3 VSPH 1008/2016-A-13
MSPH 99 INS 9281/2016 3 VSPH 1008/2016-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Netluky 234, 104 00 Praha, zahájené k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 9281/2016-A-8 ze dne 5. května 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 9281/2016-A-8 ze dne 5. května 2016 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen insolvenční soud ) odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V napadeném usnesení insolvenční soud uvedl, že mu byl dne 18. 4. 2016 doručen insolvenční návrh dlužnice, jímž se domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Protože dlužnice k návrhu nepřiložila seznam závazků, jenž by splňoval náležitosti uvedené v § 104 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon- IZ ), usnesením č.j. MSPH 99 INS 9281/2016-A-6 ze dne 21. 4. 2016 ji vyzval k doplnění předloženého seznamu závazků a návrhu na povolení oddlužení. Na výzvu insolvenčního soudu dlužnice předložila seznam závazků, který však opětovně neobsahoval konkrétní údaj o splatnosti jejích závazků, a který navíc dlužnice ani nepodepsala. Insolvenční soud, cituje ustanovení § 128 odst. 2 IZ, insolvenční návrh dlužnice odmítl. Závěrem ji poučil, že po právní moci napadeného usnesení může podat nový insolvenční návrh a dodal, že pokud by nebyl odmítnut insolvenční návrh, byl by odmítnut návrh na povolení oddlužení, neboť ten dlužnice rovněž nedoplnila.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá. S napadeným usnesením nesouhlasí, neboť insolvenční návrh doplnila o vše, co po ní isir.justi ce.cz insolvenční soud požadoval, včetně splatnosti jejích závazků. Splatnosti uvedla jako 2 roky, 3 roky a 6 let proto, že přesný údaj o jejich splatnosti nezná. Má dostatečný příjem, který ještě navýšila o příjem z darovací smlouvy. Dále označuje své jednotlivé závazky a věřitele shodně jako v kolonce č. 7 návrhu na povolení oddlužení a opakuje důvody, pro které se do stávající finanční situace dostala.

Vrchní soud v Praze podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 5 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

K poslední uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

O úpadek předlužením dle § 3 odst. 3 IZ se může jednat jen v případě dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem.

Soud správně vycházel z toho, že domáhá-li se dlužnice insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku (§ 97 odst. 5 IZ), je podle § 103 odst. 1 a 2 IZ povinna v insolvenčním návrhu uvést i rozhodující skutečnosti, které její tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužnice podle § 104 odst. 1 IZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků) a seznam zaměstnanců, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Seznam závazků dlužnice přitom musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a ustanovení § 104 odst. 3 IZ ve znění účinném od 1.1.2014), dále uvedení věřitelů, kteří uplatňují své pohledávky ze zajištění s uvedením předmětu zajištění, resp. že žádný z nich není zajištěným věřitelem. Podle § 104 odst. 4 IZ musejí být všechny osoby uvedené v seznamech označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1; tyto seznamy musí dlužnice podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Požadavky stran povinnosti insolvenční navrhovatelky vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu ČR uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužnice nebo o jejím hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužnice ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužnice má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči ní mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopna plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužnice ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužnice, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužnice je v úpadku.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice podle citovaného rozhodnutí R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatelka ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužnice-navrhovatelka nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o úpadku dlužnice či hrozícím úpadku, jež její insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužnice a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužnice obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 2 I Z nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužnice doručila insolvenčnímu soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, v jehož kolonce č. 7 uvedla, že má v současné době u 3 věřitelů 10 závazků v celkové výši 427.797,85 Kč, které jsou po splatnosti déle než 30 dní. Věřitele specifikovala názvem, identifikačním číslem a sídlem, své závazky označila jejich výší, k datu jejich splatnosti pouze uvedla, že jsou po splatnosti 2 roky, 1 rok, 6 let, 7 let, 3roky . K insolvenčnímu návrhu přiložila seznam majetku, obsahující věci osobní potřeby a obvyklé vybavení domácnosti v hodnotě cca 29.450,-Kč s tím, že nevlastní žádné nemovité věci ani nemá žádné pohledávky. Dále seznam závazků, v němž je jejich splatnost uvedena stejně jako v kolonce č. 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení a seznam zaměstnanců, v němž uvedla, že nemá žádné zaměstnance. Uvedené seznamy jsou dlužnicí podepsány a opatřeny prohlášením, že jsou úplné a správné. Usnesením ze dne 21. 4. 2016 (č. dok. A-6) insolvenční soud dlužnici vyzval podle § 128 odst. 2 IZ k předložení řádného seznamu závazků s uvedením konkrétního data jejich splatnosti s poučením o jeho náležitostech dle § 104 odst. 2 IZ a dále k doplnění bodu 11 a 12 formuláře a předložení nájemní smlouvy. Dlužnice k výzvě soudu předložila opravený seznam závazků, prohlášení o příjmech, dohodu o změně pracovní smlouvy, smlouvu o nájmu služebního bytu a příkaz k úhradě exekuce. V seznamu závazků dlužnice opravila splatnost u věřitele Provident Financial, s.r.o. z poslední platba 2 roky na poslední platba 8/2015 a z poslední platba 1 rok na poslední platba 10/2015 . U věřitele Městská část Praha 11 z poslední platba 6 let na poslední platba 4/2016 . Ostatní údaje o splatnosti zůstaly beze změny. Doplněný seznam závazků dlužnice opomněla podepsat.

Výzvě soudu mohla dlužnice vyhovět jen tím, že by insolvenční návrh doplnila v souladu se zákonnou úpravou, k čemuž ji insolvenční soud v usnesení č. dok. A-6 dostatečně vedl tím, že dlužnici vysvětlil, že údaj o splatnosti představuje konkrétní datum, kdy splatnost závazku nastala. K tomu odvolací soud pouze dodává, že datum splatnosti může být vztaženo i na některou ze splátek (např. z titulu úvěrové smlouvy).

Pro úplnost odvolací soud uvádí, že vady insolvenčního návrhu může navrhovatelka odstranit, jen dokud insolvenční soud nevydal usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 IZ. Z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení nemohou mít žádného významu doplnění insolvenčního návrhu, která navrhovatelka učinila k odstranění jeho nedostatků až v rámci odvolacího řízení (viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008 ze dne 17.3.2008 uveřejněné pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Insolvenčnímu soudu tak nezbylo než insolvenční návrh dlužníka odmítnout v souladu s § 128 odst. 2 IZ.

Právní mocí usnesení, jímž byl insolvenční návrh odmítnut, se insolvenční řízení dlužnice končí. Taková okolnost dlužnici nebrání, jak ji správně poučil insolvenční soud k podání nového insolvenčního návrhu, jenž by splňoval všechny zákonem požadované náležitosti.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval dle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu ČR soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 25. května 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková