3 VSOL 977/2014-A-58
KSBR 31 25461/2013 3 VSOL 977/2014-A-58

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Ing. Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Olomoucká 39, PSČ: 618 00, IČ: 12165689, o insolvenčním návrhu věřitele Ing. Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Veselí nad Moravou, Chaloupky 574, PSČ: 698 01, o návrhu soudního exekutora Exekutorského úřadu ve Zlíně JUDr. Martina Růžičky, se sídlem 2. května 2384, PSČ 760 01, Zlín, na nařízení předběžného opatření, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.8.2014, č.j. KSBR 31 INS 25461/2013-A-50,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se po tv rz uje .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, kterým umožnil soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu ve Zlíně JUDr. Martinu Růžičkovi, se sídlem 2. května 2384, 760 01 Zlín dokončit a provést již nařízenou exekuci prodejem nemovitostí blíže specifikovaných ve výroku I. napadeného usnesení, a to na základě exekučního příkazu č.j. 77 EX 1366/10-9 ze dne 3.3.2010 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením těchto nemovitostí byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 31 INS 25461/2013 deponován na účtu u soudního exekutora do doby, než bude možné takto získaný výtěžek exekuce vydat insolvenčnímu správci do majetkové podstaty insolvenčního

řízení dlužníka, nebo než pominou účinky dle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) insolvenčního zákona.

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dne 8.8.2014 byl doručen insolvenčnímu soudu návrh JUDr. Martina Růžičky, soudního exekutora, na vydání předběžného opatření, kterým by soud omezil z důvodů hodných zvláštního zřetele účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) insolvenčního zákona. Návrh odůvodnil soudní exekutor tím, že v probíhajícím řízení byla k návrhu vydražitelů Ing. Miroslava Sýkory a Richarda Pochylého vydána již dvě předběžná opatření týkající se některých nemovitostí ve vlastnictví povinného dlužníka. Podle návrhu soudního exekutora je procesně spravedlivé zajistit všem věřitelům shodné postavení. Soud měl za osvědčené, že dlužník je vlastníkem všech nemovitostí, ohledně kterých je navrhováno předběžné opatření a rovněž tak považoval za osvědčené, že na všechny nemovitosti byly vydány dražební vyhlášky; některé z nich byly napadeny odvoláním, přičemž probíhající insolvenční řízení zabránilo dokončení odvolacího řízení. Soud zkoumal, zda jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nařízení předběžného opatření a zároveň, zda omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení nebude odporovat společnému zájmu věřitelů. S ohledem na závěry, které zaujaly soudy již v předcházejících dvou předběžných opatřeních, dospěl k závěru, že jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nařízení předběžného opatření, neboť se jedná již o třetí insolvenční návrh a jsou zde tedy pochybnosti o tom, zda opakované podávání insolvenčních návrhů ať již ze strany dlužníka či jeho věřitelů je míněno skutečně vážně. Soud dále uzavřel, že předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů, kterým je bezesporu zájem na co nejvyšším a nejrychlejším uspokojení jejich pohledávek a na hospodárnosti insolvenčního řízení. V exekučním řízení je již vše připraveno k dokončení prodeje nemovitých věcí a je tak možné dosáhnout zpeněžení nemovitých věcí dlužníka ještě před tím, než bude ustanoven insolvenční správce nebo v blízké době po jeho ustanovení. Soud se rovněž ztotožnil s tvrzením navrhovatele, že není transparentnější způsob zpeněžení než dražba, zejména elektronická dražba, neboť prostřednictvím počítačové sítě internet může široká veřejnost sledovat průběh dražby. Postavení zajištěných věřitelů nebude taktéž vydaným rozhodnutím dotčeno, neboť nejen věřitel, v jehož prospěch proběhne dražba nemovitostí, ale také další věřitelé, jejichž pohledávky jsou předmětem zajištění nemovitostmi, mohou své zajištěné pohledávky přihlásit do insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že výtěžek zpeněžení se nebude rozvrhovat věřitelům v rámci exekučního řízení, nýbrž bude pro dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení, ostatní věřitele nebudou rozhodnutím soudu jakýmkoliv způsobem poškozeni či znevýhodněni. Lze-li předpokládat, že způsobem řešení úpadku bude konkurs, je v zájmu všech věřitelů dokončit již probíhající dražební jednání a získat do majetkové podstaty co nejvíce finančních prostředků k uspokojení dlužníkových závazků v co nejkratší době, bez vzniku dalších nákladů na správu a nákladů na zpeněžení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, ve kterém odmítl závěr soudu prvního stupně, že by se z jeho strany jednalo o účelovou snahu o blokaci exekučního řízení s tím, že mu není znám ani fakt, že by takový postup byl sledován, kterýmkoliv z navrhovatelů. Nepřijímá pochybnosti soudu o tom, zda jsou podávané insolvenční návrhy míněny vážně. S ohledem na skutečnost, že se jedná o záměr provést dražbu soudním exekutorem, a nikoliv ponechat tento krok až případně do insolvenčního řízení, má za to, že by takovým opatřením mohlo dojít k výraznému poškození jeho osoby, jakožto dlužníka, ale zároveň s tím i k poškození zájmů některé z jeho věřitelů. Byť nezpochybňuje, že v exekučním řízení je vše již nachystáno k dokončení prodeje nemovitostí, domnívá se, že zamýšlenou exekucí může dojít k uspokojení individuálních zájmů pouze některých věřitelů, avšak u dalších může tento postup znamenat výrazný zásah do jejich práv, a nelze tedy v žádném případě mluvit o společném zájmu všech věřitelů. Tvrdí, že se jedná o naprosto odlišnou situaci než v případě dříve projednávaných předběžných opatřeních, ve kterých bylo rozhodnuto již o vydání příklepu. Argumentuje tím, že v současné chvíli není ani možné určit, který z věřitelů se se svými pohledávkami přihlásí do insolvenčního řízení. Z předpokládaného pořadí věřitelů v rámci exekučního řízení je navíc zřejmé, že výplatou částek získaných na základě realizovaných dražeb dojde k vyplacení některých věřitelů, kteří mají své pohledávky zajištěny zástavním právem váznoucím na příslušných nemovitostech. V takové situaci, by byly finanční prostředky získané dražbou určeny primárně pro největšího věřitele, kterým je Vladimír Pecl. Z uvedeného má za to, že nelze říci, že by se jednalo o společný zájem věřitelů a kromě toho namítá, že není účelné ani hospodárné dražit v současné chvíli všechny nemovitosti najednou.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka důvodné není.

Jak správně uvedl soud prvního stupně v přezkoumávané věci byla vydána již dvě předběžná opatření, a to k návrhu vydražitelů, kteří v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. Martinem Růžičkou na základě exekučního příkazu č.j. 77 EX 1366/10-9 ze dne 3.3.2010 vydražili některé nemovitosti ve vlastnictví dlužníka, přičemž probíhající insolvenční řízení zabránila dokončení exekuce tím, že by bylo pravomocně rozhodnuto o udělení příklepu. Poté co o podaných odvoláních proti nařízeným předběžným opatřením rozhodl odvolací soud, byl podán soudním exekutorem JUDr. Martinem Růžičkou dalších návrh na nařízení předběžného opatření, který soudní exekutor odůvodnil tím, že exekučním příkazem č.j. 77 EX 1366/10-9 ze dne 3.3.2010 rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného Jana anonymizovano . V průběhu exekučního řízení byly všechny nemovitosti oceněny a byla stanovena jejich obvyklá cena, na nemovitosti byly vydány dražební vyhlášky, některé již byly zpeněženy, některé vyhlášky byly napadeny odvoláním, přičemž projednání odvolání bylo přerušeno odvolacím soudem z důvodu insolvence. Soudní exekutor poukázal na ustanovení § 82 odst. 1, písm. b) IZ a uvedl, že jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro to, aby soudním rozhodnutím byl omezen účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1, písm. b) a c) insolvenčního zákona. Podle soudního exekutora dříve probíhající insolvenční řízení nesloužila ke skutečnému zjištění úpadku dlužníka, ale měla za následek umělé prodloužení formálního stavu vlastnictví dlužníka u nemovitého majetku, který byl již vydražen, nebo jehož dražba byla již nařízena. Souhlasí s rozhodnutími soudů, že jsou na místě důvodné pochybnosti o tom, zda insolvenční návrhy jsou míněny skutečně vážně. Soudní exekutor dále uvedl, že v exekučním řízení je vše připraveno k provedení exekuce, když byl ustanoven znalec, bylo provedeno ohledání, byly vyhotoveny znalecké posudky, byla vydána usnesení o ceně, byly vydány dražební vyhlášky a byla provedena propagace dražby. Je tak možné dosáhnout zpeněžení nemovitých věcí povinného ještě před tím, než bude ustanoven insolvenční správce nebo v blízké době po jeho ustanovení, a tomu pak bude možné vydat výtěžek ihned bezprostředně po doplacení nejvyššího podání vydražitelem. Soudní exekutor dále poukázal na to, že není transparentnější způsob zpeněžení než dražba, zejména elektronická dražba, která byla ve věci nařízena, neboť prostřednictvím počítačové sítě internet může široká veřejnost sledovat průběh dražby, a to i zpětně.

Podle ustanovení § 82 odst. 2, písm. b) IZ, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedených v ustanovení § 109 odst. 1, písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Podle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ, platí, že se zahájením insolvenčního řízení, výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.

Důvody hodné zvláštního zřetele způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ, mohou také spočívat v takovém chování dlužníka či jeho věřitelů, jež svědčí o tom, že insolvenční návrh byl podán jen pro to, aby bylo zabráněno probíhající exekuci. V přezkoumávané věci se jedná o třetí insolvenční řízení. Již v důvodech svého rozhodnutí ze dne 30.7.2014, sen. zn. 3 VSOL 624/2004 odvolací soud uvedl, že s ohledem na předcházející dvě insolvenční řízení, jakož i průběh stávajícího insolvenčního řízení, jsou na místě důvodné pochybnosti o tom, zda podávané insolvenční návrhy jsou míněny skutečně vážně. Byť dlužník v podaném odvolání tento závěr zpochybňuje a tvrdí, že insolvenční návrhy jsou míněny vážně, odvolací soud i nadále setrvává na svém stanovisku, že opakované podávání insolvenčních návrhů, ať již ze strany dlužníka či jeho dvou věřitelů, jakož i průběh stávajícího insolvenčního řízení, které je procesními návrhy včetně žádosti o odročení jednání protahováno, nasvědčují pochybnostem o vážnosti podávaných insolvenčních návrhů.

Za situace, kdy v exekučním řízení je vše připraveno k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, což ostatně dlužník ani nijak nezpochybňuje, nemůže být vydané předběžné opatření v rozporu se společným zájmem věřitelů, neboť společnému zájmu věřitelů naopak odporuje oddalování zpeněžení majetku dlužníka. Jak správně uvedl soudní exekutor, v přezkoumávané věcí se jedná o elektronickou dražbu, která představuje nejtransparentnější způsob zpeněžování majetku. Tržní nabídka a výsledná cena tak bude velice objektivním ukazatelem jejich reálné prodejní ceny a společný zájem věřitelů tak nemůže utrpět. Navíc exekučním prodejem nemovitostní dojde k minimálnímu zatížení majetkové podstaty, a tudíž nelze přisvědčit odvolací námitce dlužníka, že exekuční prodej nemovitostí je v rozporu se společným zájmem věřitelů. Za nedůvodnou považuje odvolací soud námitku dlužníka, že prodejem nemovitostí prostřednictvím exekutora by rovněž tak mohlo dojít k poškození jeho osoby coby dlužníka. Odvolací soud neshledal žádné relevantní skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že vydaným předběžným opatřením by mělo dojít k poškození zájmů dlužníka. Nedůvodná je i námitka, že výplatou částek získaných na základě realizovaných dražeb dojde k vyplácení některých věřitelů . Vydané předběžné opatření opravňuje soudního exekutora toliko dokončit exekuci prodejem nemovitých věcí s tím, že v rámci exekučního řízení s výtěžkem zpeněžení soudní exekutor nebude žádným způsobem disponovat, ale vydaný výtěžek případného zpeněžení nemovitostí je soudní exekutor povinen vydat insolvenčnímu správci, který teprve až v rámci insolvenčního řízení bude uspokojovat jednotlivé věřitele. Skutečnost, že do insolvenčního řízení se doposud přihlásili pouze tři věřitelé, je z hlediska věcné správnosti napadeného rozhodnutí zcela bez právního významu.

Jelikož odvolateli se nepodařilo prostřednictvím uplatněných odvolacích námitek zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí, postupoval odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a navrhovateli předběžného opatření se však také doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 3. listopadu 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu