3 VSPH 1006/2010-A-15
KSPL 27 INS 4740/2010 3 VSPH 1006/2010-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem v Útvině č.p. 55, identifikační číslo 18212051, zast. JUDr. Pavlem Vespalcem, advokátem se sídlem v Plzni, Na Jíkalce 13, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 4740/2010-A-7 ze dne 13. října 2010,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 4740/2010-A-7 ze dne 13. října 2010 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 27 INS 4740/2010-A-7 ze dne 13.10.2010 odmítl insolvenční návrh dlužníka Milana anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 4.5.2010 doručen insolvenční návrh dlužníka a že ho usnesením ze dne 23.6.2010 vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů svůj insolvenční návrh ve smyslu § 103 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) doplnil. Zároveň soud dlužníka dle § 128 odst. 2 IZ poučil, že pokud jeho insolvenční návrh nebude ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej odmítne, a že dle § 83 IZ prominutí zmeškaní lhůty není v insolvenčním řízení přípustné. Dlužník na tuto výzvu, doručenou jeho zástupci dne 28.6.2010, reagoval doplněním doručeným soudu až dne 10.9.2010, a tedy opožděně. Jelikož k opožděnému odstranění vad návrhu nelze přihlížet, soud podle § 128 odst. 2 IZ rozhodl tak, jak uvedeno shora.

Toto usnesení Krajského soudu v Plzni napadl dlužník včasným odvoláním, v němž požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že dne 28.6.2010 obdržel usnesení soudu prvního stupně ze dne 23.6.2010, kterým mu byla ve lhůtě 7 dnů uložena povinnost doplnit podaný insolvenční návrh tak, aby označení všech subjektů bylo v souladu s § 103 odst. 1 IZ. Nato zástupce dlužníka podáním ze dne 29.6.2010, doručeným soudu dne 30.6.2010, provedl potřebnou opravu v označení dlužníka. Dne 10.9.2010 došlo soudu doplňující podání učiněné samotným dlužníkem, o němž svého právního zástupce neinformoval. Toto opožděné podání, z nějž soud v napadeném usnesení vycházel, nic nemění na tom, že doplnění požadované usnesením ze dne 23.6.2010 bylo soudu již dříve-včas-dáno, a jeho výzva tím byla řádně splněna.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že ke svému insolvenčnímu návrhu ze dne 3.5.2010 dlužník nepřipojil řádné seznamy majetku a závazků zpracované v souladu s požadavky § 104 odst. 2 až 4 IZ. Namísto kompletních soupisů veškerého svého majetku a veškerých svých závazků završených podepsaným prohlášením o správnosti a úplnosti toho kterého seznamu dlužník předložil údaje o svém majetku a údaje o svých závazcích na několika samostatných na sobě nezávislých listinách, z nichž některé opatřil podepsaným prohlášením, že ony dílčí údaje v listině obsažené jsou správné a úplné. Žádného ze svých věřitelů a dlužníků neoznačil způsobem předepsaným v § 103 odst. 1 ve spojení s § 104 odst. 4 IZ, u svých pohledávek neuvedl ničeho o jejich důvodu a dobytnosti, jak ukládá § 104 odst. 2 téhož zákona.

Tyto nedostatky insolvenčního návrhu-jeho příloh-však soud prvního stupně dlužníku usnesením ze dne 23.6.2010 řádně nevytkl. V odůvodnění usnesení sice-s poukazem na § 128 odst. 2 IZ-uvedl, že dlužník nepředložil povinné přílohy insolvenčního návrhu-seznamy se všemi předepsanými údaji, tomu ovšem nekorespondoval výrok formulovaný požadavkem doplnit v sedmidenní lhůtě insolvenční návrh tak, aby označení všech subjektů bylo v souladu s § 103 odst. 1 IZ. Z takto nesrozumitelně formulované výzvy nebylo seznatelné, zda míří-z hlediska označení osob dle § 103 odst. 1 IZ-k obsahu samotného insolvenčního návrhu, či jeho příloh-seznamů; ty ovšem nabídl dlužník ve formě, jež nemohla obstát z řady dalších, shora popsaných, důvodů, které výzvou postiženy nebyly. Ostatně, ani v napadeném usnesení soud prvního stupně srozumitelně neobjasnil, v čem konkrétně mají závady insolvenčního návrhu spočívat.

Jelikož tedy z výzvy ze dne 23.6.2010 nebylo jednoznačně patrné, jaké doplnění návrhu soud po dlužníku vlastně požaduje, bylo vyloučeno uvažovat o tom, zda tato výzva dlužníkem byla či nebyla řádně splněna, a bylo tudíž vyloučeno hodnotit jeho reakci na výzvu jako důvod k odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst. 2 IZ. Zatímco právní zástupce dlužníka odpověděl na výzvu soudu tak, jak ji sám pochopil, a podáním doručeným soudu dne 30.6.2010 opravil označení osoby dlužníka, sám dlužník následně doplňujícím podáním doručeným soudu dne 10.9.2010 předložil v řádné podobě seznam svých závazků a seznam svého majetku (pohledávek), čímž dosavadní nedostatky insolvenčního návrhu spočívající v absenci těchto příloh zhojil. Učinil tak předtím, než soud prvního stupně o odmítnutí jeho insolvenčního návrhu rozhodl, a tedy včas (k tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, l VSPH 5/2008-A, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2009). Odkaz soudu prvního stupně na nepřípustnost prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení zakotvenou v § 83 IZ je nepřípadný již proto, že toto ustanovení neplatí pro soudcovské procesní lhůty, mezi něž patří i lhůta stanovená insolvenčnímu navrhovateli k doplnění návrhu dle § 128 odst. 2 IZ.

Protože insolvenční návrh dlužníka ke dni vydání napadeného usnesení nevykazoval žádné nedostatky bránící jeho věcnému projednání, nebylo důvodu k jeho odmítnutí. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 26. dubna 2011

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová