3 VSOL 962/2015-A-35
KSBR 45 INS 12879/2015 3 VSOL 962/2015-A-35

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka AMA 22 s.r.o., se sídlem Brno, Divadelní 603/3, PSČ: 602 00, identifikační číslo osoby: 03569047, o insolvenčním návrhu věřitelek a) Květy anonymizovano , anonymizovano , bytem Prostějov, T.G. Masaryka 14, PSČ: 796 01, adresa pro doručování: Prostějov-Držovice, Jaroslava Haška 7, PSČ: 796 01, b) Libuše anonymizovano , anonymizovano , bytem Prostějov, V. Špály 4063/16, PSČ: 796 04, c) Ludmily anonymizovano , anonymizovano , bytem Vřesovice, Výšovice 151, PSČ: 798 09, d) Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Kralice n/H, Biskupice 56, e) Šárky anonymizovano , anonymizovano , bytem Prostějov, Antonína Slavíčka 3938/7, PSČ: 796 04, f) Michaely anonymizovano , anonymizovano , bytem Prostějov, Janáčkova 8, PSČ: 796 01, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.7.2015, č.j. KSBR 45 INS 12879/2015-A-14,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs s tím, že ten bude projednáván jako nepatrný (výroky I., II. a V.). Dále ustanovil insolvenčním správcem dlužníka Mgr. Vladimíra Turoně (výrok IV.), ve výrocích III., VI. až XI. rozhodl podle ustanovení § 136 odst. 1, písm. c) až g) insolvenčního zákona, ve výrocích XII. a XIII. uložil povinnost insolvenčnímu správci, ve výroku XIV. rozhodl, že jeho rozhodnutí budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku, a ve výroku XV. uložil věřitelkám poplatkovou povinnost.

V odůvodnění usnesení soud rekapituloval obsah insolvenčního návrhu věřitelek, zejména tvrzení o důvodu vzniku a výši jejich pohledávek, a konstatoval, že dlužník se k výzvě soudu k podanému insolvenčnímu návrhu nevyjádřil. Proto rozhodl ve smyslu ustanovení § 133 odst. 1, písm. a) insolvenčního zákona bez nařízení jednání, skutečnosti tvrzené v insolvenčním návrhu o důvodech úpadku dlužníka vzal za nesporné a uzavřel, že věřitelky osvědčily své splatné pohledávky za dlužníkem. Proto se soud již nezabýval existencí pohledávek dalších označených věřitelů (Ing. Svatopluka Coufala a pana Ordelta) a uzavřel, že dlužník má více věřitelů, vůči nimž neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, a proto je v úpadku ve formě platební neschopnosti. Ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 insolvenčního zákona spojil s rozhodnutím o úpadku dlužníka rozhodnutí o prohlášení nepatrného konkursu na jeho majetek.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání (doručené dne 17.8.2015), které podle jeho obsahu směřoval do výroku I. o zjištění úpadku. V odvolání namítl, že jeho úpadek není osvědčen, neboť je schopen uhradit splatné závazky vůči věřitelkám, které má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o insolvenčním návrhu za osvědčené, přičemž své tvrzení doloží ve lhůtě do 15 dnů . Zároveň s tím doloží doklady o úhradě všech závazků uvedených v insolvenčním návrhu ve lhůtě 15 dnů od doručení odvolání. Podle názoru dlužníka věřitelé, kteří svou pohledávku za dlužníkem mohou bez obtíží vydobýt v exekuci či výkonu rozhodnutí, nemohou být s insolvenčním návrhem úspěšní, přičemž žádná z věřitelek se nepokusila o vymožení své pohledávky ve výkonu rozhodnutí či v exekučním řízení a uplatnění pohledávek v insolvenčním řízení byl první úkon k jejímu vymožení.

Věřitelky se k odvolání dlužníka nevyjádřily.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále též jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I., v tomto rozsahu přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212,

§ 212a odst. 5 o.s.ř.), doplnil dokazování a po té dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že řízení bylo zahájeno dne 19.5.2015 insolvenčním návrhem věřitelek, z nichž každá tvrdila svou splatnou peněžitou pohledávku za dlužníkem z titulu neproplacené mzdy a své tvrzení dokládala pracovní smlouvou a mzdovým výměrem. Jako další věřitelé dlužníka jsou v návrhu označeni Ing. Svatopluk Coufal s pohledávkou 200.000 Kč, kterou věřitelky dokládaly kopií směnky, a dále pan Ordelt s pohledávkou ve výši 140.000 Kč z titulu neuhrazeného nájemného za období od ledna do dubna 2015 za pronájem nebytových prostor. Soud prvního stupně usnesením ze dne 22.5.2015, č.j. KSBR 45 INS 12879/2015-A-4, doručeným dne 1.6.2015, uložil dlužníku povinnost předložit seznamy dle ustanovení § 104 odst. 1, písm. a), b) a c) IZ, dlužník uloženou povinnost nesplnil.

Odvolací soud o věci jednal dne 27.10.2015 bez účasti dlužníka, který se k jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavil, ač řádně předvolán. U jednání provedl důkazy věřitelkami d), e) a f) předloženými listinami a zjistil: -Z pracovní smlouvy uzavřené dne 19.1.2015 mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a věřitelkou d) Kateřinou anonymizovano jako zaměstnankyní, že věřitelka se zavázala vykonávat pro dlužníka práci vedoucí směny s místem výkonu práce Prostějov, dnem nástupu k výkonu práce 19.1.2015 a s tím, že pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Podle mzdového výměru ze dne 19.1.2015 byla věřitelce přiznána měsíční mzda ve výši 16.000 Kč hrubého plus prémie až do výše 5.000 Kč, která je splatná jednorázově vždy k 20. dni následujícího měsíce. -Z pracovní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a věřitelkou f) Michaelou anonymizovano jako zaměstnankyní dne 17.12.2014, že věřitelka se zavázala vykonávat pro dlužníka práci prodavačky s místem výkonu práce Prostějov, sjednaným dnem nástupu k výkonu práce 17.12.2014 a s tím, že pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou. Podle mzdového výměru ze dne 17.12.2014 jí byla přiznána měsíční mzda ve výši 12.000 Kč hrubého plus prémie až do výše 5.000 Kč s tím, že mzda je splatná jednorázově vždy k 20. dni následujícího měsíce. -Z pracovní smlouvy sjednané mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a věřitelkou e) Šárkou anonymizovano jako zaměstnankyní dne 17.12.2014, že věřitelka se zavázala pro dlužníka vykonávat práci prodavačky s místem výkonu práce Prostějov, sjednaným dnem nástupu k výkonu práce 17.12.2014 a s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dle mzdového výměru ze dne 17.12.2014 jí byla přiznána měsíční mzda ve výši 12.000 Kč hrubého plus prémie až do výše 5.000 Kč s tím, že mzda je splatná k 20. dni následujícího měsíce.

Z obsahu insolvenčního spisu, a to zprávy insolvenčního správce ze dne 4.9.2015, vyplývá, že do majetkové podstaty dlužníka byly sepsány movité věci v odhadované hodnotě 5.500 Kč.

Podle ustanovení § 3 odst. 1, 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Na základě shora uvedených zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že mezi dlužníkem a věřitelkami d), e) a f) vznikl pracovněprávní vztah, na jehož základě byl dlužník povinen platit věřitelkám mzdu za vykonanou práci, a to do 20. dne následujícího měsíce. Při posuzování, zda je dlužník v úpadku pro platební neschopnost, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vyšel z tvrzení v návrhu o existenci a výši mzdových nároků věřitelek, kterým dlužník nejen neodporoval, ale fakticky je v průběhu odvolacího řízení potvrdil prohlášením, že (všechny) své závazky uhradí ve lhůtě 15 dnů od doručení odvolání (to je ode dne 17.8.2015), což soudu doloží. Proto po skutkové stránce odvolací soud uzavírá, že ke dni 30.7.2015, kdy rozhodl soud prvního stupně, měla věřitelka d) Kateřina anonymizovano za dlužníkem pohledávku na mzdě za období od 19.1.2015 do 5.3.2015 ve výši 24.520 Kč, která byla splatná nejpozději dne 20.4.2015, věřitelka e) Šárka anonymizovano měla za dlužníkem pohledávku na mzdě za období od 1.1.2015 do 5.3.2015 ve výši 25.745 Kč, splatnou nejpozději dne 20.4.2015 a věřitelka f) Michaela anonymizovano měla pohledávku z titulu mzdy za období od 1.1.2015 do 14.3.2015 ve výši celkem 29.419 Kč splatnou nejpozději dne 20.4.2015.

Po právní stránce odvolací soud uzavírá, že dlužník měl ke dni rozhodování soudu prvního stupně více věřitelů (minimálně tři), vůči nimž měl peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (ty byly splatné nejpozději ke dni 20.4.2015, kdy byl stanoven termín výplaty mzdy za měsíc březen 2015) a tyto své závazky není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Dlužník je proto v úpadku pro platební neschopnost dle ustanovení § 3 odst. 1, odst. 2, písm. b) IZ. Domněnka platební neschopnosti dlužníka rovněž plyne z toho, že dlužník nesplnil soudem uloženou povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1 IZ (ust. § 3 odst. 2, písm. d/ IZ). Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospívá k závěru, že v řízení byl osvědčen úpadek dlužníka pro platební neschopnost.

K tvrzení dlužníka v odvolání, že závazky budou uhrazeny ve lhůtě 15. dnů od doručení odvolání soudu , odvolací soud uvádí, že taková úhrada by na závěru o úpadku dlužníka nic nezměnila, neboť při přezkumu napadeného usnesení by k ní odvolací soud nemohl přihlížet (ust. § 141 odst. 1, věta třetí IZ). Ostatně dlužník své tvrzení nedoložil, naopak z vyjádření věřitelek a) až d) a f) u jednání odvolacího soudu vyplývá, že své závazky vůči nim dlužník nesplnil.

Stejně tak dlužník v odvolacím řízení nedoložil nic o tom, že je schopen tyto své závazky plnit a že je neplní proto, že je plnit odmítá. Jak plyne ze zprávy insolvenčního správce ze dne 4.9.2015, do soupisu majetkové podstaty byl k uvedenému dni zapsán majetek v hodnotě cca 5.500 Kč, přitom celková výše pohledávek věřitelek činí 117.398,40 Kč, z čehož pohledávky věřitelek d), e) a f) představují 79.684 Kč. S přihlédnutím k těmto skutečnostem odvolací soud hodnotí námitku dlužníka o své schopnosti plnit závazky jako účelovou. Právně nevýznamná je z tohoto důvodu i odvolací námitka dlužníka o možnosti vymožení pohledávek věřitelek ve výkonu rozhodnutí či exekuci.

Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů přezkoumávané usnesení soudu prvního stupně ve výroku I., kterým byl zjištěn úpadek dlužníka, podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se doručuje prostřednictvím insolvenčního rejstříku, dlužníku, věřitelkám a insolvenčnímu správci se však doručuje také zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního způsobu doručení.

Olomouc 27. října 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu