3 VSOL 950/2012-B-18
KSOS 36 INS 1724/2012 3 VSOL 950/2012-B-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Jarmily Pospíšilové, nar. 13.5.1966, bytem v Mohelnici, Zámecká 6136, PSČ 789 85, o odvolání insolvenční správkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.11.2012 č.j. KSOS 36 INS 1724/2012-B-12

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že insolvenční správkyni Mgr. Kateřině Širhalové LL.M., se sídlem v Olomouci, Palackého 641/11, PSČ 772 00, se pořádková pokuta ve výši 5.000 Kč n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil insolvenční správkyni Mgr. Kateřině Širhalové LL.M. pořádkovou pokutu ve výši 5.000 Kč (výrok I.) a dále rozhodl, že insolvenční správkyně Mgr. Kateřina Širhalová LL.M. je povinna částku 5.000 Kč zaplatit na účet soudu prvního stupně specifikovaný ve výroku rozhodnutí do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 27.2.2012 č.j. KSBR 31 INS 766/2010-A-7 rozhodl o úpadku dlužnice a o jejím oddlužení a ustanovil insolvenční správkyni Mgr. Kateřinu Širhalovou LL.M. Dne 28.6.2012 se konalo přezkumné jednání, na kterém správkyně popřela přihlášené pohledávky věřitelů P1, P2 a P3. Insolvenční soud se zabýval otázkou činnosti insolvenční správkyně následující po provedeném přezkumu a z předložených kopií incidenčních výzev s doručenkou předložených k přihláškám pohledávek zjistil, že všichni věřitelé, jejichž pohledávky byly popřeny, byly vyzváni k podáni incidenčních žalob výzvami z 12.10.2012, které jim byly doručeny 15.10.2012, resp. 18.10.2012. Soud uvedl, že insolvenční zákon sám lhůtu k provedení úkonu-informování věřitele s nevykonatelnou pohledávkou o popření jeho pohledávky a možnosti podání incidenční žaloby nestanoví, je třeba proto vycházet z dikce ustanovení § 36 odst. 1 věty první insolvenčního zákona, jenž stanoví správci povinnost při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí. Podle toho je správce proto povinen postupovat při zasílání incidenčních výzev neprodleně, tedy bez zbytečných průtahů. Při přezkumném jednání konaném 28.6.2012 bylo insolvenčnímu správci uloženo, aby výzva věřitelům s popřenou pohledávkou k podání incidenční žaloby byla zaslána ve lhůtě sedmi dnů ode dne konání přezkumného jednání s tím, že kopie doručenek potvrzující převzetí incidenční výzvy pak měly být insolvenčnímu soudu předloženy k přihlášce pohledávky ve lhůtě sedmi dnů ode dne vrácení doručenky spolu s kopií incidenční výzvy. Insolvenční správkyně však informovala věřitele o popření jejich pohledávek, jakož i o možném podání incidenční žaloby, téměř čtyři měsíce poté, co provedla přezkum. Insolvenční správkyně nesplnila povinnost, která jí byla uložena v insolvenčním řízení insolvenčním soudem, protože vyzvala k podání incidenčních žalob věřitele se značnými průtahy, čímž tyto průtahy dopadají i na celé incidenční řízení. Soud proto postupoval podle ustanovení § 81 odst. 2 insolvenčního zákona a stanovil insolvenční správkyni pořádkovou pokutu ve výši 5.000 Kč, která byla určena při její dolní hranici, protože se jedná o první pořádkové opatření, které bylo v této souvislosti přijato a její výše je přiměřená k míře zaviněného a vědomého porušení povinností uložených insolvenčním soudem.

Proti tomuto usnesení podala insolvenční správkyně včasné odvolání, ve kterém uvedla, že k odeslání vyrozumění o popření pohledávek skutečně došlo se zpožděním, a to z důvodu administrativního nedopatření na straně její kanceláře. Tvrdí, že schůze věřitelů byla odročena za účelem projednání společného oddlužení manželů, která se následně konala 23.8.2012, čímž byl spis zařazen k přípravě na soudní jednání aniž by došlo k odeslání předmětných vyrozumění. Vzhledem k časovému odstupu jednotlivých jednání pak měla omylem za to, že k odeslání vyrozumění o popření již došlo dříve. Jakmile tento omyl zjistila, spojila se s příslušnou pracovnicí kanceláře soudce s omluvou a vysvětlením, proč dosud nebyla vyrozumění odeslána s tím, že je ihned odešle a kopie s dodejkami zašle soudu po jejich obdržení. Takový postup byl pověřenou pracovnicí soudce odsouhlasen. Vyrozumění odeslala a jejich kopie i s kopiemi doručenek odeslala insolvenčnímu soudu dne 22.10.2012. Považuje následné uložení pořádkové pokuty ve výši 5.000 Kč za velmi překvapivé, argumentuje tím, že pokuta jí byla udělena usnesením až 13.11.2012, tedy téměř měsíc po zjednání nápravy. Poukazuje na to, že z její strany se jednalo o první takové pochybení, a proto má za to, že uložení pořádkové pokuty, ke kterému soud přistoupil je nepřiměřené. Domnívá se, že pokud jí chtěl soud za zcela neúmyslné a ojedinělé nedopatření nějakým způsobem pokárat, byla na místě případná výtka. Tvrdí, že nelze ani odhlédnout od toho, že odeslání vyrozumění o popření pohledávek se zpožděním je méně významným porušením povinností, když toto má vliv toliko na běh lhůty pro podání žaloby o určení pohledávky a nebrání dalšímu postupu v řízení o oddlužení, které trvá až pět let. Z těchto důvodu proto žádá odvolací soud o zrušení uložené pořádkové pokuty s tím, že pokud ke zrušení nedojde, navrhuje odvolacímu soudu, aby rozhodl o tom, že napadené usnesení se mění tak, že se jí uděluje výtka.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 §, 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání insolvenční správkyně je důvodné.

V přezkoumávané věci z obsahu spisu vyplývá, že u přezkumného jednání, konaného dne 28.6.2012, kterého se insolvenční správkyně účastnila prostřednictvím svého zástupce, bylo insolvenční správkyní uloženo, aby ve lhůtě sedmi dnů vyzvala věřitele, jejichž pohledávky byly popřeny, k podání incidenční žaloby a aby pak ve lhůtě sedmi dnů zaslala insolvenčnímu soudu kopie výzev s doručenkami o doručení těchto výzev jednotlivým věřitelům. Následná schůze věřitelů pak byla odročena za účelem případného spojení insolvenčního řízení dlužnice s insolvenčním řízením jejího manžela. Insolvenční správkyně kopie incidenčních výzev s doručenkami, jež byly zaslány jednotlivým věřitelům, zaslala insolvenčnímu soudu se zpožděním, z kopií doručenek vyplývá, že všichni tři věřitelé byli vyzváni k podání incidenčních žalob výzvami z 12.10.2012.

Podle ustanovení 81 odst. 2 IZ, insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000 Kč.

Nutno zdůraznit, že pořádková pokuta je krajním opatřením a lze ji uložit jen tam, kde domluva nebo jiné mírnější prostředky nevedly k nápravě. Smyslem uložení pořádkové pokuty je výchovně působit na toho, jemuž je ukládána, tak, aby se jednání, které jí bylo sankcionováno, v budoucnu neopakovalo.

Odvolací soud dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro uložení pořádkové pokuty insolvenční správkyni. Není pochyb o tom, že insolvenční správkyně nesplnila povinnost, která jí byla uložena na přezkumném jednání konaném dne 28.6.2012, tj. vyzvat věřitele, jejichž pohledávka byla popřena, ve lhůtě sedmi dnů k podání incidenční žaloby a ve lhůtě sedmi dnů pak informovat insolvenční soud o tom, že výzvy byly učiněny a zaslat insolvenčnímu soudu příslušné kopie výzev i s doručenkami. Insolvenční správkyně své pochybení přiznala, uvedla, že se tak stalo neúmyslně chybou její kanceláře, přičemž ihned poté, co zjistila své pochybení, o tom informovala příslušnou pracovnici insolvenčního soudu a neprodleně zjednala nápravu, když příslušným věřitelům zaslala výzvy k podání incidenčních žalob a kopie doručenek i s kopiemi výzev pak zaslala insolvenčnímu soudu.

Odvolací soud při přezkumu napadeného rozhodnutí vzal do úvahy, že ze strany insolvenční správkyně se jednalo o zcela ojedinělé pochybení, když jinak, jak vyplývá z obsahu spisu insolvenční správkyně od okamžiku ustavení do funkce při výkonu své funkce postupuje svědomitě a s odbornou péčí, tak jak ji ukládá zákon v ustanovení § 36 odst. 1 věty první IZ. Odvolací soud dále přihlédl k tomu, že vytýkané pochybení insolvenční správkyně nemělo významný vliv na další postup v insolvenčním řízení, a že insolvenční správkyně zjednala nápravu sama bez urgence ze strany soudu, a to ihned poté, co zjistila, že opomněla věřitele vyzvat k podání incidenčních žalob. Nadto nelze přehlédnout také to, že insolvenční soud přistoupil k pořádkovému opatření až poté, co insolvenční správkyně zjednala nápravu, bez toho, že by před udělením pořádkové pokuty toto konkrétní pochybení insolvenční správkyni jakkoliv vytknul či nějakým jiným způsobem na její pochybení reagoval. S přihlédnutím ke všem okolnostem přezkoumávané věci má odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, za to, že uložení pořádkové pokuty v tomto konkrétním případě je nepřiměřené ojedinělému pochybení insolvenční správkyně, a proto ve smyslu ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že napadené usnesení změnil a insolvenční správkyni pořádkovou pokutu neuložil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenční správkyni a věřitelskému orgánu se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 19.prosince 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu