3 VSOL 982/2014-A-16
KSBR 37 INS 13331/2014 3 VSOL 982/2014-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníků a) Hynka anonymizovano , anonymizovano a b) Věry Ivanovny anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Martinice 428, Klobouky u Brna, PSČ: 691 72, o insolvenčním návrhu dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.7.2014, č.j. KSBR 37 INS 13331/2014-A-9,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí zastavil řízení podle ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), neboť dlužníci v soudem určené lhůtě nezaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení, jejíž úhrada jim byla uložena usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12.6.2014, č.j. KSBR 37 INS 13331/2014-A-7.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání s tím, že usnesení o odmítnutí napadají v celém rozsahu, neboť odůvodnění se neopírá o doložená fakta. Odvolatel a) Hynek Solin namítal, že nebyl odsouzen na 10 roků, ale jen na 10 měsíců se zkušební dobou 20 měsíců, která mu končí 2.10.2014 (a že byl odsouzen nespravedlivě a bez jeho přítomnosti). Podle obsahu podaného odvolání se odvolatelé domáhají zrušení usnesení soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníků není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odstavec 3). Nejde-li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou (odstavec 4).

Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 15.5.2014 insolvenčním návrhem dlužníků spojeným se společným návrhem manželů na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 12.6.2014, č.j. KSBR 37 INS 13331/2014-A-7 uložil insolvenční soud dlužníkům, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč s předběžným závěrem, že společnému návrhu manželů-dlužníků na povolení oddlužení nelze vyhovět. V této souvislosti soud prvního stupně uvedl, že podle údajů ve výpisu z evidence rejstříku trestů byl dlužník Hynek Solin rozhodnutím Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9.1.2013, který nabyl právní moci dne 2.2.2013, odsouzen pro trestný čin úvěrového podvodu k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem se zkušební dobou do 2.10.2014. Podle závěrů soudu prvního stupně oddlužení dlužníka brání povaha závazků, neboť tyto závazky vyplývají z jeho majetkové trestné činnosti, a kromě toho nebyla ještě ukončena zkušební doba. Lze tedy očekávat, že návrh na povolení oddlužení dlužníků bude podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ zamítnut a rozhodnuto o způsobu řešení úpadku dlužníků konkursem. Současně byli dlužníci poučeni o tom, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit (§ 108 odst. 3 IZ). Proti tomuto usnesení dlužníci odvolání nepodali a rozhodnutí nabylo právní moci dne 9.7.2014. Dle sdělení účtárny Krajského soudu v Brně ze dne 17.7.2014 nebyla záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč ke dni 16.7.2014 zaplacena.

Za tohoto stavu, kdy dlužníci nesplnili soudem pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, byť byli poučeni o možnosti zastavení řízení před tím, než soud rozhodne o insolvenčním návrhu, proto soud prvního stupně postupoval správně, pokud v souladu s ustanovením § 108 odst. 3 IZ insolvenční řízení zastavil.

Námitkou odvolatele a) ohledně nesprávného skutkového zjištění (o délce uloženého trestu odnětí svobody) se odvolací soud již nezabýval, neboť by to bylo nadbytečné.

Je třeba uvést, že je-li pravomocně rozhodnuto o uložení zálohy, vychází se v dalším průběhu řízení z toho, že záloha ve stanovené výši je potřebná ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak (§ 108 odst. 1, věta první, IZ).

Ze shora citovaného ustanovení § 108 odst. 3 IZ vyplývá, že jestliže insolvenční navrhovatel ve stanovené lhůtě pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nesplní, pak-pokud nevyšly najevo nové skutečností, pro něž není důvod na zaplacení zálohy trvat-insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu zváží, zda pro nezaplacení zálohy insolvenční řízení zastaví, nebo přikročí k jejímu vymáhání. Nejvyšší soud České republiky přitom ve svém rozhodnutí ze dne 27.9.2013, sen. zn. 29 NSČR 39/2013 (jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 103/2013) formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož neuhradí-li insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení, která mu byla uložena pravomocným rozhodnutím dle ustanovení § 108 odst. 1 IZ, insolvenční soud řízení zastaví, ledaže by se ukázalo, že trvat na uhrazení zálohy je nadbytečné, nebo tu jsou takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí.

O takový případ se však v přezkoumávané věci podle obsahu spisu zcela zjevně nejedná.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Pouč e ní : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o.s.ř.)

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 18. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová , v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu