3 VSOL 944/2017-B-42
KSBR 27 INS 21430/2011 3 VSOL 944/2017-B-42

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužníka Františka anonymizovano , anonymizovano , bytem Žabčice, Kopeček 62, PSČ: 664 63, o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31.5.2017, č.j. KSBR 27 INS 21430/2011-B-33,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zr u š u j e a věc se vr a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením, vydaným vyšší soudní úřednicí Krajského soudu v Brně Bc. Evou Recovou, soud prvního stupně udělil souhlas insolvenčnímu správci dlužníka Ing. Vladimíru Neznalovi, se sídlem Valašská 7, 625 00 Brno, k vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku věřiteli Raiffeisenbank a. s., identifikační číslo osoby: 492 40 901, se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, ve výši 171 050,43 Kč (výrok I.) a povolil insolvenčnímu správci Ing. Vladimíru Neznalovi čerpání zálohy na odměnu ve výši 4 242,07 Kč, včetně DPH (výrok II.).

Na odůvodnění uvedl, že podáním, doručeným soudu dne 28. 4. 2017 (ve znění doplnění doručeného soudu dne 10. 5. 2017), požádal insolvenční správce Ing. Vladimír Neznal (dále též jen Správce ) soud o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení majetku zajištěnému věřiteli Raiffeisenbank a.s. Majetek -spoluvlastnický podíl na nemovitostech zapsaných na LV č. 583, pro katastrální území a obec Žabčice-byl zpeněžen za částku 240 000 Kč, na zajištěného věřitele připadá poměrná část ve výši 180 000 Kč. Náklady spojené se zpeněžením činily celkem 9 415 Kč, poměrná část činí 4 707,50 Kč, odměna Správce činí 4 242,07 Kč. isir.justi ce.cz

Po odečtení nákladů a odměny Správce činí částka určená k vydání zajištěnému věřiteli 171 050,43 Kč. Ze seznamu přihlášených pohledávek insolvenční soud zjistil, že pohledávka zajištěného věřitele byla na přezkumném jednání, konaném dne 22. 5. 2012, zjištěna ve výši 239 997,55 Kč s právem na uspokojení ze zajištění ve výši 237 244,75 Kč. Návrh Správce na vydání výtěžku byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 2. 5. 2017 a 12. 5. 2017, žádný z věřitelů ani dlužník v zákonné lhůtě sedmi dnů proti nim nepodal námitky. Insolvenční soud po přezkoumání návrhu shledal, že je věcně správný, a proto postupoval podle ustanovení § 298 odst. 1 IZ (správně § 298 odst. 2 IZ) a vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení. Současně rozhodl o povolení čerpání zálohy na odměnu Správce z výtěžku zpeněžení.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník včasné odvolání. Namítl, že podle jeho přesvědčení je vydáno neoprávněně, na základě porušení zákona ze strany jeho bratra dlužníka Jana anonymizovano , který v dubnu tohoto roku za ním přišel do domu v Žabčicích (ve kterém bydlí), a domáhal se okamžité výplaty dědického podílu, k čemuž mu odvolatel sdělil, že až do července 2017 probíhá insolvenční řízení, v němž je jeho úpadek řešen plněním splátkového kalendáře, a do této doby nemá oprávnění nakládat se svým majetkem. Odvolatel poukázal na to, že jeho snahou bylo plnit své závazky a dohodnout se na bydlení v domě, který vlastní po svých rodičích a má k němu osobní vztah. Bratr mu začal vyhrožovat, že navštíví insolvenčního správce, který dům obratem prodá. Ze strany bratra nebyla snaha se žádným způsobem dohodnout, pouze na odvolatele tlačil za účelem vystěhování se a prodeje domu. Dne 27.4.2017 bylo odvolateli doručeno vyrozumění o provedení vkladu vlastnického práva pro nového vlastníka jeho nemovitosti, pana Tomáše Langa. Odvolatel však souhlas k prodeji svého podílu na domě nikdy neudělil, nic nepodepsal a žádný podnět k takovým úkonům neučinil. Namítá proto, že byl porušen zákonný postup při prodeji jeho podílu na nemovitostech, a žádá soud, aby tuto záležitost prošetřil. S usnesením soudu prvního stupně o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžením zajištěného majetku nesouhlasí a je přesvědčen, že k tomu došlo na základě nekalého jednání za jeho zády .

S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení Čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo vydáno před účinností novely insolvenčního zákona, odvolací soud při projednání a rozhodnutí o odvolání dlužníka postupoval dle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, se nejprve zabýval otázkou, zda odvolatel je oprávněn podat odvolání proti předmětnému usnesení.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením ze dne 24.7.2012, č.j. KSBR 27 INS 21430/2011-B-11 soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Na přezkumném jednání konaném dne 22.5.2012 byla zjištěna také zajištěná pohledávka věřitele Raiffeisenbank a.s., identifikační číslo osoby: 49240901, která byla zajištěna majetkem ve vlastnictví dlužníka, a to podílem ve výši id. 1/2 na nemovitosti, pozemkuč.p 822, jehož součástí je budova č.p. 62, zapsaná na LV č. 583 pro k.ú. a obec Žabčice. Pohledávka byla zjištěna ve výši 237.244,75 Kč. Podle doplněného soupisu majetkové podstaty ke dni 3.11.2015, doručeného soudu téhož dne, byly do majetkové podstaty zahrnuty podíly na předmětných nemovitostech ve vlastnictví dlužníka, a to podíl ve výši id. 1/2 , který je předmětem zajištění pro pohledávku věřitele Raiffeisenbank a.s., a podíl ve výši id. 1/6, k němuž dlužník nabyl vlastnictví v rámci dědického řízení, vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 41 D 858/2014. Usnesením ze dne 11.11.2015, č.j. KSBR 27 INS 21430/2011-B-24 soud udělil Správci souhlas se zpeněžením podílu na nemovitostech ve výši id. 1/6 a stanovil podmínky zpeněžení. Dne 7.4.2017 Správce doručil soudu zprávu o zpeněžení zajištěného majetku (podílu ve výši id. 1/2 na nemovitostech) a podílu ve výši id. 1/6 na nemovitostech, k níž připojil příslušnou kupní smlouvu a pokyn zajištěného věřitele ke zpeněžení. Tyto listiny byly v insolvenčním rejstříku zveřejněny dne 13.4.2017. Následně dne 10.5.2017 Správce soudu doručil návrh na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněženého majetku. V mezidobí dlužník svým podáním ze dne 13.6.2017, doručeným soudu dne 14.6.2017, požádal soud o osvobození od placení pohledávek a dne 16.6.2017 soudu doručil podání, v němž brojil proti prodeji svých podílů na nemovitosti, neboť přestože k žádnému prodeji z jeho strany nedošlo, musí se z nemovitosti vystěhovat, ačkoli mu bylo slíbeno, že za pět let bude mít klid a čistý štít . Poté soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 298 IZ, zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odstavec 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odstavec 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odstavec 3). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odstavec 7).

V přezkoumávané věci dlužník sice nepodal námitky proti návrhu Správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku, přesto však odvolací soud dovodil, že v této konkrétní věci dlužníkovi právo k podání odvolání proti předmětnému usnesení svědčí.

Z rozhodovací praxe Vrchního soudu v Olomouci (srov. např. závěry v jeho usnesení ze dne 23.11.2017, č. j. KSOS 37 INS 6359/2016, 2 VSOL 993/2017-B-15) vyplývá, že se ztotožnil se závěry Vrchního soudu v Praze, vyslovenými v jeho usnesení ze dne 19. 1. 2015, č. j. KSPA 59 INS 4113/2013, 4 VSPH 54/2015-B-27, ve kterém je formulován závěr, že lhůta sedmi dnů pro podání námitek proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli začne plynout ostatním věřitelům a dlužníkovi od zveřejnění tohoto návrhu jedině za předpokladu, že je s ním spojeno též poučení podle § 298 odst. 3 věty první IZ. V důvodech svého rozhodnutí zdůraznil, že ustanovení § 298 odst. 3 IZ (na rozdíl od § 304 odst. 2 IZ) výslovně nestanoví poučovací povinnost insolvenčního soudu o právu ostatních věřitelů a dlužníka podat proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení ve lhůtě sedmi dnů ode dne jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku námitky s tím, že se k později podaným námitkám nepřihlíží, avšak tato povinnost vyplývá z obecné poučovací povinnosti podle § 5 o. s. ř. (za jeho přiměřeného použití dle § 7 IZ), a z toho, že se k opožděným námitkám nepřihlíží (§ 298 odst. 3 IZ), že prominutí zmeškání (zákonné sedmidenní) lhůty pro podání námitek není přípustné (§ 83 IZ), že se od podání námitek odvíjí též legitimace k podání odvolání proti rozhodnutí, jímž soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli (§ 298 odst. 7 IZ), a konečné též ze zásad insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ). S pouhým zveřejněním návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení v insolvenčním rejstříku bez poučení o tom, že proti němu lze podat námitky do sedmi dnů ode dne jeho zveřejnění a že se k opožděným námitkám nepřihlíží, nemůže ostatním věřitelům a dlužníkovi začít běžet (ani uplynout) lhůta pro podání námitek. Jinak řečeno, lhůta sedmi dnů pro podání námitek proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli začne plynout ostatním věřitelům a dlužníkovi od zveřejnění tohoto návrhu pouze za předpokladu, že je s ním spojeno též poučení podle ustanovení § 298 odst. 3 věty první IZ.

Se zřetelem na shora uvedený výklad odvolací soud uzavírá, že za situace, kdy ostatním věřitelům a dlužníkovi ve smyslu ustanovení § 298 odst. 3 IZ dosud neuplynula lhůta pro podání námitek podle tohoto ustanovení, neboť soud prvního stupně nesplnil svou poučovací povinnost, dlužníkovi právo k podání odvolání proti usnesení, kterým soud insolvenčnímu správci udělil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku, nelze upřít. Jiný závěr by podle přesvědčení odvolacího soudu představoval odepření práva na přístup k soudu a porušení práva odvolatele na spravedlivý proces.

Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/, d/ IZ), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení, byť z jiných důvodů, než jsou v odvolání namítány.

Soud prvního stupně především nesplnil svou poučovací povinnost, jak vysvětleno shora, zatížil své rozhodnutí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava (ustanovení § 219a odst. 1, písm. a/ o.s.ř.). Pokud totiž lhůta k podání námitek proti návrhu Správce na vydání výtěžku zpeněžení nezačala běžet, nemohl insolvenční soud o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli ani rozhodnout.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 IZ, zákon upravující vyšší soudní úředníky a vyšší úředníky státního zastupitelství stanoví, kdy je v insolvenčním řízení oprávněn jednat a rozhodovat vyšší soudní úředník.

Podle ustanovení § 11, písm. m), bod 13., zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (dále jen zákon o vyšších soudních úřednících ), vyšší soudní úředník může v insolvenčním řízení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou jednání a rozhodnutí o schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení.

Další vada přezkoumávaného usnesení spočívá v tom, že vyššímu soudnímu úředníkovi podle zákona nepřísluší vydat napadené rozhodnutí. Vydání rozhodnutí o souhlasu soudu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podle ustanovení § 298 odst. 2 IZ svou povahou odpovídá rozvrhovému usnesení a vzhledem k úpravě v ustanovení § 298 odst. 3 IZ mu předchází postup, odpovídající postupu při projednání a schválení konečné zprávy. Vzhledem k tomu, že vyšší soudní úředník nemůže jednat a rozhodnout o schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení (§ 11, písm. m/, bod 13. zákona o vyšších soudních úřednících), je udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku z rozhodovací činnosti vyššího soudního úředníka krajského soudu vyloučeno. Napadené usnesení je proto stiženo zmatečnostní vadou ve smyslu ustanovení

§ 229 odst. 1, písm. f) o.s.ř., k níž je odvolací soud povinen přihlédnout, i když nebyla odvolatelem namítána (§ 212a odst. 5, věta první o.s.ř.).

V této souvislosti odvolací soud odkazuje na závěry k rozhodovací činnosti vyšších soudních úředníků, vyslovené v nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 22.5.2013, sp. zn. Pl. ÚS 31/10 (publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 224/2013), v němž Ústavní soud uzavřel, že vyšší soudní úředník nesmí vykonávat takové úkony, pro něž jsou nezbytné vlastnosti, které postrádá (osobní nezávislost, osobní předpoklady, odborná úroveň) a z tohoto hlediska je nepřijatelné, aby vyšší soudní úředník meritorně rozhodoval, bez ohledu na formu rozhodnutí. Vyšší soudní úředník má být pomocníkem soudce, jenž napomáhá dosažení přiměřené délky soudního řízení tím, že vykonává úkony jednoduché či rutinní povahy. Složitější záležitosti, vyžadující právní erudici, či situace, v nichž soud nemůže být z povahy věci reprezentován nikým jiným než soudcem (meritorní rozhodnutí, rozhodnutí konečná, významnější rozhodnutí v přípravě jednání), účast vyšších soudních úředníků nepřipouštějí (srov. bod 35 citovaného nálezu).

Z důvodů vad přezkoumávaného usnesení, podřaditelných pod ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř., se odvolací soud námitkami dlužníka, uplatněnými v podaném odvolání, již nezabýval, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

V dalším řízení insolvenční soud dodatečně poučí účastníky insolvenčního řízení podle § 298 odst. 3 IZ o možnosti podat námitky proti již zveřejněnému návrhu Správce o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení a k projednání případných námitek nařídí jednání. O podaném návrhu potom rozhodne ve správném obsazení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, a zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 20. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu