3 VSOL 96/2012-A-12
KSOS 8 INS 21611/2011 3 VSOL 96/2012-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Radky anonymizovano , anonymizovano , bytem Hovězí 164, PSČ 756 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.1.2012, č.j. KSOS 8 INS 21611/2011-A-5

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 103, § 104 insolvenčního zákona a uvedl, že dlužnice k insolvenčnímu návrhu nedoložila seznam závazků a proto byla vyzvána usnesením ze dne 1.12.2011, č.j. KSOS 8 INS 21611/2011-A-3, dle ustanovení § 128 odst. 2 insolvenčního zákona k doplnění insolvenčního návrhu ve lhůtě sedmi dnů se současným poučením o tom, jak má být insolvenční návrh doplněn a o následcích pro případ, že návrh řádně doplněn nebude, tj. o odmítnutí insolvenčního návrhu. Soud prvního stupně vyšel ze závěru, že dlužnice na tuto výzvu reagovala pouze částečně, neboť ani v následném podání nedoložila soudu požadovaný seznam závazků se zákonem stanovenými náležitostmi. Soud prvního stupně proto postupoval dle ustanovení § 128 odst. 2 IZ a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice včasné odvolání, jímž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dlužnice namítala, že jí soud prvního stupně nedal prostor k odstranění nedostatků insolvenčního návrhu a nepostupoval dle ustanovení § 128 odst. 2 insolvenčního zákona, tedy nevyzval dlužnici, aby v soudem stanovené lhůtě insolvenční návrh doplnila tak, aby splňoval všechny náležitosti stanovené zákonem a bez dalšího její návrh odmítl. Dlužnice argumentovala tím, že stejným způsobem měl soud prvního stupně postupovat ohledně jejího návrhu na povolení oddlužení, který byl spojen s insolvenčním návrhem. Tedy podle názoru dlužnice měl soud postupovat dle ustanovení § 393 odst. 1, 2 insolvenčního zákona a vyzvat ji k doplnění návrhu na povolení oddlužení.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 23.11.2011 se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení formou oddlužení s odůvodněním, že je v úpadku, neboť má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit. Dlužnice na odůvodnění svého návrhu uvedla, že její neschopnost plnit závazky zapříčinilo podstatné zhoršení její finanční a sociální situace. Dlužnice uvedla, že je samoživitelkou s jedním nezletilým dítětem a je dlouhodobě vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce ve Vsetíně. Dlužnice v návrhu příkladmo uvedla dva svoje věřitele se závazky déle než 30 dnů po splatnosti. Jednak společnost Home Credit a.s., se sídlem Brno, Moravské náměstí 249/8 s tím, že tomuto věřiteli dluží od 26.10.2010 částku 18.235,68 Kč a tato částka je exekučně vymáhána. Dále uvedla jako svého věřitele společnost REALBOHEMIA, a.s., se sídlem Praha 5, Ostrovského 253/3, u tohoto věřitele uvedla závazek ve výši 9.256,36 Kč s tím, že je s úhradou tohoto závazku v prodlení od 10.1.2006 a že je tento závazek včetně příslušenství exekučně vymáhán. V návrhu dlužnice dále uvedla, že nevlastní žádný nemovitý ani movitý majetek (vyjma věci běžné denní potřeby) a že nemá žádné pohledávky ani žádné zaměstnance. K návrhu dlužnice nepřipojila seznam majetku, závazků ani zaměstnanců. Soud prvního stupně vyzval dlužnici usnesením ze dne 1.12.2011, č.j. KSOS 8 INS 21611/2011-A-3, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení doplnila svůj insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, aby k němu připojila seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců, přičemž soud prvního stupně dlužnici podrobně poučil o tom, jaké obsahové náležitosti mají tyto seznamy mít a dlužnice byla současně poučena, že nepředloží-li v určené lhůtě uvedené přílohy, soud insolvenční návrh odmítne. Ve vztahu k seznamu závazků byla dlužnice poučena, že v seznamu musí označit všechny osoby, o kterých je jí známo, že vůči ní mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči ní pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, že musí výslovně uvést, jsou-li věřitelé dlužnici osobami blízkými a musí závazky uvést v aktuální výši včetně úroků, úroků z prodlení a smluvních pokut. Dlužnice byla dále poučena, že seznam musí být opatřen prohlášením, že je správný a úplný a musí být dlužnicí podepsán. Výzva byla dlužnici doručena dne 5.12.2011 vhozením do domovní schránky. Na tuto výzvu dlužnice reagovala podáním doručeným soudu prvního stupně dne 13.12.2011 tak, že uvedla, že vyjma věcí osobní potřeby nemá žádný movitý a nemovitý majetek ani žádné pohledávky, dále uvedla, že nemá žádné zaměstnance, že není podnikatelem a že její závazky nepocházejí z podnikatelské činnosti a prohlásila, že tyto skutečnosti jsou správné a úplné a doplnění návrhu podepsala. Seznam závazků dlužnice ani k tomuto doplnění návrhu nepřipojila.

Podle ustanovení § 103 odst. 3 věty druhé IZ, insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.

Podle ustanovení § 104 odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 4 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké, nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že dlužnice přes výzvu soudu prvního stupně učiněnou v souladu s ustanovením § 128 odst. 2 IZ usnesením ze dne 1.12.2011, č.j. KSOS 8 INS 21611/2011-A-3, v soudem určené lhůtě nepřipojila k insolvenčnímu návrhu řádnou povinnou přílohu, a to seznam závazků, ačkoliv byla soudem prvního stupně o náležitostech tohoto seznamu řádně poučena. Dlužnice insolvenční návrh podala bez povinných příloh (bez seznamu majetku, seznamu závazků a seznamu zaměstnanců-ustanovení § 103 odst. 3 věta druhá, § 104 odst. 1 IZ). Soud prvního stupně tudíž postupoval správně v souladu s ustanovením § 128 odst. 2 IZ a shora citovaným usnesením vyzval dlužnici k doplnění insolvenčního návrhu o tyto povinné přílohy s podrobným poučením o tom, jak má být návrh doplněn a o následcích nesplnění této výzvy soudu. Na tuto výzvu soudu prvního stupně však dlužnice reagovala neúplně, když insolvenční návrh doplnila pouze o seznam majetku a seznam zaměstnanců, seznam závazků však přes tuto výzvu soudu prvního stupně nepředložila. Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, pokud insolvenční návrh dle ustanovení § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Je nedůvodná odvolací námitka dlužnice, že nebyla soudem prvního stupně k odstranění nedostatku insolvenčního návrhu řádně vyzvána. Jak již bylo konstatováno shora, soud prvního stupně řádně vyzval dlužnici usnesením ze dne 1.12.2011, č.j. KSOS 8 INS 21611/2011-A-3, v souladu s ustanovením § 128 odst. 2 insolvenčního zákona k doplnění insolvenčního návrhu o povinné přílohy s podrobným poučením o tom, o jaké povinné přílohy má dlužnice insolvenční návrh doplnit včetně podrobného poučení o náležitosti povinné přílohy-seznamu závazků a o následcích pro případ, že návrh nebude v určené lhůtě doplněn. Tato výzva byla dlužnici řádně doručena na doručovací adresu uvedenou v návrhu (Hovězí 164, PSČ: 756 01) dne 5.12.2011 v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 o. s. ř., což vyplývá rovněž z reakce dlužnice na tuto výzvu, která byla doručena ve formě doplnění insolvenčního návrhu soudu prvního stupně dne 13.12.2011. Nebylo povinností soudu prvního stupně, nedoplnila-li dlužnice na výzvu soudu prvního stupně insolvenční návrh zcela, vyzývat ji k odstranění nedostatku insolvenčního návrhu opakovaně. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání řádného insolvenčního návrhu. Insolvenční soud se proto musí nejdříve vypořádat s otázkou, zda insolvenční návrh splňuje podmínky stanovené v ustanovení § 103 IZ a zda jsou k němu připojeny zákonem předepsané přílohy dle ustanovení § 104 IZ. Není-li tomu tak, není důvodu vyzývat k doplnění návrhu na povolení oddlužení.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 12. března 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu