3 VSOL 979/2012-A-10
KSOL 10 INS 17050/2012 3 VSOL 979/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Lutín, U Kapličky 27, PSČ 783 49, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 19.11.2012, č.j. KSOL 10 INS 17050/2012-A-5, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ),, aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Soud prvního stupně vyšel ze závěru, že dlužnice má závazky v celkové výši 1.357.757 Kč, je vdaná, má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem a její průměrný příjem za měsíce červen až září 2012 činil 13.619 Kč (tento příjem sestával z odměny na základě dohod o provedení práce a ze mzdy od zaměstnavatele Tomáše Pokorného). V odůvodnění uvedl, že úpadek dlužnice nelze provést oddlužením zpeněžením majetkové podstaty a ani plněním splátkového kalendáře, neboť dlužnice je nemajetná a z jejího příjmu i při zohlednění daru ve výši 1.500 Kč by zaplatila nezajištěným věřitelům toliko 12 % jejich pohledávek (a to v případě, že insolvenční správce bude plátce DPH). Její úpadek bude řešen konkursem, přičemž dlužnice nemá žádné pohotové prostředky na krytí jeho počátečních nákladů, a proto soud uložil dlužnici povinnost složit zálohu. Současně poznamenal, že osvobození od zálohy není možné, neboť nejde o platbu soudního poplatku.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice včasné odvolání, kterým se domáhala dle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) jeho změny tak, že se jí záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá. Dlužnice uvedla, že dne 21.11.2012 upravila darovací smlouvu uzavřenou s Davidem anonymizovano , jejímž předmětem je dar ve výši 5.800 Kč měsíčně s tím, že při jeho zohlednění uspokojí nezajištěné věřitele nejméně v rozsahu 30 % a zároveň zajistí ekonomický a racionální provoz domácnosti.

K odvolání dlužnice připojila darovací smlouvu ze dne 21.11.2012, uzavřenou mezi Davidem anonymizovano , anonymizovano , bytem Lutín, U Kapličky 27, jako dárce a dlužnicí jako obdarovanou, z níž se podává, že se dárce zavázal poskytovat dlužnici počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude v insolvenčním řízení schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, do doby splnění podmínek oddlužení, dar ve výši 5.800 Kč měsíčně s tím, že výše daru se může změnit po přezkumném jednání v insolvenčním řízení dlužnice, vždy však bude taková, aby za pomoci příjmu dlužnice a tohoto daru bylo možné uhradit splátku všem nezajištěným věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení dlužnice a aby byli uspokojeni minimálně ve výši 30 %. Dlužnice dar přijala.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a odst. 1, odst. 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 16.7.2012 na základě insolvenčního návrhu dlužnice spojeného s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a jako způsobu jeho řešení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužnice tvrdila, že má dva peněžité závazky v celkové výši 1.357.756,30 Kč, jeden závazek je vykonatelný, přičemž tyto závazky není schopna splácet déle než 3 měsíce a oba závazky byly zesplatněny. Dlužnice prohlásila, že se nachází v úpadku, a proto zastavila veškeré platby svým věřitelům. Dlužnice uvedla, že má vyživovací povinnost vůči manželovi a dvěma nezletilým dětem, pobírá příjem na základě dohod o provedení práce od dvou společností ve výši 2.975 Kč měsíčně a ve výši 3.400 Kč měsíčně a dále mzdu od zaměstnavatele Tomáše Pokorného ve výši 7.500 Kč měsíčně. Dlužnice uvedla, že uzavřela darovací smlouvu s manželem Davidem anonymizovano na částku 1.500 Kč a z těchto svých poměrů dovozovala, že uhradí nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek. V bodu 12 návrhu (majetek, který není předmětem zajišťovacích práv), dlužnice uvedla toliko běžné vybavení domácnosti a pohledávku za bývalým manželem z titulu dlužného výživného ve výši 300.000 Kč. V bodech 14 a 16 návrhu (týkajících se závazků) dlužnice uvedla dva závazky vůči dvěma věřitelům v celkové výši 1.357.756,30 Kč, přičemž jeden závazek uvedla jako vykonatelný.

K návrhu dlužnice připojila seznam majetku s prohlášením, že je správný a úplný, opatřený podpisem dlužnice, v němž popsala majetek shodně s insolvenčním návrhem, movité věci odhadla zůstatkovou cenou 6.650 Kč. K návrhu dlužnice dále připojila seznam závazků s prohlášením, že je správný a úplný, opatřený podpisem dlužnice, v němž uvedla dva věřitele se závazky v celkové výši 1.357.756,30 Kč s tím, že jeden závazek je vykonatelný a druhý závazek je po splatnosti od 31.12.2011.

K návrhu dlužnice připojila výplatní pásky od zaměstnavatele TD Metal s.r.o. za období leden až březen 2012 a červenec až září 2012, z nichž se podává, že dlužnici v každém tomto měsíci byla vyplacena čistá mzda 3.400 Kč. Dlužnice dále předložila výplatní pásky od zaměstnavatele TD COMPUTER s.r.o. za období leden 2012 až březen 2012 a za období červen 2012 až září 2012, z nichž se podává, že dlužnice od tohoto zaměstnavatele obdržela v každém z těchto měsíců čistou mzdu 2.975 Kč. Dlužnice předložila výplatní pásky za období červen až září 2012 od zaměstnavatele Tomáše Pokorného, z nichž se podává průměrný čistý měsíční výdělek dlužnice za toto období 7.244 Kč. Svůj příjem od zaměstnavatele Tomáše Pokorného dlužnice doložila pracovní smlouvou ze dne 1.8.2011, z níž se podává, že dlužnice je u tohoto zaměstnavatele v pracovním poměru od 1.8.2011 na dobu neurčitou. Příjem od zaměstnavatele TD Metal s.r.o. dlužnice doložila dohodou o vzájemné spolupráci ze dne 28.9.2011, v níž zaměstnavatel prohlásil, že se na základě dohody o provedení práce ze dne 28.9.2011 se zaměstnankyní-dlužnicí dohodl, že tato spolupráce bude pokračovat i v následujících kalendářních letech, tento příjem dlužnice dále dokládala dohodami o provedení práce ze dne 2.1.2012 (vážící se k období 2.1.2012 až 30.6.2012), ze dne 2.7.2012 (vážící se k období 3.7.2012 až 31.12.2012). Příjem od zaměstnavatele TD COMPUTER s.r.o. dlužnice doložila dohodou o vzájemné spolupráci ze dne 1.11.2011, z níž se podává, že zaměstnavatel se s dlužnicí dohodl, že spolupráce na základě dohody o provedení práce ze dne 1.11.2011 bude pokračovat i v následujících kalendářních letech. Tento příjem dlužnice dále dokládala dohodami o provedení práce ze dne 27.1.2012 (vážící se k období 27.1.2012 až 31.12.2012), ze dne 13.12. 2012 (vážící se k období 14.2.2012 až 16.2.2012), ze dne 27.3.2012 (vážící se k období 28.3.2012 až 31.3.2012), ze dne 24.4.2012 (vážící se k období 24.4.2012 až 27.4.2012), ze dne 21.5.2012 (vážící se k období 21.5.2012 až 24.5.2012), ze dne 19.6.2012 (vážící se k období 19.6.2012 až 23.6.2012), ze dne 26.7.2012 (vážící se k období 27.7.2012 až 31.7.2012), ze dne 19.8.2012 (vážící se k období 20.8.2012 až 24.8.2012), ze dne 23.9.2012 (vážící se k období 24.9.2012 až 28.9.2012), ze dne 22.10.2012 (vážící se k období 23.10.2012 až 27.10.2012).

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Z údajů uvedených dlužnicí v insolvenčním návrhu lze předběžně uzavřít, že dlužnice se nachází v úpadku, protože má závazky vůči více věřitelům, které jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a jež dlužnice není schopna plnit vzhledem k výši závazků a výši svého příjmu.

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné hotové peněžní prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu. V konkursu-na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formě oddlužení -přitom nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Z tohoto důvodu je pro posouzení správnosti závěru soudu prvního stupně o nutnosti uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení třeba přezkoumat jeho (předběžný) závěr o tom, že dlužnici nebude povoleno oddlužení.

Nutno zdůraznit, že ve smyslu ustanovení § 395 IZ představuje esenciální podmínku oddlužení (spolu s požadavkem dlužníkova poctivého záměru) požadavek minimálně 30% míry uspokojení pohledávek dlužníkových nezajištěných věřitelů.

Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ustanovením § 398 odst. 3, věty první insolvenčního zákona a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek uvedený v ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona, musí vycházet z výše splátek odpovídajících částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (dle ustanovení § 279 odst. 1 o. s. ř. se z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srážejí dvě třetiny, jedna třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici).

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně při hodnocení, zda je dlužnice schopna splatit svým věřitelům na jejich nezajištěné pohledávky alespoň 30 %, vycházel z výše tvrzených závazků dlužnicí 1.357.756,30 Kč a dále ze skutečnosti, že dlužnice má tři vyživovací povinnosti, a to k manželovi a ke dvěma nezletilým dětem. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud vzal v úvahu toliko příjem dlužnice u zaměstnavatele Tomáše Pokorného, který má dlužnice sjednaný na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou a který průměrně činí 7.244 Kč čistého měsíčně. K příjmům dlužnice na základě dohod o provedení práce jako k pravidelnému měsíčnímu příjmu dlužnice odvolací soud nepřihlédl, neboť na základě dohod o provedení práce má dlužnice zajištěný pouze nepravidelný příjem za práci v rozsahu maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele (§ 75 zákona č. 262/2006 Sb.). Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nevzal v úvahu ani darovací smlouvu uzavřenou mezi dlužnicí a jejím manželem Davidem anonymizovano dne 21.11.2012 na částku 5.800 Kč, neboť dlužnice netvrdila, že by manželé měli zúženo či jinak modifikováno SJM, nebo že by dar byl poskytován z výlučných prostředků manžela a dle ustanovení § 143 občanského zákoníku jsou všechny příjmy manželů součástí SJM, a proto tento společný majetek nemůže jeden z manželů platně darovat druhému (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24.8.2010, sp.zn. KSHK 45 INS 8999/2009, 3 VSPH 535/2010-B).

Po odečtení nesrazitelné částky na dlužnici ve výši 6.064,67 Kč a po odečtení nesrazitelné částky na ostatní vyživované osoby ve výši 4.548,50 Kč již nelze ze mzdy dlužnice ve výši 7.244 Kč pro účely oddlužení ničeho srážet.

Nad rámec dané věci odvolací soud podotýká, že dlužnice by nesplnila podmínku úhrady 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů dle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ ani tehdy, vzal-li by odvolací soud v úvahu i příjem dlužnice z dohod o provedení práce a příjem z darovací smlouvy od manžela dlužnice (tj. celkem příjem 13.619 Kč měsíčně), neboť po odečtení nesrazitelné částky na dlužnici a ostatní osoby ve výši 10.614 Kč by zůstala mzda, z níž lze srážet, ve výši 3.005 Kč, což znamená, že lze srazit 2.002 Kč. Celkové měsíční splátky pro účely oddlužení by činily včetně daru 5.800 Kč částku 7.802 Kč, což činí za pět let 468.120 Kč. Dále je však třeba vzít v úvahu, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře činí za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schváleného oddlužení odměna insolvenčního správce 750 Kč a náhrada jeho hotových výdajů 150 Kč. Celkem se jedná o částku 900 Kč (s DPH o částku 1.080 Kč), která současně představuje pohledávku za majetkovou podstatou podle ustanovení § 168 insolvenčního zákona. Z uvedeného vyplývá, že by v zákonem stanovené lhůtě pěti let a při zákonem určené výši splátek bylo uhrazeno po odečtení nároku správce věřitelům (byl-li by insolvenční správce plátcem DPH, což je obvyklé) 402.780 Kč, což činí 29,67 % jejich nezajištěných pohledávek.

Je tudíž zřejmé, že dlužnice není schopna splatit za pět let svým nezajištěným věřitelům 30 % jejich pohledávek. Nižší, než zákonem určené splátky, dlužnice nenavrhovala, přičemž způsob řešení jejího úpadku zpeněžením majetkové podstaty rovněž s ohledem na uváděný majetek nepřichází v úvahu. I v tomto směru je závěr soudu prvního stupně správný.

Za tohoto stavu věci se jeví pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ a prohlášení konkursu na majetek dlužnice. Požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení je proto důvodný. Smyslem zálohy je totiž umožnit činnost insolvenčního správce již od počátku jeho ustanovení do funkce s tím, že složená záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužnice, případně jiných osob, který by také mohl náležet do majetkové podstaty dlužnice.

Soud prvního stupně správně stanovil i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Kromě již uvedeného účelu slouží záloha i jako záruka úhrady odměny a hotových výdajů správce, není-li možno tyto nároky uspokojit z majetkové podstaty. Při způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč dle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 23. ledna 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu