3 VSOL 935/2015-B-50
KSOS 36 INS 11600/2014 3 VSOL 935/2015-B-50

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka V.I.T. GROUP, s.r.o., se sídlem Třinec-Lyžbice, Lidická 1264, PSČ 739 61, identifikační číslo: 25888188, o návrhu insolvenčního správce Horizont ISPL v.o.s., se sídlem Ostrava, Heřmanice, Koněvova 177/61, PSČ 713 00, identifikační číslo: 28599373 na nařízení předběžného opatření, o odvolání Mlýn Šenov a.s., se sídlem Šenov, Těšínská 1508, PSČ 739 34, identifikační číslo: 29449278, zastoupeného JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem Moravská Ostrava, Sadová 1585/7, PSČ 702 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.6.2015, č.j. KSOS 36 INS 11600/2014-B-29,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrh insolvenčního správce na nařízení předběžného opatření, jímž se společnosti Mlýn Šenov a.s. zakazuje, aby do doby pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti, event. neúčinnosti smlouvy o převodu akcií ze dne 1.4.2014, jíž dlužník převedl na společnost PHOENIX REACTION s.r.o., se sídlem Praha 1-Nové Město, Jindřišská 889/17, IČ: 24851850, 70 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 800.000 Kč číslo 1-70 a 59 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 10.000 Kč číslo 71-129, emitenta-společnosti Mlýn Šenov a.s., nenakládala se svým majetkem, tvořícím vlastní kapitál společnosti, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti této společnosti, za účelem zachování hodnoty těchto akcií , odmítá.

Odův odně ní:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zakázal společnosti Mlýn Šenov a.s. do pravomocného ukončení řízení sp.zn. 36 ICm 2041/2015, probíhajícího u zdejšího soudu jako spor o určení vlastnictví k 100 % akcií uvedené společnosti, nakládání s jejím majetkem, tvořícím vlastní kapitál společnosti, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti .

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že návrhem došlým insolvenčnímu soudu dne 28.5.2015 navrhl insolvenční správce dlužníka omezit společnost Mlýn Šenov a.s. způsobem uvedeným ve výroku. Z návrhu na vydání předběžného opatření a celého insolvenčního spisu soud zjistil, že: 8.7.2013 byl dlužník vyrozuměn o zahájení exekuce na jeho majetek vedený exekutorem JUDr. Tomášem Vránou, za trvání exekuce bylo smlouvou ze dne 1.4.2014 převedeno dlužníkem 100 % akcií Mlýn Šenov a.s. na PHOENIX REACTION s.r.o. za částku 50.000 Kč, Moravský Peněžní Ústav-spořitelní družstvo podáním z 6.2.2015 doručeným 12.2.2015 vznesl námitku neplatnosti vůči popsanému převodu akcií z důvodu neplatnosti převodu pro rozpor s ustanovením § 44a odst. 2 EŘ, Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna podáním z 27.2.2015 doručeným dne 6.3.2015 vznesla námitku neplatnosti vůči popsanému převodu akcií z důvodu neplatnosti převodu pro rozpor s § 44a odst. 2 EŘ, u Krajského soudu v Ostravě je veden incidenční spor 36 ICm 2041/2015, jehož předmětem je návrh na určení neplatnosti či neúčinnosti popsaného převodu akcií, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava jsou vedena řízení o změně vlastnictví k části nemovitostí ve vlastnictví Mlýn Šenov a.s., jakožto i řízení o vzdání se zástavního práva, zřízení zástavního práva a zákazu zcizení či zatížení, a že insolvenční návrh na majetek dlužníka byl podán dne 28.4.2014. Mlýn Šenov a.s. předložil své vyjádření, z nějž vyplynulo, že: jménem PHOENIX REACTION s.r.o. deklaruje existenci dobré víry nabyvatele akcií v okamžiku převodu z důvodu nevědomosti o tom, že je vedeno exekuční řízení proti dlužníkovi, dále že došlo k zániku původních akcií Mlýn Šenov a.s., nelze je tedy vrátit, sjednaná kupní cena 50.000 Kč byla podle něj cenou přiměřenou, k nabytí nemovitostí, s nimiž aktuálně Mlýn Šenov a.s. disponuje a je to důvodem pro podání návrhu na vydání předběžného opatření, došlo ze strany Mlýn Šenov a.s. až po prodeji akcií, a že případné vydání předběžného opatření by narušilo hospodaření Mlýn Šenov a.s., a to i v rámci obnovy úvěru. Soud prvního stupně z uvedených zjištění dovodil, že k uzavření kupní smlouvy, na základě které byly společností PHOENIX REACTION s.r.o. nabyty akcie společnosti Mlýn Šenov a.s., došlo za stavu probíhající exekuce na majetek dlužníka ve lhůtě necelý měsíc před zahájením insolvenčního řízení, v němž byl konstatován stav úpadku dlužníka a prohlášen konkurs. Podle soudu změny v katastru nemovitostí, tvrzené navrhovatelem předběžného opatření, potvrzuje i společnost Mlýn Šenov a.s., byť s odlišným komentářem , s tím, že nakládání s nemovitostmi je také patrno z výpisu z katastru nemovitostí, tyto dispozice výrazným způsobem mění hodnotu majetku. Soud prvního stupně dále uvedl, že tvrzení o přiměřenosti kupní ceny akcií není předmětem posuzování v předběžném opatření, nicméně sjednaná cena 50.000 Kč je cenou bagatelní , a je otázkou , zda bez ohledu na otázku možnosti jejího převodu a s ohledem na probíhající exekuci by bylo možno ji vyhodnotit jako nikoliv neúčinnou. Tvrzení o nutnosti ukončit v důsledku vydaného předběžného opatření nemá-podle soudu prvního stupně-oporu, protože Mlýn Šenov a.s. může vykonávat běžné hospodaření, když předběžným opatřením dochází pouze k zajištění neprovádění nevratných změn v dispozici s majetkem. Skutečnost, že došlo k zániku akcií je podle soudu prvního stupně pro posouzení předběžného opatření irelevantní. Cílem jeho vydání je-jak soud prvního stupně pokračoval-i zajištění podmínek pro náhradní plnění. Soud prvního stupně uzavřel, že shledal podmínky pro vydání předběžného opatření spočívající v dispozici s nemovitým majetkem Mlýn Šenov a.s. měnícím podstatným způsobem majetkovou hodnotu společnosti a s přihlédnutím k závěrům popsaným shora , spočívajících zejména v pochybnostech o legálnosti smlouvy o prodeji akcií Mlýn Šenov a.s., proto návrhu vyhověl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel Mlýn Šenov a.s. odvolání. Odvolatel především poukázal na to, že insolvenční správce podal v insolvenční věci dlužníka krátce po sobě dva návrhy na vydání předběžného opatření, jimiž se domáhal toho, aby společnost Mlýn Šenov a.s. byla omezena v dispozici se svým majetkem, tvořícím vlastní kapitál společnosti, s výjimkou běžné provozní a obchodní činnosti, a to do právní moci rozhodnutí soudu o určení vlastnictví k 100 % akcií této společnosti. Soud prvního stupně přitom usnesením ze dne 19.5.2015, č.j. KSOS 36 INS 11600/2014-B-22 návrh insolvenčního správce na nařízení předběžného opatření ze dne 14.5.2015 zamítl s odůvodněním, že z tohoto návrhu ani ze zjištění soudu není patrno poškození majetkové podstaty, když z tvrzení insolvenčního správce o zápisu změn v katastru nemovitostí nelze samo o sobě provádění změn k tíži společnosti Mlýn Šenov a.s. dovodit, a zcela absentuje tvrzení, proč by měla být popsaná změna pro společnost Mlýn Šenov a.s. nevýhodná. Otázkou poškození majetkové podstaty dlužníka v důsledku nakládání s nemovitostmi ve vlastnictví společnosti Mlýn Šenov a.s. se soud prvního stupně v odůvodnění uvedeného usnesení nezabýval. Naproti tomu dalšímu návrhu insolvenčního správce soud prvního stupně vyhověl, ačkoliv tento je téměř shodný s návrhem insolvenčního správce na nařízení předběžného opatření ze dne 14.5.2015, pouze s tou změnou, že v mezidobí již došlo k podání žaloby na určení neplatnosti, event. neúčinnosti smlouvy o prodeji a koupi akcií ze dne 1.4.2014, o níž je vedeno řízení u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 36 ICm 2041/2015. Odvolatel namítá, že insolvenční správce ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření neuvedl a nevysvětlil, z čeho dovozuje, že prováděné změny, znatelné v katastru nemovitostí, a týkající se pozemku parc. č. 2775/11 v k.ú. Šenov u Ostravy, dříve zapsaného na LV č. 3118, jehož byl odvolatel vlastníkem, jsou prováděny k tíži této společnosti, v důsledku čehož by mohlo dojít k poklesu hodnoty akcií společnosti Mlýn Šenov a.s. a tím k negativnímu ovlivnění majetkové podstaty dlužníka. Odvolatel soudu prvního stupně vytýká, že se žádným způsobem nevypořádal s námitkami odvolatele, uplatněnými proti návrhu na nařízení předběžného opatření, ve vztahu k navrhovatelem uváděnému nepravdivému tvrzení o tom, že nemovitosti dlužníka a nemovitosti odvolatele spolu tvoří jeden rozsáhlý funkčně provázaný průmyslový komplex, přičemž jeho hodnota je v souhrnu několikanásobně vyšší než hodnota jednotlivých nemovitostí. Odvolatel zdůrazňuje, že veškeré pozemky a jejich součásti, jež jsou ve vlastnictví odvolatele, nabyl odvolatel originárním způsobem ve veřejné nedobrovolné dražbě, jež se konala dne 24.6.2014, tj. po uzavření smlouvy o prodeji a koupi akcií ze dne 1.4.2014. Dlužníkův nemovitý majetek je představován souborem několika zchátralých budov, jež vyžadují rozsáhlou revitalizaci či demolici, a jediným funkčním objektem obilného sila, což vylučuje jakoukoliv funkční provázanost. Podle názoru odvolatele soud prvního stupně také pochybil, pokud se nezabýval odvolatelem namítanými skutečnostmi, že pokud by návrhu insolvenčního správce na vydání předběžného opatření bylo vyhověno, došlo by v důsledku omezení dispozice s majetkem k vážnému ohrožení finanční stability odvolatele a jeho běžného provozu, mimo jiné by nemohla být plněna nájemní smlouva ze dne 25.5.2015 uzavřená mezi insolvenčním správcem a Mlýnem Šenov a.s., byla by ohrožena schopnost splácet úvěr a byla by také zásadně ohrožena obnova úvěru v červnu roku 2015 ze strany Fio banky, a.s. V konečném důsledku na základě vydaného předběžného opatření by společnosti Mlýn Šenov a.s. a ručiteli, společnosti HEMOPHARM CS s.r.o. (nemovitosti ve vlastnictví této společnosti jsou zatíženy zástavním právem k zajištění pohledávky Fio banky, a.s., vůči Mlýn Šenov a.s. ze smlouvy o úvěru) vznikala značná škoda. Podle odvolatele soud prvního stupně rovněž zcela pomíjí práva třetích osob, která jsou vydaným předběžným opatřením bezesporu dotčena, například práva společnosti HEMOPHARM CS s.r.o., která přistoupila k dluhu Mlýnu Šenov a.s., vyplývajícího ze smlouvy o úvěru, poskytnutého Mlýnu Šenov a.s. Fio bankou, a.s. Odvolatel dále poukázal na to, že uzavřel se společnosti METAMORFÓZA CZ s.r.o., se sídlem Havířov-Podlesí, Okrajová 1636/4c, IČ: 25397800, jako budoucím kupujícím, dne 17.1.2015 smlouvu o smlouvě budoucí kupní, v případě, že by rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem potvrzeno a společnosti Mlýn Šenov a.s. bylo zakázáno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 36 ICm 2041/2015 disponovat svým majetkem, nebylo by možno uzavřít samotnou kupní smlouvu, a v důsledku toho by hrozily společnosti Mlýn Šenov a.s. sankce, když v souladu s ujednáními smlouvy o smlouvě budoucí kupní by mohla být vůči odvolateli uplatněna smluvní pokuta. V další části svého odvolání poukazuje odvolatel na to, že v důsledku nařízeného předběžného opatření by byla ohrožena jeho schopnost splácet úvěr, což by mohlo vést i k jeho úpadku. Dále odvolatel poukázal na to, že ke dni 1.4.2014, to je ke dni uzavření smlouvy o prodeji a koupi akcií, byla hodnota společnosti Mlýn Šenov a.s., a tedy i jejích akcií, v podstatě nulová, kdy rovněž částka ve výši 56.590.000 Kč, představující základní kapitál společnosti, jež měla být zakladatelem, tedy dlužníkem, splacena vnesením nepeněžitých vkladů, nebyla doposud (a zřejmě nikdy reálně ani nebude) do základního kapitálu společnosti Mlýn Šenov a.s. vložena. K podanému odvolání připojil odvolatel posudek znalce ALFA ZNALECKÁ s.r.o. se stanovením reálné hodnoty 100 % akcií společnosti ke dni 1.4.2014. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je, byť z jiných důvodů než jsou namítány, opodstatněné.

Z předloženého spisu vyplývá, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1.8.2014, č.j. KSOS 36 INS 11600/2014-A-39 zjistil úpadek dlužníka V.I.T. GROUP, s.r.o., na majetek dlužníka prohlásil konkurs a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Romana Krakovku. Schůze věřitelů, jež se konala dne 13.11.2014, rozhodla o odvolání tohoto insolvenčního správce a o jmenování nového insolvenčního správce Horizont ISPL v.o.s., a Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13.11.2014, č.j. KSOS 36 INS 11600/2014-B-11 potvrdil ustanovení Horizont ISPL v.o.s. insolvenčním správcem. Dne 28.5.2015 došel soudu návrh tohoto insolvenčního správce na nařízení předběžného opatření, jímž se společnosti Mlýn Šenov a.s. zakazuje, aby do doby pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti ev. neúčinnosti Smlouvy o převodu akcií ze dne 1.4.2014, jíž dlužník převedl na společnost PHOENIX REACTION s.r.o., IČO: 24851850, se sídlem na adrese Jindřišská 889/17, 110 00 Praha 1-Nové Město 70 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 800.000 Kč číslo 1-70 a 59 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 10.000 Kč číslo 71-129, emitenta-společnosti Mlýn Šenov a.s., IČO: 29449278 , nenakládala se svým majetkem, tvořícím vlastní kapitál společnosti, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti této společnosti, za účelem zachování hodnoty těchto akcí (jedná se o druhý návrh na nařízení předběžného opatření, obsahově totožný návrh podal insolvenční správce u insolvenčního soudu dne 14.5.2015 a o tomto návrhu bylo rozhodnuto usnesením ze dne 19.5.2015, č.j. KSOS 36 INS 11600/2014-B-22, jímž soud prvního stupně návrh na vydání předběžného opatření zamítl). Ve vylíčení rozhodujících skutečností v návrhu insolvenční správce uvedl, že dne 18.7.2012 byla dlužníkem, jako jediným zakladatelem (blíže označeným) notářským zápisem založena společnost Mlýn Šenov a.s., jako jediný zakladatel obdržel dlužník při vzniku této společnosti 100 % akcií představujících v souhrnu základní kapitál společnosti, který celkem činil 56.590.000 Kč. Tato částka měla být zakladatelem splacena vnesením nepeněžitých vkladů, uvedených v písemném prohlášení vkladatele ze dne 18.7.2012, podle údajů ve výpisu z obchodního rejstříku společnosti Mlýn Šenov a.s. byl základní kapitál v plné výši splacen ke dni vzniku společnosti. Dne 1.4.2014 byla mezi dlužníkem, jako prodávajícím, a PHOENIX REACTION s.r.o., se sídlem Praha 1, Nové Město, Jindřišská 889/17, IČ: 24851850, jako kupujícím, uzavřena smlouva o prodeji a koupi akcií, na jejímž základě převedl dlužník na kupujícího 100 % akcií společnosti Mlýn Šenov a.s.-70 ks listinných kusů akcií na majitele o jmenovité hodnotě 800.000 Kč, konkrétně akcie č. 1-70 a 59 ks listinných kusů akcií na majitele o jmenovité hodnotě 10.000 Kč-akcie č. 71-129. Zápis změny vlastnictví 100 % akcií byl do obchodního rejstříku zapsán s účinností ke dni 2.7.2014. K uzavření této smlouvy však došlo až poté, co dlužník byl soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou v souladu s ustanovením § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, vyrozuměn o zahájení exekuce vedené pod sp.zn. 103 Ex 21510/2013. Podle názoru insolvenčního správce převod 100 % akcií Mlýn Šenov a.s. není možné v žádném případě považovat za právní jednání učiněné v rámci běžné obchodní či provozní činnosti, a smlouvu ze dne 1.4.2014 je nutno považovat za neplatnou. Věřitelé dlužníka Moravský Peněžní Ústav-spořitelní družstvo a Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna také proti tomuto právnímu jednání vznesli námitku neplatnosti. Insolvenční správce pak dne 26.5.2015 podal u Krajského soudu v Ostravě žalobu na neplatnost, event. neúčinnost této smlouvy z uvedených důvodů, žalobou se tedy domáhá určení neplatnosti této smlouvy, případně její neúčinnosti, a následně se vydání těchto akcií bude domáhat reivindikační žalobou proti obohacenému z tohoto právního úkonu. Podle tvrzení v návrhu je tedy pravděpodobné, že tyto akcie, představující 100% majetkovou účast na základním kapitálu společnosti Mlýn Šenov a.s. v průběhu dalšího soudního řízení o neplatnosti smlouvy o převodu akcií, budou vydány do majetkové podstaty dlužníka v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jako bezdůvodné obohacení získané plněním z právního jednání, které je neplatné. Společnost Mlýn Šenov a.s., jak se navrhovatel předběžného opatření dozvěděl, začala činit kroky směřující k prodeji či zatížení svého nemovitého majetku, konkrétně se zatím jedná o pozemek parc. č. 2775/11 v k.ú. Šenov u Ostravy, zapsaný na LV č. 3118, pro který bylo u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava dne 21.4.2015 založeno řízení o vkladu jednostranného vzdání se zástavního práva a dohody o zániku zákazu zcizení a zatížení, a dále k témuž pozemku řízení o vkladu smlouvy kupní, jejímž předmětem je převod vlastnictví k tomuto pozemku, a také řízení o vkladu smlouvy o zákazu zcizení a smlouvy o zřízení zástavního práva a dne 30.4.2015 řízení o vkladu zákazu zcizení či zatížení. Mlýn Šenov a.s. je však vlastníkem také dalších nemovitých věcí, které spolu s dalšími nemovitostmi, které jsou v současné době ve vlastnictví dlužníka, tvoří ucelený komplex průmyslových nemovitostí, jedná se o nemovitosti ve vlastnictví společnosti Mlýn Šenov a.s. zapsané na LV č. 3118 k.ú. Šenov, pozemek 2775/3, jehož součástí je stavba č.p. 1508, č. 2775/6, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., č. 2775/7, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. a č. 2775/10, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž. Hodnota tohoto komplexu je mnohonásobně vyšší, než pokud by jednotlivé průmyslové budovy patřily různým vlastníkům. Z tohoto důvodu považuje navrhovatel předběžného opatření za nezbytné, aby soud vydal předběžné opatření, jímž by odpůrci v souladu s ustanovením § 76 odst. 1, písm. d) o.s.ř. zakázal nakládat se svým nemovitým, případně i movitým majetkem, a zamezil tak (alespoň do doby konečného autoritativního rozhodnutí o neplatnosti smlouvy o převodu akcií) spekulativním převodům nemovitostí, tvořících vlastní kapitál společnosti Mlýn Šenov a.s. na třetí osoby, neboť tímto jednáním spočívajícím v rozprodávání jeho majetku by mohlo dojít k poklesu hodnoty akcií, které by se dle názoru navrhovatele předběžného opatření měly stát součástí majetkové podstaty dlužníka. V souladu s ustanovením § 74 odst. 3 o.s.ř. je proto podáván tento návrh na nařízení předběžného opatření u insolvenčního soudu, jenž bude také soudem příslušným jednat ve věci samé . K návrhu insolvenční navrhovatel připojil listiny, mimo jiné výpis z katastru nemovitostí, LV č. 3118, tiskové výstupy informativního charakteru Informace o průběhu řízení (blíže specifikovaných), jež byla zahájena u katastrálního úřadu a nákres průmyslového areálu v Šenově s vyznačením vlastnického práva k nemovitostem. Soud prvního stupně poté, co mu došlo vyjádření věřitele Mlýn Šenov a.s. k návrhu na vydání předběžného opatření rozhodl na tomto základě odvoláním napadeným usnesením.

Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že dne 26.5.2015 došla Krajskému soudu v Ostravě žaloba, jíž se žalobce Horizont ISPL v.o.s., jako insolvenční správce dlužníka V.I.T. GROUP, s.r.o., domáhá vůči žalovanému PHOENIX REACTION s.r.o. se sídlem Praha 1-Nové Město, Jindřišská 889/17, IČO: 24851950, určení neplatnosti event. (bude-li právní jednání posouzeno soudem jako platné) neúčinnosti Smlouvy o prodeji a koupi akcií ze dne 1.4.2014, jíž dlužník převedl na společnost PHOENIX REACTION s.r.o. 70 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 800.000 Kč číslo 1-70 a 59 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 10.000 Kč číslo 71-129, emitenta-společnosti Mlýn Šenov a.s., IČO: 29449278. Věc je vedena u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 ICm 2041/2015.

Podle ustanovení § 74 o.s.ř., před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen (odstavec 1). Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu (odstavec 2).

Podle ustanovení § 75 o.s.ř., předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh (odstavec 1). Návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušené organizační složky státu, který za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení (odstavec 2). Navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává (odstavec 3).

Podle ustanovení § 75a o.s.ř., návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Podle ustanovení § 76 odst. 1, písm. d) o.s.ř., předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení, předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému, než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

Podle ustanovení § 102 o.s.ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (odstavec 1). Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, § 75a, § 75b, § 75c, § 76, § 76c, § 76d, § 76e, § 76f, § 76g, § 77 odst. 1, písm. b) až g), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně (odstavec 3).

Ze shora citovaného ustanovení § 75 o.s.ř. vyplývá, že předběžné opatření může soud zásadně nařídit na návrh. Návrh na předběžné opatření nařizované podle § 76 o.s.ř. musí kromě obecných náležitostí podání, uvedených v § 42 odst. 4 o.s.ř., obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků řízení (s potřebnými identifikačními údaji tak, jak jsou uvedeny v ustanovení § 75 odst. 2 o.s.ř.), vylíčení skutečností o tom, že jsou splněny podmínky uvedené v ustanovení § 74 odst. 1 o.s.ř., respektive ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř., vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, které je třeba osvědčit, a údaj o tom, jaké konkrétní předběžné opatření má být nařízeno, s tím, že je současně navrhovatel předběžného opatření povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.

Neobsahuje-li návrh všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelný nebo neurčitý, má vady, a jedná-li se o vady, které brání dalšímu pokračování v řízení, soud bez dalšího-aniž by činil opatření postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř.-takový návrh na nařízení předběžného opatření podle ustanovení § 75a o.s.ř. odmítne. Předběžné opatření může soud přijmout jak před zahájením řízení, tak i poté, co ve věci samé bylo řízení již zahájeno. Po zahájení řízení před soudem prvního stupě lze předběžné opatření nařídit, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Pro předběžné opatření po zahájení řízení platí, jak se uvádí v § 102 odst. 3, věta druhá, o.s.ř., mimo jiné i § 75 a § 75a o.s.ř.

Z návrhu insolvenčního správce na nařízení předběžného opatření ze dne 28.5.2015 vyplývá, že navrhovatel předběžného opatření se domáhá nařízení předběžného opatření ve vztahu k řízení, které již bylo zahájeno na základě jím podané žaloby o určení neplatnosti, event. neúčinnosti smlouvy o prodeji a koupi akcií ze dne 1.4.2014, tedy po zahájení řízení, jež je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 36 ICm 2041/2015 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka V.I.T. GROUP, s.r.o., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 11600/2014.

Z odůvodnění odvoláním napadeného usnesení sice není zřejmé, z jakých důvodů insolvenční soud nerozhodoval o návrhu na předběžné opatření v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 36 ICm 2041/2015, tedy v rámci tohoto incidenčního sporu, nicméně tato okolnost je v daném případě bez významu, neboť soud prvního stupně neměl o návrhu na nařízení předběžného opatření vůbec meritorně rozhodnout.

Jak bylo shora vyloženo, návrh na předběžné opatření nařizované podle ustanovení § 76 o.s.ř. a podle ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř. musí kromě obecných náležitostí podání, uvedených v § 42 odst. 4 o.s.ř., obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností, jež odůvodňují předběžné opatření (které je třeba osvědčit) a také údaj o tom, jaké předběžné opatření má být nařízeno. V přezkoumávané věci se přitom insolvenční správce, jako navrhovatel předběžného opatření, domáhá nařízení předběžného opatření, jímž se ve smyslu ustanovení § 76 odst. 2 o.s.ř. ukládá povinnost třetí osobě dle ustanovení § 76 odst. 1, písm. d) o.s.ř. Návrh na nařízení tohoto předběžného opatření, jež spočívá v zákazu (či omezení) dispozice s určitým majetkem, však z hlediska obsahových náležitostí požadavkům ustanovení § 75 odst. 2 o.s.ř. nevyhovuje, neboť není zřejmé, jakého konkrétního majetku se má zákaz dispozice s ním týkat. Má-li být předběžným opatřením třetí osobě uloženo, aby nenakládala s určitými věcmi nebo právy, pak je také nutno tyto věci nebo práva zcela určitým způsobem označit (mimo jiné také proto, že stejnopis usnesení o nařízení předběžného opatření, jímž se účastníkovi-nebo třetí osobě-ukládá, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, je třeba odeslat příslušnému katastrálnímu úřadu-srov. ustanovení § 76c odst. 3 o.s.ř.).

Soud prvního stupně tudíž pochybil, pokud se návrhem insolvenčního správce na nařízení předběžného opatření v daném případě zabýval a meritorně o něm rozhodl, neboť takový návrh na nařízení předběžného opatření je neurčitý a tato vada bránila pokračování v řízení.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. f/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; insolvenčnímu správci, dlužníku a odvolateli se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 20. listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu