3 VSOL 988/2014-A-44
KSBR 24 INS 6484/2013 3 VSOL 988/2014-A-44

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužnice Anny anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Zlíně, Na Honech I 4901, PSČ 760 05, o způsobu řešení úpadku, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.7.2014, č.j. KSBR 24 INS 6484/2013-A-34

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zjistil úpadek dlužnice Anny anonymizovano (výrok I.), odmítl návrh dlužnice na povolení oddlužení (výrok II.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok IIl.), deklaroval, že konkurs na majetek dlužnice bude veden jako nepatrný (výrok IV.), insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Václava Málka, se sídlem v Třebíči, Krajinova 770/4, PSČ 674 01, identifikační číslo 66232554 (výrok V.), vyzval věřitele dlužnice, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok VI.), vyzval věřitele dlužnice, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách (výrok VII.), nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 13. října 2014 (výroky VIII. a IX.), uvedl, že účast dlužnice a insolvenčního správce na přezkumném jednání a na schůzi věřitelů je nezbytná (výrok X.), insolvenčnímu správci uložil, aby ve stanovené lhůtě předložil zpracovaný seznam přihlášených pohledávek a dlužnici uložil, aby ve stanovené lhůtě sestavila a odevzdala insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (výroky XI. a XII.), deklaroval, že usnesení je účinné od okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok XIII.) a insolvenčnímu navrhovateli Raiffeisenbank a.s. uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč (výrok XIV.).

V důvodech rozhodnutí uvedl, že zkoumal, zda je u dlužnice možné povolit oddlužení, přičemž uvedl, že základním předpokladem úspěšného pokračování řízení o návrhu na povolení oddlužení je, že dlužník v rámci insolvenčního řízení předloží úplné a správné seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, které obsahují zákonem požadované přílohy. Podle soudu dlužnice ani na výzvu insolvenčního soudu nepředložila řádné, tj. úplné a správné, seznamy svého majetku a svých závazků. V seznamu majetku řádně neoznačila nemovitý majetek, když jej označila pouze číslem listu vlastnictví, nikoliv jednotlivě; ze seznamu majetku tedy není zřejmé, zda dlužnice vlastní celý majetek či pouze spoluvlastnický podíl na tomto majetku. V seznamu závazků, který dlužnice předložila, nejsou uvedeni všichni věřitelé dlužnice, závazky některých věřitelů jsou uvedeny v nižší výši, aniž by dlužnice namítala částečné uhrazení pohledávek, popř. jiné skutečnosti, které by osvědčily, že dlužnicí tvrzené údaje jsou správné, dále dlužnice neuvedla odděleně věřitele, kteří vůči ní mají právo na uspokojení ze zajištění, ani neoznačila majetek, u kterého se uplatňuje uspokojení ze zajištění. Nelze proto zjistit, kolik věřitelů dlužnice skutečně má, jaká je celková výše jejích závazků, kolik z nich činí závazky nezajištěné a kolik zajištěné. Soud proto návrh dlužnice na povolení oddlužení odmítl podle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona a podle ust. § 396 insolvenčního zákona na její majetek prohlásil konkurs s tím, že jde o nepatrný konkurs ve smyslu ust. § 314 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Byť uvedla, že odvolání podává proti výrokům II., III., IV. a V. z důvodů, že usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci, z obsahu podaného odvolání a odvolacích námitek lze dovodit, že odvolání směřuje proti výroku II. o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a závislého výroku III., kterým byl prohlášen na majetek dlužnice konkurs. Dlužnice uvedla, že je přesvědčena o tom, že její návrh na povolení oddlužení byl podán řádně, když seznamy, které soudu doložila, splňovaly náležitosti požadované ust. § 104 insolvenčního zákona. Poukazuje na to, že zákon jí ukládá, aby do seznamu uvedla osoby, o nichž je jí známo, že vůči nim má pohledávku, přičemž všechny tyto osoby uvedla, s některými byla uzavřena dohoda, s některými bylo vedeno soudní řízení. K námitce, že nikoliv dostatečně popsala svůj nemovitý majetek a vlastněné spoluvlastnické podíly, uvádí, že učinila vše, co bylo potřebné a veškeré jí tvrzené skutečnosti doložila listinnými důkazy. Podle jejího názoru byl její návrh dostatečně určitý a splňoval veškeré náležitosti insolvenčního zákona, a proto její návrh na povolení oddlužení neměl být odmítnut. Navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice důvodné není.

Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh insolvenčního navrhovatele (věřitele) Raiffeisenbank a.s. Podáním ze dne 10.5.2013 dlužnice přistoupila k insolvenčnímu návrhu věřitele svým insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, ke kterému předložila seznam majetku, o němž prohlásila, že je úplný a správný, v tomto seznamu majetku popsala movité věci, uvedla rok pořízení a pořizovací cenu, dále uvedla, že má majetek, který je předmětem zajišťovacích práv, k tomu uvedla, že se jedná o nemovitosti v SJM uvedené na LV č. 291 pro katastrální území Pohořelice u Napajedel, Katastrální úřad pro Zlínský kraj, a dále se jedná o nemovitý majetek, který není předmětem zajišťovacích práv, jedná se o nemovitosti uvedené na LV č. 495, 123, 469 pro katastrální území Komárov u Napajedel, Katastrální úřad pro Zlínský kraj. V seznamu závazků označila své věřitele obchodní firmou, sídlem a identifikačním číslem, uvedla výši závazků a prohlásila, že seznam závazků je úplný a správný, stejně tak jako seznam zaměstnanců, v němž uvedla, že nemá žádné zaměstnance a není podnikatelkou. Usnesením ze dne 20.9.2013, č.j. KSBR 24 INS 6484/2013-A-27 insolvenční soud vyzval dlužnici, aby do 7 dnů od doručení usnesení doplnila přílohy insolvenčního návrhu tak, že předloží seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, přičemž v seznamu majetku označí jednotlivě svůj majetek včetně pohledávek, u každé položky seznamu majetku uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu s tím, že pokud nemá žádné dlužníky, tj. nemá-li pohledávky, uvede to v seznamech výslovně. V seznamu závazků označí jako své věřitele všechny osoby, o kterých je jí známo, že vůči ní mají pohledávky nebo jiná majetková práva, má-li věřitele, o kterých je jí známo, že proti ní mají právo na uspokojení ze zajištění, uvede je odděleně a u pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých uplatňuje uspokojení ze zajištění. Dlužnice byla poučena o tom, koho nutno považovat za zajištěného věřitele podle ust. § 2 písm. g) IZ. Dále byla dlužnice vyzvána, aby doplnila návrh na povolení oddlužení a poučena o tom, že nebude-li na výzvu reagováno, resp. nesplní-li povinnosti uložené ve výroku usnesení, insolvenční soud odmítne návrh na oddlužení a bude dál jednat o insolvenčním návrhu. Na výzvu soudu reagovala dlužnice žádostí o prodloužení lhůty ke splnění povinnosti, což jí bylo insolvenčním soudem umožněno, a poté podáním z 7.11.2013 doložila souhlas svého manžela Miloslava Zelíka s oddlužením, uvedla, že pracovala jako osoba samostatně výdělečně činná až do roku 2012, pak byla v evidenci Úřadu práce ve Zlíně a od května 2013 se stará o nemocného manžela, kterého má v domácí péči. Uvedla, že vyřizuje příspěvek na péči pro manžela, je v kontaktu s úřadem práce, a dále uvedla, že věří, že se jí podaří co nejdříve sehnat práci v návaznosti na zdravotní stav manžela a přiložila aktuální znalecké posudky. Poté rozhodl soud prvního stupně nyní napadeným usnesení s odůvodněním jak výše uvedeno.

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ust. § 104 odst. 2 IZ v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ust. § 104 odst. 3 IZ ve znění účinném do 31.12.2013 v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ust. § 104 odst. 4 IZ nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ust. § 392 odst. 1 IZ k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky a c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30% jeho pohledávky.

Podle ust. § 393 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Podle odst. 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odst. 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odst. 3).

Podle ust. § 396 IZ jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, a bylo tudíž její povinností připojit k insolvenčnímu návrhu, jakož i k návrhu na povolení oddlužení seznam majetku a seznam závazků. Náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, jsou vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení oddlužení a aby umožnily věřitelům, popř. soudu, kvalifikovaně posoudit, kterým ze způsobů stanovených v § 398 IZ má být oddlužení provedeno. Jak vyplývá z obsahu spisu, dlužnice sice tyto seznamy předložila; seznam majetku a ani seznam závazků však neobsahují stanovené náležitosti. Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, jestliže dlužnici vyzval k opravě a doplnění seznamů a správně ji také poučil o tom, jak je třeba opravu a doplnění provést s tím, že nebudou-li seznamy ve stanovené lhůtě doplněny a opraveny, bude návrh na povolení oddlužení odmítnut. Dlužnice na výzvu soudu reagovala, chybějící náležitosti seznamů závazků a seznamu majetku neodstranila, a nelze proto přisvědčit dlužnici, že seznamy, které soudu doložila, splňovaly požadované náležitosti stanovené ust. § 104 IZ. V seznamu majetku dlužnice řádně neoznačila svůj nemovitý majetek, neboť tento majetek neoznačila jednotlivě, ale pouze odkazem na příslušný list vlastnictví, takže ze seznamu majetku není zřejmé, v jakém rozsahu dlužnice majetek vlastní. Ani seznam závazků není řádný, neboť dlužnice v tomto seznamu závazků neuvedla všechny své věřitele, neuvedla splatnost svých závazků (byť k uvedení tohoto údaje výzva insolvenčního soudu nesměřovala), a dále neuvedla, zda má věřitele, kteří vůči ní uplatňují právo na uspokojení ze zajištění a u těchto věřitelů pak neoznačila věci, ze kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění. Přitom skutečnost, že dlužnice má majetek, který je předmětem zajišťovacích práv, vyplývá z jejího neúplného seznamu majetku. Soud prvního stupně správně uzavřel, že neúplný seznam majetku dlužnice neumožňuje učinit představu o majetkové situaci dlužnice a neúplný seznam závazků nedává představu o tom, kolik dlužnice má věřitelů, jaká je celková výše závazků a kolik z nich činí závazky nezajištěné a kolik závazky zajištěné. Neobsahují-li zákonem požadované přílohy, tj. v projednávané věci seznam majetku a seznam závazků, přes výzvu insolvenčního soudu stanovené náležitosti, je to důvodem bez dalšího pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení tak, jak vyplývá z ust. § 393 odst. 3 IZ. Soud prvního stupně proto rozhodl věcně správně, jestliže návrh dlužnice na povolení oddlužení odmítl a současně na její majetek prohlásil konkurs, jako jediný možný způsob řešení jejího úpadku (ust. § 396 IZ).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. potvrdil jako věcně správné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně přistoupilo do insolvenčního řízení se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 22. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu