3 VSOL 986/2012-A-15
KSBR 26 INS 5992/2012 3 VSOL 986/2012-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Vojtěcha anonymizovano , anonymizovano , bytem Bulhary 46, PSČ 691 89, IČ: 46212981, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.11.2012, č.j. KSBR 26 INS 5992/2012-A-10, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), uložil dlužníku, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000 Kč.

Soud prvního stupně konstatoval, že smyslem zálohy na náklady insolvenčního řízení v případě, že dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení, je umožnit působení insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do doby schválení oddlužení, tedy v době, kdy výdaje na jeho činnost nejsou hrazeny cestou pravidelných měsíčních splátek s tím, že v tomto období insolvenční správce vykonává podstatnou část svých činností, zejména zjišťuje majetkovou podstatu a přezkoumává přihlášené pohledávky. Soud prvního stupně uvedl, že ze zálohy bude placena i odměna insolvenčního správce za tuto dobu, jelikož i odměna je stanovena formou pravidelných měsíčních splátek až za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schváleného oddlužení. Soud prvního stupně vyslovil názor, že nelze dopustit, aby v případě, kdy nebudou postačovat prostředky v majetkové podstatě k úhradě nákladů insolvenčního řízení, hradil tyto náklady stát. Soud prvního stupně odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.8.2010, sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B-9 a uvedl, že insolvenčnímu správci náleží nárok na přiměřenou odměnu a náhradu účelně vynaložených hotových výdajů i za dobu od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení. Výši zálohy na náklady insolvenčního řízení soud prvního stupně určil s ohledem na majetek dlužníka (nemovitosti zajištěné zástavním právem) a předpokládané náklady řízení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, jímž se domáhal dle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) jeho změny tak, že se mu záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá. Dlužník namítal, že řízení je zatíženo vadou, neboť jsou u něj splněny předpoklady pro povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře a úhrada pohledávek proto bude probíhat po dobu 60 měsíců prostřednictvím splátek dle splátkového kalendáře, kdy bude rovněž insolvenčnímu správci placena v souladu s vyhl. č. 313/2007 Sb. měsíčně odměna ve výši 750 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč. Dlužník argumentoval tím, že není zřejmé, za co by měl být insolvenční správce odměňován v období od zveřejnění usnesení o schválení oddlužení a uvedl, že nelze spravedlivě požadovat, aby byl insolvenční správce odměněn i za období, kdy nevykonává žádnou činnost. Dlužník uvedl, že má dostatečné příjmy pro navrhovaný způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře i pro plnění odměny a hotových výdajů insolvenčního správce.

Podle § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a odst. 1 a odst. 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 13.3.2012 se dlužník domáhá zjištění svého úpadku a jako způsobu jeho řešení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník tvrdil, že se po rozvodu snažil vybavit si domácnost, za tímto účelem si vzal několik úvěrů, posléze ztratil zaměstnání a ocitl se v dluhové pasti, kdy nebyl schopen úvěry splácet. Dlužník uvedl, že jeho čistá mzda činí 7.120 Kč, pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má zajištěný příjem na základě smlouvy o důchodu uzavřené se Zdeňkem Štelclem ve výši 3.900 Kč a dále tvrdil, že si aktivně hledá brigády, aby se mohl podílet na umořování dluhů vyššími splátkami, má více věřitelů, závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto není schopen plnit. Zastavil platby všem svým věřitelům a závazky neplní déle jak tři měsíce, přičemž věřitele není možno uspokojit ani výkonem rozhodnutí či exekucí, neboť k tomu nemá majetek. Jeho celkové dluhy činí 855.468,64 Kč a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dlužník žádal o rozdělení peněžních prostředků nutných na krytí nákladů insolvenčního řízení do splátek vzhledem k tomu, že nedisponuje dostatkem peněžních prostředků. V návrhu dlužník konkretizoval dva své věřitele se dvěma závazky splatnými od roku 2011. V bodu 16 návrhu dlužník uvedl, že nevlastní žádný movitý ani firemní majetek, v bodu 17 návrhu (majetek, který je předmětem zajišťovacích práv) dlužník uvedl vlastnictví nemovitosti nacházející se na LV č. 490 v hodnotě 300.000 Kč. V bodech 18-21 návrhu uvedl 12 závazků vůči 12 nezajištěným věřitelům, 6 závazků vůči zajištěným věřitelům. K návrhu připojil seznam majetku s prohlášením, že je správný a úplný, opatřený podpisem, v němž uvedl nemovitý majetek-pole-nacházející se na LV č. 490 s tím, že tento majetek zajišťuje pohledávky věřitelů CETELEM ČR a.s., Raiffeisenbank a.s. a Profidebt s.r.o. a prohlásil, že nevlastní peníze na účtech, movitý majetek ani jiné penězi ocenitelné hodnoty a má hotovost pouze k pokrytí základních životních potřeb. K návrhu připojil též seznam závazků s prohlášením, že je správný a úplný, opatřený podpisem, v němž dlužník uvedl závazky v celkové výši 855.468,64 Kč. V seznamu závazků dlužník uvedl 6 závazků vůči zajištěných zajištěným věřitelům, ovšem z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 20.12.2011 se podává, že zajištěné zástavním právem exekutorským na nemovitostech dlužníka nacházejících se v obci a v katastrálním území Bulhary jsou toliko závazky vůči věřiteli CETELEM ČR a.s. ve výši 30.774,07 Kč, vůči věřiteli Raiffeisenbank a.s. ve výši 104.709,44 Kč a vůči věřiteli Profidebt s.r.o. ve výši 50.760 Kč. Nezajištěné závazky činí 669.225,13 Kč. Výši mzdy dlužník doložil pracovní smlouvou ze dne 1.11.2010, uzavřenou mezi dlužníkem a společností ATTILA FINANCIAL, s.r.o., jako zaměstnavatelem, z níž se podává, že dlužník má u této společnosti sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou s hrubou mzdou 8.000 Kč měsíčně. Příjem dále doložil výplatní páskou za leden 2012, z níž se podává čistá mzda dlužníka 7.120 Kč. K návrhu dlužník připojil žádost ze dne 12.3.2012 o rozdělení prostředků nutných na krytí nákladů insolvenčního řízení do splátek s ohledem na okolnosti případu a prvotní nedostatek peněžních prostředků a s ohledem na kritickou finanční situaci. Dlužník k návrhu dále připojil čestné prohlášení ze dne 12.3.2012 o tom, že byl sice osobou samostatně výdělečně činnou, neměl však příjmy z podnikaní a nemá žádné zaměstnance a jeho dluhy nepocházejí z podnikatelské činnosti. K návrhu dlužník připojil smlouvu o důchodu ze dne 16.12.2011, uzavřenou mezi dlužníkem jako obdarovaným a Zdeňkem Štelclem jako dárcem, z níž se podává, že Zdeněk Štelcl se zavázal dlužníkovi platit po dobu insolvenčního řízení formou plnění splátkového kalendáře důchod ve výši 3.900 Kč vždy k 25. dni každého měsíce po dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, věty první a odst. 2, věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Byť to soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí výslovně neuvádí, zjevně vychází ze závěru, že u dlužníka jsou splněny předpoklady pro povolení oddlužení dle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ. Vyplývá to již z výše požadované zálohy, když pro případ řešení úpadku konkursem je obvyklou praxí prvostupňového soudu ukládat povinnost k zaplacení zálohy ve výši 50.000 Kč. Odvolací soud se s tímto závěrem soudu prvního stupně ztotožňuje, když při přezkumu tohoto závěru vycházel z průměrného čistého měsíčního výdělku dlužníka 7.120 Kč, z výše důchodu 3.900 Kč, celkové výše nezajištěných závazků dlužníka 669.225,13 Kč, ze skutečnosti, že dlužník nemá žádnou vyživovací povinnost a z kritérií stanovených v ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ, § 398 odst. 3 IZ.

Je třeba uvést, že pro případ možného řešení úpadku oddlužením formou plnění splátkového kalendáře je rovněž třeba požadovat po dlužníkovi zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, neboť v době od ustanovení správce do funkce do doby předpokládaného schválení oddlužení budou insolvenčnímu správci vznikat náklady, přičemž po správci nelze požadovat, aby si tyto náklady nesl ze svého. Nadto i za toto období má insolvenční správce nárok na odměnu za svou činnost ve výši určené dle ustanovení § 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. Proto je nutno, aby byly zajištěny finanční prostředky k jejich úhradě. Dlužník-podle svého tvrzení-nemá k úhradě těchto nákladů a odměny k dispozici žádné hotové finanční prostředky, ať již ve formě hotovosti nebo na účtu u peněžního ústavu, proto je správná úvaha soudu prvního stupně, že na krytí těchto nákladů a odměny je zapotřebí složit zálohu. Prostředky k jejich úhradě totiž nelze zajistit jinak.

Účelem institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení je, jak správně uvedl již soud prvního stupně, především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a po jeho ustanovení do funkce. Při úvaze o výši zálohy, lze-li předpokládat povolení oddlužení a následné rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je rozhodující především posouzení možné výše odměny a nákladů, které v tomto období insolvenčnímu správci vzniknou. Jeho výdaje za dobu po schválení oddlužení (ve výši 150 Kč za každý započatý měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) a jeho odměna za dobu po schválení oddlužení (ve výši 750 Kč za každý započatý měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) jsou totiž hrazeny cestou pravidelných měsíčních splátek. Zbývá tedy krátké časové období, kdy správci zpravidla vykonávají činnost a vynakládají výdaje v souvislosti se zjišťováním majetkových a sociálních poměrů dlužníka a v souvislosti s účastí na přezkumném jednání a na schůzi věřitelů, a to výdaje na úhradu poštovného a cestovních výdajů.

Vzhledem k uvedenému je třeba dospět k závěru, že požadovaná záloha ve výši 5.000 Kč je s ohledem na charakter a výši předpokládaných hotových výdajů správce a s ohledem na jeho předpokládanou odměnu, jež vzniknou v době od zjištění úpadku do schválení oddlužení, přiměřeně vysoká.

Z důvodů shora uvedených odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního způsobu doručení tohoto usnesení.

V Olomouci dne 13.února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu