3 VSPH 1020/2014-A-11
KSCB 28 INS 7644/2014 3 VSPH 1020/2014-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Ruby Cafe, spol. s r.o., IČO 28073410, se sídlem v Českých Budějovicích, Žerotínova 483/1, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 7644/2014-A-6 ze dne 30.dubna 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 7644/2014-A-6 ze dne 30.dubna 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že dlužník mu doručil 20.3.2014 insolvenční návrh. Protože dlužník k insolvenčnímu návrhu nepřipojil bezvadný seznam majetku, seznam závazků a listiny, které dokládají jeho úpadek nebo hrozící úpadek, insolvenční soud usnesením č.j. KSCB 28 INS 7644/2014-A-4 z 24.3.2014 (Usnesení) vyzval dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu o tyto seznamy a listiny s poučením, jak doplnění provést, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho doručení s poučením, že nebude-li výzvě řádně vyhověno, bude insolvenční návrh odmítnut. Konstatoval, že Usnesení bylo doručeno dlužníkovi 4.4.2014 a lhůta k doplnění marně uplynula 11.4.2014. S ohledem na shora uvedené proto postupoval podle § 128 odst. 2 InsZ a insolvenční návrh navrhovatele odmítl.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním s tím, že na základě výzvy doplnil insolvenční návrh a doplnil k němu veškeré podklady a informace, které měl jeho jednatel k dispozici. Doplnil, že žádnou činnost od roku 2010 nevykazuje a jeho jednatel nemá žádný majetek ani finanční rezervy k dalšímu jeho provozu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 97 odst. 5 InsZ insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 InsZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 InsZ).

O úpadek předlužením dle § 3 odst. 3 InsZ se může jednat jen v případě dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem.

Domáhá-li se dlužník insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku (§ 97 odst. 3 InsZ), je podle § 103 odst. 1 a 2 InsZ povinen v insolvenčním návrhu uvést i rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužník podle § 104 odst. 1 InsZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku) a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ. Seznam závazků dlužníka přitom musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 104 odst. 4 InsZ musejí být všechny osoby uvedené v seznamech označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1; tyto seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen.zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (R 91/2009), usnesení sen.zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen.zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen.zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 InsZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Dlužník, který rezignuje na uvedení ( popis ) jakýchkoliv rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek , předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 InsZ.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník-navrhovatel nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 InsZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2). K postupu soudu podle § 128 odst. 2 InsZ se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod č.j. KSUL 77 INS 6209/2011, 29 NSČR 45/2011-A-20 z 21.12.2011, v němž formuloval závěr, že není-li insolvenční návrh projednatelný, je namístě jeho odmítnutí podle § 128 odst. 1 InsZ a nikoli zkoumání a odstraňování vad příloh podle § 128 odst. 2 InsZ.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužník podal insolvenční návrh, v němž se domáhal zjištění svého úpadku. V insolvenčním návrhu uvedl, že není schopen dlouhodobě plnit své závazky k 7.3.2014, že má závazek vůči svému jednateli k 7.3.2014, aniž uvedl výši pohledávek svých věřitelů a řádně je označil, dále uvedl, že má majetek ve výši pohledávky z kupní ceny za odprodej provozovny bez uvedení výše této pohledávky a uvedení jeho dlužníka. Dále dlužník uvedl, že nemá ke dni podání insolvenčního návrhu žádné zaměstnance, nemá finanční prostředky. Shrnul, že má závazky vůči svým věřitelům déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, a proto má za to, že splňuje podmínky úpadku ve smyslu § 3 InsZ. K návrhu nepřipojil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců ve smyslu ustanovení § 104 InsZ. Usnesením, jež bylo doručeno dlužníkovi 4.4.2014, uložil insolvenční soud dlužníkovi doplnit insolvenční návrh o seznamy závazků, majetku a zaměstnanců s poučením o jejich obsahové náplni a o tom, že musí být dlužníkem podepsány s prohlášením o tom, že jsou úplné a správné. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu 27.3.2014 založil dlužník do insolvenčního spisu seznam majetku, prohlášení o tom, že nemá žádné zaměstnance, a seznam závazků, v němž jsou jeho věřitelé označeni pouze firmou, resp. jménem. Žádný ze seznamu není opatřen doložkou o tom, že je správný a úplný.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl konkrétní údaje ani o svých majetkových poměrech, ani o výši svých jednotlivých dluhů a jejich splatnosti a neoznačil žádné své věřitele. Z toho plyne, že dlužník v insolvenčním návrhu (ani prostřednictvím jeho povinných příloh-seznamů, které nepředložil) nevylíčil skutečnosti, z nichž by vyplýval závěr, že má vůči vícerým (alespoň dvěma) konkrétním věřitelům závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není schopen plnit.

Dlužník neuvedl rozhodné skutečnosti, jež osvědčovaly jeho tvrzený úpadek podle § 3 odst. 1 InsZ, přestože taková skutková tvrzení jsou obligatorní náležitostí insolvenčního návrhu.

Protože insolvenční návrh dlužníka zjevně nebyl způsobilý projednání, neboť ve smyslu § 103 odst. 2 InsZ vykazoval nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, byly dány podmínky jedině k tomu, aby insolvenční soud tento návrh dle § 128 odst. 1 InsZ bez dalšího odmítl. Nebylo tedy důvodu, aby vyzýval dlužníka podle § 128 odst. 2 InsZ k doplnění insolvenčního návrhu o řádné seznamy. Ani po této výzvě se ale popsaná procesní situace nijak nezměnila, neboť dlužník ve stanovené lhůtě řádné seznamy nepředložil.

Podmínky pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužníka byly dány, a to nikoli až z toho důvodu, že dlužník návrh v soudem stanovené lhůtě nedoplnil o řádné předepsané přílohy (§ 128 odst. 2 InsZ), ale již proto, že jeho insolvenční návrh vykazuje popsané obsahové nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat a které dle § 128 odst. 1 InsZ musejí vést bez dalšího k jeho odmítnutí. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 InsZ, a proto i kdyby dlužník učinil k odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení nějaká doplnění návrhu, neměla by z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu. Odmítnutí insolvenčního návrhu bylo tak namístě, byť nikoliv z důvodu ustanovení § 128 odst. 2 InsZ, nýbrž § 128 odst. 1 InsZ.

Proto odvolací soud postupoval dle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 15.září 2014 JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová