3 VSPH 1027/2012-A-24
MSPH 88 INS 18044/2011 3 VSPH 1027/2012-A-24

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Michala Kubína a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenním ízení dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 9, Vysoanská 563/59, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 88 INS 18044/2011-A-19 ze dne 24. ervence 2012,

takto:

Usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 88 INS 18044/2011-A-19 ze dne 24. ervence 2012 se m Č n í jen tak, že dlužníku se ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 5.000,-K ve lh tČ 10 dn ode dne právní moci usnesení.

Od vodnČní:

MČstský soud v Praze usnesením .j. MSPH 88 INS 18044/2011-A-19 ze dne 27.7.2012 uložil dlužníku Václavu Benediktovi (dále jen dlužník), aby ve lh tČ 15 dn od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 30.000,-K.

V od vodnČní svého usnesení soud prvního stupnČ uvedl, že dne 5.10.2011 podal dlužník insolvenní návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Téhož dne podala insolvenní návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení i manželka dlužníka Monika Benediktová ( ízení je vedeno pod sp.zn. MSPH 88 INS 18045/2011).

Usnesením z 12.10.2011 (A-5) vyzval dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenního ízení ve výši 50.000,-K, nebo mČl za to, že jediným možným ešením dlužníkova úpadku je konkurs. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením z 10.5.2012, .j. 3 VSPH 1378/2011-A-14, usnesení (A-5) z 12.10.2011 zrušil a vČc vrátil soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení, p iemž vyslovil, že nepovažuje, na rozdíl od soudu prvního stupnČ, za vylouené, aby byl dlužník v úpadek ešen oddlužením, pokud dlužník nemá dluhy z podnikání, p estože je podnikající fyzickou osobou. Dále odvolací soud vyslovil závČr, že pro posouzení p edpokladu minimální míry uspokojení vČ itel je t eba zohlednit reálné doložené pravidelné výdČlky dlužníka tj. jeho ekonomickou nabídku spolenČ s manželkou a je t eba dlužníku poskytnout pouení o možné relevantní formČ pomoci ze strany t etích osob.

Vázán tČmito závČry insolvenní soud uvedl, že zkoumal ekonomickou nabídku dlužníka, tedy zjiš oval, zda lze p edpokládat, že by byl dlužník schopen vzhledem ke svým reálným výdČlk m v p ípadČ povolení a schválení oddlužení uhradit nejménČ 30 % svých splatných závazk . Dlužník ve svém návrhu uvedl, že má spolenČ s manželkou závazky v celkové výši 740.536,75 K, které jsou více než 30 dní po lh tČ splatnosti. Jeho istý p íjem z podnikatelské innosti iní cca 33.440,-K. K výzvČ soudu však výši tvrzeného istého p íjmu nedoložil, pouze p edložil faktury, jimiž jako podnikající fyzická osoba mČsínČ spolenosti INSTALACE VOTAVA, s.r.o. ástky za provedenou práci fakturuje, a dále p edložil doklady o svých výdajích spoívajících v mČsíních úhradách záloh na zdravotní pojištČní ve výši 1.697,-K a sociální pojištČní ve výši 1.836,-K. Další výdaje, které dlužník každý rok následnČ uplat uje v jednotlivých da ových p iznáních v zákonem povolené paušální výši 80 % z p íjm , a které tedy dlužník zjevnČ fakticky má, neuvedl. Insolvenní soud vychází z toho, že pokud by dlužník žádné další výdaje (kromČ zákonných odpot ) vzniklé v souvislosti s podnikáním ve skutenosti nemČl, v da ovém p iznání by je neuplat oval, p íp. by je uplat oval pouze ve výši skutenČ vynaložených výdaj a nikoliv v maximální možné zákonem povolené mí e, tj. 80 % z p íjm . Soud tedy p i posouzení dlužníkem p edložených doklad o p íjmech a výdajích dospČl k závČru, že jedinČ da ové p iznání m že být pr kazným dokladem o skuteném reálném p íjmu dlužníka. Dlužník v možný p íjem lze tak aktuálnČ posuzovat podle da ového p iznání za rok 2011, dle kterého mČl dlužník p íjmy ve výši 405.402,-K, výdaje ve výši 324.322,-K, základ pro urení výše danČ z p íjmu je ve výši 81.080,-K a da z p íjmu iní 12.150,-K; istý p íjem dlužníka za rok 2011 byl tedy ve výši 68.930,-K, tj. pr mČrnČ po zaokrouhlení 5.744,-K mČsínČ. Je možné kalkulovat pouze s tím, že Finanní ú ad pro Prahu 9 vrátil dlužníkovi v kvČtnu 2012 ástku 11.604,-K, u které lze jen p edpokládat, že se jedná o vrácený p eplatek na dani z p íjmu, a dále že VZP vrátila dlužníkovi p eplatek na zdravotním pojištČní ve výši 360,-K. Dlužník v roní istý p íjem za rok 2011 by se tak navýšil na 80.894,-K, což p edstavuje pr mČrný mČsíní istý p íjem ve výši 6.741,-K. Soud pokraoval, že z pr mČrného istého mČsíního p íjmu dlužníka, který nedosahuje ani výše nezabavitelné ástky (v roce 2012 iní v p ípadČ ženatého dlužníka s jedním vyživovaným dítČtem min. 8.760,-K), nelze na p ípadné oddlužení plnČním splátkového kalendá e použít nieho, a proto se zabýval otázkou, zda by bylo možné uspokojit pohledávky vČ itel minimálnČ ve výši 30 % ze zpenČžení majetku dlužníka. Dle seznamu majetku vlastní dlužník ve spoleném jmČní manžel (SJM) s manželkou majetek tvo ící p evážnČ bČžné za ízení domácnosti, které by z ejmČ nebylo možné v insolvenním ízení zpenČžit (posuzováno dle bČžné praxe zpenČžování majetku v exekucích), tj. obývací stČna, sedací souprava, lednice, automatická praka; v ízení by bylo možné zpenČžit BTV Philips, PC sestavu a osobní v z Ford Focus 1,8 TDCI bez uvedení roku výroby. Dle ocenČní dlužníka v seznamu majetku by tedy bylo možné v p ípadČ oddlužení zpenČžením majetkové podstaty získat ástku cca 67.000,-K, která dosahuje výše 9,047 % závazk dlužníka. P itom není zohlednČna skutenost bČžná p i zpenČžování majetku v konkursním i insolvenním ízení, a to že movitý majetek je zpravidla prodáván hluboko pod odhadní cenou. Soud dále posuzoval, zda by p i spojení ízení dlužníka a jeho manželky Moniky Benediktové mČli manželé spolenČ pro oddlužení takovou ekonomickou nabídku, dle které by bylo možné oddlužení povolit. Manželka dlužníka je dlouhodobČ nezamČstnaná-dle potvrzení založeného v p ílohách spisu sp.zn. MSPH 88 INS 18045/2011 ze dne 20.6.2012 je vedena v evidenci uchaze o zamČstnání v dobČ od 1.9.2011 dosud, podpora v nezamČstnanosti jí nebyla poskytována a v rámci dČdického ízení nabyla dne 1.2.2012 další závazky, které jsou dle výpotu soudu ve výši 67.150,64 K a jakožto dČdictví nepat í do SJM. Z uvedeného vyplývá, že ani p i spoleném posouzení nabídky obou manžel nelze dovodit, že by bylo možné oddlužení povolit a není tedy d vod pro spojení tČchto ízení.

Na základČ výše uvedených zjištČní a úvah soud prvního stupnČ shledal, že dlužník je v úpadku, nespl uje ovšem podmínky pro povolení oddlužení, a to ani v p ípadném spojeném ízení s manželkou, ani reorganizace u dlužníka nep ichází v úvahu, takže jediným možným zp sobem ešení jeho úpadku je konkurs. Soud citoval § 108 odst. 1 zák. . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jehož ešení (insolvenní zákon-IZ), s tím, že úelem zálohy na náklady insolvenního ízení upravené v tomto ustanovení je p edevším p eklenout po rozhodnutí o úpadku nedostatek finanních prost edk pot ebných k úhradČ prvotních náklad insolvenního ízení a umožnit tak insolvennímu správci výkon jeho funkce, a rovnČž poskytnout záruku úhrady celkových náklad insolvenního ízení, vetnČ hotových výdaj a odmČny insolvenního správce, pro p ípad, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. Proto soud stanovil dlužníku zálohu ve výši 30.000,-K, nebo v konkursu p edstavují náklady insolvenního ízení mimo jiné vždy i hotové výdaje a odmČna insolvenního správce, která p i výpotu dle § 1 vyhlášky . 313/2007 Sb. dosahuje nejménČ 45.000,-K, a to spolu s DPH, je-li správce jejím plátcem. S ohledem na rozsah majetku dlužníka (jím ocenČný na 67 tis. K), který není p edmČtem zajištČní, totiž nelze mít za dostatenČ od vodnČný p edpoklad, že jeho zpenČžením mohou být získány finanní prost edky postaující k úplné úhradČ náklad insolvenního ízení, resp. by p ípadný výtČžek byl použit rovným dílem na úhradu náklad insolvenního ízení dlužníka a jeho manželky.

Proti tomuto usnesení se dlužník vas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zmČnil a výši zálohy na náklady insolvenního ízení snížil na 5.000,-K. Vyjád il nesouhlas se závČry soudu prvního stupnČ, že jeho istý p íjem za rok 2011 inil 68.930,-K, nebo neodráží skutenost. Tento údaj p edstavuje da ový základ pro výpoet danČ z p íjm a je vypoten v souladu s p íslušným právním p edpisem, jenž podnikající fyzické osobČ umož uje zvolit zp sob, jakým uplatní odpoet svých výdaj , tj. buć v prokazatelné výši, nebo ve výši 80 % jeho p íjm . Pro podnikatele, který p edpokládá, že jeho náklady nebudou dosahovat výše paušálu, je výhodnČjší uplatnit náklady v jeho výši, ímž dosáhne nižšího da ového základu, než by dosáhl na základČ skutenČ realizovaných výdaj . Pro úely zjištČní výše p íjm by tedy bylo vhodnČjší vycházet z p íjm za jednotlivé mČsíce, nap . z faktur, jež mají vypovídací hodnotu jako výplatní pásky u zamČstnanc . Podle jeho fakturace v období 1/2011 až 5/2012 inil jeho p íjem v rozmezí od cca 25.000,-K do 38.000,-K, takže po odetu záloh na zdravotní a sociální pojištČní (1.697,-K a 1.836,-K) postauje jeho p íjem na úhradu min. 30 % nezajištČných závazk (spadajících do SJM s manželkou) za dobu pČti let. V jeho p ípadČ by splátka pro úely oddlužení mohla p edstavovat 3/5 jeho p íjmu, pop . by soud mohl urit paušální ástku nap . tak, aby pokryla min. 50 % nezajištČných závazk za dobu 5 let. I kdyby dlužník odevzdával mČsínČ nap . 7.000,-K, což není nereálná ástka, zbyla by po odetu náklad insolvenního správce ástka 5.920,-K mČsínČ, tj. za pČt let 355.200,-K, tedy cca 48 % pohledávek nezajištČných vČ itel . Uzav el, že soud prvního stupnČ nerespektoval doporuení odvolacího soud, aby toto ízení spojil s insolvenním ízením jeho manželky.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k závČru, že odvolání dlužníka je opodstatnČné.

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenní soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se z etelem ke všem okolnostem lze d vodnČ p edpokládat, že hodnota plnČní, které by p i oddlužení obdrželi nezajištČní vČ itelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito vČ itelé s nižším plnČním souhlasí.

Podle § 398 odst. 3 IZ p i oddlužení plnČním splátkového kalendá e je dlužník povinen po dobu 5 let mČsínČ splácet nezajištČným vČ itel m ze svých p íjm ástku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být p i výkonu rozhodnutí nebo p i exekuci uspokojeny p ednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 obanského soudního ádu). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním p edpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších p edpoklad ) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištČným vČ itel m nejménČ 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

Podle § 7 odst. 1 písm. b) zák. . 586/1992 Sb., o daních z p íjmu ve znČní zmČn a dopl k (dále ZDP), p íjmy z podnikání jsou mimo jiné i p íjmy ze živnosti.

Podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelnČ vynaložené na dosažení, zajištČní a udržení p íjmu, m že uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12, ve výši 80 % z p íjm podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 1 písm. b) z p íjm ze živností emeslných.

Odvolací soud p edevším konstatuje, že pro uvedené ízení plnČ platí závČry vyslovené v jeho shora citovaném usnesení ze dne 10.5.2012 (A-14), na nČž pro strunost odkazuje. Zejména pak na závČr, že nepovažuje za vylouené, aby byl ešen oddlužením úpadek dlužníka, který je sice (jako osoba samostatnČ výdČlenČ inná) podnikatelem, nemá však žádných dluh z podnikání.

V projednávané vČci oproti stavu tohoto ízení a insolvenního ízení vedeného na majetek manželky dlužníka došlo ke zmČnČ, nebo soud prvního stupnČ tato ízení nespojil, jak mu bylo odvolacím soudem v citovaném rozhodnutí doporueno, naopak pokraoval v nich samostatnČ a v mezidobí bylo insolvenní ízení vedené na majetek manželky dlužníka Moniky Benediktové zastaveno pro nezaplacení zálohy usnesením z 30.10.2012, .j. MSPH 88 INS 18045/2011-A-29 (v právní moci 20.11.2012).

Odvolací soud se ztotožnil s námitkami dlužníka, že není namístČ závČr soudu prvního stupnČ, že má zjevnČ fakticky výdaje, pokud použil zákonného odpotu 80 % výdaj z p íjm . Jak vyplývá z § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, tato úprava umož uje poplatníku danČ z p íjmu (tedy dlužníku) v p ípadČ emeslné živnosti (již dlužník vykonává), zvolit si zp sob, jímž uplatní odpoet výdaj buć v jejich prokázané (skutené) výši, anebo v paušální ástce stanovené uvedenými procenty. V žádném p ípadČ to však neznamená, že by poplatník p i zvoleném zp sobu odpotu výdaj v paušální výši mČl i v této výši skutené výdaje (tento zp sob uplatnČní výdaj nevyluuje, že by mohl mít poplatník skutené výdaje vyšší než v paušální ástce). V d sledku tohoto nesprávného závČru soudu prvního stupnČ tedy nelze pomČ ovat výši p íjm s výší uplatnČných paušálních výdaj dle dlužníkova da ového p iznání a stanovit ekonomickou nabídku dlužníka jako jejich rozdíl, jenž má p edstavovat dlužník v istý p íjem za celý rok p epotený na mČsíní istý p íjem použitelný pro oddlužení splátkovým kalendá em. Z dlužníkem p edložených faktur (ástky fakturovány bez danČ z p idané hodnoty) je nepochybné, že má pravidelný p íjem za instalatérské práce jím provádČné ve prospČch stálého odbČratele, a tento p íjem je zdrojem úhrady jeho životních pot eb a pravidelných plateb zdravotního a sociálního pojištČní. Pokud byly tyto p íjmy dlužníkem zahrnuty do p íjm za p íslušný rok, je nepochybné, že je skutenČ obdržel, resp. že jsou dlužníkovým odbČratelem pravidelnČ placeny. Takové p íjmy dlužníka odvolací soud považuje za reálnČ doložený pravidelný výdČlek, jehož p i podnikání dosahuje, a jež v p ípadČ splátkového kalendá e musí být pro jeho plnČní také použit.

Odvolací soud tedy vyšel z údaj o p íjmu za rok 2011, jenž iní soudem prvního stupnČ zjištČných 405.402,-K, což iní mČsínČ 33.783,-K. Platí-li dlužník z tohoto p íjmu mČsíní zálohy na zdravotní a sociální pojištČní ve výši 3.533,-K (1.697+1.836), pak mu z toho p íjmu zbývá 30.250,-K. Odvolací soud dospČl k závČru, že tato výše p íjmu p edstavuje ekonomickou nabídku dlužníka pro splátkový kalendá . I v p ípadČ dlužníkem uvedené nejnižší mČsíní fakturované ástky 25.000,-K (bez DPH) by zbyla dlužníku pro oddlužení po odetení záloh cca 3.600,-K na uvedená pojištČní cca ástka 21.400,-K mČsínČ.

P i úvaze o tom, v jaké výši zálohu t eba urit, odvolací soud akcentuje skutenost, že insolvenní ízení se nenachází dosud ve stadiu rozhodování o tom, zda dlužník je v úpadku a o tom, jakou formou bude ešen, nýbrž jen ve fázi, kdy je t eba zajistit finanní prost edky na náklady insolvenního ízení v závislosti na tom, jaký lze oekávat zp sob ešení úpadku. Výše uvedená zjištČní dávají p edpoklad, že by dlužník na oddlužení plnČním splátkového kalendá e dosáhl. Protože za popsaného stavu vČci zatím nelze mít za vylouené, že úpadek dlužníka bude možno ešit oddlužením, a to ve formČ splátkového kalendá e, považuje odvolací soud v dané fázi za postaující požadovat po dlužníku zaplacení zálohy na náklady insolvenního ízení jen ve výši 5.000,-K. Vycházel p itom z toho, že jakkoliv jsou nároky insolvenního správce p i splátkovém kalendá i hrazeny v mČsíních splátkách, je t eba zajistit úhradu jeho nárok i p ípadných další náklad insolvenního ízení i za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení.

Na základČ výše uvedeného proto odvolací soud postupoval podle ust. § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 obanského soudního ádu a napadené usnesení zmČnil tak, že uloženou zálohu na náklady insolvenního ízení snížil.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání p ípustné.

V Praze dne 10. prosince 2013

JUDr. Michal K u b í n, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva