3 VSOL 97/2018-B-28
č. j. KSBR 44 INS 22933/2016 3 VSOL 97/2018-B-28

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci

dlužnice: Jana Wasserbauerová, narozená 29. 12. 1971 bytem Jaroslava Heyrovského 856, 674 01 Třebíč adresa pro doručování: Azylový dům Třebíč, Vltavínská 1402, 674 01 Třebíč

o neschválení oddlužení a zastavení insolvenčního řízení

o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2017, č.j. KSBR 44 INS 22933/2016-B-17

takto:

I. Návrhu odvolatelky na přerušení řízení se nevyhovuje.

II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2017, č.j. KSBR 44 INS 22933/2016-B-17 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, neschválil oddlužení dlužnice Jany Wasserbauerové (výrok I.), insolvenční řízení zastavil (výrok II.), určil insolvenční správkyni Mgr. Iloně Chládkové odměnu ve výši 11.797,50 Kč včetně 21 % DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 2.359.50 Kč včetně 21 % DPH (výrok III.), rozhodl, že insolvenční správkyni Mgr. Ing. Iloně Chládkové bude část odměny a hotových výdajů celkem ve výši 13.057 Kč včetně 21 % DPH zaplacena Českou republikou z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Brně (výrok IV.) a insolvenční správkyni Mgr. Ing. Ilonu Chládkovou zprostil funkce (výrok V.). 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 15. 11. 2016 č.j. KSBR 44 INS 22933/2016-A-12 Krajský soud v Brně rozhodl mimo jiné o úpadku dlužnice a povolil dlužnici oddlužení, usnesení nabylo právní moci dne 1. 12. 2016. Ve výroku IX. tohoto

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

usnesení dlužnici uložil, aby platila od právní moci usnesení o úpadku a povolení oddlužení insolvenční správkyni Mgr. Ing. Iloně Chládkové měsíční zálohy na její odměnu ve výši 750 Kč a na její hotové výdaje ve výši 150 Kč, přičemž v případě, je-li insolvenční správkyně plátcem DPH, je dlužnice povinna platit tyto zálohy navýšené o aktuální zákonnou sazbu DPH. Na schůzi věřitelů, která se konala dne 12. 1. 2017, byla projednána zpráva insolvenční správkyně ze dne 28. 12. 2016, z níž vyplynulo, že očekávaná míra uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů je s ohledem na příjmy dlužnice 81,44 %, a soud proto avizoval schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. V době od konání schůze věřitelů dlužnice vystřídala několik zaměstnavatelů, přestala mít pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dostatečný příjem a neplatila insolvenční správkyni zálohu na její odměnu a hotové výdaje. Situaci dlužnice shrnula insolvenční správkyně ve své zprávě ze dne 17. 10. 2017, podle níž dlužnice nesplňuje podmínky pro schválení oddlužení, když jejím jediným příjmem je částečný invalidní důchod ve výši 5.793 Kč, poslední zaměstnání ukončila k 31. 8. 2017 a za celou dobu oddlužení uhradila insolvenční správkyni zálohu na odměnu a hotové výdaje pouze ve výši 1.100 Kč. K výzvě soudu pak dlužnice nedoložila kopii pracovní smlouvy, případně dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, na základě které je aktuálně zaměstnána, ani kopie výplatních lístků či jiné dokumenty dokládající výši všech jejích čistých příjmů za měsíce červen 2017 až září 2017. Soud prvního stupně poté, co citoval ustanovení § 405, odst. 1, odst. 2 a odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), uzavřel, že ta skutečnost, že v době po povolení oddlužení je příjem dlužnice již pro účely oddlužení zcela nedostačující a hodnota plnění, které by obdrželi věřitelé, je nižší než 30 % jejich přihlášených pohledávek, a dále skutečnost, že dlužnice nehradí zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenční správkyně, jsou natolik závažného charakteru, že by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 405 IZ, oddlužení dlužnice neschválil a insolvenční řízení zastavil, když dlužnice nepožádala, aby byl způsobem řešení jejího úpadku konkurs, povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení jí nebyla soudem stanovena a podle údajů uvedených v soupisu majetkové podstaty ze dne 28. 12. 2016, zpracovaného insolvenční správkyní, je zřejmé, že dlužnice disponuje majetkem nepatrné hodnoty (postižitelná část příjmů dlužnice a podíl na nemovitostech v hodnotě cca 2.500 Kč), který nepostačuje k uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů. Dále soud určil odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně. Výši odměny určil podle § 3, písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška ), který stanoví, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře. Za stejné období náleží správkyni podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky i náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč měsíčně. V daném případě vznikl insolvenční správkyni nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za 13 měsíců (od listopadu 2016, kdy bylo povoleno oddlužení, do listopadu 2017, kdy bylo rozhodnuto o neschválení oddlužení) ve výši 14.157 Kč včetně DPH, přičemž část jejího nároku ve výši 1.100 Kč byla uhrazena v průběhu insolvenčního řízení. Soud dále rozhodl o tom, že odměna a hotové výdaje insolvenční správkyně ve výši 13.057 Kč bude podle ustanovení § 38 odst. 2 IZ zaplacena Českou republikou z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Brně. O zproštění insolvenční správkyně funkce rozhodl soud podle ustanovení § 418 odst. 5, věta první, IZ. 3. Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Poukázala na to, že dne 5. 10. 2014 utrpěla dopravní nehodu, která jí způsobila zranění v takovém rozsahu, že je v současné době invalidní

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

a nemůže vykonávat práci, kterou vykonávala před nehodou, a byla schopna dostát svým závazkům. Její invalidní důchod činí 5.900 Kč, z toho na bydlení v azylovém domě zaplatí 4.000 Kč, nadále se léčí a v současné době uplatňuje nárok na odškodnění u společnosti Votum a.s., která ji zastupuje, a kdy podle zákona má nárok na stejnou životní úroveň jako před nehodou, která dosud nedostala . Současně žádala soud o vyčíslení vícenákladů spojených s mým plněním, jako jsou úroky, soudní poplatky, poplatky insolvenčního správce ap. od doby dopravní nehody tj. od 5.10.2014, které budu taktéž po pojišťovně požadovat . Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že nepřihlédl k objektivním skutečnostem , uvedeným v jejím vyjádření ze dne 25. 5. 2017, kdy jasně uvedla prokazatelné důvody její neschopnosti plnit své závazky. Požádala prozatím o přerušení soudního jednání do rozhodnutí soudu o náhradě škody způsobené jí cizí osobou, kterou uplatňuje u pojišťovny Kooperativa prostřednictvím a.k. Votum Brno, Rooseveltova 593. Dále uvedla, že současně podává námitku podjatosti insolvenční správkyně Mgr. Ing. Chládkové Ilony z důvodu ústního napadání a nevybíravému chování vůči její osobě, s tím, že požaduje změnu insolvenčního správce. K odvolání připojila lékařské zprávy, potvrzení Azylového domu Třebíč o úhradě nájemného a trestní příkaz, vydaný Okresním soudem v Třebíči dne 27. 11. 2015 sp. zn. 2 T 172/2015. 4. Odvolací soud předesílá, že s účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení Čl. II., bodu 1. Přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 5. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu České republiky (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. 6. V souladu s těmito přechodnými ustanoveními postupoval odvolací soud podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 při respektování účinků úkonů učiněných v insolvenčním řízení v přezkoumávané věci před tímto datem. 7. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 8. Odvolací soud především nevyhověl návrhu odvolatelky na přerušení řízení (do rozhodnutí soudu o náhradě škody, způsobení jí cizí osobou) již proto, že přerušení insolvenčního řízení není přípustné (srov. ustanovení § 84 odst. 1, věta první před středníkem, IZ).

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

9. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné. 10. Z obsahu spisu se podává, že v přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Brně dne 6. 10. 2016 k návrhu dlužnice, spojenému s návrhem na povolení oddlužení. Dlužnice ve vylíčení rozhodujících skutečností uvedla, že je v úpadku, neboť má vůči čtyřem věřitelům sedm peněžitých závazků (jež v návrhu podrobně popsala označením jejich věřitelů, výší a splatností), které není schopna splácet po dobu delší tří měsíců, závazky představují částku ve výši 218.085 Kč. Podle údajů uvedených v návrhu finanční závazky dlužnice vznikly v době, kdy byla účastníkem dopravní nehody (poškozená), a tudíž nebyla schopna vykonávat pracovní činnost, z toho důvodu se dostala do platební neschopnosti, domnívala se, že tuto finanční situaci zvládne, to se však nestalo. Ke svým osobním poměrům uvedla, že není vdaná, nemá žádné vyživovací povinnosti. Je zaměstnána u zaměstnavatele SHIRIO, s.r.o. s průměrnou hrubou mzdou 9.392 Kč měsíčně, což je nástupní plat a předpokládá, že po uplynutí zkušební doby se její příjem zvýší, další příjem má z invalidního důchodu ve výši 5.793 Kč měsíčně. Na základě údajů uvedených v návrhu a jeho přílohách Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 11. 2016, č.j. KSBR 44 INS 22933/2016-A-12 zjistil úpadek dlužnice (výrok I.), povolil oddlužení dlužnice (výrok II.), s tím, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok III.), insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Ing. Ilonu Chládkovou (výrok IV.) učinil další potřebné výzvy a poučení podle insolvenčního zákona (výroky V., VI., VIII. a X.), nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 12. 1. 2017 (výrok VII.), uložil dlužnici, aby platila od právní moci usnesení o úpadku a povolení oddlužení insolvenční správkyni Mgr. Ing. Iloně Chládkové měsíční zálohy na její odměnu ve výši 750 Kč a na její hotové výdaje ve výši 150 Kč, a v případě, že je insolvenční správkyně plátcem DPH, platila tyto zálohy navýšené o aktuální zákonnou sazbu DPH (výrok IX.), a vyrozuměl o tom, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku (výrok XI.). Usnesení Krajského soudu v Brně o zjištění úpadku dlužnice a povolení oddlužení nabylo právní moci dne 1. 12. 2016. Dne 28. 12. 2016 došla soudu první zpráva insolvenční správkyně o její činnosti a o stavu insolvenčního řízení, v níž správkyně uvedla, že dlužnice je rozvedená, má vyživovací povinnost k dceři, která s ní žije ve společné domácnosti (vyživovací povinnost dlužnice v návrhu neuvedla), dlužnice pobírá invalidní důchod ve výši 5.793 Kč měsíčně, nepodniká a při osobním jednání se správkyní dne 13. 12. 2016 uvedla, že je aktuálně zaměstnána u zaměstnavatele Hotel ATOM s.r.o., se sídlem Velkomeziříčská 45, 674 01 Třebíč, IČO: 25323474, pracovní dobu má sjednánu v délce 30 hodin týdně a mzdu ve výši 60 Kč za hodinu; dlužnice měla doložit správkyni do 23. 12. 2016 fotokopii pracovní smlouvy a výplatní pásky za listopad 2016, ke dni podání zprávy však nedoložila ničeho. K majetku dlužnice správkyně uvedla, že dlužnice vlastní spoluvlastnický podíl id. 4/18 p.č. 109/6 -orná půda o výměře 1 009 m2 v obci Čechtín, k.ú. Čechtín, hodnota tohoto majetku je cca 2.500 Kč, jinak vlastní pouze věci osobní potřeby. Do insolvenčního řízení bylo podáno pět přihlášek pohledávek, celková výše přihlášených nezajištěných pohledávek činí 194.569,91 Kč. Správkyně ve zprávě konstatovala, že vychází-li z tvrzeného příjmu 60 Kč na hodinu a pracovním úvazku 30 hodin týdně, činí předpokládaný hrubý příjem dlužnice 7.200 Kč, s tím, že je-li zohledněn při výpočtu čisté mzdy daňový bonus na jedno dítě, činí čistý příjem dlužnice 7.525 Kč, a po přičtení důchodu ve výši 5.793 Kč tak činí celkový příjem dlužnice 13.318 Kč, měsíční srážka tedy činí 3.730 Kč a po odečtení částky 1.089 Kč činí částka určená pro věřitele 2.641 Kč, to za pět let představuje 156.460 Kč, takže předpokládané uspokojení věřitelů činí 81,44 %. Dne 12. 1. 2017 se konalo přezkumné jednání a schůze věřitelů. Z protokolu o přezkumném jednání vyplývá, že byly

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. přezkoumány všechny přihlášené pohledávky a pohledávky byly zjištěny, na schůzi věřitelů, jež se konala bezprostředně po přezkumném jednání, se nedostavil žádný z věřitelů, a soud prvního stupně konstatoval, že působnost věřitelského orgánu bude vykonávat soud; insolvenční správkyně sdělila, že ve smyslu ustanovení § 403 odst. 1 IZ jí nejsou známy žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí popřípadě odmítnutí návrhu na povolení oddlužení, a soud prvního stupně seznámil přítomnou dlužnici a insolvenční správkyni s tím, že s ohledem na skutečnost, že na schůzi věřitelů není přítomen žádný věřitel, rozhodne o způsobu oddlužení v souladu s ustanovením § 402 odst. 5 IZ insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, o čemž rozhodne samostatným usnesením. Následně usnesením ze dne 5. 4. 2017 č.j. KSBR 44 INS 22933/2016-B-7 uložil soud dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení předložila kopii pracovní smlouvy, případně dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, na základě které je aktuálně zaměstnána, a výplatní pásky nebo jiné listiny prokazující výši jejích příjmů v současném zaměstnání v období od nástupu do zaměstnání do března 2017 s upozorněním, že podle zprávy insolvenční správkyně pobírá příjem od jiného zaměstnavatele, než jak byl označen v insolvenčním návrhu, a to od zaměstnavatele Hotel ATOM s.r.o. Usnesení s výzvou bylo doručeno dlužnici dne 20. 4. 2017, ta však na výzvu soudu nereagovala. Dne 13. 4. 2017 došlo soudu sdělení insolvenční správkyně o tom, že dlužnice neplní své povinnosti, neboť za měsíce leden, únor a březen 2017 neuhradila zálohu na odměnu a hotové výdaje správce, uhrazena byla pouze záloha za měsíc prosinec 2016, přičemž k plnění povinnosti byla dlužnice vyzvána přípisem správkyně ze dne 14. 2. 2017, avšak bez výsledku. Další sdělení zaslala insolvenční správkyně soudu dne 15. 5. 2017, podle tohoto sdělení insolvenční správkyně hovořila s dlužnicí, která ji informovala o tom, že pracovní poměr u zaměstnavatele Hotel ATOM s.r.o. jí byl ukončen ke dni 23. 3. 2017, dlužnice je vedena v evidenci Úřadu práce Třebíč, hmotné zabezpečení nepobírá a jediným jejím příjmem je invalidní důchod ve výši 5.793 Kč. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 5. 2017 č.j. KSBR 44 INS 22933/2016-B-10 opakovaně vyzval dlužnici, aby ve stanovené lhůtě předložila kopii pracovní smlouvy, případně dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, na základě které je aktuálně zaměstnána, a dále výplatní pásky nebo jiné listiny prokazující výši jejích příjmů v současném zaměstnání v období od nástupu do zaměstnání do března 2017, a v téže lhůtě aby soudu sdělila, z jakého důvodu nebyla dosud insolvenční správkyni uhrazena záloha na její náklady za prosinec 2016. Na výzvu soudu reagovala dlužnice podáním ze dne 25. 5. 2017, které soudu došlo dne 29. 5. 2017, v němž dlužnice sdělila, že vše proběhlo tak, že se v říjnu (zřejmě roku 2016) domluvili s panem Ryšavým, že jí pomůže s oddlužením, zaplatila jednorázově 16.000 Kč v hotovosti s tím, že se o vše postará, v lednu proběhl soud , kdy vše bylo schváleno a měla zaplatit odměnu paní Chládkové 1.100 Kč, což uhradila převodem, pan Ryšavý jí však nikdy více neřekl o tom, že by to měla platit pravidelně, mělo jít o jednorázový poplatek, ani paní Chládková jí s tím neseznámila, přičemž když jí koncem února přišla upomínka za leden, volala panu Ryšavému, ten jí řekl, ať se o nic nestará, že si to začnou řešit sami se zaměstnavatelem (Hotel Atom) a začne se to strhávat rovnou ze mzdy, proto to nechala být. Dále uvedla, že ji dne 23. 3. 2017 propustili ze zaměstnání pro nadbytečnost, je vedena na Úřadu práce Třebíč, její zdravotní stav jí nedovoluje najít si novou práci, dlužnice také vysvětlovala svoji situaci, do níž se dostala tím, že ji srazilo auto na přechodu, dostala se do finančních problémů, 15 měsíců byla na neschopence a sama ji předčasně ukončila, aby mohla nastoupit zpět na svou původní profesi, ze zdravotních důvodů jí závodní lékařka nedovolila nastoupit do zaměstnání. Dne 27. 6. 2017 došlo soudu sdělení insolvenční správkyně o tom, že obdržela e-mailem dohodu o provedení práce, z níž vyplývá, že příjem dlužnice by měl činit 3.000 Kč až 5.000 Kč, zástupce zaměstnavatele paní Zahradníková jí telefonicky sdělila, že pokud se dlužnice osvědčí, bude s ní uzavřena pracovní smlouva. K tomuto sdělení připojila

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

insolvenční správkyně dohodu o provedení práce, z níž vyplývá, že tato byla uzavřena dne 14. 6. 2017 mezi zaměstnavatelem Lubomírem Zahradníkem, spol. s.r.o., IČO: 05518598, Luční 980/29, 674 01 Třebíč, a zaměstnancem-dlužnicí, touto dohodou se zaměstnanec zavazuje, že pro zaměstnavatele vykoná práci, která je specifikována jako mimořádná výpomoc dle pokynů zaměstnavatele , předpokládaný rozsah prací činí cca 7 hodin týdně, odměna za vykonané práce byla sjednána ve výši 70 Kč za jednu hodinu, a je splatná 20. kalendářní den v následujícím měsíci, dohoda byla uzavřena na dobu od 14. 6. 2017 do 31. 7. 2017. Dalším usnesením ze dne 27. 9. 2017 č.j. KSBR 44 INS 22933/2016-B-14 uložil soud dlužnici, aby ve stanovené lhůtě předložila kopii pracovní smlouvy, případně dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, na základě které je aktuálně zaměstnána a kopie výplatních pásek či jiné dokumenty dokládající výši všech jejích čistých příjmů za měsíce červen 2017 až září 2017. Na výzvu soudu reagovala dlužnice sdělením, které došlo soudu dne 17. 10. 2017, v němž pouze uvedla, že předkládá lékařské zprávy, vůbec už nespí, dále, že za ni jedná společnost Votum, pan Ing. Staněk a zatím nic nevyřídil . Podle dalších údajů v tomto podání pracovala na HOTELU SOLASTER, paní majitelka ji nechala pracovat od 7.00 do 20.00 do večera, hlady, z vody z kohoutku , pro pracovní úřad jí dala 280 Kč. Kromě lékařských zpráv předložila dlužnice do spisu listinu označenou jako Oznámení o zaslání odškodnění ze dne 6. 10. 2017 adresovanou dlužici, v níž je jí sdělováno Ing. Mojmírem Staňkem, specialistou oddělení škod na zdraví z Centra odškodnění VOTUM a.s., Rooseveltova 598/10, 602 00 Brno, že jí byla zaslána částka 19.369 Kč z titulu vyplacení pojistného plnění za škodu na zdraví pojistitelem Kooperativa pojišťovna a.s., a to v souvislosti s nehodou ze dne 5. 10. 2014, přičemž uvedená částka jí byla zaslána na adresu Dukovanská 834, Třebíč. Dále předložila dohodu o provedení práce, z níž vyplývá, že tato byla uzavřena dne 27. 4. 2017 mezi zaměstnavatelem Bc. Petrou Zahradníkovou, IČO: 04768108, Luční 980/29, 674 01 Třebíč a zaměstnancem-dlužnicí, touto dohodou se zaměstnanec zavázal pro zaměstnavatele vykonávat práce, jež jsou specifikovány jako mimořádná výpomoc dle pokynů zaměstnavatele , předpokládaný rozsah prací je cca 7 hodin týdně, odměna byla sjednána ve výši 70 Kč za jednu hodinu se splatností 20. kalendářní den v následujícím měsíci, dohoda byla uzavřena na dobu od 24. 7. 2017 do 31. 8. 2017. Dne 17. 10. 2017 došlo soudu sdělení insolvenční správkyně z téhož dne, v němž insolvenční správkyně informuje soud o tom, že dne 13. 10. 2017 telefonicky hovořila se zástupcem společnosti Lubomír Zahradník spol. s r.o. a bylo jí sděleno, že dlužnice zde skončila ke dni 31. 8. 2017, téhož dne hovořila telefonicky i s dlužnicí, která jí sdělila, že jiný příjem než částečný invalidní důchod ve výši 5.793 Kč nemá. Podle údaje uvedeného ve zprávě insolvenční správkyně dlužnice ani ostatní povinnosti dle povoleného oddlužení neplní, když za celou dobu uhradila správci pouze 1.100 Kč, a k dotazu pak pouze uvedla, že nemá z čeho platit, což omlouvá svým nepříznivým zdravotním stavem. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením. 11. Podle ustanovení § 404 IZ, o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 3 a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili nebo soud jednání k jejich projednání nenařizoval, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání. Je-li k rozhodnutí o způsobu oddlužení svolána schůze věřitelů, insolvenční soud nerozhodne dříve než po jejím skončení. 12. Podle ustanovení § 405 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze tehdy, jestliže a) návrh na povolení oddlužení nebyl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, b) návrh na povolení oddlužení byl podán

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, nebo c) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a dlužník na jednání s insolvenčním správcem podle § 410 odst. 2 požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle § 108 odst. 2 a 3 (odstavec 2). Nepostupuje-li insolvenční soud podle odstavce 2, insolvenční řízení zastaví; současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Nebyla-li osobě podle § 390a odst. 1 písm. a) dosud vyplacena odměna za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle § 390a odst. 3, insolvenční soud současně uloží dlužníkovi povinnost ji uhradit, byla-li uplatněna podle § 390a odst. 5. Proti rozhodnutí o zastavení řízení mohou podat odvolání dlužník, insolvenční správce a přihlášení věřitelé; právní mocí rozhodnutí se insolvenční řízení končí (odstavec 3). Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zastavení insolvenčního řízení zahájeného na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení podle odstavce 3 (odstavec 4). Rozhodnutí, jímž oddlužení neschválí, doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze dlužník (odstavec 5). 13. Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. 14. Podle ustanovení § 398 IZ, oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Na základě výslovného prohlášení dlužníka lze k návrhu insolvenčního správce provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo její části (odstavec 1). Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu (odstavec 3). 15. Z výše citovaného ustanovení § 405 IZ plyne, že i v případě, kdy insolvenční soud rozhodne (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli) o povolení oddlužení, může následně, vyjdou-li v průběhu insolvenčního řízení najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 395 IZ), rozhodnout o neschválení oddlužení. 16. Dospěje-li tedy soud po vydání rozhodnutí o povolení oddlužení z podnětu přihlášených věřitelů, insolvenčního správce nebo z vlastní činnosti k poznatku, že je dána některá ze zákonných překážek, jež povolení oddlužení brání, oddlužení neschválí (§ 405 odst. 1 IZ). 17. Ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 IZ představuje základní podmínku oddlužení vedle požadavku dlužníkova poctivého záměru (§ 395 odst. 1 písm. a/) podmínka minimální 30% míry uspokojení pohledávek dlužníkových nezajištěných věřitelů (§ 395 odst. 1, písm. b/).

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

18. K závěrům soudu prvního stupně odvolací soud doplňuje, že nelze provést oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty, neboť podle údajů uvedených ve zprávě insolvenční správkyně vlastní dlužnice pouze spoluvlastnický podíl-podíl id. 4/18 nemovitosti, pozemku v k. ú. Čechtín, jehož hodnota však představuje pouze cca 2.500 Kč, žádný jiný hodnotnější majetek dlužnice nevlastní. 19. Je třeba uvést, že při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ustanovením § 398 odst. 3, věty první IZ, a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek stanovený v § 395 odst. 1, písm. b) IZ, musí vycházet z výše splátek odpovídající částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (dle § 279 o.s.ř. z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky, a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srážejí dvě třetiny, třetí třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici). 20. Z hlediska skutkového stavu není sporu o tom, že došlo k ukončení pracovního poměru dlužnice u zaměstnavatele SHIRIO, s.r.o., IČO: 28316118, to je u toho zaměstnavatele, jehož dlužnice uváděla ve svém návrhu na povolení oddlužení v souvislosti s tvrzením o dostatečné výši měsíčního příjmu (tento uváděla částkou 9.392 Kč hrubého). Dalším zaměstnavatelem dlužnice byl zaměstnavatel Hotel ATOM s.r.o., IČO: 25323474, avšak i u tohoto zaměstnavatele došlo k ukončení pracovního poměru (dne 23. 3. 2017), od této doby pak dlužnice pracovala pouze na základě dohody o provedení práce-dohody ze dne 14. 6. 2017 uzavřené se zaměstnavatelem Lubomírem Zahradníkem spol. s r.o. na dobu do 31. 7. 2017, a dohody ze dne 24. 7. 2017 uzavřené se zaměstnavatelem Bc. Petrou Zahradníkovou na dobu do 31. 8. 2017. V současné době je dlužnice bez zaměstnání, jak ostatně vyplývá i z jejího odvolání, a jejím jediným příjmem je částečný invalidní důchod ve výši 5.793 Kč, z něhož však-podle pravidel shora vyložených- nelze srážet pro účely oddlužení ničeho. 21. Námitka odvolatelky, podle níž nepřihlédl soud prvního stupně ke všem objektivním skutečnostem, uváděným v průběhu insolvenčního řízení (v podání ze dne 25. 5. 2017), neobstojí. 22. Argumentuje-li odvolatelka dopravní nehodou, při které utrpěla úraz, v jehož důsledku má zdravotní problémy, nutno zdůraznit, že k této události došlo již dne 5. 10. 2014, to je dva roky před zahájením insolvenčního řízení, a tuto okolnost-jako okolnost, v jejímž důsledku jí vznikly závazky, které nebyla schopna plnit-odvolatelka uvádí ve svém insolvenčním návrhu. Soud prvního stupně pak povolil odvolatelce oddlužení, neboť v době podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení měla příjem v takové výši, že bylo možno předpokládat, že hodnota plnění, kterého z tohoto příjmu její nezajištění věřitelé obdrží, nebude nižší než 30 % jejich pohledávek-kromě částečného invalidního důchodu měla odvolatelka i příjem z pracovního poměru. Nicméně tato situace se v době po povolení oddlužení změnila, a odvolatelka je od 23. 3. 2017 dosud (s výjimkou měsíců července a srpna 2017) bez zaměstnání, tedy nejedná se rozhodně o dočasnou záležitost. Důvody, které brání odvolatelce v pracovní činnosti, jsou přitom v této fázi insolvenčního řízení bez významu, a odvolací soud se proto námitkami odvolatelky, že s ohledem na nepříznivý zdravotní stav nemůže vykonávat práci, kterou vykonávala před nehodou, nezabýval, a nezabýval se ani listinami-lékařskými zprávami- k odvolání připojenými. 23. Požadavek minimální 30% míry uspokojení pohledávek dlužníkových nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení (spolu s požadavkem dlužníkova poctivého záměru) představuje-jak shora vyloženo-základní podmínku oddlužení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

24. Absentuje-li tato podmínka, o čemž v přezkoumávané věci není pochybnosti, soud prvního stupně správně podle ustanovení § 405 odst. 1 oddlužení dlužnice neschválil. 25. Z listiny, připojené k insolvenčnímu návrhu (seznamu majetku) a ze zprávy insolvenční správkyně ze dne 28. 12. 2016 vyplývá, že dlužnice vlastní pouze podíl (id. 4/18) na nemovitosti v k.ú. Čechtín, hodnota tohoto majetku však představuje pouze 2.500 Kč, žádný jiný nemovitý či hodnotnější movitý majetek dlužnice nevlastní. Majetek dlužnice je tudíž pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když insolvenční řízení podle ustanovení § 405 odst. 3 IZ zastavil a současně insolvenční správkyni přiznal odměnu podle ustanovení § 3, písm. b) vyhlášky a náhradu hotových výdajů podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky včetně náhrady za daň z přidané hodnoty (správkyně doložila rozhodnutí příslušného finančního úřadu o registraci k dani z přidané hodnoty)-odměnu ve výši 11.797,50 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 2.359,50 Kč za dobu 13 měsíců (to je od listopadu 2016, kdy bylo povoleno oddlužení dlužnice, do listopadu 2017, kdy soud vydal odvoláním napadené usnesení), rozhodl, že část odměny a hotových výdajů celkem ve výši 13.057 Kč bude v souladu s ustanovením § 38 odst. 2, věta první před středníkem IZ zaplacena Českou republikou z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Brně (dlužnice za dobu od povolení oddlužení uhradila částku pouze ve výši 1.100 Kč), a zprostil insolvenční správkyni funkce. 26. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení:

Proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž nevyhověl návrhu dlužnice na přerušení řízení, není dovolání přípustné.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 26. února 2018

JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.