3 VSOL 997/2015-B-43
KSOS 34 INS 7382/2010 3 VSOL 997/2015-B-43

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka KST ROBOT MOKRÉ LAZCE spol. s r.o., se sídlem Opava, Hrnčířská 274/16, PSČ 746 01, identifikační číslo: 26830221, o schválení konečné zprávy, o odvolání KST ROBOT MOKRÉ LAZCE, se sídlem Mokré Lazce, Sokolská 2, PSČ 747 62, identifikační číslo: 68177500, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 34 INS 7832/2010-B-33 ze dne 2.9.2014, ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 34 INS 7832/2010-B-36 ze dne 3.12.2014,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně schválil konečnou zprávu insolvenčního správce ze dne 14.4.2014 tak, že zpeněžení majetkové podstaty činí 267.947,12 Kč, pohledávky za podstatou včetně odměny insolvenčního správce činí 81.436 Kč, z toho odměna insolvenčního správce se určuje ve výši 54.450 Kč (včetně DPH), částka určená k uspokojení nezajištěných věřitelů činí 186.511,12 Kč (výrok I.), a vyzval insolvenčního správce, aby ve lhůtě 30 od právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů předložil soudu návrh na rozvrh a upravený seznam přihlášek, v němž uvede, kolik by mělo být pro každou pohledávku vyplaceno (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí (usnesení č.j. KSOS 34 INS 7382/2010-B-36 ze dne 3.12.2014, jímž bylo opraveno usnesení č.j. KSOS 34 INS 7382/2010-B-33 ze dne 2.9.2014 obsahující pouze výrok) soud prvního stupně uvedl, že konečnou zprávou ze dne 14.4.2014 insolvenční správce určil a specifikoval zpeněžení majetkové podstaty dlužníka celkem ve výši 267.947,12 Kč, do kterého zahrnul zálohu na náklady insolvenčního řízení uhrazenou dlužníkem ve výši 30.000. Kč, dále pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky na roveň jim postavené v celkové výši 81.436 Kč, z toho odměnu insolvenčního správce ve výši 54.450 Kč (včetně 21% DPH), a částku určenou k rozdělení mezi nezajištěné věřitele ve výši 186.511,12 Kč. Konečná zpráva byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 30.6.2014. V zákonné lhůtě si proti ní podal námitky KST ROBOT MOKRÉ LAZCE, identifikační číslo: 68177500, který uvedl, že za dlužníka dne 29.3.2011 bezhotovostní platbou ze svého účtu uhradil zálohu na náklady insolvenčního řízení, a proto má pohledávku za majetkovou podstatou podle ustanovení § 168 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). K projednání konečné zprávy a námitek proti konečné zprávě soud nařídil jednání na den 2.9.2014, na kterém projednal konečnou zprávu a námitky a konečnou zprávu schválil. Soud nezjistil, že by zálohu na náklady insolvenčního řízení uhradila osoba odlišná od dlužníka, a proto námitky proti konečné zprávě posoudil jako nedůvodné. V případě, že byla uhrazena záloha na náklady insolvenčního řízení dlužníkem z prostředků získaných půjčkou, jak tvrdí dlužník, měla být tato pohledávka uplatněna přihláškou pohledávky v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení podal odvolání spolek KST ROBOT MOKRÉ LAZCE, se sídlem Mokré Lazce, Sokolská 2, PSČ 747 62, identifikační číslo: 68177500. Uvedl, že za dlužníka zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, a proto má za dlužníkem pohledávku za majetkovou podstatou podle ustanovení § 168 odst. 1 písm. d) kterou mu insolvenční správce přes přísliby a marné výzvy nezaplatil.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou (§ 15 IZ), přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dne 16.4.2014 podal insolvenční správce konečnou zprávu o zpeněžování podstaty a vyúčtování jeho odměny a výdajů. Vyhláškou č. j. KSOS 34 INS 3782/2010-B-27 ze dne 26.6.2014 uvědomil účastníky řízení o tom, že do 15 dnů od zveřejnění této vyhlášky, jejíž součástí je konečná zpráva, mohou proti ní podat námitky. Tato vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 30.6.2014. Podáním ze dne 14.7.2014 (doručeným soudu dne 15.7.2014) podal spolek KST ROBOT MOKRÉ LAZCE proti konečné zprávě námitky s odůvodněním, že z jeho blíže označeného účtu vedeného u Československé obchodní banky, a.s. uhradil za dlužníka zálohu na náklady insolvenčního řízení, a proto má pohledávku za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení § 168 odst. 1 písm. d) IZ, to je pohledávku z titulu zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení jinou osobou než dlužníkem. Povinností insolvenčního správce bylo mu tuto pohledávku uhradit, což však insolvenční správce přes přísliby a marné výzvy neučinil. Vzhledem k tomu, že je 100% společníkem dlužníka, je i jeho věřitelem, tedy i účastníkem insolvenčního řízení. K této námitce se vyjádřil insolvenční správce podáním ze dne 18.7.2014 (doručeným soudu prvního stupně dne 25.7.2014) tak, že z odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 34 INS 7382/2010-A-18 ze dne 9.3.2011 vyplývá, že dlužník si zajistil finanční prostředky na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení půjčkou od společníka KST ROBOT MOKRÉ LAZCE, a proto do insolvenčního řízení dlužníka bylo možno toliko přihlásit tuto pohledávku pouze z titulu půjčky. Taková přihláška však ve lhůtě stanovené usnesením o úpadku podána nebyla. K projednání konečné zprávy soud prvního stupně nařídil jednání na den 2.9.2014, ke kterému předvolal i KST ROBOT MOKRÉ LAZCE, který se k tomuto jednání nedostavil. Z obsahu spisu dále vyplývá, že usnesením č. j. KSOS 34 INS 7382/2010-A-7 ze dne 5.8.2010 soud uložil dlužníku (insolvenčnímu navrhovateli) povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. KSOS 34 INS 7382/2010, 3 VSOL 393/2010-A-13 ze dne 16.11.2010 usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000 Kč, rozhodnutí nabylo právní moci dne 16.12.2010. Podle sdělení účtárny Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.3.2011 byla záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000 Kč dlužníkem zaplacena.

Podle ustanovení § 97 odst. 5 IZ, insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek.

Podle ustanovení § 108 odst. 4 IZ, nejde-li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou.

Podle ustanovení § 168 odst. 1 písm. d) IZ, pohledávkou za majetkovou podstatou, pokud vznikla po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria, je náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník.

Ze zákonné úpravy (§ 97 odst. 5 IZ) vyplývá, že insolvenčním navrhovatelem může být dlužník nebo jiná osoba-věřitel dlužníka. Z ustanovení § 108 IZ pak plyne, že insolvenčnímu navrhovateli, tj. dlužníku nebo jiné osobě-věřiteli, může být uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Přitom podle ustanovení § 108 odst. 4 IZ jen v případě, byla-li tato povinnost insolvenčním soudem uložena jiné osobě než dlužníku a tato osoba zálohu zaplatila v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu, může být náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení uplatněna jako pohledávka za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení § 168 odst. 1 písm. d) IZ.

V přezkoumávané věci však povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení byla uložena (pouze) dlužníku, jako insolvenčnímu navrhovateli, takže i pokud by odvolatel za dlužníka zálohu na náklady insolvenčního řízení-jak tvrdí-skutečně zaplatil, učinil by tak nikoli v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu, a proto nemůže uplatňovat náhradu této zálohy jako pohledávku za majetkovou podstatou.

Soud prvního stupně proto správně shledal námitky KST ROBOT MOKRÉ LAZCE nedůvodnými a rozhodl o schválení konečné zprávy, přičemž odvolací soud, s ohledem na obsah spisu, žádná pochybení v konečné zprávě neshledal.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. napadené usnesení, byť z jiných důvodů, jako věcně správné potvrdil.

Nad rámec považuje odvolací soud za potřebné uvést, že postupem podle ustanovení § 164 o.s.ř. (§ 167 odst. 2 o.s.ř.) nelze opravit rozhodnutí postrádající odůvodnění, a to doplněním tohoto odůvodnění. Skutečnost, že v dané věci soud prvního stupně tak přesto učinil-usnesením č.j. KSOS 34 INS 7832//2010-B-36 ze dne 3.12.2014-je nicméně bez významu, neboť proti tomuto opravnému usnesení odvolání podáno nebylo a usnesení nabylo právní moci.

P o u če n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe

dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a odvolateli se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 25. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu