3 VSPH 100/2016-A-17
KSPH 66 INS 24710/2015 3 VSPH 100/2016-A-17

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , IČO: 66764149, bytem V Lomu 981, 280 02 Kolín, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 24710/2015-A-10 ze dne 6. listopadu 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 24710/2010-A-10 ze dne 6. listopadu 2015 se m ě n í tak, že se dlužníku ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč; jinak se potvrzuje.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením uložil Krajský soud v Praze (dále jen insolvenční soud ) dlužníku Pavlu Veckovi (dále jen dlužník ), aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení insolvenční soud uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 30. 9. 2015 domáhal prohlášení konkursu na svůj majetek. Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník nemá dostatek volných finančních prostředků a jeho majetek je nepatrné hodnoty, tudíž nelze předpokládat, že by jeho zpeněžení pokrylo náklady na činnost insolvenčního správce. Insolvenční soud konstatoval, že některý majetek dlužníka bude neprodejný (automobil Mazda s hodnotou 5.000,-Kč) a některý prodejný pouze s vysokými náklady a podstatně nižším výtěžkem než dlužník očekává.

Cituje § 108 odst. 1,2 a § 38 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen InsZ ), soud prvního stupně uvedl, že účelem institutu zálohy je umožnit insolvenčnímu správci překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení.

Uzavřel, že není možný postup, jaký navrhl dlužník, aby náklady insolvenčního řízení hradil v měsíčních splátkách ze svého příjmu, a proto k jeho návrhu nepřihlédl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a domáhal se snížení uložené zálohy na náklady insolvenčního řízení. Uvedl, že v červnu roku 2015 prodělal infarkt myokardu, v důsledku čehož nebyl schopen vykonávat pracovní činnost. V současné době je bez pravidelného příjmu s tím, že má přislíbený nástup do nového zaměstnání od 1. 2. 2016 se mzdou 24.500,-Kč hrubého. Proto žádá odvolací soud, aby zrušil povinnost platit zálohu na náklady insolvenčního řízení, případně aby snížil uvedenou částku, či povolil uhrazení zálohy v měsíčních splátkách od února 2016.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je zčásti opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 InsZ, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Soud prvního stupně správně vycházel z toho, že záloha podle § 108 InsZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 InsZ). Záloha je též opodstatněna také v případě, kdy sice lze počítat s výtěžkem ze zpeněžení majetkové podstaty postačujícím k úhradě nákladů insolvenčního řízení, není tu však pro období následující po rozhodnutí o úpadku (do zpeněžení majetkové podstaty) dostatek volných finančních prostředků dlužníka, z nichž by bylo možné uhradit prvotní náklady, jež si insolvenční řízení (aby mohlo zákonem stanoveným způsobem pokračovat) nutně vyžádá (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 71 INS 7765/2010, 3 VSPH 690/2010-A ze dne 3.1.2011).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník insolvenčním návrhem domáhá zjištění svého úpadku a navrhl, aby byl jeho úpadek řešen konkursem. Dlužník nemá žádné pohledávky, ani zaměstnance, má však 16 závazků v celkové výši 1.794.097,-Kč. Ze seznamu majetku vyplývá, že dlužník vlastní majetek o celkové hodnotě 74.950,-Kč, který tvoří mimo věcí osobní potřeby a vybavení domácnosti také osobní a nákladní automobil. Dále je dlužník spoluvlastníkem pozemku v Horké nad Sázavou o rozloze cca 200 m2 s podílem id. 1/3, jehož hodnotu ocenil na 20.000,-Kč. V současné době nemá žádný pravidelný příjem, očekává však nástup do zaměstnání od 1.2.2016 se mzdou 24.500,-Kč hrubého. Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení tak vyplývá, že lze při řešení úpadku dlužníka očekávat částečné zpeněžení jeho majetku. Nelze předem předjímat, jak učinil insolvenční soud, že se majetek nepodaří zpeněžit, nebo že výše zpeněžení bude výrazně nižší, než jakou dlužník uvedl v seznamu majetku. S ohledem na rozsah majetku dlužníka se pro překlenutí prvotních nákladů spojených se zpeněžením jeví záloha ve výši 25.000,-Kč jako dostatečná.

Soud prvního stupně tedy správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení a správně konstatoval, že zálohu na náklady insolvenčního řízení není možné hradit měsíčními splátkami, přesto s ohledem na okolnosti věci (výši očekávaných průběžných a celkových nákladů insolvenčního řízení, jakož i předpokládaný rozsah jejich uspokojení z majetkové podstaty) pokládá odvolací soud za postačující požadovat po dlužníkovi zaplacení zálohy jen ve výši 25.000,-Kč. Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené usnesení změnil, jak uvedeno výše.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 18. ledna 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková