3 VSPH 1016/2012-B-16
KSUL 79 INS 5182/2012 3 VSPH 1016/2012-B-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. anonymizovano Kubína v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Štětí, Stračenská 613, PSČ 411 08, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. června 2012, č.j. KSUL 79 INS 5182/2012-B-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. června 2012, č.j. KSUL 79 INS 5182/2012-B-6, se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu zpět k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 28. června 2012, č.j. KSUL 79 INS 5182/2012-B-6, v bodě I. výroku neschválil oddlužení dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano (dále jen dlužník ), v bodě II. a III. výroku na jeho majetek prohlásil konkurs, který bude projednáván jako nepatrný. V dalších bodech výroku soud uvedl, kdy nastávají účinky prohlášení konkursu, jmenoval prozatímní věřitelský výbor a uložil povinnosti věřitelům a insolvenčnímu správci.

Odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že vycházeje z tvrzení dlužníka a předložených listin rozhodl o úpadku dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením. V průběhu insolvenčního řízení však začaly vyvstávat skutečnosti, které dlužník netvrdil, ačkoli o nich musel vědět. Do jeho insolvenčního řízení se přihlásilo 18 věřitelů (v návrhu jich dlužník uvedl pouze 10) s pohledávkami v celkové výši 1.845.907,90 Kč (téměř o 700.000,-Kč více, než tvrdil v návrhu), z toho s nezajištěnými ve výši 1.406.996,20 Kč. Například společenství vlastníků bytových jednotek ve Štětí přihlásilo pohledávku ve výši 241.542,-Kč, namísto dlužníkem uváděné výši 86.723,-Kč.

Po zhodnocení těchto skutečností, bylo zřejmé, že dlužníkovy příjmy nestačí na oddlužení splátkovým kalendářem a není schopen ze svého příjmu zaplatit alespoň 30 % přihlášených nezajištěných pohledávek a nesplňuje předpoklady pro oddlužení splátkovým kalendářem podle § 398 odst. 3 IZ.

Při přezkumném jednání dlužník soudu předložil darovací smlouvu, kterou se jeho syn zavázal poskytovat dlužníkovi částku 2.500,-Kč. Tato smlouva však neměla úředně ověřené podpisy a soud proto uložil dlužníkovi, aby smlouvu těmito podpisy opatřil a předložil doklad o příjmu dárce. Pokud by to dlužník splnil, prokázalo by se, že dlužník má dostatečný příjem, aby dlužníkovi přispíval, bylo by oddlužení splátkovým kalendářem realizovatelné, neboť by dlužník zaplatil již více než 31 %. Za tímto účelem soud přerušil přezkumné jednání. Dlužník se nedostavil k pokračování jednání, soudu doložil neschopenku a potvrzení lékařky o tom, že není schopen se zúčastnit jednání soudu. Soud ve svém odůvodnění dále uvedl, že je s podivem, že stejná lékařka dlužníkovi povolila během pracovní neschopnosti vycházky v délce 6 hodin denně. Soud pokračoval v přerušeném (nikoli odročeném) jednání, když účast dlužníka již nebyla nutná, pohledávky přihlášených věřitelů byly přezkoumány a jedinou povinností dlužníka bylo doložit dostatečný příjem. Rozhodnutí soudu záviselo pouze na zjištění této skutečnosti.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že termín, do kdy měl dlužník soudu předložit darovací smlouvu byl stanoven na den 26.6.2012. Vzhledem k tomu, že je dlužník po dvou mozkových příhodách a shodou okolností i přezkumném jednání onemocněl a pohyboval se s velkými obtížemi, požádal soud o odložení nařízeného jednání. Potvrzení o jeho neschopnosti dostavit se k soudnímu jednání spolu se žádostí o stanovení náhradního termínu bylo soudu doručeno před jednáním soudu a v insolvenčním rejstříku bylo zveřejněno dne 25.6.2012. Namítal, že má za to, že jeho účast při jednání byla nutná a o tom, že se předmětného řízení nemusel účastnit, poučen nebyl. Dlužník dále uvedl, že vzhledem k tomu, že se v jednání pokračovalo i bez jeho přítomnosti, zajistil si novou darovací smlouvu, která byla uzavřena mezi dlužníkem a jeho manželkou a je opatřena úředně ověřenými podpisy. K dotazu dlužníka (před jednáním soudu), zda musí tato smlouva být úředně ověřena, mu insolvenční správce sdělil, že nikoliv. Vzhledem k tomu, dlužník požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, protože se jednání účastnit mohl a měl.

Podle § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Rozhodnutí, jímž oddlužení neschválí, doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze dlužník.

Podle § 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. Z obsahu spisu se podává, že soud rozhodl o úpadku dlužníka usnesením ze dne 9.5.2012, č.j. KSUL 79 INS 5182/2012-A-11, a současně povolil jeho řešení oddlužením. Vyšel z toho, že návrh na povolení oddlužení byl spolu s insolvenčním návrhem předložen na předepsaném formuláři se všemi přílohami, které osvědčují skutečnosti tvrzené v samotném návrhu. Z návrhu vyplynulo, že dlužník má vůči 10 věřitelům nezajištěné závazky v celkové výši 748.921,-Kč a zajištěné ve výši 408.136,-Kč, přičemž vlastní 1/2 nemovitostí zapsaných na LV č. 1842 a 1509 u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice pro obec a k.ú. Štětí, v hodnotě 359.453,-Kč, dále osobní automobil v hodnotě 120.000,-Kč a osobní věci a chatu v hodnotě 105.350,-Kč. Jeho postižitelné příjmy jsou tvořeny mzdou z pracovního poměru, uzavřeného se zaměstnavatelem Energetické opravny, a.s., Prunéřov 375, Kadaň, IČO 25040707 ve výši 15.780,-Kč. Dle výpočtu soudu prvního stupně ke dni jeho rozhodnutí o úpadku dlužníka by v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, byl dlužník schopen uhradit za 5 let cca 36 % pohledávek věřitelů.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 19.6.2012 a zprávy insolvenčního správce ze dne 13.6.2012 se podává, že dlužníkův průměrný měsíční příjem činí 16.300,-Kč, je ženatý a od 30.10.1997 má s manželkou rozdělené společné jmění manželů na základě rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č.j. 8 C 119/1997-5. Do insolvenčního řízení se přihlásilo celkem 18 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 1.845.907,90 Kč. Dlužník z důvodu navýšení svých příjmů soudu předložil darovací smlouvu, podle níž se dárce (dlužníkův syn) zavazuje dlužníkovi přispívat částkou ve výši 2.500,-Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že tato smlouva neobsahovala úředně ověřené podpisy, soud dlužníkovi uložil, aby předložil darovací smlouvu s úředně ověřenými podpisy a listiny prokazující příjem dárce nejpozději do 26.6.2012 a současně do tohoto dne přerušil jednání. Dlužník však soudu pouze zaslal podání doručené insolvenčnímu soudu dne 25.6.2012, v němž žádal o oddálení termínu z jednání soudu spolu s potvrzením o jeho pracovní neschopnosti. Insolvenčním soudem požadovanou smlouvu opatřenou úředně ověřenými podpisy dlužník nepředložil.

Dostatečnou ekonomickou nabídku pro oddlužení si dlužník může opatřit též zajištěním příjmů od třetích osob, a to prostřednictvím odpovídající smlouvy o pravidelném plnění v jeho prospěch, již insolvenčnímu soudu doloží. Taková případná smlouva mezi dlužníkem a třetí osobou, jejímž obsahem by byl závazek této osoby přispívat dlužníku pravidelnou měsíční částkou, je právním titulem, od něhož se též odvíjí očekávané příjmy dlužníka ve smyslu ustanovení § 398 odst. 3 IZ. Takový závazek je nutno vyjádřit právně odpovídajícím způsobem, tj. příslušnou smlouvou o poskytování plnění uzavřenou mezi dlužníkem a třetí osobou a opatřenou jejich úředně ověřenými podpisy (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7.10.2010).

Soud prvního stupně postavil své rozhodnutí o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře zejména na tom, že dlužník ač byl k tomu soudem na schůzi věřitelů konané dne 19.6.2012 vyzván, nepředložil požadovanou smlouvu, jež by byla opatřena úředně ověřenými podpisy. Dlužník tak soudu nedoložil, že jeho příjmy jsou a budou dostatečné k tomu, aby byl schopen dosáhnout na minimální 30 % hranici uhrazení veškerých svých závazků spolu s náklady a odměnou insolvenčního správce. Jak je z protokolu o schůzi věřitelů ze dne 26.6.2012 zřejmé, soud prvního stupně o způsobu řešení úpadku dlužníka nerozhodoval, učinil tak až usnesením ze dne 28.6.2012, č.j. KSUL 79 INS 5182/2012-B-6, zveřejněném v insolvenčním rejstříku v 13:42 hod. Zjevně však přehlédl, že téhož dne v 7:27 hod. byla insolvenčnímu soudu doručená darovací smlouva, jenž obsahuje závazek Evy Michalové, přispívat dlužníkovi po dobu povolení jeho oddlužení částkou ve výši 2.500,-Kč měsíčně. Tato smlouva je opatřena úředně ověřenými podpisy jak dlužníka, tak Evy Michalové.

Jelikož soud prvního stupně nepřihlédl k tomuto podání, které zjevně bylo insolvenčnímu soudu doručeno dříve, než vydal napadené usnesení řešení úpadku dlužníka nepatrným konkursem-prozatím-není namístě. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení je ovšem podstatné, zejména vzhledem k navýšenému počtu věřitelů s přihlášenými pohledávkami o téměř 700 tis. Kč více, než uvedl dlužník v insolvenčním návrhu, zda dlužník byl a je veden poctivým záměrem ve smyslu § 395 IZ. Rovněž soud prvního stupně při svém rozhodování zohlední ekonomickou nabídku dlužníka. Je proto na zvážení soudu prvního stupně, zda řešení za daného stavu věci úpadku dlužníka konkursem (nepatrným konkursem) by vyhovovalo zásadám insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a) IZ). Zejména zda v rámci nepatrného konkursu by se dostalo věřitelům dlužníka vyššího uspokojení, než jaké lze očekávat v rámci oddlužení splátkovým kalendářem.

To ovšem předpokládá, že dlužník se napříště zúčastní nově svolané schůze věřitelů, na níž budou znovu projednány podmínky pro schválení oddlužení a rozhodnuto o jeho způsobu, pokud soud shledá oddlužení přípustným. Pokud by se v dalším průběhu insolvenčního řízení ukázalo, že dlužník nepřistupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoli v průběhu plnění splátkového kalendáře dojít ke změně způsobu řešení úpadku zrušením schváleného oddlužení dle § 418 IZ s tím, že úpadek dlužníka by pak byl definitivně řešen konkursem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 21. září 2012

JUDr. Jaroslav B u r e š, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva