zmatečné, neboť z něj nevyplývá, zda pohledávka byla popřena zcela nebo jen zčásti. To také věřitel písemně oznámil soudu i insolvenčnímu správci a žádal o přezkoumání důvodu popření. Podání incidenční žaloby by věřiteli za tohoto stavu věci způsobilo jen nadbytečný náklad zaviněný jednáním insolvenčního správce.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle § 185 IZ odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. Z obsahu spisu plyne, že věřitel přihláškou ze dne 22.3.2010 opravenou podáním ze dne 13.4.2010 přihlásil do daného insolvenčního řízení nevykonatelné pohledávky za dlužníkem v celkové výši 21.911,10 Kč, a to jistinu ve výši 10.710,-Kč a příslušenství ve výši 11.201,10 Kč sestávající z úroků z prodlení a nákladů soudního řízení. Na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 13.7.2010 insolvenční správce tyto věřitelovy pohledávky co do pravosti zcela popřel. Vzhledem k tomu, že se věřitel přezkumného jednání nezúčastnil, insolvenční správce mu zaslal vyrozumění o popření jeho nevykonatelné pohledávky podle § 197 odst. 2 a § 198 IZ. V tomto vyrozumění (oproti rozsahu popření zaznamenanému v seznamu pohledávek a v protokolu o přezkumném jednání) správce uvedl, že z přihlášených pohledávek věřitele ve výši 21.911,10 Kč byla jím co do pravosti zcela popřena pouze pohledávka ve výši 10.330,-Kč, jež má představovat náklady soudního řízení včetně soudního poplatku. K tomu vysvětlil, že tyto náklady nebyly věřiteli přiznány pravomocným rozhodnutím soudu, a věřiteli tak na jejich zaplacení nárok nevznikl; jiný titul této pohledávky nebyl věřitelem doložen. Současně správce ve vyrozumění věřitele poučil o tom, že své právo může uplatnit žalobou na určení pohledávky u insolvenčního soudu včetně lhůt pro podání této žaloby, a poučil ho též o následcích, pokud by žalobu nepodal, nebo pokud by žaloba insolvenčnímu soudu nedošla včas.

Vyrozumění insolvenčního správce bylo věřiteli doručeno dne 30.7.2010. Lhůta 30 dnů k podání určovací žaloby věřiteli začala plynout dne 31.7.2010 a skončila dnem 30.8.2010. Tato lhůta však věřiteli běžela jen ohledně pohledávky ve výši 10.330,-Kč, neboť jen o jejím popření byl ve vyrozumění správcem zpraven. Ohledně zbývající pohledávky ve výši 11.581,10 Kč (jistiny s úrokem z prodlení) mu tedy lhůta k podání žaloby na určení její pravosti běžet nezačala. Proto vzal-li insolvenční správce podáním ze dne 29.9.2010 doručeným insolvenčnímu soudu dne 1.10.2010 svoje popření pohledávky ve výši 11.581,10 Kč zpět, stalo se tak dříve než nastal (mohl nastat) zákonný následek, že se k této popřené pohledávce nepřihlíží. Šlo tudíž o účinný právní úkon, jímž byly (v souladu s ustanovením § 201 odst. 1 písm. b) IZ, ve znění účinném do 30.3.2011) důsledky popření této pohledávky odklizeny a tato se považuje v insolvenčním řízení za zjištěnou.

Dodatečné zpětvzetí popření věřitelovy pohledávky ve výši 11.581,10 Kč však nic nemění na tom, že jeho pohledávka ve výši 10.330,-Kč zůstala insolvenčním správcem popřena, o čemž věřitele podle § 197 a 198 IZ řádně a srozumitelně vyrozuměl. Věřiteli nic nebránilo, aby žalobu na určení této popřené pohledávky včas podal a aby v řízení o této žalobě veškeré své argumenty uplatnil. Jiným procesním způsobem pravost své popřené pohledávky obhájit nemohl. Proto bylo bezpředmětné věřitelovo podání ze dne 12.7.2010, jímž-z důvodů uvedených nyní i v odvolání-podání své incidenční žaloby jako nadbytečné odmítl, a místo něj po insolvenčním soudu a insolvenčním správci požadoval, aby oprávněnost jeho nesouhlasu s popřením znovu prověřili a posoudili.

Jelikož věřitel žalobu na určení pravosti své popřené pohledávky ve výši 10.330,-Kč u insolvenčního soudu ve stanovené lhůtě nepodal, nastal ohledně této pohledávky podle § 198 odst. 1 IZ nezvratně následek, že se k ní v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je zcela v poměrech věřitele, jestliže z poučení insolvenčního správce nevyvodil odpovídající závěry. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 3. května 2011

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová