3 VSOL 985/2013-A-12
KSOL 10 INS 14232/2013 3 VSOL 985/2013-A-12

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Moniky anonymizovano , anonymizovano , bytem v Olomouci-Hejčíně, Balbínova 373/5, PSČ 779 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 24.07.2013, č.j. KSOL 10 INS 14232/2013-A-6,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužnici se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu specifikovaný ve výroku rozhodnutí. Soud dospěl k závěru, že dlužnice by nebyla schopna za 5 let trvání oddlužení zaplatit svým věřitelům minimálně 30 % jejich pohledávek; poměr uspokojení nezajištěných věřitelů dlužnice za 5 let by dosáhl cca výše 22,90 %. Při svém rozhodování soud vycházel z toho, že celková výše nezajištěných závazků dlužnice činí 477.681 Kč, průměrný čistý měsíční příjem z pracovního poměru pak činí 11.665 Kč a dlužnice má také příjem ve výši 1.200 Kč měsíčně z darovací smlouvy. Protože lze tedy důvodně předpokládat, že návrh dlužnice na povolení oddlužení by byl zamítnut a na její majetek prohlášen konkurs, dospěl soud k závěru,

že je potřeba zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, když je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. V případě prohlášení konkursu je odměna insolvenčního správce nejméně 45.000 Kč dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. s tím, že v průběhu konkursního řízení je možné očekávat vznik dalších nákladů s konkursem spojených.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, ve kterém uvedla, že není schopna zaplatit částku 50.000 Kč. Tvrdí, že je si vědoma svého nízkého příjmu, proto se snaží o nové zaměstnání tak, aby došlo k navýšení jejích příjmů. V příloze přikládá navýšení částky v darovací smlouvě od paní Hedviky Kadlčíkové, ze které vyplývá, že dárkyně se zavázala jí poskytovat částku 2.000 Kč; s touto částkou by dle svých propočtů byla schopna za 5 let trvání oddlužení své věřitele uspokojit v rozsahu minimálně 30 % jejich pohledávek.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno k návrhu dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Dlužnice tvrdí, že má 13 peněžitých závazků u 12věřitelů, z toho 8 závazků je exekučně vykonatelných. Podle předloženého seznamu závazků výše jejích nezajištěných závazků činí 477.681 Kč. Ke svým osobním poměrům dlužnice uvedla, že má vyživovací povinnost ke 2 nezletilým dětem, pracuje u firmy Penny Market s.r.o. a s ohledem na výši svého příjmu by byla schopna za 5 let uhradit nezajištěným věřitelům více jak 30 % jejich pohledávek. Ke svým majetkovým poměrům dlužnice uvedla, že vlastní toliko vybavení představující běžné věci domácnosti a má uzavřeno penzijní připojištění s částkou 4.200 Kč. Dlužnice také doložila výplatní listiny; z těchto výplatních listin soud prvního stupně spočetl průměrný čistý měsíční příjem dlužnice ve výši 11.665 Kč. V řízení před soudem prvního stupně dlužnice taktéž doložila darovací smlouvu, uzavřenou s paní Hedvikou Kadlčíkovou dne 05.05.2013, na základě které se jí dárkyně zavázala poskytovat finanční dar pravidelně každý měsíc po dobu trvání oddlužení, aby byla schopna vyplatit minimálně 30 % všem věřitelům.

Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka, a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel z toho, že celková výše nezajištěných závazků dlužnice činí 477.681 Kč, dlužnice má vyživovací povinnost ke 2 dětem a má příjmy z pracovního poměru-její průměrný čistý měsíční příjem činí 11.665 Kč a dále má příjem z darovací smlouvy, na základě které se dárkyně Hedvika Kadlčíková zavázala poskytovat dlužnici měsíčně částku ve výši 1.200 Kč po dobu trvání oddlužení. Na základě těchto zjištěných skutečností pak zcela správně soud prvního stupně uzavřel, že dlužnice by nebyla schopna s ohledem na výši svých nezajištěných závazků za 5 let trvání oddlužení uspokojit své věřitele minimálně v rozsahu 30% jejich pohledávek.

Oproti stavu, který zde byl v době rozhodování soudu prvního stupně, se situace v odvolacím řízení změnila v tom, že dlužnice předložila darovací smlouvu, uzavřenou 23.08.2013 mezi Hedvikou Kadlčíkovou, coby dárkyní, a dlužnicí, coby obdarovanou, na základě které se dárkyně zavázala poskytovat dlužnici finanční dar ve výši minimálně 2.000 Kč tak, aby dlužnice byla schopna vyplatit minimálně 30 % svým věřitelům. Ve smlouvě, která má všechny náležitosti právního úkonu podle ustanovení § 628 občanského zákoníku a je řádně podepsána jak dárkyní, tak také obdarovanou, je dohodnuto, že smlouva je platná po dobu povolení oddlužení v rámci insolvenčního řízení dlužnice. S přihlédnutím k nově uzavřené darovací smlouvě, kterou dlužnice uzavřela až v rámci odvolacího řízení, nutno uzavřít, že s finanční částkou z darovací smlouvy za předpokladu, že by i nadále dlužnice měla trvalý příjem z pracovního poměru minimálně ve výši 11.665 Kč měsíčně čistého, by byla schopna dlužnice s přihlédnutím k 2 vyživovacím povinnostem po odečtení nároků insolvenčního správce uspokojit své věřitele v rozsahu 32,90 % jejich pohledávek.

Za tohoto stavu je proto závěr soudu prvního stupně, že se jeví pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužnice nesprávný, a požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč nedůvodný.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud změnil dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. napadené usnesení tak, že dlužnici se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Poučen í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 18. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu